Matj P Strakov J 2005 The role of
















- Slides: 16

Matějů, P. , Straková, J. (2005): The role of the family and the school in the reproduction of educational inequalities in the post-Communist Czech Republic. British Journal of Sociology of Education. Vol. 26, No. 1, February 2005, pp. 15 -38

KLÍČOVÉ OTÁZKY • Jak rodinné prostředí a typ školy ovlivňuje studijní aspirace studentů a šanci projít všemi „přechody“ vzdělávacího systému • Jaká je role víceletých gymnázií v reprodukci nerovností ve vzdělání ANALYTICKÉ METODY listopad - 2 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

SELEKTIVITA VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU I. Produkce nerovností ve vzdělání často připisována struktuře vzdělávacího systému - problematickou se jeví zejména selekce žáků Ø je diskriminující a přispívá k vytváření mezigeneračních nerovností Ø v čím nižším věku k ní dojde, tím hůře Většina zemí OECD proto transformuje vzdělávací systém na úrovni povinné školní docházky z diverzifikovaného na jednotný. ANALYTICKÉ METODY listopad - 3 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

SELEKTIVITA VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU II. Výsledky PISA studie 2000* (hodnocení úrovně znalostí a dovedností 15 -ti letých žáků v matematice, vědě a čtení a vytvoření podrobného scanu rodinného zázemí žáků) • nejlepší výsledky dosaženy v zemích s nejméně selektivními vzdělávacími systémy a nejslabším vlivem třídního původu na výsledky žáka • klíčovým faktorem v určování intenzity vlivu socioekonomického statusu na výsledky žáka se zdá být věk, ve kterém k selekci dojde - čím mladší jsou studenti ve chvíli, kdy se musí rozhodnout o svém budoucím vzdělání, tím spíše je toto rozhodnutí projekcí zájmů a představ rodičů než vlastními aspiracemi, schopnostmi a * Programme for International Student Assessment, OECD osobními zájmy studentů ANALYTICKÉ METODY listopad - 4 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE • selektivní systémy umožňují „zbavit“ se „špatných“ studentů

HISTORICKÝ EXKURZ I. • Víceletá gymnázia jako součást prvorepublikového vzdělávacího systému • V meziválečném období a po skončení druhé světové války snaha o diferenciaci školství • Socialismus a jeho jednotné školy • Znovuzavedením víceletých gymnázií po roce 1989 bylo navázáno na tradici prvorepublikového vzdělávacího systému • v průběhu 90. let enormní zájem o studium, počty přihlášených kulminují v roce 1997/1998 • OECD 1995 – hodnotící zpráva českého školství • vysoká selektivita, která umožňuje dosáhnout vyššího obecného vzdělání pouze omezené skupině lidí • navrhované řešení – zrušení víceletých gymnázií s náhradou ve formě větší diferenciace dle vzdělávacích potřeb žáků v rámci druhého stupně základních škol ANALYTICKÉ METODY listopad - 5 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

HISTORICKÝ EXKURZ I. • Tzv. „Bílá kniha“ (Národní program pro rozvoj vzdělání v ČR) se zabývala podrobně problémem víceletých gymnázií – snaha reagovat na doporučení komisařů OECD • posilováni 2. stupně ZŠ a postupné rušení víceletých gymnázií • posílení čtyřletých gymnázií • zdůraznění škodlivosti selekce studentů K žádným plánovaným opatřením nedošlo – masivní odpor elit a nedostatek argumentů, které by dokázaly spolehlivě obhájit „škodlivost“ víceletých gymnázií ANALYTICKÉ METODY listopad - 6 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

HYPOTÉZY • H 1: Vliv socioekonomického a kulturního statusu rodin na výsledky zkoušky je významný i po provedení kontroly vlivu typu školy a dalších relevantních faktorů. • H 2: Víceletá gymnázia jsou hlavní příčinou odchylek ve výsledcích testu mezi školami. • H 3: Lepší výsledky testu jsou primárně způsobeny příznivějším sociálním původem studentů studujících na víceletých gymnáziích. • H 4: Studenti víceletých gymnázií aspirují na studia na univerzitě signifikantně častěji než studenti jiných typů škol. • H 5: Kumulativní efekt třídního původu a studia na víceletém gymnáziu na studijní aspirace je statisticky významný a velmi silný. • H 6: Je to primárně sociální skladba víceletého gymnázia, které vytváří vhodnější atmosféru k utváření ANALYTICKÉ METODY listopad - 7 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

POUŽITÁ METODA A VÝBĚR I. • Srovnávací část analýzy – mezinárodní data z PISA studie • cílem je v 3 -letých intervalech monitorovat úroveň znalostí v matematice, vědě a čtení • první vlna proběhla v roce 2000 – zvýšená pozornost věnována oblasti čtenářské gramotnosti • Analýza role víceletých gymnázií – „český“ datový soubor • cílovou populací děti narozené v roce 1984 (9. a 10. ročník školní docházky) • školy rozděleny dle typu, dvoustupňový stratifikovaný výběr • vzorek redukován pouze na ty studenty, kteří ještě nedokončili povinnou školní docházku (eliminace studentů speciálních škol a prvních ročníků střední školy) • zjišťování aspirací otázkou „Jakého nejvyššího stupně vzdělání by jsi chtěl v budoucnu dosáhnout? “ • velikost města, kde škola nacházela ANALYTICKÉ METODY listopad - 8 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

