KOLA Gymnzium Chomutov Mosteck 3000 pspvkov organizace AUTOR

ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR: RNDr. Lenka Hráčková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01 C_04_Rostlinná pletiva III TEMA: VY_32_INOVACE_01 C_Biologie rostlin ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0816 DATUM TVORBY: 25. 2. 2013

Anotace • Výklad, využití zkušeností žáků z laboratorního cvičení (žáci se seznámili s cévními svazky kukuřice a pelargonie): buňky vodivých pletiv, jejich stavba a funkce, typy cévních svazků, jejich výskyt. • Procvičení celého tématu PLETIVA formou testových otázek – žáci řeší na interaktivní tabuli. • Navazuje na VY_32_INOVACE_01 C_03_Rostlinná pletiva II • Pro žáky 1. ročníku G 4 a 3. ročníku G 6 • Materiál je určen k interaktivní výuce

ROSTLINNÁ PLETIVA III. VODIVÁ

Vodivá pletiva • • • Funkce: rozvod roztoků látek tělem rostliny CÉVNÍ SVAZKY složky: Dřevo (xylém) Lýko (floém) Cévice Sítkovice Cévy – Transpirační proud - Asimilační proud

Cévice - přehrádky Jediné u výtrusných a nahosemenných Cévy – bez přehrádek krytosemenné céva obr. 2 obr. 1 obr. 3

Zdřevnatělé, charakteristickým způsobem ztloustlé buněčné stěny obr. 4 spirálně obr. 5 kruhovitě dvojtečky obr. 6 schodovitě obr. 7

Sítkovice – mezi nimi jsou sítka (proděravělé přepážky) obr. 8 a obr. 8 b

Typy cévních svazků • • Koncentrické – lýkostředné, dřevostředné Bočné (kolaterální) Dvojbočné (bikolaterální) Paprsčité (radiální)

Dřevostředný oddenek osladiče lýko dřevo obr. 9

Radiální, kořen blatouchu ? endodermis dřevo lýko obr. 1 O

Bočný, otevřený, stonek podražce lýko kambium dřevo ? obr. 11

Dvoubočný, stonek posedu bílého ? lýko dřevo lýko obr. 12

Lýkostředný, konvalinka dřevo lýko obr. 13

Co si pamatujete z laboratorního cvičení? a b d e obr. 14 c

Bočný uzavřený, kukuřice parenchym sklerenchym lýko céva kanálek obr. 15

Druhotné tloustnutí stonku primární kůra FELOGÉN zelená kůra dřevo dřeň lýko KAMBIUM korek

Pelargonie parenchym sklerenchym lýko kambium dřevo obr. 16 ?

Borovice lesní Letní dřevo Pryskyřičný kanálek obr. 17 Jarní dřevo

běl jádro borka obr. 18

letokruhy obr. 19

Vyberte správnou odpověď: • 1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. • A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní • D) prvotní a druhotné meristémy • 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: • A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra

• 3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje: • A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym • D) sklerenchym • 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: • A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, • D) aerenchym, E) meristém • 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: • A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym • D) meristém

• 6. Primárním krycím pletivem je : • A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka • 7. Pro čočinky je typické, že: • A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, • C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk • 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : • A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogénu

• 9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že: • A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu • 10. Pro cévy platí, že: • A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, • C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé • D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, • E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily

11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení? a b d e obr. 20 c

ŘEŠENÍ • 1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. • A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní • D) prvotní a druhotné meristémy • 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: • A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra

• 3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje: • A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym • D) sklerenchym • 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: • A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, • D) aerenchym, E) meristém • 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: • A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym • D) meristém

• 6. Primárním krycím pletivem je : • A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka • 7. Pro čočinky je typické, že: • A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, • C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk • 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : • A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogenu

• 9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že: • A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu • 10. Pro cévy platí, že: • A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, • C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé • D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, • E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily

11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení? Bočné uzavřené roztroušené cévní svazky stonku kukuřice epidermis sklerenchym floém céva - xylém parenchym obr. 20

Citace • • L. Kincl, M. Kincl, J. Jarklová: Biologie rostlin pro první ročník gymnázií, Fortuna, Praha 2006 1 – 17, 20: VINTER, Vladimír. http: //www. botanika. upol. cz/atlasy/anatomie/index. html [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http: //www. botanika. upol. cz/atlasy/anatomie/index. html 19, 20: Archiv autora. L. Kincl, V. Chalupová, V. Bičík: Biologie, 1583 testových otázek a odpovědí, Olomouc, 1997