Konkurenceschopnost esk pracovn sly rka Odalov rka Pazderov

Konkurenceschopnost české pracovní síly Šárka Ošťádalová Šárka Pazderová Zuzana Říhová Vendula Prokopová Lenka Pízová Jakub Kasper

OBSAH KVALIFIKACE, VZDĚLANOST VÝVOJ MEZD MINIMÁLNÍ MZDA PRODUKTIVITA PRÁCE SWOT ANALÝZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ SOCIÁLNÍ OCHRANA

KVALIFIKACE, VZDĚLANOST Historie • dlouhodobá tradice • ani 40 let izolace nevedlo k zániku kvalifikace • řada vynálezů

Aktuální stav: • Demografický vývoj • Vzdělanostní struktura • Účast na vzdělání • Další odborné vzdělání a rekvalifikace • Znalosti a dovednosti pracovníků z pohledu zaměstnavatelů

Vzdělanostní struktura populace (25 -64 let) v EU a kandidátských státech

Populace ve věku 25 -34 let, která dosáhla alespoň SŠ vzdělání

Populace ve věku 25 -34 let, která dosáhla alespoň terciálního vzdělání

Účast na vzdělání

Podíl podniků poskytující zaměstnancům další odborné vzdělání

Méně kvalitní znalosti pracovníků dle zaměstnavatelů

MINIMÁLNÍ MZDA. . Minimální cena práce stanovená zákonem V ČR se vyvíjela v letech 1999 -2003 následovně: Rok Hodinová výše v Měsíční výše Kč v Kč 1999 18, 00 3250 2000 22, 30 4000 2001 30, 00 5000 2002 33, 90 5700 2003 36, 90 6200

Minimální mzda v zemích EU a zemích přistupujících do EU - leden 2003 V devíti členských zemích a v dvanácti přistupujících zemích EU je zavedena zákonná minimální mzda. Pohybuje se v rozpětí od 56 EUR (Bulharsko) až do 1369 EUR (Lucembursko).

Minimální mzdy, země EU, PPS

Minimální mzdy, přistupující země, PPS

PRODUKTIVITA PRÁCE Vlivy ohrožující produktivitu práce jako konkurenční výhodu české pracovní síly: • Nízká inovační aktivita • Rychlé zhodnocování české koruny • Nižší mzdová úroveň (demotivace) • Nižší úroveň technické základny

SOCIÁLNÍ OCHRANA • Zákony v ČR – – – Zákoník práce Zákon o o důchodovém pojištění nemocenském pojištění státní sociální podpoře zaměstnanosti • Sociální ochrana a zaměstnanost – Kapitola 13 (vstup ČR do EU – 5/2004)

• Sociální reforma v ČR – Novelizace zákoníku práce – Schválení Zákona o zaměstnanosti – Vytvoření „Akčního plánu zaměstnanosti“ – Reforma Zákona o nemocenském pojištění – Reforma Zákona o důchodovém pojištění V ČR poskytuje stát v rámci sociální ochrany následující dávky: Výdaje státního rozpočtu (2002): · Dávky nemocenského pojištění 32 mld. Kč · Dávky důchodového pojištění 210 mld. Kč · Dávky státní sociální podpory 34 mld. Kč · Dávky na státní politiku zaměstnanosti 5 mld. Kč

Výdaje na sociální ochranu v zemích EU – podíl na HDP

Srovnání základních sociálních ukazatelů s Německem a Polskem Německo Polsko ČR Podpora v nezaměstnanosti 760 € 95 – 145 € 190 € (max. 342 €) Starobní důchod 1015 € (muži) 508 € (ženy) min. 136 € 236 € Minimální mzda nestanovena 195 € 207 € Životní minimum 294 € 132 € 137 €

Srovnání výše daňových sazeb v kandidátských zemích Daň z příjmu fyzických osob Odvody na sociální zabezpečení Sazba Nejvyšší sazba uplatňovaná od hrubého ročního příjmu Placené zaměstnavatelem Placené zaměstnancem ČR 15 -32% 10 400 € 35% 12, 5% Maďarsko 20 -40% 5 300 € 29% 11, 5% Polsko 19 -40% 16 400 € 20 – 23% 18. 7% Slovensko 10 -38% 13 600 € 38% 12, 8% Země

Účast v systému sociálního pojištění v České republice Účast zaměstnance na pojištění: – veřejné zdravotní pojištění – sociální zabezpečení – důchodové pojištění – státní politika zaměstnanosti – nemocenské pojištění Sazby pojistného sociálního pojištění Osoba Zaměstnanec Zaměstnavatel Veřejné zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění 1/3 z 13, 5% 8% zbytek 26% Státní politika zaměstnanosti

