Dej 1 Keltov Centrum pro virtuln a modern

Dej 1 Keltové Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Keltové • doba železná ve stř. Evropě 700– 500 př. n. l. halštatská kultura (podle města Hallstatt v Horním Rakousku) 500 př. n. l. – 0 laténská kultura (podle švýcarského naleziště La Tène) • doba římská • období stěhování národů Triquetra circle - symbol síly

La Tène na břehu Neuchâtelského jezera • celnice na jantarové stezce; vojenské stanoviště; obětní místo • kultovní místo uctívající vodní (jezerní) božstvo s dřevěným mostem a se záměrně zavěšovanými či zahazovanými předměty

Historické písemné prameny • první zpráva o Keltech (řecky Κελτοι) - Hérodotos z 5. stol. př. n. l. • Boiohaemum – země Bójů - Strabón (1. stol. n. l. ) (Geographica) • Polybios (2. stol. př. n. l. ), Poseidónios z Apameie (2. - pol. 1. století př. n. l. ), Diódoros (1. stol. př. n. l. ), Plinius starší (1. stol. n. l. ), Titus Livius (přelom letopočtu)

Zápisky o válce galské (Commentarii de bello gallico) • Gaius Iulius Caesar • společnost tvořili equites (jezdci, jakási keltská aristokracie), druides (kněží) a plebs (běžné obyvatelstvo) • oppidum (hrazené sídliště); aedificium (dvorec nebo samostatně stojící stavba); vicus (běžné vesnice) • interpretatio Romana – výraz pro postavení cizích bohů na stejnou rovinu s římskými

Keltský svět • doba bronzová - prakeltské kmeny ve Švýcarsku, SV Francii a JZ Německu • závěr doby halštatské – v 6. a 5. století př. n. l. – pronikají do oblasti horního Podunají, S Itálie, Čech a Moravy • 4. a 3. století př. n. l. - období tzv. keltské expanze - od Britských ostrovů na Z po Malou Asii na V - v roce 387 př. n. l. dobili Řím; v r. 279 př. n. l. vyplenili Delfy; 1. stol. n. l. Listy apoštola Pavla Gallatským

• na konci 3. a v průběhu 2. století př. n. l. - postupné oslabení moci • římská „pacifikace“ maloasijských Gallatů, pak Keltů v S Itálii v tzv. Předalpské Gallii, v polovině 1. století př. n. l. tažením Gaia Iulia Caesara v v tzv. Zaalpské Galii • Stř. Evropa – tažení germánských kmenů • S Británie – Kaledonie - Římané vybudovali Hadriánův val a Antoniův val proti útokům ze S (zcela uniklo Irsko a ostrov Man)

Čechy a Morava • 5. století př. n. l. – raná doba laténská • 1. pol. 4. stol. př. n. l. - druhá vlna keltské expanze - Bojové • 3. stol. př. n. l. na Moravě vystřídáni kmenem Volků • 2. pol. 2. stol. př. n. l. – nový příliv Keltů z jihu a začátek budování oppid • polovina 1. století př. n. l. – konec oppid i keltského osídlení • pouze na východní Moravě a S Slovensku zůstávají Kotini – púchovská kultura • 2. pol. 1. stol. – průnik prvních Germánů – Marobud…

Místa nejvýznamnějších keltských oppid a svatyň objevených na českém území

Společnost • keltské kmeny se lišily velikostí, některé byly malé, jiné měly rozměry národů • základem systému keltských zákonů bylo blaho občiny • náčelníci a všichni hodnostáři byli voleni • druidové – měli náboženský význam, ale také velký vliv na společenský a politický život, rozhodovali ve věcech práva a dokonce i o věcech hospodářských a obchodních, byli vzdělanou vrstvou, jenž nebyla zatížena vojenskou službou ani daněmi, jako představitelé duchovní sféry obstarávali službu bohům, přinášeli jim oběti, pořádali obřady, vykládali náboženské otázky a starali se o výuku válečnické aristokracie, často se také stávali rádci vládců, jejichž učiteli bývali, naprosto odmítali písemné uchovávání svých nauk

Společnost • ženy měly v keltské společnosti rovná práva, mohly dědit, vlastnit majetek a být voleny do hodností, dokonce i na místo vůdce v době války (Cartimandua z kmene Brigantů, Boudicca z kmene Icenů) • Keltové se starali o své nemocné, chudé a přestárlé a v Irsku existovaly nemocnice zřizované kmeny již kolem roku 300 př. n. l. • bardové, básníci a pěvci, kteří měli v keltské společnosti význačné postavení, byli pod ochranou náčelníků, tvořili profesionální skupinu a měli za úkol uchovat keltské dějiny, legendy, folklór a poezii

