Mikroekonomie II Poptvka Ing Vojtch Jindra Katedra ekonomie

Mikroekonomie II Poptávka Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Faktory ovlivňující individuální poptávku n n cena statku ceny ostatních statků důchod racionálně jednajícího spotřebitele, který maximalizuje užitek Ostatní faktory (preference a očekávání bereme za neměnné) Pak je možno sestrojit poptávkovou funkci. n n n X 1 = f 1 (P 1, P 2, P 3, P 4, …. . , Pn, I ) X 2 = f 2 (P 1, P 2, P 3, P 4, …. . , Pn, I ). . Xn = fn (P 1, P 2, P 3, P 4, …. . , Pn, I )

Vliv změny důchodu na poptávku n S růstem důchodu se mění i optimální kombinace statků a tedy spotřebované množství obou statků. n Důchodová spotřební křivka (ICC = Income Consumption Curve); Shodný význam má pojem Důchodová stezka expanze (IEP = Income Expansion Path) n ICC je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu. n Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu a tím se může zvýšit (snížit) celkový užitek.

Grafické znázornění důchodové spotřební křivky Linie rozpočtu jsou rovnoběžné. To znamená, že MRSE se nemění a MRSC zůstává na křivce ICC stejná (rovna MRSE).

ICC pro různé statky

ICC pro méněcenný statek (jeho nakupované množství s větším důchodem klesá )

Vliv poklesu ceny statku X na ICC Na ICC je konstantní poměr cen, při změně poměru cen se mění sklon linií rozpočtu a tím se mění i tvar ICC. Na grafu je znázorněn pokles ceny statku X, a proto si spotřebitel může dovolit větší nákup. ICC se posunula doprava

Engelova křivka (EC) n n n Vyjadřuje závislost mezi celkovým důchodem (I) a nakupovaným množstvím určitého statku. Můžeme rovněž sledovat změny optimální kombinace statku X a Y v závislosti na změnách důchodu. Odvodí se z bodů optim na ICC, ale na vodorovné ose se vynáší I. Pro každou úroveň důchodu I 1, I 2, I 3 existuje bod optima E 1, E 2, E 3. Každému bodu optima odpovídá určité množství statku X – X 1, X 2, X 3. Engelova křivka pak ilustruje vztah mezi úrovní I a množstvím nakupovaného X.

Odvození Engelovy křivky

Engelova křivka pro různé statky Pro statek: Nezbytný – roste spotřeba pomaleji než důchod, EC konkávní Luxusní – roste spotřeba rychleji než důchod, EC konvexní Méněcenný – klesá spotřeba s růstem důchodu, EC klesající

Engelova výdajová křivka (EEC) n Zachycuje závislost výdajů na statek X (Px X) na důchod (I)

Engelova výdajová křivka (EEC) n Linie 45° vyjadřuje situaci, kdy je celý důchod vynaložen na statek X a je horní hranicí EEC. n Engelova výdajová křivka je pro normální statky rostoucí. n Výdaje na nezbytné normální statky s růstem důchodu rostou, ale pomaleji než důchod. EEC se vzdaluje od linie 45 stupňů. n V případě luxusních statků rostou výdaje na tyto statky rychleji než důchod. ECC se přibližuje linii 45 stupňů. n Výdaje na méněcenné statky i jejich podíl na celkových výdajích spotřebitele klesají. ECC je klesající.

Průměrný a mezní sklon ke spotřebě n Podíl statku X na důchodu vyjadřuje průměrný sklon ke spotřebě X APCX = n I Mezní sklon ke spotřebě je směrnice (sklon) Engelovy křivky v bodě a udává o kolik se zvýší spotřeba daného statku, když se zvýší důchod o jednotku. ∆X MPCx = ∆I

Důchodová elasticita poptávky n n n Citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství statku na změnu důchodu. Můžeme ji vyjádřit jako podíl procentních změn poptávky po statku a důchodu spotřebitele. Udává o kolik % se změní poptávka po statku X, pokud se důchod změní o 1%. (oblouková elasticita)

