INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODANSKA CZ 1 071 1

INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ. 1. 07/1. 1. 14/02. 0072 Žákovský projekt. Regionálníatlas vodních živočichů (RAVŽ ) Téma: Anestezie ryb Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1]

TEORETICKÁ ČÁST

Dne 12. 2. 2014 jsme se zúčastnili 6 odborných přednášek 1) Biologie raků (obsahovala i metody odlovu raků apod. ) 2) Druhy raků v ČR 3) Jeseteři ve Vodňanech 4) Vodní toky a rybí pásma 5) Značení raků a ryb 6) Anestezie ryb (tato přednáška nás zajímala nejvíce, poněvadž se od ní odvíjel praktický úkol naší skupiny) Následující snímky obsahují stručný teoretický výtah ze všech absolvovaných přednášek

Biologie raků • • • U raků převládá pohlavní dimorfismus : samec x samice Páření probíhá v 8 fázích Kladení vajíček nejčastěji na podzim Líhnutí na jaře (květen) I. vývojové stádium: není samostatné, je závislé na samici, není schopné přijímat potravu, velká hlavohruď, malý telson, většinou trvá 7 -10 dní SVLÉKÁNÍ RAKŮ • Gastrolity (rakůvky) = párové útvary, tvar disku, velikost 4 - 6 mm • Nalezneme je mezi kutikulou a epidermis stěny žaludku (Kozák, Biologie raků)

Letní teplota vody 18 - 22 °C p. H: optimální 6, 5 - 8, 5 Kyslík: 7 mg/l Citliví na chemické znečištění Prostředí s dostatkem úkrytů: kameny, kořeny stromů, meandrovité toky • Bez nátlaku dravců: vydra, norek, pstruh, úhoř • Nemoci převážně od nepůvodních raků • • • DRUHY RAKŮ RAK SIGNÁLNÍ • • • Páření i líhnutí - o 1 měsíc dříve Roste rychleji Pohlavní dospělosti dosahuje ve 2 – 3 letech Agresivní Není tak náročný na kvalitu vody (Kozák, Biologie raků)

RAK PRUHOVANÝ • • Rychle roste Pohlavní dospělosti dosahuje zhruba už v 1 roce Poměrně agresivní Nepříliš náročný na kvalitu okolí Aktivní ve dne i v noci Migruje Odlišná reprodukce!!! páření – podzim, jaro kladení vajec: březen – vývoj (viz níže) 6 až 8 týdnů, líhnutí - květen/červen 3 stádia vývoje: Ø 1. stádium nesamostatné Ø 2. stádium nesamostatné Ø 3. stádium samostatné (Kozák, Biologie raků)

VLIV NEPŮVODNÍCH RAKŮ • • • Vyšší plodnost Kratší embryonální vývoj Dříve se líhnou Rychleji dosahují pohlavní dospělosti Menší náročnost na kvalitu prostředí Větší agrese Migrace Větší aktivita ve dne Vzájemné nakažení račím morem!!! (Kozák, Biologie raků)

Ukázkové obrázky Obr. [2]

Obr. [3]

Monitoring raků V mělčinách Bližší informace I) Manuální prohledání skrýše -> postupuje se proti proudu II) Noční sledování III) Proutek s návnadou -> na břehu, úspěšná metoda odlovu IV) Vlečná síť -> používají se speciální sítě (rakovky, vrše), nejpoužívanější V) Lov elektrickým proudem -> nutné povolení, nebezpečí poškozeníraků VI) Vrše opatřené kamerou V Hlubinách Bližší informace I) Vrše II) Vrh válcovité sítě -> tzv. vězence III) Potápění IV) Použití čeřenu (Kozák, Biologie raků) -> Síť čtvercovéhotvaru

Odlov raků Jedná se většinou o stejné způsoby jako při sledování raků V mělčinách Bližší informace I) Manuální chytání ve dne II) Manuální chytání v noci III) Proutky s návnadou -> na břehu, úspěšná metoda odlovu V hlubinách Bližší informace I) Vrše II) Použití čeřenu -> Síť čtvercovéhotvaru III) Vrh válcovité sítě -> tzv. vězence IV) Nechtěný lov při rybolovu (Kozák, Biologie raků)

