Vvoj ekonomickch teori VET Marek Matjka Vysok kola

Vývoj ekonomických teorií (VET) Marek Matějka Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2008/2009

Novověké ekonomické myšlení n Počátek novověku se běžně datuje od počátku 16. století, respektive od objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 n Novověk se vyznačuje příklonem k racionalismu, tj. rozumovému poznání a pochopení světa n Dva hlavní myšlenkové proudy: – racionalismus – empirismus

Novověké ekonomické myšlení n Jednou z klíčových oblastí zájmu evropského myšlení je teorie státu n Ekonomické myšlení je podřazeno právě teoriím státu n Docházelo k oddělování moci světské od moci církevní

Novověké ekonomické myšlení n Významné osobnosti novověku: – – – – Jean Bodin (1530 – 1596) Hugo Grotius (1583 – 1645) Johannes Althusius (1557 – 1638) Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) Martin Luther (1483 – 1546) Jan Kalvín (1509 – 1564) René Descartes (1596 – 1650) Baruch (Benedikt) Spinoza (1632 – 1677)

Novověké ekonomické myšlení n Významné osobnosti novověku: – – – – – Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646 – 1716) Francis Bacon (1561 -1626) Thomas Hobbes (1588 – 1679) John Locke (1632 – 1704) George Berkeley (1685 – 1753) David Hume (1711 – 1776) Adam Smith (1723 – 1790) Francois Marie Arouet (Voltaire) (1694 – 1778) Denis Diderot (1713 – 1784)

Novověké ekonomické myšlení n Významné osobnosti novověku: – Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) – Wilhelm von Humbold – Immanuel Kant (1724 – 1804) –…

Novověké ekonomické myšlení n Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: – – – – William Petty (1623 – 1687) John Law (1670 – 1729) David Hume (1711 – 1776) Richard Cantillon (1680 – 1734) James Dunham Steuart (1712 – 1780) Bernard Mandevill (1670 – 1733) Francois Quesnay (1694 – 1774)

Novověké ekonomické myšlení n Významné osobnosti novověké ekonomické teorie alias politické ekonomie: – – – – Adam Smith (1723 – 1790) David Ricardo (1772 – 1790) John Stewart Mill (1806 – 1872) Saint – Simon (1760 - 1825) Charles Fourier (1772 – 1837) Robert Owen (1771 – 1858) Karel Marx (1818 – 1883) Friedrich Engels (1820 – 1895)

Novověké ekonomické myšlení n Klasická ekonomie – období: – Formativní » anglická větev n n Adam Smith David Ricardo » francouzská větev n Francois Quesnay – Systémotvorné (budování systému ekonomie) » John Stewart Mill » Jean-Baptiste Say

Novověké ekonomické myšlení n Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) – Neviditelná ruka trhu – Růst národního bohatství – Měření národního bohatství – Teorie hodnoty a rozdělování

Novověké ekonomické myšlení n Výchozí teze klasiků: – Růst množství peněz v zemi zvyšuje automaticky pouze nominální, nikoli pak reálný národní důchod. n Výchozí teze merkantilistů: – Peníze jsou samy o sobě národním bohatstvím, silou, která automaticky stimuluje ekonomiku tím více, čím víc je peněz v zemi.

Novověké ekonomické myšlení n Výchozí teze A. Smitha: – Hlavními determinantami národního důchodu země jsou: » Pracovní síly země » Produktivnost její práce – Rozhodujícím nástrojem produktivitu práce je » Dělba práce

Novověké ekonomické myšlení n Výroba versus obchod – Výroba – klasičtí političtí ekonomové – Obchod – merkantilisté n Postulát: – Optimální alokace výrobních zdrojů » Optimum – nejlepší z možného » Alokace – rozložení, rozmístění

