VOD DO ROZVOJOVCH STUDI I TRVALE UDRITELN ROZVOJ

ÚVOD DO ROZVOJOVÝCH STUDIÍ I TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ, PRINCIPY ROZVOJE, CÍLE TISÍCILETÍ

ROZVOJ Podle nositele Nobelovy ceny, Amartya Sena, lidský rozvoj lze chápat jako proces rozšiřování možností lidí. Tyto možnosti mohou být neomezené a měnit se v čase. Možnost… � …žít dlouhý a zdravý život. � …získávat vědění. � …přístupu ke zdrojům nutným k zajištění důstojného života.

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (TUR) Podle Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Comission of Environment and Development – WCED) je udržitelný „rozvoj ten, který uspokojuje naše dnešní potřeby takovým způsobem, který neohrožuje šance budoucích generací uspokojovat své potřeby. “ Složky rozvoje: sociální + ekonomická + enviromentální

TUR V ČR Před rokem 1989 principy TUR nebyly v podstatě definovány. 1991 – schválen první zákon o životním prostředí (17/1992 Sb. ; podobná definice WCED) 2005 – schválen zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (180/2005 Sb. )

HUMANITÁRNÍ POMOC Zahrnuje aktivity, které představují bezprostřední reakci na humanitární krizi. HUMANITÁRNÍ KRIZE Situace, ve které jsou běžné prostředky lidí, které jim garantují důstojný život, narušeny v důsledku přírodní katastrofy, nebo lidmi zaviněné krize. Cíle: Zmírnění útrap lidí Ochrana životů Respekt vůči lidské důstojnosti

ZÁKLADNÍ TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Boj s bezprostřední chudobou – zajištění potravin a vody Podpora vzdělávání Podpora zdravotnictví Rozvoj podnikání Fyzická infrastruktura Životní prostředí Energetické zdroje Gender a demokratizace, good governance

KONKRÉTNÍ PRINCIPY REALIZACE ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Partnerství Systémovost Dlouhodobá udržitelnost

ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE HUMANITÁRNÍ A ROZVOJOVOU POMOCÍ Červený kříž Save the Children Lékaři bez hranic V ČR Fo. RS – České fórum pro rozvojovou spolupráci INEX - Sdružení dobrovolných aktivit, ADRA, Člověk v tísni, Charita katolická charita, Sue Ryder International CZ, Společnost pro Fair Traide, VŠE (Fakulta mezinárodních vztahů) Multikulturní SIRIRI centrum Praha

KLÍČOVÉ DOKUMENTY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE Závazky ze Světového potravinového summitu OSN (Řím, 1986) Agenda 21 (Rio de Jainero, 1992) Rozvojové cíle tisíciletí (OSN New York, 2000) Pařížská deklarace (2005)

ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ = MILLENIUM DEVELOPMENT GOALS (MDGS) V r. 2000 Summit tisíciletí v New Yorku, sídlo OSN. Hlavní body: Chudoba, hlad, vzdělání, postavení žen a dětí, zdraví, životní prostředí. . . Vznikl dokument, ke kterému se přihlásily prakticky všechny státy světa. Není právně závazné. Většina cílů ustanovených na tomto jednání je k naplnění do r. 2015. Obsahují 8 cílů (goals), 21 úkolů (targets) a 60 oficiálních indikátorů k jejich naplnění. Každoročně vypracována Zpráva o realizaci MDGs.

PROČ JE POTŘEBUJEME? Přes 1, 2 miliardy lidí žije s méně než jedním dolarem na den. Úmrtí na následky podvýživy z toho polovina jsou děti. Přestože vyspělé státy vyčleňují na rozvojovou pomoc milióny dolarů, nedaří se odstranit strukturální nedostatky, nasměřovat chudé státy k hospodářskému růstu a najít komplexní řešení chudoby.

