Jak si pamatujeme Jak se efektivn ume Miroslav

Jak si pamatujeme Jak se efektivně učíme Miroslav Novák MTI FM TUL 2009 Rev. 2013

Kompetence vysokoškoláka � � Profesní odbornost DLOUHODOBÁ ◦ ◦ ◦ PAMĚŤ Funkční flexibilita ◦ ◦ ◦ � Znalosti z dalších oborů Schopnost si osvojit nové znalosti Schopnost efektivně vyjednávat Inovace a management znalostí ◦ ◦ � Zvládnutí vlastního oboru Analytické myšlení Schopnost asertivně se prosadit Schopnost používat PC a internet Schopnost přicházet s novými nápady a řešeními Ochota znovu se zamyslet nad vlastními nápady ostatních Mít čich na nové příležitosti Mobilizace lidských zdrojů ◦ ◦ ◦ Schopnost Schopnost dobře pracovat pod tlakem efektivně využívat čas produktivně pracovat v týmu mobilizovat pracovní kapacity druhých jasně vysvětlit druhým svá stanoviska koordinovat činnosti ZPRACOVÁNÍ ANALÝZA + SYNTÉZA Práce s pamětí

Kde si pamatujeme � � Neexistuje centrum paměti ◦ Zvukové vjemy se ukládají ve asociační zvukové oblasti ◦ Zrakové ve visuální asociační oblasti ◦ Naučené pohybové sekvence v pohybové paměti ◦ Jazykové sekvence a logické sekvence ve frontálních lalocích Paměť vzniká nastavením dendridů neuronů ◦ Neurony tvoří šedou kůru mozku (cca 3 mm povrchu) ◦ Zbytek bílá hmota = axony = propojení

Druhy paměti �Senzorická paměť (senzorické oblasti) ◦ Hned zapomene – je v ní to co právě slyšíme, vidíme… �Krátkodobá paměť ◦ Udrží v sobě 7± 2 informace po dobu cca 20 s (např. 6 místné telefonní číslo) Proces zapamatování (hipokampus) �Dlouhodobá paměť Zapamatování = pozornost, opakování a soustředěné myšlení

Informace a emoce �Všechny smysly mimo čichu procházejí přes limbický systém ◦ Amigdala (emoční paměť) – porovnává přicházející informace a vyvolává okamžité emoční reakce – útěk, strach, úzkost, blaho – ovládne celý mozek, dříve než situaci vyhodnotí šedá kůra ◦ Informace přicházející do šedé kůry ze smyslů jsou z 80 % zkreslené – podbarvené emocemi �Využít systému ku prospěchu ◦ Práce s emocemi – přehodnocení ◦ Nastolení dobré nálady – autosugesce

Kvalita vzpomínky (%) Zapomínání Neustálé rekonfigurace (nové učení) a smrt synaptických spojení – postupné zapomínání – informace ztrácí na přesnosti a postupně se rozplývá � Jednotlivé části informace se rozpadají různě – data jsou uložena v různých centrech � Ebbinghausova křivka � z roku 1885 Největší význam má: ◦ Opakování na konci hodiny = shrnutí ◦ Později v daný den ◦ Duhý den, za týden, za měsíc Ebbinghausova křivka zapomínání

Jak se tedy učíme Užíváme redundantní média x udržujeme je aktivně v krátkodobé paměti alespoň 40 s � Opakování (matka moudrosti) – podpoří funkci hipokampu – několik hodin, 1 den, 3 dny… � Zapojíme co nejvíce smyslů a částí mozku – čteme, prohlížíme, kreslíme, píšeme – podtrháváme a obarvujeme, analyzujeme, kombinujeme, promýšlíme � Při učení vytvoříme podmínky pro funkci mozku a procesu zapamatování – příjemné prostředí, klid � Emoční podbarvení je žádoucí � � Farmulti vzorec koncentrace K = (|Z+| + |Z-|). (N + V). POD. ZAB ◦ ◦ ◦ Z. . Zájem (emoce, touhy, potřeby si něco zapamatovat), N. . Návyk (pravidelnost učení), V. . Vůle (přinutit se k učení), POD. . Podmínky, ZAB. . Zabezpečení (skripta, štětce, učebna)

Literatura � SMITH, T. kol. Encyklopedie lidského těla. Fortuna print, Praha 2005. ISBN 80 -7309 -368 -5 LAIROVÁ, S. Trénink paměti. Portál, 2011. ISBN 978 -807367 -902 -6 � GRUBER, D. Rychločtení, rychlostudium, info management. Management Press, Praha 2013. ISBN 978 -80 -7261 -184 -3 � GRUBER, D. Jak se rychle (efektivně) učit cizí jazyk. Gruber. TDP, Ostrava 1992. ISBN 80 -85624 -00 -1 �

Test paměti

Čtení učebnice Dva stejně nadaní studenti s různými čtecími návyky 1) čte v kuse 90 min 2) čte 30 min

Cizí jazyk – slovní zásoba � Pomalu (40 s než začne zápis) � Zapojit všechny smysly a vyšší myšlení představivost. Zkusit použití v kontextu atp. � Málo nových slov najednou (kapacita krátkodobé paměti) � Opakovat � Nevhodné – zablokuje krátkodobou paměť ◦ Kartičková metoda ◦ Učení se ze slovníčku

Rovnice nazpaměť � Význam a pochopení rovnice (motivace + zařazení do kontextu) Rozměrová analýza (kontext) � Rozmyslet strukturu rovnice (kontext) � Vše si psát a malovat � Pomalu – jedu rovnici po druhé � (zablokování krátkodobé paměti) � Zapamatovávací rutina 1. 2. 3. 4. Sešit s hodně listy Napsat rovnici a otočit list Zkusit zpaměti napsat znovu Psát dokud ji nenapíši několikrát za sebou bez chyby

Definice Např: Magnetizmus = relativistická korekce elektrostatického pole Špatně Lépe 1) slovo po slovu 2) význam každého slova 3) umět přeformulovat vlastními slovy 4) znát příklad/konkrétní fakta A? A?

Výčty faktů Klíčem je spojení 1. Akronym (zkratka) – vytvořená nejčastěji s prvních písmen zapamatovávaných pojmů např. MOSFET (Metal Oxide Semiconductor Field Effect Transistor), ROY G. BIV 2. Akrostich (věty, básně) – tvořená tak, že počáteční písmeno verše je počátečním písmenem pojmu např. : Emil Hodil Granát Do Atomové Elektrárny Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města

Paměťové mapy Technika vhodná např. k zapamatovávání jmen � Založeno na představivosti a virtuálních vizuálních vjemech � 5 zásad dobré mentální mapy ◦ ◦ ◦ Šílené jak jen to jde! Hrátky s tvaroslovím Akční – pohyblivé Jasné - ostré (jako HD TV) - není matoucí Snadno zobrazitelné/představitelé