Důchodová elasticita poptávky n Důchodová elasticita poptávky v bodě: n Pro normální statky je kladná (e. ID > 0, MPC i APC je kladné) (Engelova křivka je rostoucí, MPC je kladné a i APC musí být kladné). Pro luxusní statky je e. ID > 1, MPC > APC (spotřeba roste rychleji než důchod podíl ostatních statků na důchodu klesá). Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o více než 1%. Pro nezbytné normální statky je 0 < e. ID < 1, spotřeba roste pomaleji než důchod. Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o méně než 1%. Pro méněcenné statky je e. ID < 0, spotřeba méněcenných statků se zvýšením důchodu klesá. n n n

Shrnutí n Součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků, vynásobený podílem příslušného statku na důchodu spotřebitele se rovná 1. n Pokud potřebitel nakupuje statek luxusní musí nakupovat i statek nezbytný nebo méněcenný. A nemůže kupovat jen méněcenné statky. n Zvýšení důchodu posunuje křivku poptávky po normálních statcích doprava a snížení důchodu posunuje poptávku doleva.

Vliv změn ceny statku na poptávané množství n n V důsledku změny ceny se mění nejen poloha, ale i sklon linie rozpočtu (MRSE) – mění se relativní ceny statků X a Y. Mění se tedy i MRSC optimální kombinace. Spojením bodů optima pro jednotlivé úrovně ceny statku X, dostaneme cenovou spotřební křivku PCC (tzv. cenová cesta expanze). PCC je souborem kombinací maximalizující užitečnost při různých cenách statku X.

Cenová spotřební křivka

Vlastnosti PCC n S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšší užitečností. n Je-li PCC klesající (Q-R), potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně Y. Je-li PCC rostoucí nakupuje více statků X i Y. n Existuje-li jen rohové řešení optima spotřebitele (X = 0) a bod optima je v bodě H, je tento bod počátkem PCC a PCC na něj nikdy nevystoupí. n Body na křivce PCC jsou základem pro odvození křivky poptávky. Tu získáme naneseme-li na osu y cenu statku X (Px) a na ose x vyneseme příslušná množství statku X. Při změně ceny se pohybujeme po křivce PCC a tím i po křivce poptávky.

Substituční a důchodový efekt n Vliv cenové změny můžeme rozdělit na tyto dva efekty: n Substituční efekt: znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším. (Jde o posun po indiferenční křivce tzn. změnu MRSC, při zachování stejné užitečnosti) n Důchodový efekt: znamená změn poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu indiferenční křivky a tedy užitečnosti.

Substituční a důchodový efekt n n Substituční efekt je vždy negativní = cena a nakupované množství se pohybuje proti sobě. U důchodového efektu závisí změna také na typu statku: n Pro normální statek je negativní, a celkový efekt je pro normální statky vždy negativní. n Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní – růst ceny vede k poklesu reálného důchodu a to v příp. méněcenných statků vede k růstu poptávaného množství. n Celkový efekt v případě méněcenných statků není možno jednoznačně určit. (závisí to na tom, který efekt převládne)

Giffenův paradox - s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním. Připadá v úvahu pouze u statků, které: • tvoří značnou část výdajů spotřebitele • slouží k uspokojování základních potřeb • a současně nejsou dostupné jejich substituty Pro Giffenův případ je cenová elasticita poptávky kladná.

n Pro Giffenův statek má zvláštní tvar křivka PCC, ale i křivku poptávky. Křivka poptávky pro Giffenův statek je rostoucí. Giffenův statek musí být méněcenný statek, naopak to neplatí. Pro převážnou většinu méněcenných statků má křivka poptávky normální klesající tvar a cenová elasticita poptávky je záporná.

Cenová elasticita poptávky n Podíl procentní změny poptávaného množství a procentní změny ceny (vychází se z křivky poptávky) : n Pro cenovou elasticitu v bodě platí: n Protože poptávané množství se pohybuje opačně než cena, je cenová elasticita poptávky záporná.