Lov raků • Lov za účelem – studia biologie, chovu, popřípadě konzumace • Metody lovu: 1) aktivní 2) pasivní 3) kombinované Aktivní – aktivní vyhledávání a sbírání raků do ruky, sítěk, … + potápění Pasivní – lov na návnadu a sbírání např. do vrší, … Kombinované – el. proud, vypouštění nádrží a sběr, … (Kouba, Lov raků)

METODY LOVU 1) DO RUKY Za pomoci sítěk Nutná dobrá průhlednost vody, hloubka max. 0, 5 metru Postup – proti proudu (zákaly ) Prohledávání všech možných úkrytů raků, hlavně místečka pod kamením, kořeny stromů nebo keřů, naplaveniny či například nory vyhloubené u břehů. Odchyt do ruky nebo síťky 2) PROUTEK A NÁVNADA Nabodnutí návnady na proutek a následné zaražení proutku do břehu Návnada – rybí maso Zabodnutí způsobí, že rak si návnadu nemůže odtáhnout do úkrytu; úspěšné i pro lov samic s vajíčky Hlavně rekreační lov (Kouba, Lov raků) Důležité – zručnost, dobrá přístupnost místa

3) RAKOVKY = kovový kruh, vypletený síťovinou Navázán na provázcích Provázky směřují k silnému prutu nebo třeba plováku Ve středu rakovky – návnada Poté – ponoření do vody v blízkosti břehu Při zákalech – pravidelné zvedání rakovky (kontrola kořisti) 4) VRŠE Jedna z nejefektivnějších a nejběžnějších metod Díky konstrukci – znesnadněný únik raků Po nějakém čase (nejčastěji přes noc) – vrše vyloveny Mnoho typů vrší (liší se konstrukcí, materiálem, umístěním návnady, velikostí ok, …) Musí být dobře skladná, snadno udržovatelná a dobře přemístitelná Nepříliš vysoká účinnost – lov raka pruhovaného v nádržích (Kouba, Lov raků)

5) ELEKTRICKÝ PROUD Za pomocí elektrického agregátu (viz odlov ryb) Mnoho právních předpisů Není příliš vhodný – poškození raků Neodhadnutelná úspěšnost 6) POTÁPĚNÍ Vhodné na obtížně přístupných lokalitách (zatopené lomy, hluboké nádrže, …) Vysoká průhlednost vody, nutnost absolvovat potápěčský kurz Nezbytné technické vybavení, časová náročnost Možnost přímého pozorování raků + šnorchlování, … 7) VYPUŠTĚNÍ NÁDRŽE Nejefektivnější X aplikovatelná pouze na vypustitelných nádržích Raci sbíráni s ubývající vodou odhalení jejich úkrytů Možnost odchytu raků všech věkových kategorií (Kouba, Lov raků) Nutno poté rychle znovu napustit nádrž

Druhy raků v ČR • Raci – významná skupina živočichů; výskyt téměř v každém vodním ekosystému klíčová ekologická role • Téměř celosvětové rozšíření • V současnosti známo kolem 600 druhů raků • Evropa – pouze 5 původních druhů, nyní už i 10 nepůvodních druhů • V ČR – původní pouze rak říční a rak kamenáč • Konec 19. století – dovoz a vysazení raka bahenního • V průběhu minulého století – rak pruhovaný (severní Amerika) a rak signální • Severoamerické druhy nebezpečný račí mor • Mezi akvaristy – také rak mramorovaný a rak červený (Kouba, Druhy raků v České republice)

PŮVODNÍ DRUHY RAKŮ V ČR • RAK ŘÍČNÍ Sladkovodní Až 25 cm Život v tekoucí vodě Velmi citlivý na znečištění 15 – 20 let [1] indikátor čistoty vody • RAK KAMENÁČ chladné, čisté vody Kamenité či štěrkovité dno 60 – 90 mm, 100 gramů Velmi citlivý na čistotu vody Často šedomodré zbarvení [2]

Rak říční Obr. [4]

Rak kamenáč Obr. [5]

Jeseteři ve Vodňanech • Jeseterovité ryby Jedna z nejstarších skupin obratlovců na Zemi Hlavně na severní polokouli Potrava – převážně organismy ze dna Poměrně pozdě pohlavně dospívají Po většinu života – v moři X rozmnožování ve sladkých vodách Před výtěrem - migrace Rostou po celý život Některé druhy – hodně veliké Vyvinuly se asi před 250 miliony lety Na Zemi – společně s dinosaury (Havelka, Jeseteři ve Vodňanech)

