NEBEZPE IMPORTU MULTIREZISTENTNCH BAKTERI Milan Kol stav mikrobiologie

  • Slides: 27
Download presentation
NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH BAKTERIÍ Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH BAKTERIÍ Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Infekční onemocnění – významný problém i v 21. st. , jsou příčinou 1/3 všech

Infekční onemocnění – významný problém i v 21. st. , jsou příčinou 1/3 všech úmrtí na světě a každý den na ně umírá cca 50 000 lidí

Nezbytnou součástí léčby pacientů s bakteriálními infekcemi je aplikace antibiotik, jejichž účinnost je však

Nezbytnou součástí léčby pacientů s bakteriálními infekcemi je aplikace antibiotik, jejichž účinnost je však stále více limitována stoupající bakteriální odolností.

Je vhodné připomenout hlavní mechanismy vzniku bakteriální rezistence k antibiotikům mutace (chromozomální rezistence), rekombinační

Je vhodné připomenout hlavní mechanismy vzniku bakteriální rezistence k antibiotikům mutace (chromozomální rezistence), rekombinační procesy, resp. šíření transferabilních genetických elementů (extrachromozomální rezistence).

Bakterie citlivá k příslušnému antibiotiku Rekombinační procesy (přenos genetických informací, např. plazmidů a transpozonů)

Bakterie citlivá k příslušnému antibiotiku Rekombinační procesy (přenos genetických informací, např. plazmidů a transpozonů) XXX Mutace XXX Bakterie rezistentní k příslušnému antibiotiku

Zdroje multirezistentních bakterií lze zjednodušeně definovat následujícím přehledem: životní prostředí, včetně nemocničního, lidská mikroflóra,

Zdroje multirezistentních bakterií lze zjednodušeně definovat následujícím přehledem: životní prostředí, včetně nemocničního, lidská mikroflóra, primární či sekundární, potravinový řetězec člověka (maso, mléko, vejce, med) a široká míra kontaktu humánní a animální populace.

Herkel T, et al. Biomedical Papers 2016, 160: 448 -455 Dendrogramy izolátů K. pneumoniae

Herkel T, et al. Biomedical Papers 2016, 160: 448 -455 Dendrogramy izolátů K. pneumoniae

Herkel T, et al. Biomedical Papers 2016, 160: 448 -455 Většinu bakteriálních patogenů tvořily

Herkel T, et al. Biomedical Papers 2016, 160: 448 -455 Většinu bakteriálních patogenů tvořily jedinečné kmeny a hodnocené nozokomiální pneumonie lze charakterizovat převážně jako endogenní. Dendrogramy izolátů K. pneumoniae

ZOONÓZY - INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ PŘENOSNÁ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA potravinový řetězec člověka – maso,

ZOONÓZY - INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ PŘENOSNÁ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA potravinový řetězec člověka – maso, mléko, vejce, med široká míra kontaktu humánní a animální populace – např. v ČR vlastní psa cca 42 % a kočku cca 19 % domácností

Na základě analýzy rezistence vybraných bakterií v chovech drůbeže, telat a prasat v ČR

Na základě analýzy rezistence vybraných bakterií v chovech drůbeže, telat a prasat v ČR lze dokumentovat reálnou existenci multirezistentních kmenů vankomycin-rezistentních enterokoků izolovaných u drůbeže fluorochinolon-rezistentních izolátů Escherichia coli a Proteus mirabilis u drůbeže koaguláza-negativních stafylokoků s MSLB fenotypem rezistence u drůbeže, telat, prasat a v potravinách methicilin-rezistentních Staphylococcus aureus u prasat enterobakterií s produkcí širokospektrých beta-laktamáz Kolář M, Bardoň J, Sauer P. et al. Acta Veterinaria Brno. 2005, 74: 249 -253. Kolář M, Pantůček R, Bardoň J. et al. Journal of Medical Microbiology. 2005, 54: 965 -967. Bardoň J, Kolář M, Vágnerová I. et al. Veterinářství. 2006, 56: 622 -629.

DISTRIBUCE REZISTENCE K CIPROFLOXACINU U ESCHERICHIA COLI Z BROJLERŮ V EU 2014

DISTRIBUCE REZISTENCE K CIPROFLOXACINU U ESCHERICHIA COLI Z BROJLERŮ V EU 2014

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2005

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2005

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2010

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2010

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) K. pneumoniae – CF III. 2013

POROVNÁNÍ POČTŮ CESTUJÍCÍCH 1950 – 2000 A PŘEDPOKLAD PRO ROK 2020

POROVNÁNÍ POČTŮ CESTUJÍCÍCH 1950 – 2000 A PŘEDPOKLAD PRO ROK 2020

Stále zůstává otázka vlastního výkladu multirezistentní (MDR) bakterie a v podstatě termínu rezistence. Z

Stále zůstává otázka vlastního výkladu multirezistentní (MDR) bakterie a v podstatě termínu rezistence. Z mikrobiologického pohledu lze bakteriální rezistenci klasifikovat jako: přirozenou či primární, získanou či sekundární.

