Nstin djin ekonomickch teori Ing Vojtch Jindra Katedra

Nástin dějin ekonomických teorií Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Dějiny ekonomických učení n Antika (Řecko, Řím) n n zpočátku součástí filozofických a církevních prací obhajoba naturálního hospodářství – vyzdvihování zemědělství odmítání lichvy i tržního hospodářství (do 13. století) První ucelená koncepce – merkantilizmus n n n bohatství ztotožněno s penězi zaměření na obchod, politiku aktivní peněžní bilance Thomas Mun (1571 -1641) doporučují podporovat výrobu omezit spotřebu dováženého zboží, omezit vývoz surovin a nezpracovaných zem. produktů, podpora tranzitního obchodu, podpora dopravy výrobků vlastní dopravou stát zasahuje do ekonomiky

Dějiny ekonomických učení V 17. stol. klasická francouzská a anglická politická ekonomie n n začátek utváření ekonomie jako uceleného teoretického celku jejich pozornost se přesouvá od obchodu k výrobě, odmítání zásahů státu do ekonomiky → obhajoba hospodářského liberalizmu

Dějiny ekonomických učení V 18. stol. : n ve Francii – fyziokratická škola n n n Vznik na základě kritiky merkantilismu Francois Qusnay (1694 -1774) – jediný zdroj bohatství = zemědělství v Anglii – klasická politická ekonomie n n William Petty (1623 -1687) zakladatel teorie pracovní hodnoty Adam Smith (1723 -1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (Bohatství národů) r. 1776 n n n považován za začátek moderní ekonomie tržní mechanizmus chápán jako samoregulující se přirozený řád ovládaný tzv. neviditelnou rukou trhu David Ricardo (1772 -1823) Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) n n pokrok je akumulace kapitálu, která je možná jen při určité úrovni zisku rozpracovává dále teorii pracovní hodnoty a teorii rozdělování

Dějiny ekonomických učení n V pol. 19. stol. se politická ekonomie rozdělila na dvě větve n socialistický směr Karel Marx (1818 -1883) n dílo Kapitál n předvídání procesu globalizace, interpretace hist. vývoje n n neoklasicismus navázání na A. Smithe n zkoumání podmínek tržní rovnováhy – vztah nabídky, poptávky a ceny n poptávka závisí na mezní užitečnosti n tento směr se dělí na tři školy: n n 1. rakouská – teorie mezního užitku (C. Menger) 2. lausanneská – teorie celkové rovnováhy (V. Pareto) 3. cambridgeská – teorie dílčí rovnováhy (A. Marshall)

Dějiny ekonomických učení n 20. stol. n 1. J. M. Keynes (1883 -1946) n n 2. moderní ekonomie hlavního proudu (neokeynesiánství) n n n Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) rozsáhlejší zásahy státu do ekonomiky v době ekonomické recese východisko pro hospodářskou politiku po 2. sv. válce vychází z neoklasicismu a keynesiánských teorií počátky ve velké neoklasické syntéze v pojetí P. A. Samuelsona (světoznámá učebnice Economics) 3. konzervatizmus n n vychází z neoklasicismu východiskem je racionální chování ekonomických subjektů, při maximalizaci zisků sledují optimální alokaci zdrojů a efektivnost výroby prosazování obnovy konkurenčních podmínek hlavní kritik výše uvedených směrů

Dějiny ekonomických učení n 4. Postkeynesiánství doplnění teorie efektivní poptávky o teorii cen, rozdělování, peněz n tržní ekonomika = nerovážný ekonomický systém n nutnost proticyklické regulace ekonomiky n n 5. Chicagská škola n n n představitel – G. J. Stigler teorie informací- informace = vzácné zboží 6. Institucionalizmus n n důraz na význam formální stránky fungování ekonomiky představitel – M. Sojka

Keynesiánství n n pozornost zaměřena na problémy nezaměstnanost a cyklický vývoj ekonomiky Celkovou výši nezaměstnanosti vysvětluje úhrnná efektivní poptávka n n n poptávka po spotřebních předmětech (C-consumption) poptávka po investičních statcích (I-investments) Úhrnná efektivní poptávku představuje národní důchod Y (yield) n výdaje peněžních důchodů na osobní spotřebu (C) a uspořené peněžní důchody (S-savings) Y=C+S n poptávka, po spotřebních předmětech C a investičních statcích I Y=C+I n n úspory a investice se jeví jako přebytek Y nad osobní spotřebou základní podmínka makroekonomické rovnováhy S=I

Keynesiánství n Velikost úspor závisí na velikosti důchodu, průměrném sklonu ke spotřebě APC = C/Y a průměrnému sklonu k úsporám APS = S/Y součet sklonu ke spotřebě a sklonu k úsporám je roven 1 n n Mezní sklon ke spotřebě – MPC = C/ Y Mezní sklon ke úsporám – MPS = S/ Y Vývoj úspor a spotřeby je určen základním psychologickým zákonem => lidé s růstem důchodu zvyšují svoji spotřebu, ale pomalejším tempem než roste důchod.

