Klasick ecko 500 338 p Kr eckopersk vlky

Klasické Řecko (500 -338 př. Kr. )

Řecko-perské války - úvod

Řecko-perské války - úvod MAPA, opakování • Kde leželo územní jádro Perské říše? • Kam říše expandovala za vlády Kýra Velikého? • Jaké reformy provedl Dáreios I. , aby říši dokázal spravovat? • Kdo to byli Nesmrtelní? • V čem se lišily politické systémy Persie a řeckých států? Jaké ideály stavěli Řekové proti Peršanům? • Jaké důvody povedou k řecko-perským válkám?

Řecko-perské války - příčiny • Vzestup Persie v 6. stol. př. Kr. – ovládla mj. řecká města v Malé Asii • Peršané přestali obchodovat s Řeky a obrátili se na Féničany • Peršané obsazují Bospor a Dardanely a postupují do Thrákie a Makedonie – Řecko obklíčeno ze tří stran • Odlišné politické systémy

Řecko-perské války - počátek MAPA • 499 povstání v Milétu proti perské nadvládě a žádost Miléťanů o pomoc řeckých států • Athény poslaly lodě a s Miléťany zaútočili na perské území v Malé Asii (vypálili Sardy) • 494 trestná výprava Dáreia I. – dobyl Milétos a zotročil jeho obyvatele • 492 první perský útok na Řecko – lodě zničila bouře a zbytek se vrátil • 490 nový útok – vylodění Peršanů na pláni u Marathonu – střet s Athéňany (Sparta měla náboženské svátky) – obraně velel stratég Milthiades

Bitva u Marathonu

Bitva u Marathonu PŘÍČINY VÍTĚZSTVÍ ATHÉN: • Skvělá Milthiadova strategie a znalost terénu • Nečekaný rychlý útok před seřazením Peršanů • Dlouhá kopí • Sevřený šik (falanga) • Posílení křídel a obklíčení perského středu • Perská jízda uvízla v bažině

Maratonský běh

Následky bitvy u Marathonu • Běžec Feidippidés doručil do Athén zprávu (údajně vykřikl „Zvítězili jsme!“ a padl) • Maratonský běh – dnes 42, 2 km (ačkoli vzdálenost z Marathonu do Athén je 66 km) • Peršané prozatím odpluli • Themistokles – athénský politik, upozorňoval na hrozbu nového útoku – plán zbudovat válečné loďstvo z výnosu stříbrných dolů a založit přístav u Athén (dnešní Pireus)

Athénské loďstvo Triéry (trojveslice) 30 -40 m dlouhé Uvezly až 200 vojáků 3 řady veslařů nad sebou • Okovaná příď (kloun) k prorážení lodí nepřátel • Veslovali nejchudší občané, dostávali za to žold – výhodné • •

Perské tažení r. 480 př. Kr. • Po smrti Dáreia I. se stal perským králem jeho syn Xerxes I. – přípravy nového útoku na Řecko (jako otec chtěl dobýt Řecko) • Největší armáda v dosavadní historii (podle Řeků 5, 3 milionu mužů? ) • Problém – 30 různých jazyků • 480 př. Kr. se vydal s mnohatisíc. armádou do Řecka • Řecké státy uzavřely mezi sebou vojens. spolek a vedení svěřili Sparťanům (nejzkušenější). • Řekové se střetli s Peršany u Thermopyl

Bitva u Thermopyl • • • MAPA Thermopyly - soutěska uzavírající cestu do Řecka. Peršané ji obešli po hors. hřebenech a chtěli Řekům vpadnout do zad. Odlesky zbroje je prozradily, stáhli se. Zůstal jen spartský král Leonidas a 300 těžkooděnců. Leonidas poslal spojence domů a v obklíčení statečně bránil soutěsku – všichni padli a Peršané vstoupili do Řecka Řekové jim udělali pomník s nápisem: „Poutníče, jdi a zvěstuj Lakedaimonským (=Sparťanům), že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám. “ Mezitím Themistokles velel námořní obraně u Artemísia – Peršané oslabeni, ale Řekové museli ustoupit.

Bitva u Thermopyl Leonidas na dobové soše Pomník v Thermopylách

Bitva u Thermopyl ve filmu 300

Dobytí Athén a bitva u Salamíny • • • MAPA Peršané postupují k Athénám – Themistokles přesvědčil občany, aby se evakuovali (zůstali jen starci bránící Akropoli) – Athény dobyty Athéňané se uchýlili na ostrov Salamínu Themistokles vyslal posla ke Xerxovi s lživým vzkazem, že se Řekové chystají rozejít Xerxes uvěřil a vyslal lodě – řecké státy se zalekly a spojily se proti Peršanům. 480 př. Kr. – námořní bitva u Salamíny – Řekové skvěle využili terén a zvítězili – zvrat ve válkách

Bitva u Plataj MAPA • Peršané oslabeni – zima, nemoci, nedostatek zásob – Xerxes odplul a nechal v Řecku jen část vojska v čele s Mardoniem • 479 př. Kr. bitva u Plataj – největší bitva v historii Řecka • Spojená řecká vojska zprvu prohrávala, ale pak byl náhodou zabit Mardonios a Peršané se rozutekli • Poté Řekové zničili zbytek perského loďstva u mysu Mykalé, r. 478 př. Kr. dobyli Byzantion a obnovili spojení s Černým mořem • 449 př. Kr. uzavřen Kálliův mír – Persie uznala autonomii řeckých měst v Malé Asii. Příčiny řeckého vítězství proti Persii? Význam řecko-perských válek pro budoucí vývoj?

