Hodnovrnost zdroj a jak citovat Od nejvy k

Hodnověrnost zdrojů a jak citovat

Od nejvyšší k nejnižší (jen orientační přehled): • Editované zdroje • Prestižní recenzované (impaktované) časopisy a statistiky uznávaných organizací (WB, OECD…) • Ostatní impaktované časopisy a knihy z uznávaných nakladatelství • Sborníky z konferencí, recenzované časopisy, dokumenty a statistiky ministerstev • Needitované zdroje • • Mezinárodně uznávané učebnice České učebnice Noviny, Wikipedia, „společenské“ časopisy, populárně-naučné články Osobní sdělení

Jak poznat kvalitní zdroj 1. Kdo je autor? • Jaká je jeho kvalifikace? Jaké jsou jeho předchozí publikace? Patří publikace, kterou napsal, do rámce jeho odborné expertní zkušenosti? Je to vědec, spisovatel, novinář, publicista? V případě vědecké nebo odborné publikace je dobré vědět, zda je citována v jiných zdrojích. Kde autor pracuje, v jaké instituci? Jaké jsou její cíle a program? 2. Doba, kdy publikace vyšla • Čím je publikace starší, tím roste riziko, že některé z jejích informací mohou být zastaralé 3. Kdo knihu vydal? • Jestliže ji vydalo univerzitní nebo odborné vydavatelství, bývá jistá záruka odborné kvality 4. Komu je kniha určena? Odborníkům nebo široké veřejnosti?

Jak poznat kvalitní zdroj II 6. Jsou sdělované informace fakta, názory nebo propaganda? • Fakta od osobního názoru se někdy v textu odlišují špatně. Fakta se dají ověřit nebo zamítnout (verifikovat/falsifikovat), názor je způsob interpretace fakt. 7. Je autorův pohled objektivní a nestranný? Je užitý jazyk beze slov, která probouzejí emoce, bez zkreslování? 8. Přináší publikace něco nového, neopakuje staré informace, zabývá se tématem v dostatečné hloubce a šířce? Rozlišuje primární a sekundární informační zdroje? 9. Jak autor píše? • Jasně? Nejasně? Je látka dobře, přehledně rozvržená? Má kniha rejstřík? Poznámkový aparát? Jak jsou v ní uspořádané informační zdroje, z nichž autor vyšel? 10. Co říká kritika? • V případě kontroverzních témat je nutné (ale obtížné) rozlišovat kritiku od protivníkovy propagandy

Zdroje �Získání přehledu o tom, z čeho autor při svém myšlenkovém postupu čerpal �Rozdíl mezi vzdělancem a nevzdělancem spočívá v tom, že vzdělanec ví, kde své názory sebral… (Sokol) �Posuzuje se kvalita, aktuálnost, relevance zdrojů �„Nazdrojována“ musejí být všechna vstupní data, zejména ta, která jsou obsažena v různých tabulkách a grafech �„Obecně známá“ informace - netřeba uvádět zdroj (např. „Ludvík XIV. žil v letech 1638 – 1715. “) �Všechna ostatní data (např. vývoj počtu nezaměstnaných v roce 2010) – nutno odkázat (data ČSÚ atp. ) �U dat získaných vlastními silami je třeba rovněž uvést odkaz, tentokrát na „vlastní výzkum“, „vlastní data“ atp. �Zdrojů raději více než méně

Primární a sekundární zdroje �Primární zdroj �Přistupuje k tématu novým způsobem, podává originální informaci, rozšiřuje celkový objem poznání o dané oblasti �Sekundární zdroj �Shrnuje stav poznání v dané oblasti na základě primárních zdrojů �Účelem je systematizace získaného poznání, rychlá orientace čtenáře v tématu �Jeden text je často zároveň zdrojem primárním i sekundárním, záleží, co si z něho chceme vzít �Primární citace �Citace z primárního zdroje �Sekundární citace �„Citace citace. “ �Snažte se vždy citovat pokud možno přímo z primárního zdroje = sekundární citace používat pouze v případě nouze �Sekundární citace musejí být jasně označeny coby sekundární. Např. „citováno dle: “

Plagiátorství = opisování, použití cizích myšlenek bez uvedení zdroje �Politika FHS UK ve vztahu k plagiátorství �Hodnocení stupněm „nevyhověl/a“ �Podání podnětu na zahájení disciplinárního řízení �Neumíte-li řádně odkazovat na zdroje, hrozí, že se dopustíte plagiátorství i nechtěně

Přímá citace �Citace je přesná reprodukce zdrojového textu �Musí být v uvozovkách! �Musí odkazovat na konkrétní stránku! �Např. : „Všechno je z poloviny dílem osudu a z poloviny, nebo alespoň zčásti, dílem člověka. “ (Machiavelli, 2007 [1513], s. 165) �Při citování obsáhlejší pasáže použijte blokové citace �Pokud do citace zasahujeme, je nutné na to čtenáře upozornit: �„Všechno je z poloviny dílem osudu a z poloviny (…) dílem člověka. “ (Machiavelli, 2007 [1513], s. 165, zdůraznění P. Š. )