MDR bakterie Multiple drug resistance, multidrug resistance or multiresistance is antimicrobial resistance shown by

MDR bakterie Multiple drug resistance, multidrug resistance or multiresistance is antimicrobial resistance shown by a species of microorganism to multiple antimicrobial drugs. The types most threatening to public health are MDR bacteria that resist multiple antibiotics. Magiorakos AP, Srinivasan A, Carey RB, et al. Multidrug-resistant, extensively drug-resistant and pandrug-resistant bacteria. . Clinical Microbiology and Infection, Vol 8, 2011 Bakteriální kmen rezistentní k 3 a více antibiotikům mimo primární rezistenci ? ? ?

Bakteriální kmen rezistentní ke třem a více antibiotikům (s odlišnou chemickou strukturou) mimo primární

Bakteriální kmen rezistentní ke třem a více antibiotikům (s odlišnou chemickou strukturou) mimo primární rezistenci lze definovat jako MDR. Je však vhodné se nad touto definicí zamyslet: MRSA a VRE lze klasifikovat jako MDR bakterie. ESBL-pozitivní enterobakterie, byť podle EUCAST nejde o klinicky vyjádřenou rezistenci (hodnoty MIC jsou pod příslušnými „breakpointy“)- je to MDR bakterie? KPC-pozitivní enterobakterie, byť podle EUCAST nejde o klinicky vyjádřenou rezistenci - je to MDR bakterie?

Bakteriální kmen rezistentní ke třem a více antibiotikům (s odlišnou chemickou strukturou) mimo primární

Bakteriální kmen rezistentní ke třem a více antibiotikům (s odlišnou chemickou strukturou) mimo primární rezistenci lze definovat jako MDR. Je však vhodné se nad touto definicí zamyslet: Kmen P. aeruginosa citlivý na všechna antipseudomonádová antibiotika nebo standardní kmen S. maltophilia - nejedná se tedy o MDR bakterie. Kmen E. coli rezistentní k aminopenicilinům, včetně kombinací s inhibitory beta-laktamáz, cefalosporinům I. , II. generace a fluorochinolonům (ale zůstává citlivost k řadě dalších antibiotik) splňuje kritérium MDR bakterie, ale jaký je klinický význam v porovnání s výše uvedenými příklady P. aeruginosa a S. maltophilia.

Velký problém představuje přítomnost multirezistentních bakterií jako součást normální mikroflóry. Na základě studie provedené

Velký problém představuje přítomnost multirezistentních bakterií jako součást normální mikroflóry. Na základě studie provedené ve FNOL byla prokázána 25% prevalence nosičství ESBL- a Amp. C-pozitivních enterobakterií v GIT pacientů s hemato-onkologickým onemocněním (Kolář M, et al. Biomedical Papers 2015). Nebezpečí multirezistentních bakterií patřících do normální mikroflóry je nutné spatřovat ve dvou aspektech: jako zdroj genů rezistence pro další bakterie, jako potencionální etiologická agens, jejichž vysoká odolnost vůči antibiotické léčbě může způsobit selhání iniciální antibiotické léčby a tím podmínit vyšší morbiditu a mortalitu.

IMPORT MDR BAKTERIE? ? ? ANO ALE Z VLASTNÍHO MIKROBIOMU, RESP. GIT

IMPORT MDR BAKTERIE? ? ? ANO ALE Z VLASTNÍHO MIKROBIOMU, RESP. GIT

Klinický význam MDR bakterií je velmi vysoký, především u pacientů v intenzivní péči se

Klinický význam MDR bakterií je velmi vysoký, především u pacientů v intenzivní péči se závažnými bakteriálními infekcemi. Lze předpokládat, že jejich zdroj je většinově endogenní, tedy vlastní mikroflóra pacientů. – Pro ATB léčbu jsou vhodná lokální doporučení. – Identifikovat etiologické agens a jeho vlastnosti co nejdříve a event. modifikovat ATB léčbu. Je však otázkou, jaký je původ těchto MDR bakterií tvořících součást sekundární bakteriální mikroflóry.

Děkuji za pozornost…

Děkuji za pozornost…