Řecko-perské války - shrnutí • První střet západní a východní civilizace • Uhájení řecké svobody a demokracie proti perské despocii PŘÍČINY ŘECKÉHO VÍTĚZSTVÍ: • „Národ, který bojuje za svou svobodu, nelze porazit. “ – motivace k boji a mravní převaha • Peršané neznali terén, měli zásobovací problémy • Nesourodost perského vojska • Schopní řečtí stratégové (Milthiades, Themistokles) • Výhodou Peršanů byla početní převaha, jízda, válečné vozy a Nesmrtelní / Řekové měli lepší lodě, falangy a kopí

Athény po řecko-perských válkách

Athény po řecko-perských válkách • Obnova města a výstavba opevnění (Dlouhé zdi) • Založen athénský námořní spolek (spojenectví proti Peršanům + zajištění plavby do Černého moře) členové měli být samostatní • Athény spravovaly pokladnu spolku – prostředky využívali k vlastním cílům • Athény zasahují do vnitřních věcí členů spolku – ten se mění v athénskou říši – proti tomu vystupuje Sparta a její peloponéský spolek – cesta k peloponéské válce • Největší rozvoj Athén („zlatý věk“) – v době Perikla

Perikles - úvod V 5. stol. př. n. l. Nejvýznamnější státník v Athénách Začínal jako voják V letech 443 -429 př. Kr. každoročně volen jedním z 10 nejvyšších úředníků • Řada reforem – vrchol athénské demokracie • •

Perikles - reformy • Úředníci začali dostávat plat – přístup do úřadů tak získali i chudí občané • Omezení moci areopagu ve prospěch lidového soudu • Líbivá politika vůči chudině, příděly a pracovní příležitosti na stavbách • Přenesení pokladny námořního spolku do Athén – staly se nejbohatším řeckým městem • Obnova Akropole a výstavba tamních chrámů (chrám bohyně Athény Parthenon) • Podpora umění – Athény kulturním centrem Řecka • Žili zde nejslavnější filozofové starověku – Socrates, Platon a Aristoteles aj. • Odmítání míru se Spartou – cesta k peloponéské válce

Athény v Periklově době

Peloponéská válka - příčiny ATHÉNSKÁ ŘÍŠE • Demokracie • Podřízenost členských států Athénám • Rozvoj Athén • Převaha na moři • Úsilí o ostrov Korkýra (Korfu) a převahu v Egejském moři PELOPONÉSKÝ SPOLEK • Různé typy vlády • Nezávislost členských států na Spartě • Úpadek Sparty (úbytek občanů, vzpoury heilótů, hospodářský pokles) • Převaha v pěchotě • Úsilí o ostrov Korkýra (Korfu) a převahu v Egejském moři

Peloponéská válka (431 -404 př. Kr. )

Peloponéská válka - Athény

Peloponéská válka 1. FÁZE (431 -421 př. Kr. ) • Sparta chce obklíčit Athény na souši • Obyvatelé Attiky se ukryli uvnitř Dlouhých zdí – přelidnění a morová epidemie – umírá třetina Athéňanů včetně Perikla (429 př. Kr. ) • Athény pokračují v boji na moři a pokusí se o neúspěšnou invazi na Sicílii (zdroj obilí pro Spartu) – fiasko a největší athénská prohra • 421 př. Kr. uzavřen mír, ale záhy boje obnoveny

Peloponéská válka 2. FÁZE (413 -404 př. Kr. ) • Sparta získala pomoc Peršanů, postavila loďstvo a zablokovala úžinu Dardanely (proč? ) • Athény vyslaly lodě do Dardanel, ale byly poraženy r. 405 př. Kr. u Aigospotamoi (Kozí říčky) • Blokáda města a vyhladovění – r. 404 př. Kr. se Athény vzdaly • Výsledek – Athény musely odevzdat lodě, zbourat Dlouhé zdi, rozpustit athénskou říši a nahradit demokracii vládou 30 dosazených oligarchů • Pro Spartu bylo vítězství jen dočasné (proč? )

Vzestup Théb • Théby – demokratický stát, založil vlastní vojenský spolek a využil oslabení Sparty i Athén ke svému vzestupu • 371 př. Kr. bitva u Leukter – využita nová taktika (tzv. kosý šik – posílené levé křídlo) • V bitvě padly stovky Sparťanů – definitivní úpadek Sparty a rozpad peloponéského spolku • Hegemonie Théb trvala jen krátce – po neúspěšné invazi na Peloponés skončila • V Řecku nezůstal žádný silný stát – využila sousední Makedonie v čele s králem Filipem II.

Doporučené zdroje • Toulky minulostí světa – 2. díl • Jan Bouzek – Iva Ondřejová, Periklovo Řecko, Praha 1989. • Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak, Praha 1972. • Vojtěch Zamarovský, Vzkříšení Olympie, Praha 1980. • Peter Levi, Svět starého Řecka, Praha 1995. • Petr Charvát, Průvodce všedním životem ve starověku.