Imunitn soustava Imunitn soustava Integrujc soustavy lovka Podl

Imunitní soustava

Imunitní soustava Integrující soustavy člověka Podílí se na zachování integrity organismu a jeho homeostázy Tvořen vzájemně komunikujícími elementy Buňky vlastní X cizorodé

Antigen Struktura nebo její část, která je schopná vyvolat imunitní odpověď Ne všechny cizorodé látky jsou antigeny

Leukocyty

Vývoj krevních elementů

Granulocyty Typy granulocytů Funkce Schopnost fagocytózy Eozinofilní Při alergických a parazitárních slabá onemocněních (přichycují se na parazity a uvolňují látky, které je poškozují) 3% Bazofilní Při některých alergických reakcích ne Do 1% leukocytů, zdroj histaminu, málo pohyblivé, po migraci do tkání se mění na žírné buňky Neutrofilní Nespecifická obrana ano Nejpočetnější – 5070%, volně cirkulují nebo putují po stěnách cév

Agranulocyty Typy agranulocytů Funkce Schopnost fagocytózy monocyty Součástí mononukleárního fagocytárního systému (MFS)– po migraci z krve do tkání nebo tělních dutin se přeměňují v makrofágy ano 3 -8%, antigenprezentující buňky lymfocyty Funkční linie – T-lymfocyty, B-lymfocyty, a tzv. nulové buňky Specificky rozpoznávají antigen, recirkulují mezi krví a lymfou ne bez lymfocytů není imunity! NK-buňky (Natural Killer) Nespecifická imunita Zabíjejí buňky napadené viry, parazity, buňky nádorové

Lymfocyty a humorální imunita Zajišťují B – lymfocyty = tvorba protilátek cirkulujících v krvi a vážících se specificky s antigenem; lymfocyty vybaveny receptory – z prekurzoru se stává imunokompetentní buňka → předurčena rozpoznávat jednu antigenní specifitu, tuto schopnost má veškeré její potomstvo B-lymfocyty zůstávají do setkání s antigenem převážně v lymfatických tkáních, setkání s antigenem a jeho vazba na receptor vede k jeho aktivaci, toto setkání proběhne převážně prostřednictvím antigen prezentujících buněk

Lymfocyty a humorální imunita Aktivovaný lymfocyt se zvětšuje a přeměňuje v plazmatickou buňku a produkuje protilátky, které jsou cestou lymfatických cév unášeny do krve Některé se nepřemění na plazmatickou buňku – ale v paměťové buňky → žijí velmi dlouho, cirkulují v krvi, vstupují do lymfatických tkání, ale zůstávají spící Když se setkají se stejným antigenem – sekundární odpověď

Protilátky = glykoproteiny a patří mezi imunoglobuliny Tvořeny 4 peptidovými řetězci 5 různých tříd – Ig. G, Ig. M, Ig. A, Ig. E, Ig. D Nejvíce Ig. G (přechází i přes placentu)

Lymfocyty a buněčně zprostředkovaná imunita

Lymfocyty a buněčně zprostředkovaná imunita Pomocné T-lymfocyty: regulační funkce, usměrňují prakticky všechny imunitní reakce, nezbytné pro tvorbu protilátek B-lymfocytů, napadá je virus HIV Cytotoxické T-lymfocyty: prověřují buňky, zda nejsou infikovány virem, zda se nemění na nádorové nebo nejsou-li abnormální, umí zabíjet bakterie a některé parazity, likvidují buňky cizích tkání – odvržení transplantátu Supresorové T-lymfocyty: regulační buňky, potlačují funkce cytotoxických i pomocných T-lymfocytů i odpovědi B-lymfocytů

Imunita a obranné linie Nespecifické obranné mechanismy První obranná linie Druhá obranná linie Specifické obranné mechanismy (imunitní systém) Třetí obranná linie • Kůže • Fagocytární leukocyty • Lymfocyty • Sliznice • Zánětlivá odpověď • Protilátky • Výměšky kůže a sliznice • Antimikrobiální bílkoviny (lysozym) • Interferony

1. Vrozená imunita Je nespecifická Přirozené obranné systémy První a druhá obranná linie

2. Získaná imunita Je specifická Má imunologickou paměť Cizí činitel (imunogen) spouští reakce – aktivace lymfocytů a tvorbu specifických protilátek Může být a) protilátková (humorální) b) buněčná (celulární)

Aktivní a pasivní imunita Pasivní imunita získaná přirozeným způsobem – dočasná, přestup protilátek placentou + protilátky v kolostru a mateřském mléce Pasivní imunita získaná umělým způsobem – je krátkodobá, po podání zvířecích imunitních sér Aktivní imunita získaná přirozeným způsobem – kontakt s určitým agens, různé trvání - i doživotní Aktivní imunita získaná umělým způsobem – po podání očkovacích látek obsahující oslabené či mrtvé mikroorganismy

Lymfatické orgány Centrální – primární lymfatické orgány – brzlík, červená kostní dřeň Vstupují kmenové buňky – „výchova“ a „vyškolení“ v buňky imunokompetentní Periferní – sekundární – mízní uzliny, slezina, shluky lymfatické tkáně v trávící soustavě, nosohltanu, urogenitálním traktu aj.

Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Alergie Autoimunitní onemocnění – juvenilní artritida, revmatická horečka, roztroušená skleróza, částečně ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc, … Poruchy imunitního dohledu s rozvojem nádorových chorob

Věkové zvláštnosti Dítě získává imunitní látky od matky přes placentu Obsah imunitních látek v mateřském mléku Aktivní tvorba nespecifických protilátek – v poslední třetině prenatálního vývoje, účinnost 50%, specifických protilátek – jen nepatrné množství Brzlík (thymus) – laločnatý orgán, za hrudní kostí, okolo 2 až 5 let dosahuje max. velikosti, po pubertě pomalu zaniká a je nahrazen tukovým vazivem Imunitní systém se vyvíjí asi do 15 let Očkování - tvorba specifických protilátek, popř. vznik paměťových B - lymfocytů