Keynesiánství n Investiční multiplikátor k n n n vyjadřuje o kolik se změní agregátní (celková) poptávka, jestliže se zvýší investiční výdaje o jednotku => důchodotvorný efekt ∆Y = a. ∆I Princip akcelerace a n n akcelerátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem produktu Y (důchodu, poptávky) a jím vyvolaným přírůstkem poptávky po kapitálu K (po čistých investicích) => kapacitotvorný efekt ∆K = a. ∆Y

Keynesiánství n Koeficient akcelerace n n udává velikost dodatečného kapitálu závisí na typu technického pokroku

Keynesiánská hospodářská politika n Za hlavní cíl považuje vysoký stupeň zaměstnanosti a rovnovážný růst Příčina nezaměstnanosti je v nedostatečné poptávce Stát musí podporovat růst poptávky zvýšenými výdaji n Fiskální politika je hlavní nástroj zásahů n n stát by měl formou daní odčerpat úspory a přeměnit je v investice (stavba dálnic, škol atd. ) a podněcovat soukromé investice (nízká úroková míra) státními zakázkami Zaměření na poptávku a její podněcování expanzivní hospodářská politika

Konzervatismus n Rozlišujeme tři hlavní proudy n a) Monetarismus (chicagská škola) n n Milton Friedman (1912 -2006) F. A. Hayek (1899 -1993) n n požadavek volné konkurence a co nejmenší zásahy státu do ekonomiky, dokonalost tržního mechanismu. kvantitativní teorie peněz (cen) – pro stabilitu je nutné zajistit rovnováhu mezi N a P po penězích, zvyšovat množství peněz v oběhu podle tempa růstu HDP n n n snížení inflace má být dosaženo snížením nabídky peněz otevřená inflace umožňuje optimální alokaci zdrojů a nastolení porušené rovnováhy psychologické reakce mohou ovlivnit průběh ek. procesů

Konzervatismus n b) ekonomie strany nabídky n n n n hlavní podněty hospodářského rozvoje ze strany nabídky podněty k práci, k úsporám a k investicím podněty k práci oslabeny vysokými podporami v nezaměstnanosti, vysokými daněmi atd. s rostoucím zdaněním se zvyšuje práce v domácnostech a nelegální práce nepříznivý vliv vysokého daňového zatížení je vysvětlováno pomocí Lafferovy křivky úkolem je stanovit optimální míru zdanění- bod L = za tímto bodem lidé dávají přednost volnému času před prací vysoké zdanění je i příčinou inflace c) teorie racionálního očekávání n n dává přednost pasivní monetární (peněžní) a fiskální (rozpočtové) politice státu předpoklad racionálně jednajícího člověka, jehož kritériem rozhodování je očekávaná reálná mzda nebo zisk jen v případě, že bude mzda nebo zisk větší než námaha, zapojí se subjekt do pracovního procesu R. J. Lucas

Lafferova křivka

Konzervativní hospodářská politika n předpokladem efektivního fungování tržního mechanizmu je cenová stabilita n nízká míra inflace, vyrovnaný státní rozpočet n zaměřena na stranu nabídky, restriktivní charakter n k posílení podnětů k práci prosazuje nízké zdanění pracovních příjmů, snížení podpor v nezaměstnanosti a jiných sociálních výdajů. n za podnět k úsporám je považována vysoká úroková míra

Institucionalizmus n n n kritika neoklasické ekonomie instituce podstatný vliv na ek. chování lidí J. R. Commons (1862 -1945) n n právní pojetí institucí sankcionované normy chování

Nová institucionální ekonomie n n organizace = hierarchicky uspořádané struktury instituce = pravidla různých spol. omezení n n formální (ústava, zákony) neformální (tradice, zvyky) Ronald H. Coase (1910) transakční náklady n n n tržní manažerské (vnitrofiremní) politické