Metody geografickho vzkumu v praxi RNDr Ondej er

Metody geografického výzkumu v praxi RNDr. Ondřej Šerý, Ph. D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 5 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

NA CO SE ZAMĚŘÍME? v Různé kvantitativní a kvalitativní metody § dotazníky § semistrukturované rozhovory § mentální mapy, pocitové mapy 2

ÚVOD q Co si představíte pod kvantitativními a kvalitativními metodami? q Jaké kvantitativní metody znáte? q Jaké kvalitativní metody znáte?

DOTAZNÍK Ø Jedna z nejrozšířenějších metod sběru dat. Ø Kvantitativní nebo kvalitativní metoda? Ø Nutnost reprezentativního vzorku - pohlaví, věk, nejvyšší dokončené vzdělání, … Ø Uzavřené x otevřené otázky Ø Hodnotící škály, bodování, známkování Ø Možnost „nevím“ / „nedokážu posoudit“ Ø Možnost „jiné“ Ø Velmi žádoucí až nutná pilotáž

KVALITATIVNÍ METODY q metoda - z řeckého „met-hodos“ = „za cestou“ - způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle q metodologie - z řeckého „logos“ = slovo či nauka; nauka o metodě či metodách q kvalitativní metody - rozhovory (interview) - mentální mapy - obsahová analýza textů - dotazníky ? ? ?

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ METODY q předsudky vůči kvantitativním a kvalitativním metodám: - kvantitativní metody jsou „přesné (exaktní)“, „vědecké“, „hlavní“, ve společnosti uznávané (obzvláště v české či post-komunistické) - kvalitativní metody jsou doplněk, méně vědecké, umí je každý q kvantitativní metody vycházejí z pozitivismu - existuje objektivní pravda, je třeba ji pouze najít - pravda je všeplatná (všude na Zemi), v čase neměnná - vědec je neutrální, stojí mimo svůj výzkum, neovlivňuje jej - rozsáhlé využití matematického a statistického aparátu (tabulky, grafy) - velmi často pracuje s reprezentativním vzorkem

Kvantitativní metody Kvalitativní metody - matematika, statistika, čísla - nenumerické šetření, interpretace - cílem je testování hypotéz - cílem je porozumění, tvorba teorie - reprezentativní vzorek - různorodost, obsažení celé šíře věci - silná redukce a standardizace - slabá redukce a standardizace - málo informací o velkém množství jedincích - mnoho informací o malém množství jedinců - vhodné prostorově velká území - vhodné pro malé lokality - generalizace zjištění na celou populaci je snadná - generalizace zjištění na celou populaci je silně problematická až nemožná - deduktivní logika - induktivní logika - silná vazba s pozitivismem - oponentura pozitivismu, vymezení se - vědec je neutrální, stojí mimo výzkum - vědec není neutrální, je nedílnou součástí výzkumu

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ METODY q Pozitivismus (kvantitativní metody) - pohled na svět očima muže, bílé rasy, středního věku, Evropana či Američana (z USA), heterosexuála, majícího práci, … q Post-pozitivismus (kvalitativní metody) - jinakost, výjimka, odlišnost, …

ROZHOVORY (INTERVIEW) q typy rozhovorů: strukturovaný semistrukturovaný nestrukturovaný q výzkumná otázka a její vliv na rozhovor, moje zjištění by měla odpovědět či částečně odpovědět na výzkumnou otázku q výzkumná otázka musí být jasná, ne zbytečně široká, většinou obsahuje vztah q struktura rozhovoru je několik předem připravených témat a otázek, rozhodně ale není neměnná, přizpůsobuje se rozhovoru, mění se pořadí otázek, všechny nemusí zaznít, vyvstane celá řada nových otázek

ROZHOVORY (INTERVIEW) q volba komunikačního partnera (respondenta), různorodost osob, nejde o počet, ale o to, aby měli k věci co říci (měli osobní zkušenost) q oslovení, předání základních informací (kdo? proč? v rámci čeho? ); není vhodné posílat strukturu, pokud to partner nevyžaduje q sdělení předpokládané délky rozhovoru (skutečný odhad délky) q ujištění, že nejde o zkoušení, o vědomosti, ALE o názory, postoje (navíc názor nemůže být špatný, nesprávný) q značka „student“ , nejedná se o práci (o výdělek)

ROZHOVORY (INTERVIEW) q na výsledek rozhovoru má vliv jak tazatel, tak respondent q vliv prostředí, denní a roční doby q aktuální fyzický a psychický stav q na rozhovor je vhodné chodit ve dvou (muž/žena, jiné povahy) - dělení rolí na tazatele a zapisovatele, resp. na hlavního tazatele a vedlejšího tazatele q vytvoření příjemné a bezpečné atmosféry pro uvolnění - „drobný úplatek“ (zaplacení kávy, piva, …)

ROZHOVORY (INTERVIEW) q q q představení tazatele a výzkumu (pozice ve výzkumu) seznámení s plánovanými výstupy, možnost výstupy získat zaručení anonymity předpokládaná délka rozhovoru (ujistit o skutečnosti, že se nejedná o zkoušení) informovat o možnosti nezodpovědět otázku q zeptat se na možnost nahrávání rozhovoru na diktafon (bez souhlasu nelze nahrávat); ujistit, pro jaké účely, kdo se k nahrávce dostane q položení úvodní otázky, ta musí být srozumitelná, dostatečně obecná, neměla by být zjišťovací (odpověď ano-ne), význam pro další části rozhovoru

