VZDLVAC SYSTM Terciln sektor vzdlvn Vysok kolstv VZDLVAC

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Terciální sektor vzdělávání Vysoké školství

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Terciální systém vzdělávání a vysoké školství n n n n Základní legislativa a dokumenty Základní pojmy Vývoj terciálního sektoru vzdělávání Systém řízení ve vysokém školství Systém financování vysokoškolského systému Aktuální otázky a očekávané směry vývoje Vysoké školy v zahraničí

Základní legislativa n n Ústava Listina základních práv a svobod Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách Zákon č. 261/2007 Sb. , novela zákona o vysokých školách (poslední novela) Dostupné na: http: //www. msmt. cz/vzdelavani/legislativa-4

Základní dokumenty n Boloňský proces n n n n Lisabonská úmluva (1997) - Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu Sorbonnská deklarace (1998) - Deklarace o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství (4 státy) Boloňskou deklarace (1999) - Deklaraci o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010 (29 států) Pražské komuniké (2001) – Platforma diskutující zajišťování kvality, spolupráce týkající se uznávání dokladů a využívání kreditů („ECTS USERS' GUIDE EUROPEAN CREDIT TRANSFER AND ACCUMULATION SYSTÉM AND THE DIPLOMA SUPPLEMENT“), celoživotní přístup ke vzdělávání a prostupnost systémů. Berlínské komuniké (2003) – Zavedení prvních dvou stupňů studia, dodatek k diplomu (36 států). Bergen (2005) – (45 států) Londýn (2007) – (46 států) Leuven (2009) Dostupné na: http: //www. bologna. msmt. cz/

Základní dokumenty n n Bílá kniha terciálního vzdělávání Koncepce reformy vysokého školství a její aktualizace Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006 – 2010 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 Dostupné na: http: //www. msmt. cz/vzdelavani/dokumenty-5 http: //www. reformy-msmt. cz/rada-pro-reformuvysokoskolskeho-vzdelavani/dokumenty#ipn

Základní dokumenty n n n OECD Thematic Review Of Tertiary Education (Country Background Report for Czech Republic) Tématické hodnocení terciárního vzdělávání v české republice (hodnotící zpráva OECD – 2006) Education at a Glance (jednotlivé roční zprávy) Dostupné na: http: //www. euridice. org http: //www. oecd. org

Základní pojmy n n n Terciální sektor Charakteristické znaky jednotlivých typů vzdělání Teorie lidského kapitálu Návratnost investic do vzdělání Vliv dosažené úrovně vzdělání na ekonomický růst a rozvoj

Terciální sektor vzdělávání Obecné charakteristiky n n n Vzdělávají se zde dospělí lidé (motivace a zodpovědný přístup k vzdělání) Nový vztah mezi učitelem a studentem Vliv studentů na chod vzdělávacích institucí Dosahuje se zde nejvyšších stupňů vzdělání Jeho kvalita ovlivňuje kvalitu života celé společnosti Má zásadní vliv na celou vzdělávací soustavu

Terciální sektor vzdělávání Institucionální struktura n n Vysoké školy univerzitního typu Vysoké školy neuniverzitního typu Vyšší odborné školy Instituce s pomaturitním odborným studiem

Charakteristické znaky jednotlivých typů vzdělání

Teorie lidského kapitálu n n Založena na analogii mezi investicemi do vzdělání a do fyzického kapitálu Jak vzdělání, tak kapitál vyžadují náklady a produkují zisk Tato teorie změnila nahlížení na vzdělání jako pouhé oblasti společenské spotřeby – ekonomika vzdělávání Rozvíjena byla T. W. Schultzem, G. S. Beckerem, J. Mincerem

Teorie lidského kapitálu

Vliv dosažené úrovně vzdělání na ekonomický růst a rozvoj

Návratnost investic do vzdělání (v % ročně)

Význam investic do vzdělání

Vývoj terciálního systému vzdělávání (model do roku 1989) n n n n Monopol státu na poskytování vzdělání Elitní model terciálního systému Nízká nebo žádná míra autonomie škol Centralizovaný model financování Finanční toky neměly žádný výrazný vztah ke skutečným výkonům Detailní plánování počtu studentů na jednotlivých školách Státní řízení účasti vysokých škol na vědě a výzkumu (Akademie věd )

Vývoj terciálního systému vzdělávání (model po roce 1989) n n n n Masový model vzdělávání Vysoká míra autonomie škol Nepřímé řízení škol Tradiční akademické svobody Propojení vědy a výzkumu a výuky Grantový systém podpory výzkumu Diverzifikace a prostupnost vzdělávání Důraz na flexibilitu podporovanou systémem nabídky a poptávky