DŮVODY OHROŽENÍ JESETERŮ 1) Pytláctví a lov – producenti kaviáru (1 kg kaviáru – tisíce dolarů) 2) Destrukce toků – stavění přehrad, ničení toků 3) Mezidruhové křížení – ztráta genetické identity čistých Import nepůvodních druhů a křížení s původními druhy • Genetika jeseterů polyploidní Ploidie = počet chromozómových sad v jádře buněk Spontánní polyploidie – první případ autopolyploidizace u jesetera malého. (Havelka, Jeseteři ve Vodňanech) druhů

Vodní toky a rybí pásma • Vodní toky Typické jednosměrným proudem vody Protéká přirozeným, upraveným nebo umělým korytem • Systém vodního toku tvořící jeho povodí začíná prameny > pramenné stružky a vlásečnice. Dalšími přítoky tok zesiluje a mohutní -> potoky, říčky a řeky. • V důsledku nerovností terénu rozdílný spád koryta -> vliv na složení rybích populací. • Rybí pásma Rozdílné podmínky jednotlivých úseků toku – rozdílné oživení rybami -> rozdělení na rybí pásma (většinou) pojmenované po nejhojněji zastoupených druzích. (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Pstruhové pásmo • Pstruh obecný Původní druh v ČR, všežravec, žije 4 – 6(15) let Rozpoznávací znaky: tuková ploutvička, nažloutlé zbarvení boků, černé a červené tečky, ocasní ploutev bez teček • Mihule potoční Původní druh v ČR, délka života 5 – 6 let, po výtěru hyne Rozpoznávací znaky: bez párových ploutví, kruhová ústa, 7 párů žaberních štěrbin, dospělci vyvinuté oči • Vranka obecná Původní druh v ČR, všežravec, žije 4 – 7 let Rozpoznávací znaky: tělo bez šupin, mohutné a zploštělé, břišní ploutve na hrdle, prsní vřetenovité, dvojitá hřbetní ploutev, široká koncová ústa s malými zoubky (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Lipanové pásmo • Lipan podhorní Původní druh ČR, všežravec, žije 4 – 6 let Rozpoznávací znaky: šupiny v řádcích, tuková ploutvička, výrazná hřbetní ploutev • Mník jednovousý Původní druh ČR, všežravec, žije 4 – 10 let Rozpoznávací znaky: hnědě mramorovaná kůže s jemnými šupinami, jeden vous na bradě, dvě hřbetní ploutve (krátká a dlouhá), dlouhá řitní ploutev, břišní ploutve na úrovní prsních • Střevle potoční Původní druh ČR, všežravec, žije 3 – 5 let Rozpoznávací znaky: protáhlé válcovité tělo, jemné šupiny, na boku pruh z hnědých skvrn, samci ve tření jsou pestře zbarvení (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Parmové pásmo • Parma obecná Původní druh ČR, všežravec, žije 8 – 14 let Rozpoznávací znaky: štíhlé tělo, protáhlý rypec, masitá spodní ústa, čtyři vousy, úzká řitní ploutev • Jelec tloušť Původní druh v ČR, všežravec, dravec, žije 8 – 12 let, Rozpoznávací znaky: válcovité tělo, velká kulatá ústa, velké šupiny s černým síťováním, zakulacené ploutve, řitní ploutev s břišními má červenou barvu, ocasní černou (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

• Ostroretka stěhovavá Původní v povodí Moravy a Odry, všežravec, žije 8 – 14 (20) let Rozpoznávací znaky: mírně zploštělé tělo, typická spodní ústa s ostrou hranou, načervenalé ploutve na spodku těla • Podoustev říční Původní v ČR, všežravec, žije 7 – 9 (14) let Rozpoznávací znaky: protáhlé, středně vysoké tělo, typický nos, výskyt žlutého zbarvení spodku těla hlavně na jaře, spodní ústa podobná cejnům, všechny ploutve tmavé, dlouhá řitní ploutev (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Cejnové pásmo • Cejn velký Původní druh v ČR, všežravec, žije 12 – 15 (25) let Rozpoznávací znaky: vysoké ploché tělo, šedožluté zbarvení boků, všechny ploutve tmavé, řitní ploutev dlouhá, spodní ústa vysouvá v chobot • Kapr obecný Původní druh v ČR, všežravec, žije 15 – 20 (40) let Rozpoznávací znaky: velké (zlaté) šupiny – ošupení redukováno, dva páry vousů, velká vysunovatelná ústa, dlouhá hřbetní ploutev (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

