Estetika a filmov teorie DIVCTV 6 pednka skuten

Estetika a filmové teorie : : DIVÁCTVÍ : : 6. přednáška skutečný vs. ideální divák 22. listopadu 2018 Tereza Hadravová hadrt 9 af@ff. cuni. cz

… je zapotřebí dávat si pozor na výzvy předkládané pod hesly empirického pojetí publika či etnografie coby jediná pravda, která nás osvobodí od někdejšího přehnaně abstraktního teoretizování. . . Mayne

Aparátové teorie vs. teorie feministické Text >> divák (homogenita) Diváci >> texty (heterogenita) Mayne začít od diváků neznamená zbavit se ideálních kategorií či konstruktů (teoretikův/ teoretiččin konstrukt) ve skutečných divácích najdeme směs autonomie a přitakání Podobně smíšené jsou i způsoby oslovování publika – nelze rozdělovat skutečnou kinematografii na výhradně ideologickou a výhradně kritickou

Kognitivní teorie Často je jejich východiskem nepřátelství vůči monolitickým, velkým teoriím aparátového typu, ale i vůči feministicky (či obecně kulturně) laděným teoriím, které zdůrazňují diváckou heterogenitu Ideologická determinace je uzávorkována, není ve hře Kognitivní aktivita diváka ne ve smyslu subverzivního pohledu (mimo schizma poddajný vs. kritický divák) Kognitivní procesy (vnímání) empirická psychologie (a další vědy), rozhodně ne psychoanalýza Schopnost aktivní percepce „bez pohlaví“

„the passivity of spectator … generally is suggested … by the use of terms like the 'position' or the 'place' of the subject. Such metaphors lead us to conceive of the perceiver as backed into a corner by conventions of perspective, editing, narrative point of view, and psychic unity. A film, I shall suggest, does not 'position' anybody. A film cues the spectator to execute a definable variety of operation. “ Bordwell, Narration in the Fiction Film (1985), 29.

Kognitivní vědy a humanitní disciplíny Od 50 tých let 20. století se v řadě disciplín objevuje výzkumný program, označený jako „kognitivní“ Společné východisko: vlastnímu předmětu zájmu toho kterého oboru (tj. např. syntaxi, filmu, kultuře či ekonomických vztahům) nelze porozumět bez znalosti fungování lidských kognitivních stavů a procesů Kognitivní lingvistika / Kognitivní antropologie / Kognitivní literární věda / Kognitivní filmová věda / Kognitivní ekonomie / Kognitivní filozofie Vnímání, emoce, řešení problémů či paměť Kognitivním procesům nejlépe rozumí kognitivní vědy Kolaborativní, interdisciplinární přístup (vzájemné obohacení!) Věda jako model způsobu práce v humanitních disciplínách

Kognitivní vědy (nebo věda? ) Thagard, Paul – Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení (č. 2001, 1996)

Kognitivní vědy (interdisciplinarita) 1979

Kognitivní věda (mozek) Bermúdez, 2010

Kognitivní věda a filmová teorie Part 1: State of the Art - ohlašují „the end of Theory“ V USA zdomácnělé vlivy lacanovské psychoanalýzy, strukturální sémiotiky, althusserovského marxismu, poststrukturalismu či kulturalismus (70. , 80. l. ) Antologie textů Post-Theory. Reconstructing Film Studies, ed. David Bordwell a Noel Carroll, 1996. Mezi přispívající autory patří Jerrold Levinson, Greg Currie, Carl Plantinga, Murray Smith, Cynthia Freeland, Paisley Livingston, Alex Neill, James Patterson. . . - nová éra > postupný, problémem řízený výzkum, který se pohybuje od souboru evidence ke středně obecným argumentům - kognitivismus se soustředí na filmovou recepci, a to především na kognitivní a racionální procesy, spíše než iracionální a nevědomé