Systém řízení ve vysokém školství, rozvoj akreditace a evaluace

Systém řízení ve vysokém školství, rozvoj akreditace a evaluace

Systém financování vysokých škol n n Rozpočtové (institucionální) Mimorozpočtové n n n Účelové z grantových fondů Dary, dotace, sponzoring Vlastní činnost organizace n Hospodářská n Poplatky n Školné činnost

Systém financování vysokých škol Institucionální, rozpočtové

Systém financování vysokých škol Institucionální, rozpočtové

Systém financování vysokých škol

Systém financování vysokých škol

Systém financování vysokých škol Legenda k schématu mimo jiné v poznámkách níže

Konstrukce tvorby zdrojů pro vzdělávací aktivity Legenda k schématu mimo jiné v poznámkách níže

Konstrukce tvorby zdrojů pro vzdělávací aktivity Legenda k schématu mimo jiné v poznámkách níže

Systém financování vysokých škol

Systém financování vysokých škol ZÁKLADNÍ MODELY FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Systém financování vysokých škol n n n První skupina - vysokoškolské instituce, veřejné či soukromé, plně financovány orgány veřejného sektoru. Školy nevybírají zápisné ani školné. - Dánsko, Řecko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Švédsko. Druhá skupina - v zemi fungují všechny instituce za stejných podmínek. Na jedné straně jsou dotovány státem, na druhé straně získávají prostředky ze soukromých zdrojů, především formou zápisného a školného. VB (vysoké školy do značné míry financovány ze soukromých prostředků, v nichž školné tvoří pouze určitou část). Belgie a Nizozemí (výše školného ve veřejném sektoru i ve státem subvencovaných soukromých školách podobná). Třetí skupina - Německo, Španělsko, Francii, Irsko, Itálii, Portugalsko, Island Lichtenštejnsko, ČR - veřejné VŠ financovány převážně z veřejných zdrojů a soukromé VŠ převážně se soukromých zdrojů.

Systém financování vysokých škol

Systém financování vysokých škol

Systém financování vysokých škol § Rozdíl mezi průměrnými náklady na jednoho studenta u nás (5. 300 USD/PPP) a v průměr v OECD (10. 800 USD/PPP). § Výdaje na terciární vzdělávání u nás činí 0, 8 % HDP, průměr OECD činí 1. 7 % HDP. § Odhad Rady vysokých škol říká, že vysokým školám chybí na vzdělávací činnost okolo 7 miliard

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání S jakým velkým deficitem jsme vstupovali do Evropy? Jak velký růst počtu studentů terciárního sektoru potřebujeme na odstranění toho deficitu? § V dospělé populaci máme 11% vysokoškolsky vzdělaných, průměr OECD je 18%, Irsko, Holandsko, Finsko 17%, USA 37%. § U nás studuje 24% dvacetiletých, průměr zemí OECD činí 41%, Finsko 45%, Irsko 41%, Maďarsko 38% § V terciárním sektoru u nás studuje 18% dvacetiletých, průměr OECD je 28%, Finsko a Irsko 35%, Maďarsko 21%.

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání n Směřování vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám ekonomiky (Možnosti ovlivňování: stát – dotace, VŠ – reakce na poptávku) n Rozšíření přístupu k terciálnímu vzdělání n n n Zvýšení příjmu studentů na existujících školách (otázka kapacitních možností) Podpořit vznik nových škol terciálního stupně Pokračování v rozvoji vyšších odborných škol (rozšíření možností jejich transformace na neuniverzitní vysoké školy)

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání n Zvyšování podílu studujících na úhradě nákladů na vzdělávání: n n n Zavádění školného jako ceny za získání vzdělání (otázka politické průchodnosti, snížení dostupnosti vzdělání) Sociální politiky státu ke vzdělání (rodinné přídavky, úleva na daních, sociální stipendia, účelové dotace – doktorské studium, studium v zahraniční, dotace na ubytování, dotace na stravování) Studentské půjčky – zatím pouze komerční v omezeném rozsahu

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání n Změna poptávky v rámci států EU n Vysoké školy nesmí diskriminovat uchazeče z jiných států EU (podíl studentů ze Slovenska na VŠ v ČR, obrovský zájem studentů z Německa o studium lékařství v Rakousku) n Zájem o postgraduální studium v USA n Přetrvávající evropský (český? ) problém¨- „únik mozků“

Očekávané směry vývoje terciálního sektoru vzdělávání

Vysoké školy v zahraničí - Holandsko

Vysoké školy v zahraničí - Holandsko

Vysoké školy v zahraničí - Francie

Vysoké školy v zahraničí - Anglie a Wales