PROČ JE PLNĚNÍ MDGS POMALEJŠÍ NEŽ SE PŘEDPOKLÁDALO? Ekonomicky vyspělé státy nenavyšují finanční prostředky na rozvoj, neoddlužují nejchudší státy a nepodporují změnu nerovného obchodního systému. Rozvojovým státům se nedaří vymýtit korupci ve veřejné správě. Obyvatelé vyspělých zemí o problematice rozvojové pomoci vědí méně, než by měli.

ZÁKLAD MDGS svoboda rovnost solidarita tolerance

CÍLE: 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad 2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny 3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti 4. Snížit dětskou úmrtnost 5. Zlepšit zdraví matek 6. Bojovat s HIV/AIDS/malárií a dalšími nemocemi 7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí 8. Budovat světové partnerství pro rozvoj

1. CÍL: ODSTRANIT EXTRÉMNÍ CHUDOBU A HLAD Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než dolar na den. Úkol 2: Dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí. Úkol 3: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.

2. CÍL: DOSÁHNOUT ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ PRO VŠECHNY Úkol č. 4: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu.

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV OSN Řadí přístup ke vzdělání mezi základní lidská práva. Vzdělání je základem všech společností a konkurenceschopných ekonomik. Je to základ pro snižování chudoby a nerovnosti, lepšího zdraví, schopnosti používat nové technologie a vytvářet či šířit užitečné znalosti. Základní vzdělání je vstupní branou k dalšímu vzdělávání a tím i k rozvoji celé společnosti.

ČÍSELNÉ ÚDAJE cca 72 milionů dětí v roce 2010 nemělo přístup ani k základnímu vzdělání, přičemž téměř 57 / 60 % z nich tvořily dívky. podíl dětí zapsaných na základních školách: rozvojový svět 88 % rozvinuté země 97 % Nejhorší situace je opět v zemích subsaharské Afriky a také v Oceánii (cca 70%).

PODLE ODHADŮ SVĚTOVÉ BANKY TENTO CÍL V ROCE 2015 NEBUDE DOSAŽEN U VÍCE NEŽ POLOVINY ROZVOJOVÝCH ZEMÍ …především v regionech jižní Asie a subsaharské Afriky. Nerovný přístup ke vzdělání mezi dívkami a chlapci, mezi městskými a venkovskými dětmi, a největší rozdíly jsou mezi dětmi z bohatých a chudých domácností. Dívky jsou stále vyloučeny ze vzdělávacího procesu více než chlapci. Tento trend je nejvíce viditelný v oblasti Oceánie a subsaharské Afriky,

PŘÍČIN POMALÉHO SNIŽOVÁNÍ ANALFABETISMU Na 1. místě jsou vysoké náklady na vzdělání školné, uniformy, učební pomůcky, často i příspěvky na provoz školy a platy učitelů či jízdné, které musí hradit rodiče. Velkým problémem je práce dětí, které musí pomáhat se zajištěním domácnosti. K tomu se přidávají předsudky proti vzdělání dívek. Významnou roli hraje i vzdálenost školy od místa bydliště, která může dosahovat až několika hodin cesty pěšky.

ÚSPĚŠNÉ DOKONČENÍ ŠKOLY onemocnění v rodině, kvůli kterému nezbývají peníze na školní výdaje, v případě úmrtí jednoho z rodičů nutnost starat se o mladší sourozence a vydělávat na živobytí, předčasná těhotenství apod. Docházku nedokončí téměř 30 % dětí z rozvojových regionů. V případě subsaharské Afriky je to dokonce 40 % všech dívek.

GRAMOTNOST – SROVNÁNÍ POPULACE za období 1984 - 1994 a období 1995 – 2004 se gramotnost v rozvojových zemích zvýšila z 80, 2 procent na 85 procent, přičemž situace je nejhorší v subsaharské Africe, následuje Asie

PRIORITNÍ CÍLE Prioritním cílem by se mělo stát celosvětové zavedení bezplatného základního vzdělání, neboť jde o neúměrně vysoké finanční břemeno, kladené především na rodiny v rozvojovém světě. Zároveň je třeba dbát na růst kvality výuky.