Novověké ekonomické myšlení n Teorie hodnoty – klasická teorie proměnných cen zboží – „Drobný živnostník, který vyrábí nějaký výrobek A nebo poskytuje službu N, ochotně uspokojuje koupěschopné zájemce o ně. Jen tak může totiž získat (výměnou nebo za peníze) jiné výrobky nebo služby pro uspokojení vlastních potřeb. Dělník způsobilý vykonávat práci X uspokojí rád potřeby nějaké firmy, která takovou práci potřebuje. Pouze tak získá peníze, které mu umožní uspokojit dané potřeby jeho rodiny. Firmy, které vyrábějí výrobky B, C nebo poskytují služby O, P budou uspokojovat koupěschopné zájemce o ně tehdy, budou-li z toho mít požadovaný zisk. “

Novověké ekonomické myšlení n Nabídka – Množství zboží na trhu s konstantní „cenou nabídky“ rovnou rovnovážné ceně. n Poptávka – Množství, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za rovnovážnou cenu. n Rovnovážná cena – Situace, kdy se nabídka rovná poptávce. » „přirozená cena“ (A. Smith) » „hodnota“ (D. Ricardo)

Novověké ekonomické myšlení n Výrobní náklady – Determinují rovnovážné ceny a jsou chápány dvěma způsoby: » Reálné » Nominální – Původně je redukovali (klasici) na náklady pracovní, tj. » výrobní náklady = náklady pracovní – Jednofaktorová nákladová teorie pracovní hodnoty

Novověké ekonomické myšlení n Například výrobek A, k jehož výrobě je potřeba jedné hodiny práce, se směňuje za výrobek B, k jehož výrobě je zapotřebí dvou hodin, v poměru dva za jeden. Tento vztah lze formalizovat: PNA : PNB = QB : QA – – PN … pracovní náklady na jednotku produkce Q … směňované množství výrobku

Novověké ekonomické myšlení n Zásadním problémem klasické teorie cen byla různá kapitálová náročnost jednotlivých výrob. – Čistý zisk není totiž proporcionální pracovním nákladům, ale velikosti provozního kapitálu. » Otázka: Kdo by tak mohl vykazovat vysoké čisté zisky a proč? n Takovéto pojetí teorie pracovní hodnoty platilo pouze v období společnosti s výměnným obchodem (prvobytně pospolná společnost)

Novověké ekonomické myšlení n Reálný čistý zisk, tj. : – odměna za management, za podnikání a úrok n Běžná výše reálného čistého zisku byla v té době cca 25%

Novověké ekonomické myšlení n Francois Quesnay – Zakladatel tzv. fyziokratické školy » Fyzis – příroda » Kratos – vláda » Národní hospodářství coby „přirozený řád“ (orde naturel), tj. jakýsi ekonomický či národohospodářský „pantheismus“ » „přirozený řád“ byl nastolen božskou prozřetelností » člověk tento dosud nepoznal (v 18. st. )

Novověké ekonomické myšlení n Národní hospodářství: – zemědělství (produktivní sektor) O>I – zpracovatelský průmysl (neproduktivní sektor) O=I – domácnosti vlastníků pozemků (sektor pozemkového vlastnictví) O=0 a I = výši přebytku výstupu zem. nad jeho vstupy

Novověké ekonomické myšlení n Fyziokratické vidění národního hospodářství vedlo pod heslem: „Laissez faire, laissez passer 1“ k hospodářskému liberalismu. _________ 1 „Nechte být, nechte plynout“

Novověké ekonomické myšlení n John Stewart Mill – Původně klasická ekonomie stanovuje » Dvě varianty teorie cen n n Teorie pracovní hodnoty Vícefaktorová teorie výrobních nákladů – Výchozí úvaha: obě varianty se navzájem nevylučují, ale naopak se doplňují. » Podstatnou složkou celkových nákladů každého volně reprodukovatelného zboží tvoří mzdové náklady. Proto jsou-li náklady na mzdy proporcionální náročnosti zboží na práci, měly by obě teorie dávat v podstatě stejný výsledek.

Novověké ekonomické myšlení Koncepce mzdového fondu n Teorie abstinence n