Prask jaro 1968 Komunismus nastupuje Jaro 1945 n

Pražské jaro 1968 Komunismus nastupuje

Jaro 1945 n n SSSR osvobozuje většinu československého území menší část osvobozují USA

První poválečná léta n n n z popularity SSSR těží komunisté (KSČ) od roku 1946 jsou nejsilnější stranou KSČ touží po úplném ovládnutí země

Rozdělená Evropa, rozdělený svět

Komunistický převrat n n n únor 1948 – KSČ získává veškerou moc demokracie je likvidována začíná období komunistické totality

50. léta politické (soudní) procesy n likvidace soukromého vlastnictví (znárodnění, kolektivizace) n věznění (tábory) n n komunistická totalita postihuje nejen své odpůrce, ale i nevinné

60. léta svět se mění – i za železnou oponu se dostávají zprávy o „normálním“ světě n teror slábne – už není k ovládání společnosti potřeba n vyrostla nová generace komunistů, která vidí problémy dosavadní politky n

Pražské jaro 1968 Společnost se mění

Leden 1968 n nálady ve společnosti: ¨ hospodářská reforma ¨ demokratizace ¨ to vše pod kontrolou KSČ

Počátek demokratizace n n první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček (leden) fakticky konec cenzury kritický pohled na 50. léta odkaz TGM

Reformní komunisté konzervativní stalinisté n n REFORMNÍ zajistit funkčnost systému socialismus lidskou tváří demokratičtější a liberálnější formu socialismu! n n s KONZERVATIVCI vrátit se ke stalinistickému systému a

od března přerůstá obrodný proces z KSČ do celé společnosti n myšlenky politické plurality n obnova Junáka, Sokola n KAN (Klub angažovaných nestraníků) n K 231 (odsouzení političí vězni) n Pražské jaro n

KSČ ztrácí schopnost prosazovat svoji vůli n parlament a vláda začínají samostatně pracovat n n duben – změny ve funkcích

n n předseda vlády Oldřich Černík (vlevo) předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský (vpravo)

n březen – prezident generál Ludvík Svoboda

omezenost reformy: n vyvolána a řízena KSČ – nedotknout se podstaty socialismu! n n lidé reformisty podporují – neuvědomují si, že komunismus reformovat nelze…

Akční program KSČ má mít dobrovolnou podporu veřejnosti n politické svobody, občanská práva, svoboda umělecké tvorby n některé zásady tržní ekonomiky n NE: demokratické zřízení, politická pluralita n

n n společenské procesy jsou ale rychlejší významná role novinářů, kultury, vědců

Krize květen – aktivizace odpůrců reforem n kritika ze strany SSSR a ostatních socialistických zemí – obavy, aby komunistická moc v ČSSR nebyla svržena n

Mezinárodní situace Brežněvova doktrína: obrana socialismu v kterékoli zemi je obranou celého „socialistického tábora“ n plány na vojenskou intervenci n SSSR varuje československé reformisty, ale ti se odmítají podřídit n

Léto n n obavy konzervativců; snaha zamezit plánovanému sjezdu KSČ a obrátit se o (vojenskou) pomoc do SSSR obrovská popularita a autorita Dubčekova vedení

Aktivizace konzervativců příprava státního převratu n „zvací dopis“ sovětskému vedení (žádost o vojenskou intervenci) n

n n n Alois Indra Vasil Biľak Oldřich Švestka Antonín Kapek Drahomír Kolder

Plán na zadušení československé reformy bude provedena vojenská intervence n současně dojde ke státnímu převratu n bude vytvořena „dělnicko-rolnická vláda“ vedená konzervativci n

Pražské jaro 1968 invaze a okupace

Noc z 20. na 21. srpna armády SSSR, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska, Bulharska okupují ČSSR n „dělnicko-rolnická vláda“ nevystupuje n předsednictvo ÚV KSČ invazi odmítá n

21. srpen n 750 000 mužů a 6300 tanků intervenčních armád XIV. sjezd KSČ a Národní shromáždění invazi odmítají armáda zůstala v kasárnách

n n n „dělnicko-rolnická vláda“ nebyla vyhlášena interventi neovládli média neozbrojený a nenásilný odpor protestní manifestace, debaty s vojáky, odstraňování orientačních cedulí

Postoj demokratických zemí vlády: jde o vnitřní záležitost sovětského bloku nevměšovat se n veřejnost: sympatie s Pražským jarem a obdiv k postoji Čechů a Slováků n

oběti n n do konce roku 1968 celkem 108 obětí na životech (civilní obyvatelstvo) vojáci okupačních armád nebyli v naprosté většině potrestáni

Internace čs. představitelů několik čs. představitelů zajato a internováno (Ukrajina, Moskva) – Dubček, Černík, Smrkovský n 23. srpna Moskva – jednání n účast prezidenta Svobody n

Moskevský protokol podepsán 26. srpna n protokol podepsali všichni členové delegace včetně Alexandra Dubčeka* n zastavení obrodného procesu a pokusu o reformu socialismu n zrada ideálů Pražského jara n n * František Kriegel

Pražské jaro 1968 kapitulace

„Konsolidace“ proces pozvolného návratu k prosovětskému totalitnímu režimu (do května 1971) n začátek éry „normalizace“ (totalitní režim sovětského typu bez nejhorších excesů 50. let) n

Okupace n n n do konce r. 1968 odcházejí interventi kromě armády SSSR vynucování stále dalších čs. ústupků říjen – smlouva o „dočasném pobytu sovětských vojsk“ (= do června 1991)

„konsolidaci“ podporuje prezident i další vládní činitelé n demonstrace – 28. říjen, listopad – třídenní stávka vysokoškoláků n zásahy SNB a LM proti demonstrantům n počátek r. 1969 – sílí atmosféra smíření se stavem věcí n hluboká morální krize obou národů n