Novinky • Keltové znali hrnčířský kruh, tenkostěnné nádoby, kosy, srpy, hrábě, lopaty, motyky, nůžky, kleště, podkovy, skoby, pilníky, panty a závěsy ke dveřím, řetězy, krumpáče, dláta, kladiva, pilníky, pilky, měli funkční žací stroj tažený dobytkem i jednoduchý soustruh na dřevo • rituální malování bojovníků mělo kromě nahánění hrůzy protivníkům i svůj velmi praktický význam, fungovalo jako výborné antiseptikum • vařili pivo, ale pili spíše medovinu a v jižních oblastech víno • vynalezli snad i kalhoty • písmo možná druidové znali, ale přenášení informací bylo založeno na mnoholetém paměťovém učení, cílená likvidace druidů v římské době přinesla duchovní zkázu

Náboženství • polyteismus Keltové měli na 300 bohů • • Taranis – hromovládce Teutatés - bůh války Esus – bůh stromoví Cernunnos – správce podsvětí, Lugh – bůh řemesel, Epona – Matka Země Sequana, Brigantia, Matrona, Eriu Cernunnos, bůh s jelením parožím na hlavě, bohem plodnosti, života i podsvětí a samozřejmě pánem divoké zvěře a lesa

Náboženství • posvátné stromy (dub a habr – jmelí), zvířata (kanec, býk, kůň a jelen), ptáci (labuť) • héroové – zbožštělí hrdinové lidského původu • kult uťatých hlav a lebek (hlava byla poskytovatelem životní síly, hlavy usekávány přemoženým hrdinům, aby chránily a dodávaly sílu, čím byl člověk statečnější, význačnější, tím byla jeho hlava váženější a mocnější, často umělecky zobrazována z kamene, dřeva, kovu či kosti)

Mšecké Žehrovice opuková hlava rozbitá na 4 části, vyrobená ve 3. stol. př. n. l. , dodnes jedna z nejkrásnějších keltských plastik na světě, zobrazuje váženou osobu, podle úpravy vlasů v pásu nad vyholeným týlem nejspíše druida, nalezena r. 1943

bronzová plastika lidské hlavičky, Staré Hradisko

Pohřebiště

Pohřebiště kostrové hroby

Pohřebiště

Oppida • mohutně opevněná keltská hradiště (města) s kamennými hradbami • vznikala v pozdní době laténské, v posledních dvou stol. n. l. , jako střediska řemesel a obchodu, plnící i správní, náboženskou a vojenskou funkci • Hrazany, Stradonice, Třísov a Závist; Staré Hradisko, Hostýn, České Lhotice, Nevězice, Kotouč u Štramberka apod.

Oppida Významná keltská sídliště nalezneme i v mnoha evropských zemích, na místě někdejších keltských oppid vyrostla ve středověku města jako Pasov v Německu a Linec nebo Salcburk v Rakousku, rozlohou (380 ha) vyniká oppidum Manching u německého Ingolstadtu, Bibracte kolem vrchu Mont Beuvray ve střední Francii

Oppidum rekonstrukce

Depoty-nálezy

Keramika

Keramika Jemná a užitková keramika z oppida Hrazany, 2. polovina 2. – 1. století př. n. l.

Maloměřice keltské pohřebiště, 4. – 3. století př. n. l. soubor bronzových kování na dřevěné konvici

bronzová kování

Sklo

Mince Keltové razili vlastní mince, tzv. duhovky a mince s nápisem BIATEC nebo používali římskou měnu, ze zlata a stříbra formy

Zbraně

Kovářská výroba bronzová pinzeta, Požaha u Nového Jičína

Spony – spinadla šatů

Duchcovský poklad při průzkumu Obřího pramene byl nalezen kotlík, ve kterém bylo kolem 2000 keltských šperků ze 4. stol. př. n. l. , prsteny, náramky a hlavně spony, duchcovská spona je v odborné literatuře pojem, má zvláštní tvarování, velmi kvalitní, až umělecké zpracování oblouku spony dar vzývanému božstvu nebo nadpřirozené moci, která měla zabezpečovat ochranu zdraví a léčitelské síly

