lovk proda a as ve stedovku Vymezen dle

Člověk, příroda a čas ve středověku

Vymezení dle RVP • Název prezentace: Člověk, příroda a čas ve středověku • Vzdělávací oblast: Dějepis • Učivo: Středověk- venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace • Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova • Klíčová slova: obyvatelstvo, čas, krajina, podnebí, hladomor

Obyvatelstvo ve středověku • Chybí spolehlivé údaje o počtech obyvatel ve středověku- hlavně v raném a vrcholném středověku. • V pozdním středověku se objevují soupisy obyvatel, domácností pro účel daní- města, nejlépe dochované Francie. • Sčítání obyvatel ve středověku – nařídil např. Ludvík Pobožný- sčítání svobodných obyvatel povinných vojenskou službou. • Urbáře- soupis majetku, půdy určitého vlastníka- někdy i počet sedláků s rodinami- např. kláštery. • Domesday Book- 1086 - soupis pozemkového vlastnictví, lidí, nářadí. • Další pramen- kosterní pozůstatky na středověkých hřbitovech- podíl mužů, žen, dětí- stáří, nemoci.

Kniha posledního soudu

Hustota osídlení • Ve srovnání s dneškem- řídké osídlení x krajové rozdíly. • Největší hustota osídlení- Lombardie, Nizozemí, Porýní, Sasko, celkově Francie, Itálie. • Nejprve osídlovány říční údolí, úrodné roviny, pobřežní oblasti. • Slabé osídlení pahorkatiny, rašeliniště, liduprázdné horské oblasti. • Vývoj počtu obyvatel: • 4. - 6. stol. během stěhování národů- pustošení zemí, úpadek zemědělství, morové epidemie- úbytek obyvatel o 1/3. • Od 9. stol. růst počtu obyvatel- zvětšují se stavby- kostely- do roku 1000 zdvojnásobení počtu obyvatel. • 11. , 12. , 13. stol. - rychlý nárůst počtu obyvatel- - do pol. 14. stol. další zdvojnásobení počtu obyvatel Evropy. • Pol. 14. stol. prudký úpadek- morová epidemie, stoletá válkaněkteré kraje ztratily až 50% obyvatel.

Středověká krajina • Zpočátku velká část země neobydlené oblasti, neprostupné lesy. • Osídlení- spíš izolované ostrůvky, např. v 9. stol. jedna z nejhustěji osídlených oblastí Evropy Ile- de – France- ze 2/5 pokryta lesem. • Velké výboje skončily v Západní Evropě- ve Francii 7. stol, Franská říše 8. stol. - postupná kultivace krajiny- klučení, žďáření, kultivace rašelinišť, ohrazování pobřeží- vrchol 12. /13. stol. - kolonizace ve stř. Evropě. • Nově vzniklá města- názvy vsí hagen (háj), holz (dřevo), wald (les), rath (žďár). • Zpočátku rozšiřování stávajících vesnic, později zakládání nových, mnohdy i opouštění těch starých- vyčerpání půdy. • Postupné osídlování pustých krajů- často mniši- cisterciáci, hlavně ale sedláci. • Postupné osídlování směrem na Východ- poněmčování slovanských oblastí- české země, Uhry, Sedmihradsko, S Slovensko- Spiš. • Kolem roku 1300 vrchol zalidnění, od pol. 14. stol. opět úpadek, zánik některých vesnic, růst lesa.

Cisterciáčtí mniši, klučící les

Krajina středověku • Pohyb v krajině velmi obtížný- neprůchodnost- obtíže překonávání lesa, toků, obavy z loupežníků, cesty nebyly nijak značeny- špatná orientace, neexistence map. • Zlepšení mobility- 11. /12. stol. - putování mnichů, studentů, poutníci- vznik hostinců, útulky pro poutníky u cest, pohostinství klášterů. • Většina obyvatel středověku zůstala omezena na své panství, sousední vesnice, občasná návštěva trhu. • Informace získávány většinou od kupců- omezenost obzoru středověkého člověka.

Vnímání času ve středověku • Čas ovlivňován zásadně přírodou, přírodními cykly, střídáním dne a noci, počasím- „ přírodní čas“. • Omezenost vnímání času roku- datace pouze vzdělanci- mniši, kronikáři. • Prostý člověk nesledoval letopočty, často nevěděl ani, kdy se narodil. • Pro rolníka klíčové- střídání ročních období, dne a noci. • Noc temná- lojové svíce, voskové svíce- minimální aktivita. • Den- naprostá většina činnosti- zásadní východ a západ slunce. • Většina obyvatel nesledovala čas- přesnější pouze v klášterech, odměřování času- např. délka hoření svíce, sluneční hodiny, vodní hodiny, teprve později přesýpací hodiny; hodiny s kolečkovým mechanismem- hodinová ručička- od konce 13. století- rozšíření jako věžní hodiny ve 14. a 15. stol. • Čas se neplánoval na minuty, ani na hodiny, ale dle přírodního a denního cyklu, rozhodující je prosté lidi zemědělský čas. • Zavedení měsíce, sedmidenního týdne, svátků