ROZHOVORY (INTERVIEW) q q q umístění diktafonu, respektování žádosti o nenahrávání částí rozhovoru držet se výzkumné otázky, při výraznějším odchýlení respondenta vracet návaznost otázek, plynulá komunikace oční kontakt, celková neverbální komunikace nechat pauzu na přemýšlení dalších odpovědí průběžné nápady a otázky zapisovat dávat si pozor na návodné otázky příklady uvádět, až když je patrné, že má respondent problém pochopit otázku používat některé obraty (slovní termíny), které používá respondent mluví hlavně respondent výpověď nehodnotit, pouze ji přijmout jako názor (extrémní situace? ) KOMUNIKAČNÍ PARTNER NIKDY NECHYBUJE !!!

ROZHOVORY (INTERVIEW) q dávat respondentovi najevo, že to, co říká, je zajímavé, i když to tak není (a pak jej případně nasměrovat k našemu zájmu) q nedohadovat se o „správnost“ odpovědí; nedávat znát, že o dané problematice víme mnohem více než respondent q pozorně naslouchat, aby respondent neměl pocit, že se ptáme neustále na to stejné q na závěr rozhovoru nechat prostor pro dotazy respondenta, jeho komentáře, co nezaznělo q poděkovat za čas, ochotu, informace q zeptat se na možnost oslovení s doplněním informací (vzít kontakt) q teoreticky nabídnout zaslání výstupů výzkumu (vzít kontakt) q při domluvě autorizace vzít kontakt q ukončit rozhovor, ale nevypínat diktafon (nelze samozřejmě říct, že vypínám diktafon a nevypnout ho)

ROZHOVORY (INTERVIEW) q q q přepis rozhovoru v MS Word nebo speciálních programech (F 4) doslovný přepis, selektivní přepis jasně označit role (T 1, T 2, R 1, R 2) symboly pro pomlky, pro logické nenávaznosti ve větě nářečí, nespisovná slova, vulgarismy kódy, obsahová analýza

MENTÁLNÍ MAPY

MENTÁLNÍ MAPY q vlastní individuální symbolická reprezentace prostoru q neplést s myšlenkovými mapami q dva typy mentálních map: 1) Kevin Lynch (mapy „lynchovského typu“) 2) Peter Gould (mapy „gouldovského typu“)

MENTÁLNÍ MAPY q mentální mapy mohou sloužit jako prvotní vstup do území (doc. Alois Hynek z Geografického ústavu PřF MU) q mentální mapy jako vnímání určitého prostoru (důležité body, linie a plochy) q důležité aspekty při tvorbě kresby: - začátek kresby (většinou hranice území či nejdůležitější bod) - barevnost kresby - rozhodnost/váhavost kresby - nonverbální doprovodná komunikace q Je vhodné požádat komunikačního partnera, aby doplňoval kresbu slovním komentářem. q Při tvorbě mentální mapy nejde o umění kreslit ani o přesnost (tímto je vhodné „uklidnit“ komunikačního partnera).

MENTÁLNÍ MAPY q postup podobný jako u rozhovoru (interview), ALE navíc: - příprava (čisté papíry, pastelky, sešívačka, fotoaparát) - doprovodný komentář ke kresbě - nejde o malířské nadání ani přesnost (naopak je to až nežádoucí) - kresba, kterou vytvoří sám respondent po úvodní otázce (vyfotit, vyměnit barvu pastelky) - doptávání se, doplňování kresby, případně i více papírů - rozhovor nad kresbou q důležité aspekty při interpretaci: - dominantní prvky / potlačené prvky - bariéry / hranice / okraje - celková velikost zakreslené oblasti - detailnost kresby - porovnání s klasickou mapou

MENTÁLNÍ MAPY q položení úvodní otázky, žádost o kresbu - užití slova mapa (ano? ne? ) - výsledek by měl mít prostorový aspekt q výhody - prostorové informace + pocity a preference - kontextuální informace - vhodné pro děti a neslyšící q nevýhody - prostorová představivost respondenta - výtvarné schopnosti (alespoň základní), resp. ochota kreslit - problém zadání (co po respondentovi chci) - textová složka - nevhodné pro nevidomé a pro lidi často pracující s mapou

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ VÝZKUM

DOPORUČENÁ LITERATURA q DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. q SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum : praktická príručka. Translated by Martin Štulrajter. Bratislava: Ikar, 2005. 327 s. q STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. q HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. , aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s. q Qualitative research methods in human geography. Edited by Iain Hay. 3 rd ed. Don Mills, Ont. : Oxford University Press, 2010. xxxi, 432. q The SAGE handbook of qualitative geography. Edited by Dydia De. Lyser. Los Angeles [i. e. Thousand Oaks, Calif. ]: SAGE, 2010. xii, 431 s.

KVÍZ Kvíz najdete pod tímto odkazem: https: //forms. gle/6 YEUeyj. Kr 5 gv 7 bgv 9 Vyplňte jej nejpozději do neděle 17. 5. 2020 (včetně).

Děkuji za pozornost. RNDr. Ondřej Šerý, Ph. D. Ga. REP, spol. s r. o. , společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep. cz, www. garep. cz