OSTNOKOCI Echinodermata Charakteristika ostnokoc echinos trnit a derma

OSTNOKOŽCI (Echinodermata)

Charakteristika ostnokožců echinos (trnitý) a derma (kůže) Tělo je paprsčitě souměrné (podle čísla 5) Dvoustranně souměrné jsou larvy ostnokožců Žijí pouze v mořích Tělo je často vyztuženo vápenatými látkami a chráněno ostny • Velmi starobylá skupina, hojně rozšířená už ve starších prvohorách • • •

Dospělec – radiální (pětičetná) souměrnost

Larva (ježovka) – dvoustranná souměrnost

Vnitřní ústrojí ostnokožců • Ostnokožci mají vnitřní vápenatou kostru , která vybíhá na vnější straně v ostny • Cévní soustava: otevřená • Trávicí soustava: trubicovitá, ústní otvor se nachází na spodní straně, řitní na straně hřbetní. • Nervová soustava: Primitivní nervová soustava je soustředěna v pokožce.

Ambulakrální soustava = vodní cévy • unikátní tělní soustava ostnokožců • zajišťuje rozvod látek, dýchání, pohyb i vylučování • je tvořena trubicemi, které nasávají mořskou vodu z okolí a rozvádějí ji po celém těle • její výběžky ústí na povrch těla (tvoří pohyblivé panožky) • spolu s vodou se po těle rozvádí kyslík a živiny, zároveň se z těla do vody odstraňuje CO 2 a další odpadní látky

Ambulakrální soustava

1 – vychlípitelný žaludek 2 – střevo 3 – rektální žláza 4 – kamenná trubice 5 – madreporit 6 – trávicí trubice 7 – slepé střevo 8 – cévní soustava 9 – gonády 10 – ambulakrální destičky 11 - ampula 3.

Smysly ostnokožců • Zrak: miskovitá očka • Chemoreceptory • Hmat: ambulakrální nožky

Rozmnožování ostnokožců • Ostnokožci mohou být gonochoristé i hermafroditi. • Vývoj je nepřímý - přes larvu • Pro ostnokožce je typická velká regenerační schopnost.

Systém ostnokožců Kmen: Ostnokožci • • • Třída: Lilijice Třída: Hvězdice Třída: Hadice Třída: Ježovky Třída: Sumýši

Třída: Lilijice • Lilijice jsou nejjednodušší a nejstarší ostnokožci. • Žijí přisedle, nebo se pohybují po dně pomocí ramen (velmi pomalu). • Svým tvarem připomínají květ. • Jejich tělo tvoří stonek vyztužený kruhovitými destičkami a pět ramen, která mohou být dále dělena.

Lilijice středomořská

Lilijice středomořská

Třída: Hvězdice • Svůj název získaly podle tvaru hvězdy (nejčastěji pěticípé). • Mají pestře zbarvené ploché tělo. • Ramena jsou nepohyblivá a krytá systémem destiček. • Hvězdice se pohybují po dně pomocí panožek. • Hvězdice jsou dravci, živí se měkkýši, korýši aj.

Třída: Hvězdice • Trávicí soustava zasahuje do ramen, žaludek je vychlípitelný a potrava je trávena mimotělně. • Hvězdice mají velkou regenerační schopnost. • Pokud například přijdou o rameno, doroste jim rameno nové.

Spodní část hvězdice

Hvězdice růžová

Hvězdice trnová koruna

Třída: Hadice • Jde o druhově nejpočetnější ostnokožce. • Jejich tělo je tvořeno tělním terčem a zřetelně oddělenými rameny. • Ramena jsou pohyblivá a slouží k chycení potravy a k pohybu. • Plazí se po útesech. • Živí se spíše drobnou potravou (řasy, drobní živočichové, organický odpad. . . )

Spodní strana hadice

Hadice obecná

Hadice křehká

Třída: Ježovky • Mají kulovité tělo, které je druhotně zploštělé. • Nemají ramena. • Jsou to rovněž dravci, mají vyvinutý speciální žvýkací aparát, tzv. Aristotelovu lucernu. • Kostra je souvislá a na ni jsou kloubně připojeny ostny. • Pomalu se pohybují po útesech. • Živí se řasami a jinou drobnou potravou. • Ježovka jedlá - potrava

Aristotelova lucerna

Ježovka obecná

Ježovka velká

Třída: Sumýši • Mají protáhlé válcovité tělo, které je dvoustranně souměrné. • Nemají trny. • Vnitřní kostra je redukována. • Kolem úst se nachází příústní chapadélka, jež slouží k přisouvání potravy.

Třída: Sumýši • Říká se jim mořské okurky. • V případě nebezpečí mohou vyvrhnout část střeva, které jim díky regeneračním schopnostem zase doroste.

Sumýš jedlý

Sumýš mexický

Zdroje obrázků HAECKEL, Ernst. File: Haeckel_Cystoidea. jpg [online]. 2006 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Haeckel_Cystoidea. jpg>. SPANGINEER. File: Sea_Urchins_And_Star_Fish. jpg [online]. 2006 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Sea_Urchins_And_Star_Fish. jpg>. HILLEWAERT, Hans. File: Asterias. svg [online]. 2006 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Share Alike 2. 5 Generic z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Asterias. svg>. AUSICH, Wiliam. File: Crinoid_anatomy. gif [online]. 2008 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution 3. 0 Unported z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Crinoid_anatomy. gif>. TOTODU 74, . File: Antedon_mediterranea_illustration. JPG [online]. 2009 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Antedon_mediterranea_illustration. JPG>. HILLEWAERT, Hans. File: Asterias_rubens. jpg [online]. 2006 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Share Alike 2. 5 Generic z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Asterias_rubens. jpg>. HAECKEL, Ernst. File: Ophiure. Haeckel_Ophiothrix_fragilis. jpg [online]. 2009 [cit. 2010 -03 -07]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí public domain z WWW: <http: //¨¨ HOBGOOD, Nick. File: Ophiothrix_foveolata_(Brittle_star). jpg[online]. 2009 [cit. 2010 -04 -19]. Wikimedia Commons. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution 3. 0 Unported z WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Ophiothrix_foveolata_(Brittle_star). jpg>.