Konference Lidsk kapitl a investice do vzdln Teorie

Konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4. 0 Výzvy Průmyslu 4. 0 a realita současného vzdělání. Ing. Jiří Šnajdar Praha, 24. 11. 2017.

Priority Plánu realizace pro rok 2018 vychází ze změn zavedených novelou zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Vzhledem k zásadnímu dopadu novely a prováděcích předpisů na celý systém vysokého školství, který se začne v plné šíři projevovat právě v roce 2018, bude ministerstvo i nadále věnovat zvýšenou pozornost zavádění nových opatření a plnění nových požadavků vysokými školami.

Zajišťování kvality Vysoké školy budou hrát zásadní roli v zajišťování kvality svých činností. Tato zodpovědnost bude realizována skrze silné a kompetentní strategické řízení vysokých škol, efektivní vnitřní mechanismy zajišťování kvality, jasnou profilaci studijních programů, posílenou diverzifikaci jednotlivých vysokých škol a dostupnost spolehlivých a srozumitelných informací pro studenty, uchazeče i veřejnost.

Je nutné , aby vysoké školy se zaměřili na kvalitu výuky oproti masifikaci, která přináší značný pokles úrovně vzdělání. Produktem je potom lidský kapitál, jednotlivec který je vybaven schopnostmi ve svém oboru. Měli bychom se zajímat o uplatnění absolventů v praxi a věnovat se pečlivě o absolventské sítě a tím sociálnímu kapitálu. Je v každém případě nutné se věnovat přípravě studentů, pro studium na vysoké škole již na prvním a druhém stupni vzdělávání.

Statistiky ukazují, že trend je velmi alarmující, jelikož v Evropské Unii dle statistik máme kolem jedné pětiny Evropanů ve věku patnácti let, se slabými a nedostatečnými výsledky v matematice, přírodních vědách a čtení. (PISA 2015) Toto se nejvíce projevuje, dle letošního Monitoru vzdělávání, u mladých lidí ze znevýhodněného sociálního prostředí. Faktem je, že naše vzdělávací systémy nedosahují požadovaných výsledků v těchto uvedených důležitých oblastech, tím se dostáváme do rizika pro naši konkurence schopnost a prosperitu.

Jak můžeme na našich školách vyučovat digitální dovednosti a zajistit našim univerzitám vedoucí postavení v oblasti inovací, když jeden z pěti žáků postrádá tyto výše uvedené dovednosti? Jak můžeme snít o špičkové úrovni a konkurence schopnosti v globalizovaném světě, pokud každým rokem opouští povinnou školní docházku, značné množství studentů bez minimálních znalostí matematiky a přírodních věd? Kvalitní vzdělávání je základním kamenem úspěšné budoucnosti. Nízká úroveň základních dovedností je našim problémem, proto by měla být prioritou. (Komisař EU, Tibor Navracsics)

Diverzita a dostupnost Vysoké školy budou nabízet široký a diverzifikovaný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Vzdělávací nabídka vysokých škol bude reflektovat potřeby, zájmy a možnosti široké populace studentů, včetně výjimečně nadaných. Diverzifikované vzdělávání umožní dosažení zřejmé přidané hodnoty pro znalosti, dovednosti a kompetence všech studentů.

Internacionalizace Výuka i tvůrčí činnosti vysokých škol budou mít zřetelný mezinárodní charakter. Internacionalizace vysokých škol nezahrnuje jen zapojení do programů a krátké výjezdy studentů či omezeného počtu akademických pracovníků. Prostředí na vysokých školách bude mít zřetelný mezinárodní charakter založený na plné integraci přijíždějících studentů a hostujících vyučujících do života akademické obce, intenzivních mezinárodních kontaktech v tvůrčích činnostech a zohledňování světového kontextu a zahraničních zkušeností při přípravě studijních programů.

Kvalitní a relevantní výzkum, vývoj a inovace Výsledky výzkumu a vývoje na vysokých školách budou mezinárodně relevantní a efektivně přenášené do aplikační sféry. Výzkumná činnost vysokých škol bude hodnocena způsobem odrážejícím jak kvalitu a relevanci jejích výsledků, tak i její řízení, strategický rozvoj a míru internacionalizace. Bude zajištěna udržitelnost i efektivita využití výzkumných kapacit.

Spolupráce s praxí Spolupráce vysokých škol s praxí může mít různé formy. Zákon o vysokých školách striktně spolupráci vysokých škol s praxí nenařizuje, v několika svých ustanoveních vytváří podmínky pro její realizaci. Řada právních předpisů klade požadavky na provázanost s praxí (jedná se zejména o přípravu k výkonu regulovaných profesí). Vyšší provázanost s praxí je uplatňována u některých soukromých vysokých škol, které se již v minulosti profilovaly jako profesně orientované a zavedly do studijních plánů různé prakticky orientované předměty a požadavek provozní praxe.