• Lín obecný Původní druh v ČR, všežravec, 8 – 10 let Rozpoznávací znaky: zelené zbarvení boků, jeden pár vousků, drobné šupiny, načervenalá duhovka oka, kulaté ploutve • Perlín ostrobřichý Původní v celé ČR, všežravec, 8 – 12 let Rozpoznávací znaky: rudé ploutve, horní ústa • Štika obecná Původní druh v celé ČR, dravec, 10 – 15 (20) let Rozpoznávací znaky: protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev posunuty dozadu, velká hlava, prostorná tlama plná(Randák, zubů Vodní toky a rybí pásma)

• Sumec velký Původní druh v ČR, dravec, všežravec, 30 – 50 let Rozpoznávací znamení: kůže bez šupin, 3 páry vousů, dlouhé tělo, plochá ocasní část, drobná hřbetní ploutev, dlouhá řitní ploutev • Candát obecný Původní druh v ČR, dravec, 12 – 15 (20) let Rozpoznávací znaky: dvě hřbetní ploutve (první je ostnitá), ploutve má šedé až bílé, , , psí“ zuby (na horní i dolní čelisti), opalizující oči • Okoun říční Původní druh v ČR, všežravec a dravec, 7 – 12 (20) let Rozpoznávací znaky: vysoké tělo, dvě výrazné hřbetní ploutve (první ostnitá), malé, tuhé a drsné šupiny, velká tlama s blanitými okraji, tmavé pruhy na bocích, červené ploutve (Randák, Vodní toky a rybí pásma)

Pásmo Charakteristi Dno ka toku Spád (%) Proud Max. teplota (°C) Charakteristické druhy ryb a mihulovců Pstruhové Bystřina, potok kamenité Přes 0, 4 Velmi rychlý 12 -18 pstruh obecný, vranka obecná mihule potoční Lipanové Říčka Kamenité, štěrkovité 0, 1 – 0, 2 rychlý 18 -20 lipan podhorní, střevle potoční, mník jednovousý parmové Řeka Štěrkovité, písčité 0, 03 – 0, 15 zpomalený 18 -22 parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, jelec tloušť cejnové Řeka Písčité, bahnité Pod 0, 08 Výrazné zpomalený 20 -25 cejn velký, candát obecný, lín obecný, kapr obecný, štika obecná, sumec velký, okoun říční, perlín ostrobřichý

Obr. [6] Obr. [7]

Značení ryb a raků PROČ RAKY A RYBY VŮBEC ZNAČÍME? • Vědecké i chovatelské účely – sledování v terénu • Lepší evidence, rozlišení jedinců nebo skupin • Možno získat důležité informace o etologii raků a ryb ve volných vodách (růst, přežití, …) • • • ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA ZNAČENÍ Schopnost rozlišit jednotlivé druhy či skupiny Používat značení, které nemá vliv na růst, přežití nebo třeba chování živočichů Požadovaná životnost označení Co nejmenší finanční náročnost ( úspornost) Lehké aplikování a rozpoznání znamení (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

1) SKUPINOVÉ ZNAČENÍ Značení skupin ryb/raků různého původu (plemeno, styl krmení, …), jež jsou poté často vysazovány do volných vod, popřípadě chovány k dalším účelům Většinou četné skupiny Zapotřebí – technická, časová a finanční nenáročnost Rychlé a jasné rozpoznání jedinců 2) INDIVIDUÁLNÍ ZNAČENÍ Identifikace jednotlivců Často značka s unikátním kódem Vyšší stresová přítěž pro jedince Značky mají danou velikost lze je aplikovat pouze zástupcům od jisté velikosti Raci – opakovaně svlékají krunýř, jenž u nich umožňuje značení limitovaná životnost značky (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