IS A COGNITIVE APPROACH TO THE AVANT-GARDE CINEMA PERVERSE? James Peterson, Post-Theory, 1996 Proč by mohl být takový přístup vůbec označován za perverzní? – Při studiu klasických filmů (běžného typu narace) se osvědčil, ale. . . – . . . i pro kognitivisty je avantgardní film často synonymum iracionálna • Diváctví filmové avantgardy – společný vzorec: počáteční nesrozumitelnost –> snaha porozumět. Aktivita typu „řešení problému“ či „zkusmé navrhování nejlepšího možného řešení“ (heuristika). Perceptuální či kognitivní hádanky. – A filmy jsou často namířeny proti vědomým, racionálním, běžným, přirozeným procesům. Každý člověk je vnímá jinak. „Print Generation (J. J. Murphy, 1974) umožňuje plně si uvědomit proces perceptuálního řešení problému, jenž je obvykle rychlý a nevědomý. “ „Na úrovni základního porozumění, když diváci objevují základní struktury filmu, divácké prožitky avantgardního filmu jsou pozoruhodně konzistentní. “

J. J. Murphy / Print Generation

Society for Cognitive Studies of the Moving Image Members of SCSMI seek to understand, among other things, the ways in which perceptual and neural processing relate to spectators’ affective responses, to viewers’ comprehension of film narratives, and to the saliency of particular formal features of films. Members also raise questions about how artistic strategies, such as narrative construction, audio-visual technique, and the creation of emotional responses, may be amenable to naturalistic explanations in a cognitive framework. Members are likewise interested in the implications of empirical findings for conceptual analysis, theory clarification, and philosophical inquiry related to film. Zdroj web SCSMI

Kognitivní věda a film Ústřední téma: recepce filmu Důraz na racionální a vědomé procesy Ústřední metoda: komparace vybraného (usuzovaného) receptivního procesu s jeho běžným protějškem v metodologickém rámci exaktních věd (ne)přirozenost kognitivních procesů souvisejících s filmovým diváctvím ověřitelnost hypotéz Míra interdisciplinarity – stále nízká? „Úroveň aktuálního vědeckého poznání, které dosud dosáhla současná filmová studia, je stále omezená. Zvláště v oblasti studia emocí se vyskytují teorie, jež budou ve světle současného neurovědeckého výzkumu emocí brzy považovány za pouhé spekulace. “ Cynthia Freeland, Cognitive Science and Film Theory, 1997

Kognitivní přístup ve filmové teorii Je kognitivní přístup „teoreticky neutrální“? Lze jej používat pro vyvrácení či potvrzení jakékoli teorie? – Bordwell a Carroll: Po Teorii následují teorie, ostrý nesouhlas je známkou zdraví Ve skutečnosti se kognitivisté, čili ti, kteří při studiu filmu používají současné neurovědecké či jiné vědecké poznatky, shodnou i na základních teoretických předpokladech: [RACIONALISMUS] „Divácká reakce na film je na prvním místě považována za racionálně motivovaný a informovaný pokus pochopit dílo na každé z vrstev, kterou představuje: jakožto smyslový podnět složený ze světla a zvuku, jakožto narativ a objekt nabitý významy vyššího řádu, objekt cosi vyjadřující. “ Jde především o to filmu porozumět – to je základní motivace diváka. [NATURALISMUS ] „Kognitivní a perceptuální zdroje, které diváci při své snaze pochopit film využívají, jsou do značné míry tytéž, jež používají při snaze porozumět skutečnému světu. “ Gregory Currie, Cognitivism, 2004

The cognitivist frame of reference Určité chápání toho, co je poznání – pravidly řízená manipulace se symboly (slovy, obrazy, abstraktními entitami – mentálními reprezentacemi). Poznání jako podstatná, centrální součást filmového diváctví. Nikoli iluze, „oklamání“, na strukturách nevědomí založená aktivita, ale způsob zacházení se symboly Výzkum „kognitivních schopností“ (rozpoznání, odvozování, heuritika, schémata) Metodologie – jasnost, analytičnost, explicitnost Empirický výzkum, důkazní materiál (kde je to možné)

David Bordwell: Convention, Construction, and Cinematic Vision Hlavní téma: konvence ve vizuální reprezentaci (snaha vyvrátit konvence = arbitrárnost, konvence vs. přirozenost) – Důsledek chybného zevšeobecnění saussurovského vyhlášení arbitrárnosti jazykového znaku na konvenci jako takovou Dvorní příklad: ZÁBĚR / PROTIZÁBĚR. 1) Není to konvencionální, ale přirozený způsob zobrazení dialogu – jako kdyby byl divák u toho Ale – střih, nikoli jízda. Pohled zpoza zad. . . 2) Je to konvence – „přirozená“ jen proto, že je rozšířená. . . Bordwell: Proti ostrému předělu mezi NATURE a CULTURE. Nabízí škálu pro rozlišení obrazového zobrazování dle závislosti na předpokládaných dovednostech: Smyslových spouštěčích Znalostech „posbíraných cestou“ Specializovaných, expertních znalostech

