Pechod na 2 stupe Z z pohledu k

Přechod na 2. stupeň ZŠ z pohledu žáků a učitelů Odborný seminář CZV, 24. listopadu 2011, Praha K. Kubalová, M. Holubová, K. Starý,

Struktura příspěvku • Metodologie výzkumu • Metody shromažďování dat • Výběr vzorku škol • Analytické postupy • Hlavní výzkumná zjištění • Vnímání přechodu žáky • Rozdíly ve vnímání přechodu mezi školami • Strategie škol k usnadňování přechodu

Zdůvodnění potřebnosti výzkumu identifikované ve vícepřípadové studii ZŠ (Dvořák, D. et al. , 2011) Při přechodu na 2. stupeň žáci prožívají: • významné změny – v přístupu učitelů k žákům – v charakteru výuky – v sociálním složení třídních kolektivů • první vážné neúspěchy – nepochopení učiva – neprospěch

Základní výzkumná otázka Jak učitelé a žáci chápou, prožívají a řeší přechod mezi prvním a druhým stupněm základní školy?

Metodologie - kvalitativní šetření • Záměrný výběr škol • Polostrukturované rozhovory se žáky a jejich učiteli. • Postupy k zajištění kvality – Transkripce záznamů – Triangulace zdrojů (žáci – učitelé)

Ředitelé - ohniskové skupiny Verbálně reflektují náročnost přechodu pro žáky („je to pro ně šok“) X Výrazně se liší v tom, co pro usnadnění přechodu ve školách reálně dělají.

Výběr vzorku základních škol Graduální konstrukce vzorku směřující k zachycení vzájemně extrémně odlišných případů. Základním kritériem výběru škol byl různý přístup školy k přechodu žáků na 2. stupeň Zašifrování konkrétních škol (nomen): „Předsazená“, „Tradiční“ a „Alternativní“

„Předsazená“ • Výuka v 5. ročníku je organizována jako na 2. stupni (např. střídání učitelů). • Bývalá jediná „jazyková“ základní škola – tradičně dobrá pověst školy. • Zaměření ŠVP na výuku jazyků

„Tradiční“ • K přechodu žáků dochází tradičně mezi 5. a 6. ročníkem, oba stupně jsou zřetelněji oddělené • Škola spojuje je organizační jednotkou spojující mateřskou školu, základní školu a střední odbornou školu. • Profiluje se jako „Škola pro všechny“.

„Alternativní“ • Celý 1. stupeň ZŠ vyučuje podle programu Začít spolu. • Škola věnuje přechodu mezi stupni zvýšenou pozornost a uplatňuje konkrétní strategie k usnadnění přechodu pro žáky. • V do 2. roč. slovní hodnocení, od 3. klasifikace, na 2. stup. v některých předmětech kreditní systém; 3 -4 volitelné předměty v 6. ročníku. • Na rozdíl od předchozích škol nemá o žáky nouzi a zájemce musí odmítat.

Rozhovory se žáky – tzv. triády • skupina tří dětí nejlépe stejného pohlaví, které se dobře znají, a panují mezi nimi přátelské vztahy – pro časnou adolescenci jsou charakteristické malé skupiny (3 - 6) stejného pohlaví – postup se osvědčil při kvalitativním výzkumu dětí ve věku 10 – 11 let (např. Blackwell a Blackwell 1988) – předkládány otázky s cílem podnítit diskusi ve skupině (podobně jako u ohniskových skupin)

Témata otázek rozhovorů: • vnímání přechodu mezi stupni žáky a učiteli – obavy a očekávání žáků v 5. ročníku – odchod žáků do víceletých gymnázií a jiných výběrových škol – příchod nových žáků z jiných škol – změna třídního klimatu v 6. ročníku • důležitost přípravy žáků na přechod na 2. stupeň ZŠ • informovanost žáků – zdroje, způsoby, míra • změny obsahu učiva, stylu vyučování, chování žáků, přístupu učitelů

Analýza rozhovorů • Rozhovory přepsány do textu a analyzovány za pomocí software MAXQDA 2007 • Kódování textu (zakotvená teorie) – identifikace významových jednotek – pojmenování význ. jednotek kódy – kategorizace kódů – pojmenovávání vztahů mezi kategoriemi

První asociace žáků na téma přechodu na 2. stupeň • pocit dospělosti – „budem větší, starší“, • obavy z vyšších nároků: „už nás tam tak učitelé šetřit nebudou, “ • změna organizace výuky jako střídání učitelů, stěhování z učebny do učebny, odpolední výuka, apod. • změny v sociálním složení třídy: jak v negativním smyslu: „odejdou spíš takoví ti žáci, kteří jsou dost chytrý, takže to bude takový narušený“, i v pozitivním smyslu: „přijdou noví kamarádi“.

Očekávání a jejich naplnění 5. ročník 6. ročník • „těšíme se, že budem • „si připadáte takovej starší“ • „budem mezi těma většíma dětma“ • „učitele k nám chovaj tak • „všechno začne jakoby jako k velkejm lidem, odznova“ k dospělákům. “ • „se někdy chovala, jako kdyby byla naše máma, a nám to tak trochu vadilo. “

Obavy páťáků • z větších nároků na učení • ze zhoršení prospěchu: „budu dostávat pětky a propadnu nejspíš“, i „z těch jedniček budu mít dvojky“. • z neznámých vyučovacích předmětů • z nových učitelů: „všichni se tak jako obávají, jestli s ní bude sranda nebo jestli bude hodně přísná“

Rozdíly ve vnímání přechodu na zkoumaných školách • Tradiční i Předsazená – nedostatek informací o přechodu, skokové zvýšení nároků, … • Alternativní: „spousta lidí podle mě očekává, že to bude jako něco neuvěřitelně jinýho, a ono to prostě nepřijde. “

Paradigmatický model (Strauss & Corbinová, 1999) Příčiny Jev Dlouhá tradice samostatné primární školy; Přechod Vývojové žáků na charakteristi 2. stupeň -ky žáků; ZŠ Rozdíly v přípr. vzděláv. učitelů 1. a 2. stupně, … Kontext Očekávání žáků (pozitivní, obavy, nejasnosti) … Intervenující Strategie školy Následky podmínky usnadňující přechod Změny ve složení tříd. kolektivů v 6. ročníku Poskytování informací o 2. stupni; Hladký, plynulý, „nevnímaný“ přechod žáků Plynulá změna na 2. stupeň organizace výuky; Budování třídních kolektivů v 6. ročníku;

Strategie škol k usnadnění přechodu Přizpůsobování organizace výuky na konci 1. stupně 2. stupni. Poskytování relevantních informací o změnách na 2. stupni. Systematické budování třídních kolektivů v 6. ročníku.

Přístup učitelů k přechodu 5. ročník: „to je vlastně základní cíl pátý třídy. “ X „že by se věnovala pětkám nějaká pozornost, to ne, to tady jako není, nebo já jsem to tady ještě nezažila. “

Přístup učitelů k přechodu 6. ročník: „To je spíš jakoby rolí toho prvostupňového učitele. “ X „jsme tady hodně v kontaktu s kolegyněmi z prvního stupně, … se jim to snažíme co nejvíce usnadnit, aby ty požadavky nebyly hned tak v úvodu vysoké a tak drastické, … „

Závěr K usnadnění přechodu nevede tolik snaha o stírání rozdílů mezi stupni, ale vzájemná spolupráce učitelů 1. a 2. stupně a koordinace nároků na žáky především v oblasti hodnocení.