METODY ZNAČENÍ A) POPISOVÁNÍ Jen u raků Pomůcky – například lak na nehty nebo voděodolný fix Jednoduché, nemá vliv na jedince, snadné rozpoznání X pouze do příštího svlékání krunýře B) KAUTERIZACE Raci Značení teplem – přiložení žhavého nástroje C) KRYOGENNÍ METODA „studená verze“ kauterizace Obvykle tekutý dusík U ryb – druhy bez šupin nebo pouze s malými šupinami Kapr lysec, lín, pstruh, … Trvanlivost cca 2 roky, možnost obnovy (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

D) PŘISTŘIŽENÍ TELSONU/UROPODU – RACI X PŘISTŘIŽENÍ/AMPUTACE PLOUTVÍ RYBY Raci – pomocí prostřihávání dírek a značek na ocasním vějíři či výběžcích koncových článků Skupinové i individuální, vysoká obměna Po několika svlékáních – zmizení značek Ryby – hlavně skupinové značení Amputace – jedna z párových ploutví (nezpůsobuje potíže) Perforace – kleštěmi nebo průbojníkem ; zejména horní (dolní) lalok ocasní ploutve Lososovité – amputace tukové ploutvičky !!!NUTNÁ DESINFEKCE POSTIŽENÝCH MÍST!!! E) PŘÍVĚSNÉ ZNAČKY Raci – například přivázání na tělo nebo nastřelení do těla Ztráta obvykle hned při prvním svlékání Možnost komplikací při svlékání smrt Ryby – značky přivázány provázkem k hřbetní ploutvi, terčíky na ploutve, … Uplatnění – chov jeseterů (vhodně tvarované prsní ploutve) Nepříliš náročné na vybavení, jednoduché rozpoznání X možnost ztráty označení, nesnadné aplikování (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

F) ČIPOVÁNÍ Každý čip – unikátní kód Trvalé, spolehlivé Identifikace pomocí čteček G) KÓDOVANÉ MIKROZNAČKY Krátký drátek, vyleptaný kód (čitelný pouze pod mikroskopem) Aplikace – automaticky/jehlou jako čipy 500 – 600 jedinců/1 hodina Individuální značení – nutné vyndání značky H) VIE SYSTÉM – ELASTOMERY Roztoky na bázi silikonu, po aplikování tvrdnou Aplikace pod průhlednou pokožku např. v okolí očí nebo mezi paprsky ploutví (ryby), či pod průhlednou kutikulu u zadečku (raci) I) VI ALPHA ŠTÍTKY Měkké biokompatibilní fluorescenční značky Raci – průhledná kutikula u zadečku, zůstávají i po svlékání Ryby – hlavně v okolí očí (průhledná pokožka) Levné, příliš nepoškozují organismus X často se ztrácí, náročné vpravování do organismu (Kozák, Turek; Značení raků a ryb)

ANESTEZIE RYB

Co je anestezie? • Celkové či částečné znecitlivění těla člověka nebo živočichů [3] [4] • Umožňuje manipulaci s rybami či provádění veterinárních nebo chovatelských zákroků • Zabraňuje poškození nebo stresu při manipulaci • Jedno z opatření zákona na ochranu živočichů proti týrání (nutno živočichy před provedením zákroku uspat) (Lepič, Anestezie ryb)

Využití anestezie u ryb • Nejčastější důvod – umělé výtěry Ryby v trdlišti (Lepič, Anestezie ryb) Obr. [8]

• Vpravování léčiv a hormonálních přípravků do těla pomocí injekce (Lepič, Anestezie ryb) Obr. [9]

• Odběry krve – zejména při veterinárním vyšetření (Lepič, Anestezie ryb) Obr. [10]

• Měření a vážení ryb (Lepič, Anestezie ryb) Obr. [11]

• Mechanické odstraňování parazitů a jiných škůdců Obr. [12] + Transport ryb + Fotografování ryb (Lepič, Anestezie ryb)

Způsoby použití I) Anestetická koupel Nejběžnější a nejpoužívanější způsob II) Sprejování žaber naředěným roztokem anestetika Převážně u velkých druhů ryb Zahraničí (Lepič, Anestezie ryb)

Anestetická koupel Obr. [13]

