Krytosemenn rostliny KVTY Miroslav Maleninsk 2008 Krytosemenn rostliny

Krytosemenné rostliny KVĚTY © Miroslav Maleninský 2008

Krytosemenné rostliny se vyvinuly z nahosemenných rostlin. Z původních samčích a samičích šištic vznikly nápadné rozmnožovací orgány, kterým říkáme květy. Vznik nápadných květů souvisí s novým způsobem opylování: přenosem pylu pomocí hmyzu. Hmyz je do květů lákán nejen barvou a tvarem květů, ale také sladkým nektarem, který hmyzu slouží jako potrava.

samičí šištice samčí šištice Nahosemenné rostliny mají samostatné samčí a samičí šištice. Vznik květu započal tím, že se tyto šištice nejdříve sdružily na jeden společný stonek.

samičí šištice pestíky tyčinky samčí šištice Ze šupin samičích šištic vznikly uzavřené pestíky. Samčí šištice se staly souborem tyčinek. Pestíky a tyčinky se postupně přibližovaly k sobě.

pestíky tyčinky květní obaly K pestíkům a tyčinkám se přidružily sousední listy. Z nich vznikly nápadné barevné květní obaly, které lákají hmyz.

květní obaly pestíky tyčinky Starobylý květ šácholanu (magnolie) naznačuje, jak mohly vypadat květy prvních krytosemenných rostlin. Pestíky i tyčinky ještě připomínají původní šištice.

květní obaly tyčinky pestík Květy krytosemenných rostlin tedy obsahují pestíky (může být i jenom jeden), tyčinky a květní obaly.

květní obaly tyčinky pestík Jednotlivé části květu si můžeme ukázat na příkladu květu lilie.

prašník pylová zrna nitka Tyčinky se skládají protažené nitky, která nese hlavní část zvanou prašník. V prašníku vznikají pylová zrna.

Pestík je samičí orgán, který uvnitř obsahuje vajíčka. Vznikl z původní šupiny nahosemenných rostlin, která měla vajíčka na okraji. Šupina se zkroutila a uzavřela, a tím se vajíčka dostala dovnitř. Protože vajíčka a z nich vzniklá semena jsou ukryta uvnitř pestíku (pestík se zralými semeny nazýváme plod), označujeme tyto rostliny jako krytosemenné. Postupný vznik pestíku z otevřené šupiny ukáže následující animace.

blizna čnělka semeník s vajíčky Postupný vznik pestíku ze šupiny samičí šištice.

blizna - lepkavá část na vrcholu pestíku, zde se zachytávají pylová zrna čnělka - protažená část, která spojuje semeník s bliznou (u některých pestíků se čnělka nevyskytuje) semeník - část pestíku, která obsahuje vajíčka. Z této části později vznikne plod. vajíčka - jsou ukryta uvnitř semeníku. Z vajíček později vzniknou semena. Stavba pestíku

V květu lilie dobře vidíme 6 tyčinek. Z pestíku vidíme dlouhou čnělku a bliznu. Semeník je ukrytý dole.

Tulipán má uvnitř květu 6 tyčinek (jejich prašníky jsou černé) a jeden pestík s velkou světlou bliznou (čnělka se u tohoto pestíku nevyskytuje).

Květ ibišku je zvláštní tím, že tyčinky vyrůstají na čnělce pestíku.

okvětí Jestliže jsou květní obaly jednoho druhu (nejsou rozlišené), nazýváme je okvětí.

Typickým příkladem okvětí jsou květní obaly tulipánu.

koruna kalich Jestliže jsou květní obaly rozlišené na dva druhy, pak vnější obal (většinou zelený) nazýváme kalich a vnitřní obal (většinou barevný) nazýváme koruna.

Tento květ nám ukazuje typický příklad koruny a kalichu.

Koruna je většinou barevná, kalich je zpravidla zelený.

Některé části květních obalů mohou být srostlé. U tohoto květu jsou dohromady srostlé lístky koruny a vytvářejí trubkovitý útvar,

Jestliže má květ více než dvě osy souměrnosti, nazýváme ho pravidelný.

Tento pravidelný květ má 6 os souměrnosti.

Tento pravidelný květ má 3 osy souměrnosti.

I toto je pravidelný květ. Má 5 os souměrnosti.

Tento pravidelný květ má mnoho os souměrnosti.

Jestliže má květ jen jednu osu souměrnosti, nazýváme ho souměrný.

Souměrné květy má například tato violka zvaná také maceška.

Příkladem souměrných květů je i naše vzácná orchidej střevíčník pantoflíček.

Souměrné květy má i známý "vánoční kaktus".

Květenství Jestliže na jednom stonku vyrůstá více květů pohromadě, tyto květy vytvářejí útvar zvaný květenství. Botanici rozlišují mnoho typů květenství, v následujícím přehledu jsou uvedeny jen čtyři nejznámější: hrozen, klas, okolík a lata.

Hrozen - z hlavního stonku vyrůstají jednoduché postranní stonky a na jejich koncích jsou květy.

Klas - podobá se hroznu, ale postranní stonky úplně zanikly, takže květy vyrůstají přisedlé na hlavním stonku.

Okolík - z jednoho místa vyrůstá několik stonků, na jejichž koncích jsou květy.

Jestliže z hlavního stonku vyrůstají hrozny květů (vzniká hrozen hroznů), označujeme takové složené květenství pojmem lata.

Lata je v přírodě velmi častá, má ji například šeřík (vlevo) nebo ptačí zob (vpravo).

Opylením se rozumí přenesení pylu z prašníků na bliznu pestíku. Většina krytosemenných rostlin je opylována hmyzem, nejčastěji včelami nebo příbuznými čmeláky.

Pyl se na povrchu těla hmyzu zachytává do jemných chloupků.

Mezi časté hmyzí opylovače patří i pestřenky - blízké příbuzné much.

Některé tropické rostliny jsou opylovány kolibříky. Takové květy bývají většinou červené a mívají pevné květní obaly, aby je zobák nepoškodil.

K opylování pomocí kolibříků jsou přizpůsobeny i květy známé fuchsie, která se často pěstuje i u nás.

Mezi méně časté opylovače patří i někteří netopýři.

Část krytosemenných rostlin je opylována větrem. Květy opylované větrem mají nenápadné květní obaly (nepotřebují lákat opylovače), zato mají velké prašníky a vytvářejí obrovské množství pylu. Typickým příkladem rostlin opylovaných větrem jsou trávy.

Větrem jsou opylovány i mnohé dřeviny, například bříza.

Konec