FYZIOLOGIE POHYBOV ZTE LOVKA Doc MUDr Eva Kohlkov
FYZIOLOGIE POHYBOVÉ ZÁTĚŽE ČLOVĚKA Doc. MUDr. Eva Kohlíková, CSc. Katedra fyziologie a biochemie UK FTVS Praha
Pohyb a člověk
Fyzická zdatnost 1. Zdravotní stav - zdráv akutní onemocnění chronické onemocnění 2. Morfologické předpoklady - držení těla somatotyp antropometrický profil struktura svalů stav kloubů
3. Psychický stav 5. Funkční stav svalů - - temperament motivace odolnost proti únavě 4. Nervosvalová koordinace - obratnost stav analyzátorů svalová síla a vytrvalost prokrvení svalů 6. Způsob uvolňování energie - s kyslíkem (aerobně) bez kyslíku (anaerobně)
Fyzická zdatnost = schopnost organismu optimálně reagovat na změny vnitřního prostředí Posuzuje se: • Funkce srdečně-cévního a dýchacího systému • Svalová síla • Pružnost (flexibilita) Výkonnost = schopnost podávat výkony (v měřitelných parametrech)
• Energetické zdroje v průběhu zátěže - ATP (adenosintrifosfát) a CP (kreatinfosfát) – sekundy - cukr (glukóza) bez O 2 – minuty - cukry a tuky s O 2 – až hodiny Obr. č. 3
Intenzita zatížení maximální střední mírná Trvání sekundy minuty i hodiny Zdroje energie ATP, CP cukry bez O 2 i s O 2 cukry, tuky a bílkoviny s O 2 100 – 95% 50 – 10% 10 – 0% % energie s O 2 0 – 5% 50 – 10% 100 – 95% Zdroje energie sval krev zásoby % energie bez O 2
Srdečně-cévní systém a pohybová aktivita Závisí na: - době trvání pohybového zatížení intenzitě zátěže aktuálním zdravotním stavu věku předchozí pohybové aktivitě
A. Bezprostřední reakce na zátěž 1. Změny srdeční frekvence Obr. č. 5
2. Změny systolického srdečního výdeje - v klidu vypudí srdce jedním stahem asi 70 ml krve při zátěži až 150 ml krve 3. Změny v prokrvení tkání - prvotně jsou krví zásobovány svaly, srdce a mozek krev je naopak odváděna z kůže a některých vnitřních orgánů (zažívací trakt) do pracujících svalů pokud se začne tvořit příliš mnoho tepla – ochlazuje se = rozšíření podkožních cév -
4. Změny krevního tlaku - při dynamické zátěži (chůze, plavání, běh) stoupá systolický tlak a diastolický tlak spíše klesá (např. TK = 150/50 torrů) - při statické práci (vzpírání) se zvyšují oba tlaky – může vzniknout hypertenze = vysoký krevní tlak
B. Adaptace na zátěž - vzniká po mnohaletém tréninku Projevuje se: zvětšením srdce zpomalením srdeční frekvence nižším krevním tlakem ateroskleróza = zužování cév
Dýchací systém a pohybová aktivita - důležitý je vztah mezi dechovým objemem (0, 5 litru) a dechovou frekvencí (16 dechů za minutu) - Pro zátěž: Ø vyšší dechový objem (3 litry) Ø vyšší dechová frekvence (do 40 dechů za minutu)
Průběh změn dechové frekvence a hloubky dechu při zátěži. změny dechové frekvence změny hloubky dechu
• Kyslíkový deficit – kyslíkový dluh spotřeba kyslíku začátek práce konec práce
• Dušnost = pocit nedostatku vzduchu - i výdech se stává aktivním = je zvýšená spotřeba energie pro výdechové svaly únava dýchacích svalů - zrychluje se dýchání = nestačí se pořádně nadechnout („dýchání honícího psa“)
• Zadržení dechu (neúmyslné, úmyslné) - „bod zlomu“ = nelze vůlí zabránit nádechu • Vyražený dech (po otřesu, pádu, úderu na hrudník nebo záda) - jde o reflexní zástavu dechu (někdy i srdce) - vzniká obvykle při výdechu - nebývá porušené vědomí Zásah: Ø cirkulační masáž v oblasti žaludku v poloze na zádech Ø někdy stačí setrvat v klidu v pokleku, podřepu nebo dřepu
• Píchání v boku Příčiny: - překrvení jater, stažení sleziny - plynatost a stahy střeva - tah za vazy (např. žaludku) - nedokrevnost bránice (povrchní mělké dýchání) Prevence: - nejíst event. i nepít například 3 hodiny před pohybovou aktivitou
Svaly a pohybová aktivita sval se šlachou klid svalové vlákno myofibrila sarkomera stah
Energetické krytí svalové práce krví glukóza a O 2 svalový glykogen sval v klidu glukóza s O 2 H 2 O CO 2 svalová kontrakce bez O 2 ATP laktát C+P kreatinfosfát ADP+P
Charakteristika jednotlivých typů svalových vláken kosterních svalů Pomalá: červená pomalu unavitelná vytrvalostní Rychlá: světlá rychle unavitelná rychlostní, silová
Řízení pohybu Motorická dráha – odstředivá motorická část mozkové kůry řízení motoriky pyramidová dráha střední mozek Varolův most prodloužená mícha překřížení drah míšní segmenty sval citlivost
Mozková kůra – řízení pohybu a citlivosti řízení pohybu vnímání citlivosti