Nejčastěji používaná anestetika I. MS 222 – rozpustný prášek (0, 1 gramů/1 litr) II. Propoxat – dobře rozpustný prášek (0, 002 – 0, 003 gramů/1 litr) III. Menocain – rozpustný prášek (0, 067 gramů/1 litr) IV. Propiscin V. 2 -phenoxyethanol – bezbarvá kapalina (0, 3 – 0, 4 ml/l) VI. Hřebíčkový olej (zlatohnědá kapalina obsahující účinnou látku eugenol (0, 03 - 0, 04 ml/l) [5] (Lepič, Anestezie ryb)

Průběh anestezie • 4 fáze 1) EXCITACE fyziologická (= „běžná“) poloha zrychlené dýchání zvýšená pohybová aktivita a obranné reflexy 2) ZKLIDNĚNÍ opět fyziologická poloha dýchání se zklidňuje a zpomaluje normální pohybová aktivita (Lepič, ANESTEZIE RYB)

3) ZNECITLIVĚNÍ ryby se pomalu pokládají na bok (už ne fyziologická poloha) klidné, zpomalené dýchání snížení pohybové aktivity snížení obranných reflexů 4) NARKÓZA (= HLUBOKÁ ANESTEZIE) tělo – boční poloha žádné obranné reflexy velmi málo dýchají, popř. až zanikající dýchání (Lepič, Anestezie ryb)

Faktory ovlivňující průběh anestezie 1) Koncentrace anestetika 2) Druh ryby (lososovití – jedny z nejcitlivějších ryb) 3) Délka aplikování (= koupele) POZOR NA PŘEKROČENÍ 4. FÁZE!!! (následuje smrt ryby) 4) Věk ryby (čím mladší, tím citlivější) 5) Teplota vody (čím vyšší, tím rychlejší reakce) 6) Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě (Lepič, Anestezie ryb)

PRAKTICKÝ VÝZKUM STUDENTŮ GYMNÁZIA VODŇANY

• Přednáška na téma ANESTEZIE RYB proběhla (stejně jako 5 předchozích) ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém (VÚRH) ve Vodňanech • Přednášku vedl pan Ing. Pavel Lepič, který je zároveň vedoucím experimentálního rybochovného pracoviště a pokusnictví Obr. [14] Obr. [15]

• Po přednáškách jsme se odebrali s odborným pracovníkem (panem Lepičem) do místnosti, kde bylo již všechno přichystané pro náš praktický úkol. Doprovod nám ještě tvořila další skupina z o rok staršího ročníku naší školy. • Čekalo nás uspávání ryb, pozorování jejich reakcí a stopování času uspání, následné probouzení a stopování času probuzení. • Pan Lepič nám ochotně zodpovídal naše dotazy a doplňoval naše znalosti zábavnými historkami z praxe.

• Po přednáškách jsme se odebrali s odborným pracovníkem (panem Lepičem) do místnosti, kde bylo již všechno přichystané pro náš praktický úkol. Doprovod nám ještě tvořila další skupina z o rok staršího ročníku naší školy. • Čekalo nás uspávání ryb, pozorování jejich reakcí a stopování času uspání, následné probouzení a stopování času probuzení. • Pan Lepič nám ochotně zodpovídal naše dotazy a doplňoval naše znalosti zábavnými historkami z praxe.

Stručné shrnutí teorie • Anestezie ryb se využívá při fotografování ryb, při umělých výtěrech ryb, nebo například při mechanickém odstraňování parazitů. • Anestezie se aplikuje způsobem koupele • Má čtyři fáze. V první a druhé fázi jsou ryby zmatené a snaží se všemožně uniknout z nádoby, do které bylo přidáno anestetikum. Postupně dochází k omezení hybnosti a působení anestezie. Ve třetí fázi jsou již ryby plně připravené k provedení zákroků. Čtvrté fázi se většinou snaží vyhnout, může se totiž lehce přehoupnout do stádia, které se stává pro ryby smrtelné. • Průběh anestezie ovlivňují následující faktory: teplota vody, druh anestetika, velikost ryby či množství kyslíku. • Mezi nejběžnější anestetika používaná v České republice patří hřebíčkový olej a propiscin.

Praktická část • K anestezii jsme potřebovali: anestetikum, nádobu na zředění anestetika, nádobu s čistou vodou, ryby a stopky. • Pro anestezii jsme používali druh ryby Ostroretka stěhovavá • Ostroretky byly v nádobě za určité teploty. Odborník postupně přidával hřebíčkový olej a vodu promíchával. Ryby byly zpočátku velmi divoké a snažily se všemi možnými způsoby uniknout • Postupně byly zmatenější a přestávaly se hýbat. Přešly do fáze anestezie a chvilku jsme je nechali umrtvené. • Za několik málo okamžiků byly ryby přemístěny do nádoby s čistou vodou, což způsobilo jejich následné postupné oživení a vše se vrátilo do standardu.