Opasky a jejich součásti

Nákrčníky, náramky, nápažníky a nánožníky

Kultovní vůz ze Strettwegu • nejimpozantnější umělecké dílo z doby halštatské z území Rakouska • uložen do žárového hrobu ze 7. stol. př. n. l. • uvnitř vozíku stojí bronzové figurky: nahých 12 postav (muži i ženy, některé postavy svírají v ruce kopí a štít), 4 koně a 2 jeleni, ve středu stojí velká ženská postava se zdviženýma rukama, kterými podpírá misku, vozík byl pravděpodobně využíván při různých slavnostech a obřadech, na misce mohl hořet oheň nebo v ní mohl být uložen obřadní, blíže nespecifikovaný, materiál (jídlo, rostliny) • muzeum v Grazu • vozík je dlouhý jen 42 cm

Laténský umělecký styl • • • výsledek působení vlivů středomořské antické kultury (etruské a řecké) na halštatský svět a jeho geometrický výzdobný styl užívá nové orientální – zvířecí a rostlinné motivy (např. gryfy, rybí měchýře, úponky, lotosové květy); zakřivené linie a plochy, typická je silná stylizace, abstrakce a fantaskní ornamentika vrchol ve 3. století př. n. l. monumentální plastika je poměrně řídká a je pevně spjata s kultovními a náboženskými představami typická je drobnotvará plastika Bronzové plastiky zvířat Staré Hradisko,

Kotlík z Gundestrupu • objeven roku 1891, v rašelině v Jutsku (Dánsko) • byl uložen při rituálním obřadu • v muzeu ve městě Aarhus (Dánské národní muzeum) zhotoven mezi 2. a 1. stol. př. n. l. • váží 9 kg, jeho průměr činí 70 cm a je 40 cm hluboký • původně byl pozlacen a základní hmotu kotlíku tvoří z 96 % čisté stříbro • 7 vnějších plátů, 5 vnitřních plátů a dno tvoří samostatný plech • každá z těchto částí zobrazuje postavy z keltské mytologie

Chertseyský štít • nalezen v r. 1985 společně s dalšími artefakty v Temži (Londýn - Anglie) při odstraňování štěrkových náplavů, • uložen v Britském muzeu • jediný celobronzový štít nalezený na území Velké Británie • skládal se celkem z 9 rozdílných segmentů bronzového plechu, které byly spojeny bronzovými nýtky, ze spodu ještě připevněn štít dřevěný • stáří 400– 250 př. n. l. • dále použito lesklé červené sklo (27 drobných skleněných kuliček čtyř různých velikostí) přední části štítu dominují 3 kruhy s spirálami, pod prostředním kruhem držení zdobení velice složité a technicky a časově náročné, plnil funkci honosnosti, okázalosti a společenského postavení výška: 83. 6 cm, šířka: 46. 8 cm, váha: 2. 75 kg

Importy

typický „inventář“ v hrobové komoře pod velikou mohylou, mocnému keltskému vládci náležely etruské i řecké importy, picí rohy se zlatými náustky a zlaté ozdoby, horní Podunají

Genetika • rozpoznatelnost tzv. keltských genů – jako keltské byly identifikovány geny způsobující určité choroby • např. cystická fibróza nejčastější dědičná choroba v naší populaci, se projevuje mnohočetným orgánovým postižením dýchacího a zažívacího systému, je četná v České republice, Spojeném království, Irsku a v Bretani

• dodnes jsou známé keltské jazyky (welština, skotština, irština, bretonština) • staré geografické názvy - Hercynský les, Sudeta. Gabreta, Labe (Albis), Ohře (Agara), Jizera (Isara), Morava (Marus), Rýn (Rhenus) apod. Lingvistika

Zvyky a svátky • živé lidové zvyky i svátky mají svou obdobu v keltské duchovní kultuře, • např. pálení čarodějnic je blízké keltskému svátku Beltine, který vítal teplou polovinu roku (zapalovaný oheň byl chápán jako očistný živel), • podzimní Památka zesnulých (Dušičky) má leccos společného s atmosférou keltského Nového roku, nazývaného Samain (na přelomu dvou roků se zemřelí mohli na jedinou noc vrátit z říše mrtvých do světa lidí; hořící plamen jim ukazoval cestu)

Dej 1 Keltové Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z www stránek: Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 cs. wikipedia. org http: //engel. ic. cz/keltove. htm http: //www. rozhlas. cz/keltove/portal http: //www. pohanstvi. net http: //keltoman. sweb. cz/ http: //hledani. gnosis 9. net/view. php? cisloclanku=2008010019 http: //www. boiohaemum. cz/view. php? cisloclanku=2006022101 http: //www. archeolog. cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/