Makroekonomie XIII loha vldy v ekonomice Hlavn funkce

Makroekonomie XIII Úloha vlády v ekonomice

Hlavní funkce vlády 1) Vytváření právního rámce tržní ekonomiky činnost legislativní 2) Stanovení makroekonomické stabilizační politiky - činnost regulační 3) Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšit ekonomickou efektivnost - činnost alokační 4) Zavádění programů, které ovlivňují rozdělování důchodu - činnost redistribuční

Hlavní funkce vlády • Vytváření právního rámce vláda určuje pravidla ekonomické hry, které se zúčastňují domácnosti, firmy a vlády. Obsahují definice vlastnictví, zákony pro uzavírání smluv a upravují způsob vzájemného chování jednotlivých subjektů společnosti.

Hlavní funkce vlády • Makroekonomická stabilizace snaha vyhladit hospodářský cyklus, předcházet chronické nezaměstnanosti, ekonomické stagnaci a rychlé cenové inflaci. Využívají monetární a fiskální politiku.

Hlavní funkce vlády • Alokace vláda asistuje při žádoucí alokaci zdrojů. Trh není nikdy naprosto dokonalý (různé pohledy laissez-faire či centrálně plánovaná ekonomika. Tržní selhání mohou iniciovat aktivitu vlády: a) zhroucení dokonalé konkurence když monopoly a oligopoly brzdí soupeření, vláda může aplikovat protimonopolní politiku nebo regulaci. b) existence významných externalit např. přílišné znečišťování ovzduší nebo příliš málo investic do vědy a techniky c) Diskriminace na trzích práce. Jsou-li některé skupiny diskriminovány, vláda může zakročit a postavit diskriminace mimo zákon

Hlavní funkce vlády • Přerozdělování důchodů nejrozvinutější společnosti uznávají jako normu určité potlačování bídy a hladu části obyvatelstva. Proto je určitá část důchodů přerozdělována (daněmi a transferovými platbami či úlevami) mezi určitými částmi obyvatelstva.

Vládní selhání Zásahy vlády do ekonomického systému nejsou také dokonalé, dochází k vládnímu selhání: 1) Důsledky mnoha státních zásahů jsou komplikované a obtížně předvídatelné, navíc zde existuje problém časového zpoždění zásahu státu 2) Vláda má pouze omezenou moc tyto důsledky kontrolovat 3) Ti kteří vytvářejí právní rámec státních zásahů, mají pouze omezenou kontrolu nad její realizací v praxi 4) Ne všichni zvolení zástupci sledují čistě veřejně prospěšné cíle.

Makroekonomie XIIIa Úloha vlády v ekonomice mikroekonomické problémy

Úloha vlády v ekonomice mikroekonomické problémy Zásahy do dílčích trhů (do finální produkce, do trhu práce) Důvody proč zasahovat do trhů vycházejí z tržních selhání 1) monopolní síla 2) externality 3) veřejné statky 4) nedokonalé informace

