Oxidan slo Voln atomy a atomy v molekulch

Oxidační číslo • Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0 • Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny vodíku s kovy (hydridy), kde má vodík oxidační číslo –I. • Oxidační číslo kyslíku je ve většině sloučenin rovno –II. Výjimkou jsou z běžnějších sloučenin peroxidy, kde má kyslík oxidační číslo –I.

Oxidační číslo • • Fluor má oxidační číslo -I , hliník +III Alkalické kovy (IA. skupina, Li, Na, K) mají oxidační číslo +I Kovy alkalických zemin (IIA. skupina, Be, Mg, Ca, Sr, Ba) mají oxidační číslo +II Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla (s výjimkou některých komplexních sloučenin) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven 0, v iontu náboji iontu

Číslovkové předpony 1 3 5 7 9 mono tri penta hepta nona 2 4 6 8 10 Násobné číslovkové předpony dvakrát bis třikrát čtyřikrát tetrakis pětkrát di tetra hexa okta deka tris pentakis

Oxidač ní číslo zakončení názvu Binární sloučeniny, Kationy Kyseliny Soli Aniony I – ný – ná – nanový II – natý – natá – natanový III – itý – itá – itanový IV – ičitý – ičitá – ičitanový V – ičný, – ečný – ičná, – ečná – ičnan, – ečnan – ičnanový, – ečnanový VI – ový – ová – anový VII – istý – istá – istanový VIII – ičelý – ičelá – ičelanový

Binární sloučeniny Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením –id, např. halogenid (fluorid, chlorid atd. ) F–I, Cl–I oxid, sulfid, selenid O–II, Se–II borid, nitrid, fosfid, arsenid B–III, N–III, P–III, As–III karbid, silicid C–IV, Si–IV

Názvosloví • Názvosloví hydroxidů a oxokyselin hydroxid vápenatý Ca. II(OH)2–I kyselina sírová H 2 SO 4 • Názvosloví iontů kationt sodný kationt amonný kation oxoniový Na+ NH 4+ H 3 O +

Názvosloví • Názvosloví solí chlorid hlinitý kyanid draselný uhličitan vápenatý hydrogenuhličitan vápenatý • Soli polykyselin tetraboritan disodný Al. Cl 3 KCN Ca. CO 3 Ca(HCO 3)2 Na 2 B 4 O 7

Názvosloví • Hydráty solí heptahydrát síranu zinečnatého Zn. SO 4. 7 H 2 O hemihydrát uhličitanu vápenatého Ca. CO 3. 1/2 H 2 O dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého Ca. HPO 4. 2 H 2 O • Komplexní sloučeniny ne

Karbidy U karbidů není názvosloví zcela jednoznačné. U mnoha technických karbidů nelze oxidační číslo kovu určit a používá se obecný název karbid kovu, karbid železa Fe 3 C (cementit) Poznámka Ca. C 2 karbid vápenatý triviální název, ve skutečnosti acetylid (ethynid) vápenatý (vápenatá sůl odvozená od acetylénu)

Vícesložkové soustavy V praxi se nejčastěji uplatňují přepočty • látkové množství hmotnost látky • hmotnost látky objem látky • látkové množství objem látky

Výpočty složení roztoků Pět základních vztahů • definice hmotnostního zlomku • definice molární koncentrace • definice hmotnostní koncentrace • definice hustoty • definice počtu molů

Hmotnostní zlomek m(A) w(A) = mc 1, % poměr hmotností přítomných složek

Molární koncentrace n(A) c. M(A) = V mol. dm-3 běžné vyjádření roztoků Relativní molární koncentrace - bezrozměrná

Hmotnostní koncentrace m(A) c. H(A) = V běžné vyjádření roztoků g. dm-3

Hustota mc = V mc V g. cm-3 . . hmotnost roztoku celková. . objem roztoku (pozor, v cm-3)

Počet molů m(A) n = M(A) mol m(A). . hmotnost složky A M(A). . molekulová hmotnost složky A (přiřadit rozměr g. mol-1)

Molekulové hmotnosti součet atomových hmotností přítomných atomů Získání z Mendělejevovy tabulky (rozšířené o atomové hmotnosti) z chemických tabulek udávány jako bezrozměrné, přiřadit rozměr g. mol-1

Stechiometrie H 2 SO 4 + 2 Na. OH Na 2 SO 4 + 2 H 2 O 1 x 98 + 2 x 40 142 + 2 x 18 98 g + 80 g 142 g + 36 g