Psychologie ve sportu Marie Blahutkov Centrum sportovnch aktivit

Psychologie ve sportu Marie Blahutková Centrum sportovních aktivit VUT Brno

Sport – sportovec – sportovní kariéra • Vrcholový sport – maximální výkon, který záleží na několika faktorech: - rovnováha osobnosti pro výkon a výkonnost - dostatek fyzické připravenosti - životospráva - kondiční trénink, a kompenzační cvičení - regenerace a odpočinek - psychická připravenost sportovce na výkon

Psychologie sportu • Je aplikovaná psychologická disciplína, která zkoumá psychologické základy, procesy a vlivy sportu (Vaněk, M. et al. , 1983). Protože je psychologie sportu jako vědní disciplína respektována již řadu let, patří k jejímu zkoumání veškerá pohybová aktivita v širokém smyslu slova.

Psychologie sportu jako vědní disciplína: • • • Specializovaná psychologická vědní disciplína Mezioborová vědní disciplína Součást psychologických věd Součást věd o tělesné kultuře – kinantropologie Zkoumá sportovní činnost a jevy které patří ke sportovní činnosti, pohybové aktivity Přímé působení sportovní činnosti (sportovec) X nepřímé působení (zprostředkované, např. fanoušek, divák, média apod. )

Institucionální řízení • FEPSAC – Evropská asociace psychologů sportu (24 čl. zemí) – kongresy, časopis • ČMPS – Českomoravská psychologická společnost • APS – Asociace psychologů sportu • Sportovní psycholog

Dělení psychologie sportu – – – – – sportovní personologie psychologie koučování psychologie zdraví psychometrie (psychodiagnostika) psychomotorika sofrologie duševní hygiena pozitivní psychologie kinezioterapie

Témata psychologie sportu • osobnost sportovce osobnost trenéra • výkonová motivace komunikace • myšlení ve sportu koučování • emoce ve sportu týmový sport • koncentrace ve sportu psychologie tréninku • předstartovní příprava psychická regenerace • psychika v soutěži mentální tréning (PST)

Vývoj psychologie sportu • 1879 – Vilhelm Wundt 1. psychodiagnostická laboratoř • 1896 – obnovení tradice novověkých OH (Baron Pierre de Cubertin) • 1898 – Norman Triplett – 1. pokus v Soc. Ps a v Ps sportu („sociální facilitace“)

Historie psychologie sportu • 1925 – Coleman Griffith – 1. sportovní výzkumná laboratoř („zakladatel Ps. Tv. S“) • 1986 – USA – Ps. sportu jako samostatný obor Ps. (Americká psychologická společnost)

Vývoj psychologie sportu Základy ve filosofii a pedagogice Východní systém a psychologie sportu (Indie, Čína) 1928 – vědecký kongres Amsterodam 1952 – Helsinky oficiální vznik psychologie sportu Po druhé světové válce dva směry: východní západní

Evropské směry Východní směr – výkon je aktem morálky a vůle (socialistický pohled). Výkon musí být podáván za všech podmínek Západní směr – centrem pozornosti je aktuální stav sportovce a jeho schopnost podávat výkon

Vznik psychologie sportu 1952 Helsinky - Stavy přetrénovanosti, psychické únavy, sníženého zájmu o trénink - Snižování výkonnosti a odolnosti organismu 1973 – PS je v ČR vyučována jako samostatná vědní disciplína (M. Vaněk) 2008 – OH Peking – téma mládež a sport 2012 – OH Londýn – téma doping ve sportu a mládež

Práce s klientem • Ve vrcholovém sportu (individuální i kolektivní sporty) • Ve výkonnostním sportu • V rekreačním sportu • Ve všech věkových kategoriích (8 – 80 let)

Práce sportovního psychologa • Konzultace se sportovci • Psychodiagnostika • Výzkum a vývoj • Péče o kvalitu života sportovce – biopsycho-socio-spirituální jednota

Cvičení - Motivace ve sportu Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování, který vychází primárně z biologických zdrojů. Motiv je pohnutka nebo příčina lidské činnosti a konání a je zaměřený na uspokojení určité potřeby. Má cíl, intenzitu a trvalost a pramení z vědomých a podvědomých podnětů.

Složky motivace • potřeby • hodnoty • postoje • systém přesvědčení (belief-systém) • motivace a pozitivní myšlení (bojovat „proti“ a bojovat „za“)

Specifické potřeby ve sportu • potřeba předvádět se • potřeba sebezdokonalování • potřeba soutěžení • potřeba nezávislosti a individuality • potřeba sebepřekonávání • p. být členem družstva • potřeba životního stylu • potřeba osobního statusu • potřeba napětí a tlaku • p. zvýraznění sexuality Gauron, 1984 17

Rozdělení motivace vnější motivace (extrinsic motivation ) získal jsem prémii orientace na sebe (ego-orientation) pochvala od trenéra Vnútorná motivácia Radost z vítězství • týka sa hodnôt • odoláva zmene pocit, že jsem • je trvalá to dokázal • je flexibilná orientace na úlohu (task-orientation) vnitřní motivace (intrinsic motivation) 18

Motivace ve sportu Ego-orientace (ego-orientation) se projevuje touhou dokázat převahu nad ostatními. Motivace úlohou (task-orientation) se projevuje snahou zvládnout určitou úlohu, udělat „to správně“.

Výkonová motivace ve sportu Cíle rozlišuje vzhledem na časový aspekt: – dlouhodobé / počítané na roky – střednědobé / počítané na měsíace – krátkodobé /počítané na dny Cíle rozlišujeme vzhledem na realizovatelnost: – realistické s 40 -60% dosažitelností – alibistické s 10% resp. 90% dosažitelností

Cílová struktura v motivaci střednědobé cíle (měsíce a roky, mezocykly) krátkodobé cíle (dny a týdny, mikrocykly) h drá í sp n v o t or 2 1 Výchozí pozice ? a ? ? touha ? ? ? časová osa 21

materiáln kvalitativní dimenze (duchovní) í krize Krize motivace a hledání smyslu n ál í im t p o , ý n e ž á v d y v en duchovní krize tr kvantitativní dimenze (materiální, emocionálně-sociální) © tomas gursky@top-fit. sk 22

Výkonová motivace - aspirace • Výše stanovených cílů po předchozím známém výsledku • Vím, co jsem již dokázal a dále aspiruji na nový cíl Hyperaspirace Hypoaspirace Sebevědomí

Test Kvocient úrovně aspirace (Meili, 1965)

Děkuji za pozornost