Makroekonomie XIIIb Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Makroekonomická politika Makroekonomická (hospodářská) politika státu je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Cíle makroekonomické politiky 1. Vysoká a rostoucí úroveň reálného produktu 2. Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost, vytváření vhodných pracovních příležitostí s vysokou odměnou pro ty, kdo chtějí pracovat 3. Stabilní nebo mírně se zvyšující cenová hladina s cenami a mzdami stanovenými na volných trzích. 4. Zahraniční ekonomické vztahy, které se vyznačují stabilním měnovým kursem a vývozy víceméně vyrovnávajícími dovozy.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Produkt Výše produktu je základní měřítko hospodářské úspěšnosti země, udává schopnost vytvářet pro své obyvatelstvo vysokou úroveň výroby ekonomických statků a služeb. Hrubý národní produkt HNP (GNP) vyjadřuje tržní hodnotu všech statků a služeb, které byly vyrobeny národními firmami za rok. Nominální HNP (GNP) měřený produkt v běžných čili skutečných tržních cenách Reálný HNP (GNP) soubor konstantních či neměnných cen Potenciální HNP (GNP) prahová úroveň výstupů makroekonomiky. Také roste (v posledních 50 letech cca 3 % ročně) Při zkoumání produktu je zjistilo, že kapitalistické země prodělávají hospodářské cykly.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Vysoká zaměstnanost, nízká nezaměstnanost Lidé chtějí mít možnost nacházet výhodná, dobře placená zaměstnání a nacházet je snadno. Nelze aplikovat plnou zaměstnanost. Ekonomové uvádějí 5 % nezaměstnanost za daň fungující tržní ekonomice.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Stabilní ceny Cenová stabilita znamená, že se celková cenová hladina ani rychle nezvyšuje, ani nesnižuje. Při nestabilní cenová hladině se ceny rychle mění, hospodářské dohody se deformují, cenový systém postupně ztrácí na svém významu. Udržení volných trhů, ceny a množství by měly být v co největší míře určovány tržními silami - nabídkou a poptávkou (umožňuje efektivně alokovat zdroje). Index spotřebitelských cen (CPI) - měří výdaje na pevně stanovený koš statků. Míra inflace - míra růstu nebo poklesu (deflace) cenové hladiny (většinou za rok).

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Zahraniční hospodářská politika Význam tohoto cíle roste, jak se jednotlivé země úžeji propojují mezinárodním obchodem a financemi. Saldo zahraničně obchodní bilance Saldo je výsledek obchodu se zahraničím (rozdíl vývozu a dovozu). Snaha každé země je o přebytek na straně vývozu či alespoň vyrovnání. Měnové kurzy představují cenu vlastní měny vyjádřenou v měnách jiných zemí. Když se kurs zvyšuje, vývozy se stávají dražšími (stoupají) a dovozy levnějšími (klesají). Naopak když se kurs snižuje, stoupají dovozy a klesají vývozy.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Nástroje makroekonomické politiky: 1) Fiskální politika 2) Monetární politika 3) Zahraniční styky - zahraniční hospodářská politika 4) Důchodová politika

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Nástroje makroekonomické politiky: 1) Fiskální politika spočívá ve stanovení úrovní zdanění a výdajů k ovlivnění makroekonomické výkonnosti. Jsou tedy dvě možnosti ovlivňování: a) z hlediska výdajů - podílí se na tvorbě HNP, stanovuje rozsah veřejného a soukromého sektoru b) z hlediska příjmů (daně) - daně omezují důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny, s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na trzích a tím ovlivňují jejich motivace a chování.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Nástroje makroekonomické politiky: 2) Monetární politika zahrnuje regulaci peněz, úvěru a bankovní soustavy země její centrální bankou. Zrychluje či zpomaluje růst nabídky peněz, snižuje nebo zvyšuje úrokové sazby a povzbuzuje nebo omezuje investice a působí na cenovou hladinu (inflaci).

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Nástroje makroekonomické politiky: 3) Zahraniční styky - zahraniční hospodářská politika a) ovlivňování obchodu prostřednictvím opatření obchodní politiky (cla, kvóty - omezení či stimulace vývozu a dovozu). b) regulace měnového trhu opatření specificky zaměřené na zahraniční sektor. Mnoho systémů jak regulovat své trhy měn. Volné kursy či pevné. Míry intervencí národních bank apod.

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Cíle a nástroje v makroekonomii

Úloha vlády v ekonomice makroekonomické problémy Vztah vlády a centrální banky Stát si vyhrazuje činnost regulovat oběh peněz v zemi prostřednictvím cedulové (centrální, národní) banky. Centrální banka - využívá svých nástrojů k ovlivňování ekonomiky Dva modely systému napojení centrální banky na vládu: 1. Nezávislá - centrální banka je nezávislá na vládě, nepodléhá jejím nařízením, rozhoduje se samostatně (ČR) 2. Závislá - centrální banka podléhá vládě Guvernér centrální banky má právo účastnit se zasedání vlády. Většinou probíhá konzultace kroků centrální banky s vládou. Nezávislost podporuje plnění všech cílů hosp. politiky a tím stabilitu ekonomiky.