Hermeneutika Paula Ricura 2 pednka Hermeneutick a fenomenologick

Hermeneutika Paula Ricœura 2. přednáška Hermeneutická a fenomenologická východiska

Hermeneutika • pochází z řeckého herméneuein – vykládat, překládat, vyjadřovat cosi, co se vzpírá jednoduchému pochopení. • bůh Hermés • Teorie a metodologie interpretace; především interpretace biblických textů, starodávné literatury, filosofie. • Umění porozumění a sebeporozumění.

• bůh Hermés. • V novověku se ujal v protestantské tradici, exegeze, Martin Luther a „sola scriptura“. • Hermeneutika práva, hermeneutika jako pomocná disciplína filologie ad. • První kopernikánský obrat v hermeneutice: hermeneutika jako obecná metoda pro výklad všech textů (právnických, starodávných atp. ); F. D. E. Schleiermacher.

• Hermeneutika avant la lettre: – stoa, Origenés, Augustin, Luther – Romantická hermeneutika: Schlegel, Schleiermacher – Historicismus a hermeneutika 19. století: J. G. Droysen, Wilhelm Dilthey • Jean Grondin, Úvod do hermeneutiky, Praha: Oikoymenh, 1997. • Hermeneutika × hermetismus

Hermeneutický kruh • „Celku musíme rozumět z jednotlivého a jednotlivému z celku. “ • Gadamerova formulace: „anticipace smyslu, v níž je míněn celek, přichází k explicitnímu porozumění tím, že části, které se určují z celku, samy také tento celek určují. “ H. -G. Gadamer, Pravda a metoda, s. 257. • Kruhový charakter interpretace klade důraz na to, že smysl textu souvisí s kontextem, v němž je příslušná interpretace prováděna (= kulturní, historický, literární aj. )

2. kopernikánský obrat v hermeneutice • Moderní hermeneutika už není pouze metodou interpretace (čtení), jako tomu bylo u Schleiermachera, ale interpretace je koncipována jako fundamentální existenciál lidské existence (lidské „bytí ve světě“). • Nemožnost vystoupit z hermeneutického kruhu. • Heideggerova fundamentální ontologie; situovanost, vrženost.

Hermeneutický kruh × ideál čisté objektivity • Ideál, který zastává moderní věda a většina filosofických směrů. • Z kruhu nelze vystoupit, v něm již vždy jsme. Oproti filosofické tradici se Gadamer domnívá, že je třeba nikoli odstraňovat svá předmínění z cesty, ale uvědomit si je a tematizovat je. • Veškeré naše porozumění je podmíněno motivacemi a předsudky. Není možné zajistit jasné pole poznání.

Předsudky • Předsudky jsou samotnou podmínkou porozumění. Jsme vždy součástí nějakého konkrétního historického světa a tento fakt není omezením, nýbrž samotným principem rozumění. – Předsudky – Tradice – Časový odstup – Princip působících dějin (Wirkungsgeschichte)

Descartes a osvícenství • René Descartes, Rozprava o metodě (1637) • Snaha stanovit metodu zajišťující co nejjistější poznání; věří, že pokud bychom se všichni jeho navrženými pravidly řídili, svět by poznal skutečnou pravdu.

4 pravidla Descartovy metody • (1) Vyhnout se ukvapenosti, nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou, dokud ji nemáme ověřenou. – Metodologický skepticismus, evidence • (2) Rozdělit každou z otázek, jež bych prozkoumával, na tolik částí, jak je jen možno. – analýza • (3) Vyvozovat v náležitém pořadí své myšlenky, počínaje předměty nejjednoduššími a nejsnáze poznatelnými, stoupaje (…)až k znalosti nejsložitějších. – syntéza • (4) Činit všude úplné výčty a obecné přehledy.

Dva odlišné přístupy – 1. moderní metodologie (Descartes, osvícenství) – Destrukce stávající tradice a radikální rozchod s ní. Snaha o fundování „bezpředsudečné půdy“, na níž se v dalších krocích vybuduje nezpochybnitelné poznání jednotlivých věd. – 2. hermeneutické rozumění (Schleiermacher, Heidegger, Gadamer, Ricoeur) – Nelze vystoupit z našich předsudků, tradic, ale je třeba si je uvědomit.

Moderní hermeneutika a fenomenologie • Fenomenologie jako nový způsob, jak se vypořádat se vztahem mezi subjektem a objektem, neboli mezi člověkem a světem. • Snaha o řešení psychofyzického problému a překonání převládající ontologie o dvou substancích (res cogitans, res extensa; kartezianismus).

Vztah mezi subjektem a objektem Extrémní pozice • (1) Redukce na objekt - objektivistická věda (tj. mechanistická (meta-)fyzika). Svět je uchopen jako soubor objektů, jež mají jasně definovatelné vlastnosti. Subjekt je upozaděn. • (2) Redukce na subjekt – vnější svět je iluze či produkt mysli – Solipsistický idealismus, relativismus

Fenomenologie a intencionalita • Edmund Husserl (1859– 1938) • Snaha překonat tradiční dualismus. Fundovat objekt ve vztahu k subjektu. • Intencionalita jako základní vlastnost našeho vědomí, vystihuje korelativní vztah mezi daností předmětu a představou o tomto předmětu. Zaměřuje se na způsob, jak je objekt dán v našem vědomí. • Fenomenologická redukce • Myšlenka „přirozeného světa“