Parafráze �Reprodukuje původní myšlenku vlastními slovy �Parafráze je zpravidla kratší než původní vyjádření �Nemělo by dojít ke zkreslení původního významu �Např. : Machiavelli (2007 [1513]) odmítá fatalismus a přičítá člověku přinejmenším částečnou odpovědnost za vlastní úděl. �Odkaz na zdroj se uvádí na konci každé parafráze �Je-li parafráze rozsáhlá, uvádí se odkaz na konci každého odstavce

Co citovat? �Citujeme: �Úsporně, funkčně, přesně �Důležité pasáže, které nedovedeme (lépe) vyjádřit vlastními slovy �Charakteristické či jinak pozoruhodné obraty �To, co chceme zvlášť vyzdvihnout �Necitujeme: �Rozvláčnou, zbytečnou vatu �Pasáže vytržené z kontextu

Jak citovat? 1 �Norma ISO 690 -2 �Kniha („Tištěné publikace monografické úrovně“) � Primární odpovědnost. Název : podnázev. Podřízená odpovědnost (překladatel, ilustrátor apod. , případně editor neboli sestavovatel – v případě, že není uveden autor)). Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání. Rozsah. Edice. Poznámky. Dostupnost. Standardní číslo. • Článek v časopise („Články v tištěných seriálových publikacích“) � Primární odpovědnost k článku. Název : podnázev článku. Podřízená odpovědnost k článku. Název : podnázev zdrojového dokumentu. Vydání. Rok vydání, Svazek/Ročník, Číslo, Rozsah stran. Dostupnost. Standardní číslo. • Článek ve sborníku („[Samostatné] části tištěných publikací monografické úrovně“) � Primární odpovědnost k příspěvku. Název : podnázev příspěvku. In Primární odpovědnost ke zdrojovému dokumentu. Název : podnázev zdrojového dokumentu. Vydání. Místo vydání : Nakladatel, Rok vydání, Lokace ve zdrojovém dokumentu. Dostupnost. Standardní číslo. • Článek na internetu („Články v elektronických seriálech“) � Primární odpovědnost k článku. Název : podnázev zdrojového dokumentu/webu [Druh nosiče]. Datum vydání zdrojového dokumentu, Datum aktualizace/revize [Datum citování u online dokumentů]. Poznámky. Dostupnost a přístup. Standardní číslo. 1 Zdroj informací na slidu: Bratková, 2008

APA format • Book: Author, A. (Year of Publication). Title of work. Publisher City, State: Publisher. A PA format example: Finney, J. (1970). Time and again. New York, NY: Simon and Schuster. • Electronic book: Author, A. (Year of Publication). Title of work [E-Reader Version]. Retrieved from http: //xxxx or DOI: xxxx Journal paper • Author, A. (Year, month of Publication). Article title. Magazine Title, Volume(Issue), pp. • APA format example: • Tumulty, K. (2006, April). Should they stay or should they go? Time, 167(15), 3 -40. • The rest can be found here: • http: //www. bibme. org/citation-guide/apa/

Jak citovat? – část II �Informace v kompletní podobě (tzn. v podobě uvedené na předchozím slidu) se objeví pouze v závěrečném seznamu literatury! �Ručně �Výhoda: můžete odkazy napsat přesně tak, jak Vám to vyhovuje �Nevýhoda: relativně pracná metoda; zničující zejména v případě, že je nutné nějaké odkazy předělávat (přečíslovat atp. ) �Citační manažery �End. Note, Reference Manager, Zotero �Výhody: profesionální kvalita, export do programu přímo z databází, široké spektrum možností �Nevýhody: placený software, ne zcela intuitivní ovládání

Zotero • https: //www. zotero. org/

Ref. Works • The new Ref. Works is a reference management service that supports the needs of students, faculty and librarians. With an improved user experience, full-text management and collaboration features, Ref. Works gives students and faculty a tool that enables a more efficient and reliable process for producing research papers. Libraries that offer this powerful service have access to administrative controls that help institutions honor intellectual property rights, and analytics that provide a consistent source of information on patron and content usage. • http: //www. proquest. com/products-services/refworks. html

Co je nutné �Dodržovat u referencí jednotný styl �(autor, rok); (Machiavelli, 2007 [1513]) �NEBO (číslo reference); (1) �Poznámky pod čarou silně NEdoporučuji �Tzn. ne všechny tyto styly zároveň. �Neuvádět nadbytečné údaje sloužící k nafukování textu �Např. 10 citací jednoho článku, z nichž každá obsahuje plné bibliografické údaje včetně linku na databázi, z níž článek pochází (používat ibid. V anglictine tamtéž v češtině). význam �ibidem (tamtéž) Používá se v odborných pracích u citování pramenů, v případě, že současná citace odkazuje do toho samého písemného (či jiného) pramene (na tu samou stranu apod. ) jako citace předchozí. Může být použito vícekrát za sebou nebo může sloužit jako identifikace daného pramene s tím, že u současné citace se změnila pouze strana (například u knihy), časový kód (u audiovizuálního díla); a pod