Experiment • Porovnávali jsme nástup a odeznění anestezie při dvou různých teplotách. • Hodnoty jsme zaznamenávali do protokolu, který obsahoval také teoretické otázky • Při teplotě 2°C nám ryby usínaly v průběhu 4 minut a 22 sekund. Probouzení jim trvalo 16 minut. • Při teplotě 21°C trvalo usínání 3 minuty 30 sekund a probouzení 4 minuty 30 sekund. • Lze tedy říci, že při vyšší teplotě anestezie proběhla rychleji.

(Lepič, Pracovní list k tématu Anestezie ryb)

Závěr • Pozorovali jsme a vyzkoušeli si aplikování anestezie u ryb Byli jsme seznámeni s metodami anestezie a druhy anestetik Ověřili jsme si předem stanovené hypotézy ohledně faktorů ovlivňujících nástup a odeznění anestezie Dostalo se nám poučení o fázích anestezie a probíhajících dějích Zejména díky panu Lepičovi jsme dostali k dispozici jeden v roli pracovníka VÚRH ve Vodňanech Záběry z teoretické a praktické části – viz video

Použité zdroje PŘEDNÁŠKY VÚRH KOZÁK, P. a kolektiv. Biologie raků. VÚRH, Vodňany KOUBA , A. a kolektiv. Druhy raků v České republice. VÚRH, Vodňany KOUBA , A. a kolektiv. Lov raků. VÚRH, Vodňany HAVELKA, M. a kolektiv. Jeseteři ve Vodňanech. VÚRH, Vodňany RANDÁK, T. a kolektiv. Vodní toky a rybí pásma. VÚRH, Vodňany KOZÁK, P. TUREK, J. a kolektiv. Značení raků a ryb. VÚRH, Vodňany LEPIČ, P. a kolektiv. Anestezie ryb. VÚRH, Vodňany LEPIČ, P. a kolektiv. Pracovní list a protokol na téma Anestezie ryb. VÚRH, Vodňany

INTERNET [1] Wikipedie: Rak říční [online]. [cit. 2014 -03 -27]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Rak_%C 5%99%C 3%AD%C 4%8 Dn%C 3%AD [2] Wikipedie: Rak kamenáč [online]. [cit. 2014 -03 -27]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Rak_kamen%C 3%A 1%C 4%8 D [3] Wikipedie: Anestezie. [online]. [cit. 2014 -03 -26]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Anestezie [4] Slovník cizích slov: Anestezie [online]. [cit. 2014 -03 -26]. Dostupné z: http: //slovnik-cizichslov. abz. cz/web. php/hledat? typ_hledani=prefix&cizi_slovo=anestezie [5] Anestetika používaná v rybářství [online]. [cit. 2014 -03 -26]. Dostupné z: http: //www. rybarstvi. eu/dok%20 rybari/anestetika. pdf

OBRÁZKY DOSTUPNÉ ONLINE Z: Obrázek [1] http : //ravz. cfme. net/ Obrázek [2] – autor Obrázek [3] – autor Obrázek [4] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Potamobius_astacus. jpg Obrázek [ 5] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Steinkrebs. jpg Obrázek [ 6] - autor Obrázek [7] - autor Obrázek [8] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Fish_spawn. jpg? uselang=cs

Obrázek [9] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: A_BIOLOGIST_IS_INJECTING_A_FISH_ WITH_FORMALDEHYDE_PREPARATORY_TO_SHIPMENT_TO_THE_LAB_FOR_TISS UE_ANALYSIS. _THIS_IS. . . _-_NARA_-_546364. jpg? uselang=cs Obrázek [10] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: NOAA_fishery_science_center_blood_ sample_bonnethead_shark_pup. JPG? uselang=cs Obrázek [11] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Burbot_fish_measured_with_a_meas uring_devise. jpg? uselang=cs Obrázek [12] http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Fish%27 s_parasite. jpg? uselang=cs Obrázek [13] – autor Obrázek [14] – autor Obrázek [15] - autor