Teorie veejn volby Alokace zdroj v demokratickm systmu

Teorie veřejné volby Alokace zdrojů v demokratickém systému

Motto: Ten, kdo miluje klobásy a ctí zákony, by nikdy neměl být přitom, když vznikají. Cíl přednášky Tato přednáška má přispět k pochopení základních vztahů a podílu veřejnosti na tvorbě, rozsahu a struktury Veřejného sektoru a tak i na následné produkci Veřejných statků

Teze • Rozhodování o alokaci zdrojů • Co to je Veřejná volba? – Co je obsahem Veřejné volby? – Co jsou volby? • Formy a pravidla Veřejné volby – Historie vzniku Veřejné volby – Formy Veřejné volby – Pravila Veřejné volby • Veřejná volba a její efektivnost • Volební systémy, volební mechanismy a procesy

ROZHODOVÁNÍ O ALOKACI ZDROJŮ Komparace politického a ekonomického trhu

Jednotlivec Tvorba Rozhodnutí Kupující (prodávající) zboží v rámci organizovaného trhu organizace politických procesů Soukromý mechanismus alokace zdrojů Veřejný mechanismus alokace zdrojů Peněžní hlasy P Q Cena jako zdroj informací Volební hlas Hlasování jako zdroj informací

Ochrana, F. (2003) Komparace politického a ekonomického trhu Aspekt Politický trh Institucionální Probíhá ve VS Instrument hlasování Hlas voliče Ekonomický trh (soukr. st. ) Probíhá v soukr. sektoru Cena Objekt, o němž Netržní, polotržní se hlasuje (veřejné, smíšené popř. soukromé) statky Soukromé statky Subjekt hlasování Individuum Voliči, politici, veřejnost Kritérium volby Veřejný zájem Preference individua

Veřejná volba Co to je veřejná volba? VV se zabývá vysvětlením pohnutek, zákonitostí a charakteru individuálního chování přijímání kolektivních alokačních rozhodnutí. Strecková (1998) Public choice theory is the branch of economics that studies the way that governments make decisions (about the level of taxes, public consumption, size of transfer payments etc. ) Stiglitz, J. E. VV je takovým druhem rozhodování, které se uskutečňuje ve veřejném sektoru, předmětem a kritériem rozhodování je tzv. veřejný zájem. Při veřejné volbě dochází k vyjednávání mezi jednotlivými subjekty podle vybraných pravidel, přičemž o problému se rozhoduje v rámci tzv. politického trhu. Ochrana, F

Veřejná volba • Rozhodování → výběr minimálně ze 2 variant • „Veřejný zájem“ - problém vymezení pojmu Individuální zájem osoby A Individuální zájem osoby B Veřejný zájem Ochrana, F.

Veřejná volba Co je základem veřejné volby z hlediska veřejné ekonomie? Základní otázky Teorie veřejné volby – Jak donutit voliče a tudíž spotřebitele veřejných statků nebo příjemce transferů projevit své preference? – Jak integrovat individuální preference do kolektivních rozhodnutí?

Veřejná volba K I 5 I 1 I 6 I 2 I 7 I 8 In I 3 In+1 I 4 K…. kolektivní rozhodnutí I 1 -(n+1)…. individuální preference

Veřejná volba I 4 I 1 K I 3 K…. kolektivní rozhodnutí I 1 -(n+1)…. individuální preference I 2

Veřejná volba Pomáhají volby a pokud ano, tak do jaké míry, k naplňování demokratického ideálu – vládě lidu? Pohybuje se průměrný občan v politických procesech zcela racionálně, hlasuje na základě výrazného zapojení do volebních akcí s podrobnými informacemi o volebních kampaních, koalicích a kandidátech? Které základní faktory asi způsobují, že lidé jdou k volbám?

Veřejná volba Anglický lid si myslí, že je svobodný, velice se mýlí: Je svobodný jen během volby členů Parlamentu, jakmile jsou zvoleni, je otrokem, není ničím.

Veřejná volba Přímá demokracie Nepřímá demokracie ?

Historický vývoj 507 – 417 př. n. l. 1789 20. století Přímá demokracie Nepřímá demokracie

Formy veřejné volby • Definice – – Plebiscit Referendum Lidová iniciativa Lidové veto • Výhody • Nevýhody – tzv. reprezentativní – zastupitelská • Výhody • Nevýhody

Pravidla veřejné volby • Definice – Rozhodnutí padne až všichni souhlasí • Výhody – Nedochází k externím nákladům hlasování • Nevýhody – Časové průtahy – „Vydírání jedincem“ • Definice – Rozhodnutí padne pokud daný návrh získá předem definovanou většinu • Výhody – Pružné a časově nenáročné rozhodování • Nevýhody – Vznikají externí náklady – Mohou být schváleny neefektivní a nesprávné návrhy – „Tyranie většiny“

Veřejná volba a její efektivnost • Neefektivnost spojená rozhodováním v přímé demokracii – Jednomyslná shoda versus většinové pravidlo (viz. Tabulkač. 1) – Hlasovací paradox – Volič medián • Neefektivnost spojená s rozhodování v reprezentativní demokracii – – – Teorie „chování politiků“ Teorie „míry aktivity voličů“ Teorie „politicko-ekonomického cyklu“ Log-rolling (vzájemná výměna hlasů) Teorie byrokracie

Veřejná volba a její efektivnost Máme modelovou situaci: Obec tvoří pět občanů, kteří mají hlasovat o předloženém návrhu. V případě schválení návrhu vzniknou každému náklady ve formě vyššího zdanění v výši pět peněžních jednotek. Čisté přínosy vyplývající z realizace projektu jsou následující: Tabulka č. 1 Porovnání pravidel hlasování Ukazatel 1 2 3 4 5 Přínos z realizace 6 6 6 0 0 Náklady (daňová cena) 5 5 5 Čistý přínos 1 1 1 -5 -5 Ano Ano Ne Ne Hlasování Jednomyslný souhlas Většinové pravidlo Projekt nebude realizován Projekt bude realizován Pokud se použije princip hlasování prostou většinou, vzniká vysoká pravděpodobnost přijetí neefektivního rozhodnutí.

Volební systémy Poměrný systém Většinový systém Tabulka č. 2 Základní charakteristiky volebních systémů

Schvalování zákonů v ČR

Volební systém Švýcarsko Případová studie

Volební systém Švýcarsko Případová studie Referenda Povinné Referendum Nepovinné Referendum Ústavní novelizace Novelizace federálního zákona Volby: Lid a kantony 50 000 podpisů nebo 8 kantonů Volby: Lid a kantony

Volební systém Švýcarsko Případová studie - Landsgemeinde Shromáždění typické Landsgemeinde pro kanton Appenzell

ZÁVĚR • Veřejná volba představuje složitý proces, jehož cílem je jednak zajistit participaci občanů na něm samotném, jednak se jedná o kontinuální proces rozhodování o optimální alokaci zdrojů ve veřejném sektoru. • Veřejná volba je ovlivňována celou řadou faktorů a vstupuje do ní řada aktérů, proto může dojít i jejímu selhání.

ZÁVĚR • Správná výběr pravidla rozhodování ale i správně strukturovaný a vyvážený volební systém, umožňuje snižovat nebo eliminovat pravděpodobnost vzniku externích a interních nákladů hlasování.