VELKOU PŘEKÁŽKOU ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ JE DĚTSKÁ PRÁCE Mezinárodní organizace práce (ILO) definuje ve svých konvencích dětskou práci jako ekonomickou aktivitu dětí, která negativně ovlivňuje jejich zdraví a duševní rozvoj nebo znemožňuje systematické vzdělávání. Jedná se o jakoukoliv práci dětí mladších 12 let, nebezpečnou práci 12 – 14 letých a o tzv. nejhorší formy dětské práce bez ohledu na věk dítěte. Tento fenomén postihoval v roce 2010 odhadem 220 milionů mladistvých, což odpovídalo asi 14 % všech dětí, 69 % z nich působí v zemědělství.

DĚTSKÁ PRÁCE Ne ve všech státech je dětská práce zakázána, ale stále se vyskytuje i tam, kde mimo zákon postavena je. Zatímco její úplné potlačení je dlouhodobým cílem, nejhorší formy dětské práce by měly být odstraněny ihned.

DĚTSKÁ PRÁCE – ÚDAJE V ČÍSLECH Zhruba tři čtvrtiny dětí jsou totiž zaměstnány v nebezpečných podmínkách, jakými jsou práce v dolech, práce se škodlivými chemikáliemi a nebezpečnou technikou, Děti v armádě (300. 000 dětí), Otroctví pro dluhy a jiné formy otroctví (5, 7 milionu dětí) Sexuální služby (1, 8 milionu dětí). Ročně zahyne 22. 000 dětí při pracovních úrazech.

DĚTSKÁ PRÁCE Dětskou práci je obtížné vymýtit, protože mnozí zaměstnavatelé stále raději zaměstnávají lehce ovladatelné děti než dospělé. Děti stojí mimo systém bezpečnosti práce, odborů, jakéhokoli pojištění i mimo placení daní.

3. CÍL: PROSAZOVAT ROVNOST POHLAVÍ A POSÍLIT ROLI ŽEN VE SPOLEČNOSTI Úkol 5: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému.

4. CÍL: SNÍŽIT DĚTSKOU ÚMRTNOST Úkol 6: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let.

5. CÍL: ZLEPŠIT ZDRAVÍ MATEK Úkol 7: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti.

6. CÍL: BOJOVAT S HIV/AIDS, MALÁRIÍ A DALŠÍMI NEMOCEMI Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 9: Do roku 2015 dosáhnout univerzální přístup k léčbě HIV/AIDS pro všechny potřebné. Úkol 10: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění.

7. CÍL: ZAJISTIT UDRŽITELNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Úkol 11: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Úkol 12: Snížit ztrátu biodiverzity, do roku 2010 významně snížit míru těchto ztrát. Úkol 13: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně. Úkol 14: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů).

8. CÍL: BUDOVAT SVĚTOVÉ PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJ Úkol 15: Dále rozvíjet obchodní a finanční systém založený na otevřenosti, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni). Úkol 16: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci ze strany vyspělých zemí, které se zavázaly ke snížení chudoby atd. ). Úkol 17: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států. Úkol 18: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosažení udržitelnosti zadlužení z dlouhodobého hlediska. Úkol 19: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích. Úkol 20: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

PRAMENY www. rozvojovka. cz (Globální problémy a rozvojová spolupráce) Millenium Development Goals (projekt; Mlodzi swiatu, EDUCON Praha, Hungarian Baptist Aid…) Dušková, L. a kol. : Encykopedie rozvojových studií http: //cs. wikipedia. org/wiki/Fo. RS__Fórum_pro_rozvojovou_spolupráci http: //cs. wikipedia. org/wiki/Trvale_udržitelný_rozvoj