POUŽITÁ METODA A VÝBĚR II. PROMĚNNÉ: • třídní původ – umělá proměnná (SESOPT) • socioekonomický status rodiny – definován pomocí mezinárodního indexu socioekonomického statusu otcova (matčina) zaměstnání (FAMISEI) • kulturní majetek rodiny (CULTPOSS) • výsledky testu ve čtenářské gramotnosti (WLREAD)- korelace • vzdělání matky (MEDUC) • vzdělání otce (FEDUC) FAMISEI FEDUC SESOP T MEDUC WLREAD CULTPOS S ANALYTICKÉ METODY listopad - 9 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

Mezi zkoumanými zeměmi nejsou výraznější rozdíly ve vlivu socioekonomického a kulturního zázemí studentů, ale výraznější je vliv typu školy. 1. ZJIŠTĚNÍ • Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi nevykazuje silnější vliv socioekonomického a kulturního zázemí studentů na výsledky zkoušky než vykazují vyspělé země. • Vliv školy můžeme zařadit k těm vyšším. • České školství má tendenci spíše k prohlubování nerovností v úrovni znalostí a dovedností studentů způsobených rozdílným socioekonomickým a kulturním zázemím rodin, ze kterých pocházej, než aby se je snažilo zmírňovat. ANALYTICKÉ METODY listopad - 10 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

Víceletá gymnázia jsou hlavní příčinou rozdílů ve výsledcích zkoušek mezi školami. 2. ZJIŠTĚNÍ • METODA: regresní analýza • Variace ve výsledcích zkoušky vysvětlená typem školy představuje 27% celkové variance • Jsou-li v modelu již dvě proměnné: typ školy a velikost města, kde se škola nachází, je vysvětlovaná variance 24, 7% a 2, 73% • Poté, co do modelu vstoupila ještě proměnná rozlišující mezi základními školami a víceletými gymnázii, klesla variance vysvětlená typem školy na polovinu, tj. z 24, 7% na 12, 9% - tzn. , že víceletá gymnázia představují jednu z hlavních příčin rozdílů ve výsledcích studentů mezi jednotlivými školami. • Vysoká sociální selektivita víceletých gymnázií je silným faktorem vysvětlujícím signifikantně vysokou úspěšnost jejich studentů v testech ANALYTICKÉ METODY listopad - 11 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

Lepší výsledky zkoušky mezi studenty víceletých gymnázií mohou být vysvětleny „příznivým sociálním klimatem“ jenž je výsledkem celkového příznivějšího sociálního a kulturního původu studentů. 3. ZJIŠTĚNÍ • METODA: regresní analýza • Dvě nezávisle proměnné: socioekonomický a kulturní status rodiny měřený na individuální úrovni a na agregované úrovni školy • Vlivy socioekonomického a kulturního statusu rodiny na studentův výkon u zkoušky jsou velmi silné a vysoce signifikantní jak na individuální, tak agregované úrovni. • Vliv sociálního profilu školy významně poklesl poté, co byl soubor rozdělen na dvě části: základní školy a víceletá gymnázia – min. polovina z příspěvku školy na výsledek zkoušky je výsledkem sociálnímu složení školy. • To samé neplatí pro socioekonomický a kulturní status naměřený na individuální úrovni – po rozdělení souboru na základních školách tento efekt velmi silně přetrvává ANALYTICKÉ METODY listopad - 12 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE • Celkově dobré výsledky studentů gymnázií jsou podmíněny

Aspirace na studium na VŠ jsou o něco vyšší u studentů víceletých gymnázií 4. ZJIŠTĚNÍ • Studenti víceletých gymnázií pocházející z rodin s relativně nepříznivými charakteristikami, kde jsou studijní aspirace obvykle nízké, aspirují na studium na univerzitě mnohem více než studenti základních škol - to může znamenat, že rodiče těchto dětí vnímají studium na víceletém gymnáziu jako na efektivní strategii k otevření studijní dráhy a zvýšit tak mobilitu jejich dětí – PROBLÉM • Rozdíly mezi základními školami a víceletými gymnázii v aspiracích na studium na VŠ u studentů, kteří dosáhli nadprůměrných výsledků ve zkoušce jsou následující: • ZŠ - vliv sociálního původu na aspirace je v této skupině signifikantní (ve dvou nejnižších skupinách dle sociálního statusu 57% jasně talentovaných dětí aspiruje na studia na univerzitě, a ve dvou nejvyšších skupinách 82%) ANALYTICKÉ METODY listopad - 13 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

ZÁVĚRY • Výsledky analýz zamítají předpoklad, že by gymnázia významným způsobem přispívala k dalšímu rozvoji dovedností a schopností studentů a tím ovlivnila úspěšnost dalšího studia • Gymnázia neplní roli tzv. „výtahů ke vzdělání“ • Za předpokladu, že by došlo k významnému nárůstu dostupnosti studia na víceletých gymnáziích a jestliže by se víceletá gymnázia více otevřela studentům ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí, mohl by být tento typ škol považován za nástroj zvýšení vzdělanostní mobility (pozitivní vliv na aspirace studentů) ANALYTICKÉ METODY listopad - 14 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

ČÍM SE STUDIE NEZABÝVALA • Jak působí odchod nadaných dětí na víceletá gymnázia na žáky, kteří zůstávají na základní škole? • Dopady odchodu většího počtu studentů na víceletá gymnázia v případě jejich otevření většímu počtu studentů • Kdy byly zformovány aspirace studentů na další studium? • během doby, kdy studovali na víceletém gymnáziu • přinesli si je s sebou na gymnázia • byly tyto aspirace opravdu důvodem proč se rozhodli na víceletém gymnáziu studovat? ANALYTICKÉ METODY listopad - 15 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE

DĚKUJI ZA POZORNOST ANALYTICKÉ METODY listopad - 16 ROLE RODINY A ŠKOLY V REPRODUKCI NEROVNOSTÍ VE