Žlázy s vnitřní sekrecí a pohybová aktivita = hormony reagují na zátěž jako na stres sympatický nervový systém stres mozek glukokortikoidy, mineralokortikoidy adrenalin, noradrenalin nadledvinka
1. • • • 2. • Před zátěží a v první fázi zátěže zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence v krvi se zvyšují cukr a mastné kyseliny (využití pro práci) stoupá tělesná teplota • V další fázi zátěže při pocení – více se zadržuje voda v ledvinách = snížení množství moče zvýšení energie ve svalech (ta se „tvoří“ z tuků) 3. • Při zotavení novotvorba zásobních látek v orgánech
Únava a zotavení 1. Únava = snížená odpověď na podněty stejné či jiné intenzity Ø - Rychle vznikající únava : při vysoké intenzitě práce zakyselení organismu metabolity Ø - Pomalu vznikající únava: při dlouhodobé zátěži spíše střední intenzity pokles energetických rezerv organismu
fyzická psychická únava fyziologická místní patologická celková místní celková bez O 2 s O 2 akutní lehký stupeň chronická těžký stupeň
2. Zotavení = regenerace = proces obnovy přechodného poklesu funkčních schopností organismu Formy zotavení: spánek koupele masáže pasivní odpočinek saunování slunění působení tepla a dalších fyzikálních prostředků pohybová aktivita – aktivní odpočinek
Učení = vstup do paměti 1. 2. 3. 4. Podmíněné reflexy (vazba na nepodmíněného – vrozeného reflexního děje na nový podnět) Napodobování (osvojování si sociálních vztahů) Hra (vytváření vzorců chování) Vtištění (vyvolává se jen v krátkém období života – např. u ptáků vzor rodičů pro výběr sexuálního partnera)
Paměť = ukládání, uchovávání a vybavování informací Typy pamětí: a. Krátkodobá paměť (trvá sekundy až minuty) je to zásobník paměti vytlačuje staré vjemy b. - Střednědobá paměť (minuty až hodiny) uchovává pojmy, obrazy, zvuky, vůně, chutě látek c. - Dlouhodobá paměť (dny až roky) event. uchovává trvale informace
Paměť a chování Chování vrozené prvky (nepodmíněné reflexy, motivace, emoce, instinkty) prvky vytvořené v průběhu života (učení, paměť) Nepodmíněné reflexy – jsou na podkladě vrozených spojů nervového systému
Motivace – ovlivnění chování informacemi z vnitřního prostředí organismu (např. vyhledávání potravy při hladu) řadí se sem: pohnutka, úsilí, zvědavost Emoce – citové zabarvení činnosti (libé = radost, nelibé = strach, bolest) Instinkty – umožňují jednat i bez využití individuálních zkušeností, zvláště v situacích, které jsou kritické pro zachování jedince nebo rodu (např. péče o potomstvo, obrana proti nepřátelům, získávání potravy)
Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č. 1 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 2 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 3 - Havlíčková L. et al. : Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Karolinum Praha. 2003. ISBN 80 -7184 -875 -1 Obr. č. 4 - Van de Graaff, Kent M. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2005. ISBN 0 -07232667 -0 Obr. č. 5 - Havlíčková L. et al. : Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Karolinum Praha. 2003. ISBN 80 -7184 -875 -1 Obr. č. 6 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 7 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 8 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 9 - Havlíčková L. et al. : Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Karolinum Praha. 2003. ISBN 80 -7184 -875 -1 Obr. č. 10 - Havlíčková L. et al. : Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Karolinum Praha. 2003. ISBN 80 -7184 -875 -1 Obr. č. 11 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 12 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0
Obr. č. 13 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 14 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 15 - Van de Graaff, Kent M. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2005. ISBN 0 -07232667 -0 Obr. č. 16 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0 Obr. č. 17 - Van de Graaff, Kent M. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 2005. ISBN 0 -07232667 -0 Obr. č. 18 - Carola R. , Harley J. P. , Noback Ch. R. : Human Anatomy. The Mc. Graw-Hill. 1992. ISBN 0 -07 -010527 -8 Obr. č. 19 - Mader S. S. : Human Biology. The Mc. Graw-Hill. 2000. ISBN 0 -07 -290584 -0
- Slides: 34