Sluneční hodiny

Čas, den a noc, roční období ve středověku • Čas- nástroj společenského ovládání. • Čas je v rukou pánů, prostý lid neumí čas určovat- podřizuje se času zvonů, trubek, loveckých rohů. • Rozhodující je prosté lidi zemědělský čas- den, noc, roční doby. • Noc- čas hrozeb, nebezpečí světa (okenní sklo až od 13. stol. ), v noci se zavírají brány, sídla střeží stráž. • Zákon tvrdě trestá přestupky spáchané v noci- přitěžující okolnost • Noc- čas pokušení, přízraků, ďábla. • Ve střed. literatuře zdůrazňováno-Kristus se narodil v noci, aby zachránil ty, kteří bloudí v hříchu- „ v noci“. • Ve střed. literatuře- noc- tíseň i dobrodružství, spojení noci a lesa. • Den- jasno- krása, dobro, slunce, metafora- „krásná jako světlo denní“. • Rozlišování ročních období- hlavně protiklad zima a léto. • Léto- symbol obnova, zelenání se, květy, plody. • Zima- zlo, chlad, smrt. • Jaro se objevuje pouze v učené latinské literatuře.

Noc pochmurná a temná

Čas panský, čas církevní • Čas panský: • Čas vojenský- válčí se v létě, jindy výjimečně. • Čas venkovských dávek-feudální lhůty na splácení naturálních nebo peněžních dávek- konec úrody sv. Michala 29. září. • Čas církevní: čas určují události Kristova narození- velké svátky, Vánoce- narození, Velikonoce, ukřižování a zmrtvýchvstání. • Svátky svatých- orientační body- výběr dávek, konání trhů, poutě. • Duchovenstvo je pánem času- vyzvánění zvony- často jediné časové orientační body. • 13. a 14. stol. rozvoj měst, podnikání- nutnost přesnějšího měření času- ohlašování počátku dne, svolávání do prácezvonění zvonu. • Rozvoj věd- den dělen na 24 dílů- 1 hodina- 1. mechanické, věžní hodiny- 14. , 15. stol.

Výběr desátků

Podnebí ve středověku • Středověký člověk vydán napospas změnám klimatu- předpokládá se, že např. změny klimatu podnítily germánské stěhování národů. • Oteplení, tání polárního ledu- záplavy na pobřeží Severního moře x ochlazení- ztráta osídlení Grónska- dříve Greenland. • Informace o klimatu- hustota letokruhů starých stromů, dle druhů pylů + psané prameny- kroniky, přesné zápisy • 8. - 13. stol. vcelku příznivé klima, 9. století chladnější mezidobí, klimatické optimum 1150 - 1300 - o něco teplejší než dnes. • Díky tomu rozmach zemědělství, růst počtu obyvatel, růst sídel, měst. • Po 13. stol ochlazení, zhoršení podnebí, ústup teplomilných plodin směrem na jih. • Závislost člověka na klimatu- v případě horší úrody v důsledku kruté zimy, záplav, sucha, škod divokou zvěří- neúroda- hladovění, epidemie. Hladomor- katastrofální následky- např. mohučský arcibiskup Hrabanus Maurus během hladomoru r. 850 nechal denně sytit přes 300 chudáků, chudáci často odkázáni na milost klášterů.

Důsledky hladomoru, nemoci • Často epidemie a nemoci- podvýživa, mor, lepra, tyfus, neštovice, cholera, TBC- většinou smrtelné, oční choroby. • Dobře byly léčeny zlomeniny. • Medicína ve středověku málo rozvinutá- bylinky, pouštění žilou, očekávání zázraku- pomoc světců, uctívání relikvií. • Většinou znalosti medicíny pouze mniši + arabský vliv. • V pozdním středověku špitály. • Mnoho chorob důsledek špatné hygieny- znali lázně, vytápění, záchod x luxus, vlastnictví nemnohých. • Podporována askeze- příležitostné koupání, veřejné lázně od 12. století.

Nakažení morem

Délka života • V důsledku nemocí, hladomoru, válek, loupežnických přepadení nízká délka života ve středověku. • Průměr 25 -32 let, příčina extrémně vysoká dětská úmrtnost. • Kdo přežil dětství a mládí, mohl čekat, že se dožije slušného věku. • Muž průměr 47 let, žena kolem 44 let. • Délku života mužů ovlivňovaly války, zranění v boji, při práci; u žen porody- středověk panovník měl často postupně několik manželek- Karel Veliký 3, Karel IV. 4. • Jen málo lidí se dožívalo stáří- úcta k němu, ale i hrůza z něj, břemeno pro společnost ohrožovanou hladem. • Zřídka žily společně 3 generace v rodině. • Muži žili déle, zpravidla byli také vyšší cca o 10 cm, většinou jich také bylo více 118: 100.

Smrt odvádí rodičům dítě- Tanec smrti