Za další formy spolupráce s praxí lze považovat: • • zařazování různých odborných exkurzí, jako obligatorní součásti studijních programů, zapojení odborníků z praxe do výuky, v omezeném rozsahu realizování odborné praxe v zahraničí či zadávání různých analýz, studií, výzkumných projektů ze strany subjektů působících v praxi. Úspěšné podniky spolupráci aktivně vyhledávají a často přicházejí s nabídkami různých forem i dlouhodobé spolupráce s vysokými školami.

Do druhé skupiny patří různé podniky a instituce, které si jsou vědomy potenciálu vysokých škol při řešení jejich problémů. Ty zadávají vysokoškolským pracovištím různé analytické či výzkumné studie, popř. nabízejí studentům různé programy spolupráce, jejichž společným jmenovatelem je vytipovat si vhodné kandidáty z řad studentů pro své pracovní pozice.

Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce Česká republika patří spolu s Rakouskem, Nizozemskem a Německem k zemím s nejnižší nezaměstnaností vysokoškolsky vzdělaných lidí (Eurostat). V roce 2012 byla nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných osob bez ohledu na jejich věk na úrovni 2, 9 %. Relevance vzdělání pro praxi Jedním z konceptů zjišťování připravenosti absolventů vysokých škol na trh práce je koncept tzv. přenositelných kompetencí. .

Kompetencemi, které zaměstnavatelé v České republice napříč odvětvími po absolventech nejvíce vyžadují, jsou: • dovednost komunikovat s lidmi a vyjednávat (komunikační dovednosti), • dovednost identifikovat a řešit problémy, • schopnost nést odpovědnost, • dovednost samostatně se rozhodovat • dovednost tvořivého a pružného myšlení a jednání.

Na vysokých školách v posledních letech roste povědomí o nutnosti rozvíjet podnikavost studentů, a zájem o životní dráhu podnikatele u budoucích absolventů vysokých škol. Během posledních let přinesl současný trend digitalizace změny ve vysokoškolském studiu nejen z hlediska postoje studentů k výuce a získávání informací, ale v důsledku toho i v poskytování znalostí a propojení s praxí. Do vysoké míry je to dáno výzvami průmyslu v souvislosti s jeho automatizací a budoucími změnami na trhu práce.

Aby bylo studenty možné na tyto změny připravit, je zapotřebí, aby nároky související s Průmyslem 4. 0, byly reflektovány také ve studiu, a to zejména v propojení studia s praxí. Změny ve způsobu získávání informací přináší také změny v postoji učitele a studenta. Zatímco dříve byl učitel tradičním nositelem informace, dnes jsou studenti natolik obklopeni informacemi z nejrůznějších zdrojů, že jsou limitováni možností správného výběru. Role studenta, ani učitele tedy v dnešní době není zcela jasná. Role učitele se tedy posouvá, ale kterým směrem - stane se z něj tutor, helper, nebo snad entertainer?

Student si neuvědomuje, že se správnou volbou informací mu pomůže právě učitel, který zastává roli tradičního nositele moudrosti, jenž v sobě skýtá veškeré tyto role dohromady. Dále je zapotřebí si uvědomit situaci v českém kontextu, který se sice stává čím dál tím více mezinárodním, ale ponechává si jisté národní rysy patrné napříč společností. Česká povaha je totiž spíše reaktivní, nikoliv proaktivní, zatímco světový trend jde spíše tímto směrem. Svět vyžaduje challenge, překonávání výzev a překážek.

Pokud je tedy účelem vzbudit ve studentech proaktivní přístup, je třeba je přimět k aktivitě pomocí uměle vytvořených překážek, které je třeba překonat. Kladený odpor a těžký úkol je totiž přiměje k přemýšlení, překonávání překážek a tím i k tomu, aby se stali lepším člověkem. Mohlo by tedy jít o projekty, které by simulovali situaci, jíž je třeba čelit a hledat možnosti úspěšného řešení. Modely těchto projektů by mohly být inspirovány reálnými životními situacemi. Toho by se dalo dobře využít k propojení studia s praxí.

Studenti by tak mohli nejen přihlížet k tomu, jak s takovými situacemi nakládají zkušení zaměstnanci, ale i reálně napomáhat jejich řešení, což by jim dozajista přineslo tu nejcennější zkušenost. Pod heslem známého Konfuciova citátu: „Pověz mi a zapomenu, ukaž mi a já si vzpomenu, ale nech mne se účastnit a já pochopím. “, je tedy zapotřebí multidisciplinárního studia, do kterého je nutné vnášet stále více praktických poznatků a propojovat je s projekty a stážemi existujících společností a podniků.

Je možné konstatovat, že k maximálnímu využívání lidského kapitálu dojde, pokud bude největší vnitřní motivace ke studiu, tj. studium bude zábavné. V této souvislosti je zajímavý závěr, že dobrý učitel na základní škole může zvýšit příjem svého žáka více než případná vysoká škola. (Mgr. Ing. Miroslav Jurásek, Ph. D. ) Děkuji Vám za pozornost.