Cenová elasticita ovlivňuje i tvar PCC. Mění-li se cena statku X při stejné ceně Y a důchodu vypadá situace takto:

Cenová elasticita poptávky Jednotková cenová elasticita poptávky: EPD = -1, procentní změna ceny se rovná procentní změně množství (ovšem opačným směrem). Proto PX X zůstává nezměněno, PCC rovnoběžná s osou X a její sklon je roven 0. Poptávka po statku X je neelastická : EPD > -1, procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna ceny. Pokles ceny vede k poklesu PX X a proto PY Y stoupá (a tedy množství statku Y roste). PCC je rostoucí. Poptávka po statku X je elastická : EPD < -1, pokles ceny statku X vyvolá výrazné zvýšení poptávky a proto rostou i výdaje na jeho nákup (PX X), (a snížení poptávky po Y). PCC je klesající, má zápornou směrnici. (Pokles ceny o 1% vyvolá růst poptávky o více jak 1%)

Vliv změny ostatních cen na poptávku Efekt cenové změny můžeme rozdělit na: n Křížový substituční efekt – změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším. n Křížový důchodový efekt – vyjadřuje, jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictví poptávku po statku X.

Křížový důchodový a substituční efekt n Křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní (růst ceny Y vyvolá růst poptávky po X. To plyne z podmínky rovnosti MRS. n Mění-li se PX/PY (MRSE), musí se stejně změnit i MRSC. n Křížový důchodový efekt je pro normální statky negativní. n Protože není možno určit, který efekt převáží, není možné určit znaménko celkového efektu.

Substituty a komplementy n n Substituty – pro ty platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní (kladný). Objem nákupu statku X s růstem ceny statku Y roste: TE > 0 Komplementy – jsou ty statky, u nichž je celkový efekt křížové změny ceny negativní. S růstem ceny statku Y objem nákupu statku X klesá: TE < 0

n Volba optimální kombinace opět vychází z indiferenčních křivek a linie rozpočtu. U dokonalých substitutů je možné, že i malá změna ceny vyvolá přechod k druhému statku. U komplementů je (křížový) substituční efekt malý (nelze měnit poměr spotřeby) a (křížový) důchodový efekt velký.

Křížová elasticita poptávky n poměr procentních změn poptávky po statku X a procentní změny ceny statku Y (PY). n a v bodě: n Je-li > 0 , jedná se o substituty a e. CD > 0 n Je-li < 0, jedná se o komplementy a e. CD < 0

Elasticita substituce n Vyjadřuje, jakou změnu poměru spotřeby statků X a Y vyvolá změna MRSC o 1%. n Vypočítá se jako procentní změna poměru spotřeby statků X a Y dělená procentní změnou MRSC n Různá elasticita substituce se projeví v zakřivení indiferenční křivky.

Elasticita substituce

Vztahy mezi elasticitami n Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule. Platí: e. ID + e. PD + e. CD = 0

Tržní poptávka n Je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů. n Graficky jde o horizontální součet individuálních křivek poptávky. Individuální poptávka je funkcí cen nakupovaných statků a důchodu. n Pro dva statky a dva spotřebitele vypadají poptávkové funkce: n n 1. spotřebitel X 1 = DX 1(PX, PY, I 1) 2. spotřebitel X 2 = DX 2(PX, PY, I 2) a jejich součet je: X = X 1 + X 2 = DX 1(PX, PY, I 1) + DX 2(PX, PY, I 2)

Efekt módy n Jde o statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli. n Tržní křivku poptávky MD získáme spojíme-li body na křivkách MDxxxx pro příslušné Q. n Graf ukazuje změnu poptávky z předpokládané 2000 při ceně P 1 po poklesu ceny na P 2. Efekt ze snížení ceny vyvolá zvýšení poptávky na 3000, avšak protože se zvýší počet spotřebitelů, statek se stává módním, stoupne poptávka až na 7000. Tržní křivka MD je více elastická než jednotlivé křivky MDxxxx.

Efekt módy

Efekt snobské spotřeby n Opačný dopad má efekt snobské spotřeby. n Zde klesá individuální poptávka s růstem počtu spotřebitelů. n Zvýšení poptávky, dosažené snížením ceny je zmírněno tím, že se stává méně exkluzivní. n Snížení ceny z P 1 na P 2 vyvolá zvýšení poptávky z 2000 na 11000, ale zároveň posune křivku poptávky pro více spotřebitelů doleva a celkové zvýšení bude jen na 6000.

Efekt snobské spotřeby