Záběr / protizáběr Komplexní soubor různých závislostí Některé z nich mají „sílu“ smyslových spouštěčů (např. směr pohledu postavy), jiné jsou více „posbírané cestou“ (např. koncept dialogu). Díky stabilnímu podloží pak může tato stylistická konvence fungovat v různých variacích a úchylkách. Není to naturalismus (jedná se o konvenci, svazek norem), ale ani čistý konvencionalismus (účinnost těchto norem je odvozená od toho, jak vypadají naše těla, jaké vykazujeme druhové vzorce chování. . . ).

While some of the criticisms made of film theory in the name of cognitivism are accurate, others seem to me to involve a classic case of apples and oranges, in that the „spectator“ envisaged by cognitivism in entirely different than the one conceptualized by 1970 s film theory. Mayne, p. 7

ZDROJE Časopis PROJECTIONS: The Journal for Movies and Mind – Cognitive Science, Behavioral and Brain Sciences Organizace The Cognitive Studies of the Moving Image – Každoroční konference • tentokrát HAMBURG, 12. - 15. června 2019 – – Uzávěrka pro abstrakty: 21. 12. 2018 Pozor: nutné souhlasit s misí společnosti

Doporučená četba Plantinga, Carl: Movie Pleasures and the Spectator's Experience: Toward a Cognitive Approach. Online Bordwell, David, „A cese for cognitivism“, Iris 9, 11 – 40. Bordwell, David, Carroll, Noel (eds. ): Post-theory. Reconstructing Film Studies. University of Wisconsin Press, 1996. Davidbordwell. net Carroll, Noel: Mystifying Movies: Fads and Fallacies in Contemporary Film Theory. New York: Columbia University Press, 1988. Currie, Gregory: Image and Mind: Philosophy, Film and Cognitive Science. New York, Cambridge University Press 1995. Grodal, Torben: Moving Pictures: A New Theory of Film Genres, Feelings, and Cognition. Oxford University Press, 1999. Jullier, Laurent: Cinéma et cognition. L´Harmattan, 2001. Plantinga, Carl: „Cognitive Film Theory: And Insider's Appraisal“, Cinémas 12, 2, 15 -37. Smith, Murray: Engaging Characters: Fiction, Emotion, and the Cinema. Oxford University Press, 1995.

Electrocuting the Elephant (1903) Topsy, the famous "Baby" elephant, was electrocuted at Coney Island on January 4, 1903. We secured an excellent picture of the execution. The scene opens with keeper leading Topsy to the place of execution. After copper plates or electrodes were fastened to her feet, 6, 600 volts of electricity were turned on. The elephant is seen to become rigid, throwing her trunk in the air, and then is completely enveloped in smoke from the burning electrodes. The current is cut off and she falls forward to the ground dead. Katalog společnosti Edison Manufacturing Company Electrocuting the Elephant.

Aristoteles Zdá se, že ke zrodu básnictví celkově přispěly jako jakési příčiny dvě skutečnosti, obě dané přírodou. Předně se u lidí projevuje od malička vrozený sklon k nápodobě, a člověk se liší od ostatních živých bytostí právě tím, že má největší schopnost napodobovat a že se učí nejprve napodobováním. A za druhé mají všichni lidé z napodobování radost. Svědčí o tom i náš přístup k uměleckým dílům: to, co samo o sobě vidíme s nelibostí, pozorujeme v obzvláště věrném vyobrazení s potěšením, například podoby i nejodpudivějších zvířat a mrtvol. Příčinou toho je skutečnost, že poznávat je velmi příjemné nejen filozofům, ale stejně i ostatním lidem, jenže ti se tomu věnují jen málo. "

Reakce This is so very sad. Especially when you consider how Topsy wasn't randomly violent, but defended herself against those who randomly abused her, and those who were supposed to be her caretakers/handlers/trainers. Humans are the cruelest of animals on this earth. Poor Topsy!! I cried watching this, it is awful how people treat animals stupidly and how cruel they can get over them. Insane. hajzlové. . 167 485