Logoterapeutick metoda PARADOXN INTENCE TEORETICK VCHODISKA A PRAKTICK

Logoterapeutická metoda PARADOXNÍ INTENCE TEORETICKÁ VÝCHODISKA A PRAKTICKÉ UPLATNĚNÍ Doc. Ph. Dr. Karel Balcar, CSc. Pražská vysoká škola psychosociálních studií 1

Logoterapie užitá jako psychoterapie „Logoterapie a existenciální analýza“ V. E. Frankla Ø uplatňuje existenciální motivaci člověka – „VŮLI KE SMYSLU“, projevující se v nepříznivých osudových podmínkách „VZDORNOU MOCÍ DUCHA“, vynakládanou vůči jejich vlivům; Ø využívá k tomu existenciálních schopností člověka, jimiž jsou: § „SEBEODSTUP“ jako schopnost zaujmout subjektivními vlivy co nejméně zkreslený pohled a přístup vůči sobě a světu; § „SEBEPŘESAH“ jako schopnost odpoutat se od soběstředných zájmů a věnovat své snažení něčemu či někomu jinému kvůli němu samému; § „SVOBODA“ jako schopnosti zvolit a uskutečňovat z možností, dostupných člověku v jeho životní situaci, podle svého vědomého rozhodnutí; § „ODPOVĚDNOST“ jako schopnost rozhodovat se a jednat závazně, v souladu se svými životními hodnotami a s ochotou 2 nést následky svých činů;

Logoterapeutická strategie léčby úzkostných poruch 3

Zdroje iracionálního strachu či úzkosti Povaha úzkostné poruchy: Zpětnovazebné uchovávání a rozvíjení strachových odezev v „bludných okruzích“ (1) podnětového buzení strachu – (2) jeho účinků v prožívání, fyziologii, chování – (3) záporného zpevňování vyhýbavého chování a předjímání utrpení při nevyhnutí – (4) vzrůst strachu „ze strachu“ i z podněty signalizovaného vzniku obávané události Podmínky vznikání iracionálních strachů či úzkostí: l Povahová dispozice – „úzkostnost“ l Vegetativní dráždivost – funkční převaha „center nelibosti“ a sympatické větve obvodové nervové soustavy l Traumatické zážitky v průběhu života l Nedostatečná schopnost – „sebeodstupu“, odpoutání od zkreslujících vlivů vlastních prožitků – „sebepřesahu“, věnování se něčemu či někomu jinému, než 4 sobě, svým stavům,

Bludný okruh úzkostné poruchy 5

Vznik a uchovávání úzkostné poruchy 6

Vznik a uchovávání nutkavé poruchy 7

Vznik a uchovávání psychofyziologické poruchy 8

Vznik a uchovávání výkonového selhávání 9

P a r a d o x n í i n t e n c e Využití duchovní schopnosti „sebeodstupu“ a „vzdorné moci ducha“ proti „hypotéze závislosti“: 1. Vysvětlit paradoxní účinky vyhýbání strachu a vzdorování strachu 2. Vytvořit odstup vůči sobě a svému strachu „externalizací“ příznaku 3. Zformulovat „opačné přání“ s užitím humorného přehánění Hlavní indikace paradoxní intence: 4. Vystavit se obávaným situacím s paradoxním přáním a Iracionální strachy a úzkostné poruchy vůbec, zvláště počínáním fobie; vtíravé myšlenky a nutkavé činy; 10

Princip logoterapeutické paradoxní intence 11

Postup uplatnění paradoxní intence I: příprava 1. Diagnostický rozbor situace vznikání příznaku, osobní reakce v ní a jejích výsledků pro pacienta. 2. Vysvětlení principu PI: Snaha uniknout příznaku jej přivolává a posiluje, zatímco snaha úmyslně si jej vyvolat jeho výskytu brání. 3. Formulování přehnaného paradoxního přání – s humorným odstupem, avšak s vážným odhodláním. Pacient přitom nesmí získat dojem, že se terapeut vysmívá jemu. 4. Naplánování postupného uplatňování PI tak, aby každý od pacienta požadovaný krok byl v jeho silách. 12

Postup uplatnění paradoxní intence II: praktické užití Užití PI v obávané situaci tak, že obvykle hovoří, popř. vystavuje se jí napřed terapeut („předvedení PI“), pak v případě potřeby terapeut společně s pacientem, pak pacient samostatně. 6. První pokusy s PI bývají velice váhavé a skeptické. Pacient dosud neví, co může čekat, nevěří v úspěch, je nejistý. Proto musí terapeut pokusy o PI citlivě dávkovat - co pacient právě snese. Nosným činitelem přitom je vztah důvěry mezi pacientem a terapeutem. 5. 7. Terapeutické kontakty zpočátku následují brzy po sobě, aby vytváření dovednosti PI účinně postupovalo. Po prvých úspěších PI se častost kontaktu s terapeutem omezuje, protože pacient se učí stále víc užívat této metody samostatně. Aktivní spolupráce pacienta je zajištěna, jakmile zjistí, že užitím PI se strach skutečně, i když třeba jen postupně, ztrácí. 13 8. Po úspěšném ukončení terapie zůstává pacientovi takto

Podoba paradoxní intence Fobie: Chorobné vyhýbání či unikání obávané situaci nebo činnosti NARŮSTÁNÍ VYHÝBÁNÍ STRACHU OBÁVANÉ UTRPENÍ, SELHÁVÁ NÍ, PORUCH A BOJÍCÍ SE ČLOVĚK SKUTEČNOSTI OBÁVANÁ SITUACE NEBO ČINNOST P. I. : „Vyjití vstříc“ obávané skutečnosti a obavě z ní přáním a činem MIZENÍ STRACHU, LÉČENÍ FOBIE ÚLEVA, ZDAR, ZDRAVÍ … VZDORUJÍ CÍ ČLOVĚK PŘÁNÍ A VYHLEDÁVÁNÍ OBÁVANÉ SKUTEČNOSTI ZVLÁDANÁ SITUACE 14 NEBO ČINNOST

Hlavní prameny ke studiu v Výklad, ukázky, praktický nácvik a poskytnuté texty k metodě paradoxní intence v rámci předmětu „Vybrané psychoterapeutické metody“ § Balcar, K. Psychoterapie úzkostných poruch z pohledu logoterapie, oddíly 7. 1 – 7. 2. In J. Vymětal a kol. Speciální psychoterapie. Úzkost a strach (2. vyd. ). Praha: Grada 2007, s. 154 -165. § Frankl, V. Teorie a terapie neuróz, oddíl 2. 3. 1. Praha: Grada, 1999, s. 113 -124. 15

Podklady ke studiu na stránkách školy Všechny poskytnuté studijní podklady včetně příkladů vypracovaných zpráv jsou dostupné na stránce PVŠPS pro studenty v oddíle „Studijní materiály“: http: //www. pvsps. cz/studuji-pvsps/studijnimaterialy/ 16

ZKUŠEBNÍ TÉMATA K LOGOTERAPEUTICKÉ PARADOXNÍ INTENCI 1. Psychologická a logoterapeutická podstata paradoxní intence 2. Indikace a kontraindikace paradoxní intence podle druhu problému a osoby pacienta 3. Budování postoje a formulování přání u paradoxní intence 4. Postup nacvičování a uplatňování paradoxní intence 5. Překážky a rizika při užívání paradoxní intence a způsoby vyrovnávání s nimi 17