VY32INOVACE28 05 Antick filosofie ELEAT Elejsk kola myslitel

VY_32_INOVACE_28 -05 Antická filosofie ELEATÉ

Elejská škola myslitelé této školy působili v jihoitalském městě Elea souhrnně označováni jako „zastavitelé pohybu“ (snažili se vysvětlit vztah pohybu a neměnnosti) jejich filosofie je v protikladu s Hérakleitovou koncepcí má 3 nejvýznamnější zástupce → Xenofanés → Parmenidés → Zenón z Eleje

XENOFANÉS (asi 580 př. K. - ? ) jako putující básník a pěvec cestoval po řeckých městech, až se usadil v Eleji kritizuje především staré řecké náboženství (bohové mají příliš lidských rysů → zesměšňuje antropomorfní představu o bozích) „Kdyby však voli, koně či lvi měli ruce anebo uměli rukama kreslit a zhotovovat díla jako lidé, koně by kreslili podoby bohů podobné koňům a volové podobné volům a ztvárnili by je právě s takovými těly, jaká mají oni sami. “ vystupuje také proti velkému počtu řeckých bohů → to, co je nejvyšší a nejlepší může být jen jedno panteista (bůh je všudypřítomný, je identický s celkem světa)

PARMENIDÉS Z ELEJE (asi 540 - 456 př. K. ) zakladatel elejské školy a její nejdůležitější představitel autor spisu (filosofická báseň) O přírodě základní pojem → JSOUCNO (to, co jest, co existuje) přejal Xenofanovu myšlenku o jediném jsoucnu

Významné Parmenidovy výroky „Jen jsoucno jest, nejsoucno není a nemůže být ani myšleno. “ jsou jen 2 možnosti; daná věc buď existuje, nebo neexistuje (později v logice → tzv. zákon vyloučení třetího) „Bytí jest, kdežto nic věru není. “ logický princip protikladu (pokud je jeden z protikladných výroků pravdivý, pak druhý musí být nepravdivý) „Jsoucno je jsoucno. “ princip identity (je tím, čím je)

jsoucno všechno vyplňuje → nemůže být žádný prázdný prostor existuje pouze jsoucno je dokonalé věčné nevzniklo ani nezanikne jedinečné neměnné všude stejné nehybné

Parmenidés přirovnává jsoucno ke kouli (ne náhodou → koule byla podle Řeků dokonalým tvarem, symbolem harmonie) s Parmenidem a jeho filosofií jsoucna dochází v myšlení k radikálnímu obratu → doposud užívané termíny jako arché (pralátka) nebo fysis (příroda) nahradil abstraktním pojmem on (jsoucno) nazýván otcem logiky (ravdivé poznání je pouze rozumové) a ontologie

ZENÓN Z ELEJE (asi 540 - 456 př. K. ) Parmenidův nejslavnější žák přišel s řadou logických argumentů na podporu filosofie svého učitele je znám pro své aporie (paradoxy, „slepé uličky rozumu“), na základě kterých se snažil dokázat např. neexistenci pohybu mezi Zenónovy nejslavnější aporie proti existenci pohybu patří Achilles a želva Letící šíp Dichotomie (půlení)

Zenónovy aporie Achilles a želva spočívá v tom, že nejrychlejší běžec nikdy nemůže v běhu předstihnout nejpomalejšího pokud želva (T) startuje v závodě před Achillem (A), nikdy nemůže být Achillem předstižena během času, který Achilles potřebuje, aby se dostal do bodu, z kterého želva startovala (t 0), želva postoupí o nějaký úsek (d 1) za tento bod, jmenovitě do bodu t 1 během času, který pak Achillovi zabere dostat se do nového bodu, kam se dostala želva (t 1), želva postoupí o další úsek (d 2) od svého nového „startovního“ bodu, jmenovitě do bodu t 2 želva znovu postoupí o další úsek (d 3) za bodem t 3, jmenovitě do bodu t 3, v čase, který Achillovi zabere, než se dostane z bodu a 2(=t 1) do bodu a 3(=t 2)

Achilles a želva

Ve skutečnosti tedy během doby, kterou Achillovi zabere, než se dostane na želvino předchozí postavení, se želva vždy posune dopředu, takže pokaždé, když se Achilles dostane do jejího nového startovního bodu, želva bude vždy o něco napřed. Nejpomalejší běžec v závodě, želva, tudíž nikdy nebude předstižen nejrychlejším běžcem, Achillem.

Zenónovy aporie Letící šíp dráha letu šípu se skládá z klidových bodů (momentů) → v každém bodě své dráhy v určitém čase je tudíž šíp v klidu, proto se ve skutečnosti nepohybuje Dichotomie má-li těleso dosáhnout cíle, musí nejdřív dosáhnout poloviny cesty, kterou má absolvovat → jakmile jí dosáhne, musí opět dosáhnout poloviny další poloviny a tak až do nekonečna → v konečném čase není možné absolvovat nekonečné množství úseků cesty

Eleaté prosluli jako filosofové, kteří spoléhají výhradně na rozum a dedukci → odmítají zkušenost získanou pouhými smysly!

Děkuji za pozornost. AUTOR DUM: MGR. VERONIKA ČADOVÁ