Výpočet daně z příjmu fyzických osob HRUBÁ MZDA - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na veřejné zdravotní pojištění = ZÁKLAD DANĚ - Standardní odpočty (na poplatníka, na dítě, pro studenta, na manželku, . . ) - Úroky z úvěrů na bytové potřeby = ZDANITELNÁ MZDA * sazba daně = DAŇ

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ Podmínky pro pracovníky: - povolení k zaměstnání - vízum k pobytu za účelem zaměstnání Zaměstnání cizinců – zaměstnavatel: - domácí subjekt musí nahlásit toto pracovní místo na ÚP dva měsíce předem - nelze zaměstnat českého občana - jak byl pracovník hledán: inzerce, burza pracovních sil

Povolení ÚP: - pro každý pracovněprávní vztah: - celý úvazek - poloviční úvazek - dohoda o provedení práce Druh povolení: - individuální povolení : povolení k zaměstnání v PP vztahu tuzemského zaměstnavatele - kontrakt: zamĚstnání cizince u PO, FO, která v ČR trvale nepodniká

Povolení se nevyžaduje: 1. pokud se jedná o cizince, kterému bylo přiznáno : 2. povolení k trvalému pobytu 3. statut uprchlíka 4. rodinný příslušník člena diplomatické mise 5. který pracuje na území ČR na základě mezinárodních smluv 6. je zaměstnán v mezinárodní dopravě 7. má akreditaci v oblasti sdělovacích prostředků 8. příslušník ozbrojených sil, záchranných jednotek 9. má konzulární nebo diplomatické mise 10. pokud jejich práce nepřesáhne 7 po sobě jdoucích dnů , nebo 30 dní v roce pokud jde o umělce, pedagogy, vědce

VÝVOJ MEZD Historický vývoj průměrné hrubé mzdy v České republice, v Lotyšsku a v Německu • cena pracovní síly v ČR představuje zhruba 13% ceny pracovní síly v Německu • každoroční sbližování ČR s Německem o 1%. • cena práce v Lotyšsku ca 2 -3% ceny práce v Německu

Mezinárodní srovnání nákladů na práci v průmyslu a ve službách • ČR se v rámci kandidátských zemí nachází ve 2. třetině této skupiny • většina těchto zemí (kromě Slovinska a Kypru) se pohybuje v úzkém pásmu od 1, 35 4, 4 EUR • větší disproporce ve srovnání se stávajícími členy EU • průměr EU jako celku 22, 70 EUR/hod (ČR 3, 90 EUR/hod)

Struktura nákladů na práci v průmyslu a ve službách • ČR ve středu skupiny • nejnižší podíl mzdových nákladů v Maďarsku a Rumunsku (podíl odvodů na sociální systém 30%. ) • nejnižší podíl sociálních odvodů na Kypru a ve Slovinsku

Relativizace statistik produktivity práce Příklad z praxe: kalkulace nákladů práce u identického výrobku v ČR a ve Švýcarsku Švýcarsko: • špičkový pracovník s měsíční mzdou v přepočtu 100. 000, -Kč • práce 8 normohodin ČR: • 2 pracovníci s měsíční mzdou 15. 000, -Kč • práce 18 normohodin Příklad ukazuje omezenou vypovídací schopnost statistik, jež nejsou schopny přesně zmapovat lidský faktor, který je v ČR a ve všech zemích střední Evropy velmi specifický.

SWOT ANALÝZA Silné stránky: • Vyrovnaná věková struktura a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva • Vyrovnaná úroveň příjmů obyvatelstva v regionech s výjimkou Prahy • Aktivní státní politika zaměstnanosti a její nástroje • Relativně vysoká úroveň vzdělání • Zvyšování průměrné délky života • Rovnoměrná síť a dobrá dostupnost základních a středních škol • Existence základních nástrojů na podporu bydlení (stavební spoření, příspěvky na bydlení, . . . )

Slabé stránky: • Negativní populační vývoj a nepříznivá demografická struktura obyvatelstva • Rychlý růst míry nezaměstnanosti, růst podílu dlouhodobě nezaměstnaných • Omezená geografická mobilita pracovní síly • Rigidita pracovních úvazků, nevyužívání pružných a částečných úvazků • Nedostatečné propojení vzdělávacího sytému se systémem zaměstnanosti • Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Příležitosti: • Pokračující transformace a modernizace české vzdělávací soustavy • Rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky evropského trhu práce • Realizace celoživotního učení • Optimalizace sítě škol na úrovni regionů Hrozby: • Trvalý nesoulad a malá přizpůsobivost vzdělávacího systému vzhledem k měnícím se podmínkám tru práce • Nedostatečná aktivita a participace zaměstnavatelů ve všech oblastech odborného vzdělávání • Přetrvávající relativně nízký podíl výdajů na školství na HDP • Narůstající deficit ve financování infrastruktury