Djiny sociologie I Periodizace protosociologie a klasick sociologie

  • Slides: 15
Download presentation
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV 3 r 0103

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV 3 r 0103 Mgr. Jaroslav Knesl

Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika – 40 léta 19. stol. 2. Klasické

Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika – 40 léta 19. stol. 2. Klasické období: 40 léta 19. stol – 20 léta 20 stol. 3. Období velkých empirických výzkumů: Od 20 do 60 let 20 stol. 4. Období velkého hledání: Od 60 a 70 let 20 stol.

Dějiny sociologie – periodizace Cvičení: K jednotlivým časovým určením přiřaďte názvy jednotlivých period vývoje

Dějiny sociologie – periodizace Cvičení: K jednotlivým časovým určením přiřaďte názvy jednotlivých period vývoje sociologie! 1. Antika – 40 léta 19. stol. 2. 40 léta 19. stol – 20 léta 20 stol. 3. Od 20. do 60 let 20 stol. 4. Od 60 a 70 let 20 stol. A. Období velkého hledání B. Období velkých empirických výzkumů C. Období klasické sociologie D. Protosociologie

Dějiny sociologie – periodizace Řešení 1. Antika – 40 léta 19. stol. 2. 40

Dějiny sociologie – periodizace Řešení 1. Antika – 40 léta 19. stol. 2. 40 léta 19. stol – 20 léta 20 stol. 3. Od 20. do 60 let 20 stol. D. Protosociologie 4. Od 60 a 70 let 20 stol. A. Období velkého hledání C. Období klasické sociologie B. Období velkých empirických výzkumů

1. Protosociologie • • Antika – 40 léta 19. stol. Před vznikem sociologie, jako

1. Protosociologie • • Antika – 40 léta 19. stol. Před vznikem sociologie, jako samostatné vědy Základní problémy formulovány v rámci sociální filozofie. Neempirická spekulativní sogie, vycházející ze zkušenosti filozofů a analýzy dokumentů. Byly kladeny základní otázky po smyslu a směru společenského vývoje, otázky pokroku a úpadku, dějinné zákonitosti Byly formulovány základní vztahy mezi sociálními jevy Představitelé: Platon, Aristoteles, Machiavelli, Hobbes …

2. Období klasické sociologie • 40 léta 19. stol – 20 léta 20 stol.

2. Období klasické sociologie • 40 léta 19. stol – 20 léta 20 stol. • Období velkých teorií • Ze sociální filosofie se vyděluje sociologie, jejímž zakladatelem je Auguste Comte • Snahou bylo vysvětlit celek sociální skutečnosti a zformulovat základní zákonitosti společenského vývoje na základě jednoho principu • Zdroje inspirace hledali první sociologové ve fyzice, chemii, biologii, psychologii a dalších vědách.

Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení • Jako protosociologii označujeme období před vznikem sociologie, jako

Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení • Jako protosociologii označujeme období před vznikem sociologie, jako samostatné vědy ………………………………. . . Antiky 40 let 19. stol. • Jde o období, které trvá od ……………… do …………. sociální filozofie • Základní otázky byly formulovány v rámci tzv. ……………. . neempirická spekulativní která byla převážně …………. . a …………. filozofie • Ze sociální ……………… se vyděluje sociologie. Jejím Auguste Comte zakladatelem je ……………. • Druhé období vývoje sociologie tzv. klasické, lze také jinak teorií označit jako období velkých …………, protože první sociologové se snažili vysvětlit celek sociální skutečnosti na základě 40 let 19. stol jednoho principu. Trvá zhruba od …………. . do 20 let 20 stol ………….

Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) Člověk (jedinec) neurčuje dějinné či sociální procesy

Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) Člověk (jedinec) neurčuje dějinné či sociální procesy ani strukturu společnosti, nýbrž je jimi sám determinován. • Sociální statika - teorie spontánního uspořádání společnosti, vysvětluje podmínky sociální existence jednotlivce, společenskou stavbu. – Základní stavební jednotkou společnosti je rodina, nikoli jednotlivec, jejíž stavba je určována vztahy mezi pohlavími a vztahy mezi pokolením – Společenská stavba je udržována vzájemnou solidaritou rodin • Sociální dynamika - teorie vývoje společnosti – Lidstvo se neustále vyvíjí: Intelekt, poznání a morálka Zdroj: Wikimedia Commons: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Auguste_Comte převažují nad city a pudy. Lidský život se zkvalitňuje a prodlužuje. • Teorie zákona tří stádií vývoje lidského rozumu a společnosti 1. Teologické 2. Metafyzické 3. Pozitivní •

Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) • Zdroj: Wikimedia Commons: http: //cs. wikipedia.

Klasická sociologie: Auguste Comte (1798 – 1857) • Zdroj: Wikimedia Commons: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Auguste_Comte Tři stádia vývoje lidského rozumu a společnosti: – Teologické • Od počátku lidstva až po středověk: snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. • Odpovídající formou vlády je teokracie. • Fetišismus polyteismus monoteismus. – Metafyzické • Nadpřirozené bytosti jsou nahrazeny abstraktními představami (příroda, rozum, idea, pravda, dobro). • Svět je však z nich nevyložitelný a absolutní poznání nedosažitelné, končí destrukcí a skepsí. – Pozitivní • C. chce vypracovat teorii tohoto stádia. • Nadpřirozené síly i abstrakta nahradí fakta pravda je shoda myšlení s fakty.

Cvičení: seřaďte jednotlivá stádia vývoje lidského rozumu jak následují za sebou a přiřaďte k

Cvičení: seřaďte jednotlivá stádia vývoje lidského rozumu jak následují za sebou a přiřaďte k nim jednotlivé charakteristiky! • Pozitivní • Teologické • Metafyzické • Snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. • Poznání skrze abstraktní představy • Orientace na fakta

Řešení • Teologické • Metafyzické • Pozitivní • Snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených

Řešení • Teologické • Metafyzické • Pozitivní • Snaha o absolutní poznání, prostřednictvím nadpřirozených sil. • Poznání skrze abstraktní představy • Orientace na fakta

Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) • Inspirace biologií • Univerzální zákon přirozeného

Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) • Inspirace biologií • Univerzální zákon přirozeného vývoje platí pro celý svět a všechny jevy. Je základním zákonem přírody i společnosti. • „Hmota přechází od neurčité, nesouvislé stejnorodosti do určité, souvislé nestejnorodosti. “ • Sociální jevy jsou nezávislé na individuálních vlastnostech jednotlivců • Sociologie musí zkoumat sociální instituce a analyzovat sociální dogmata - ustálené názory na otázky mezilidského soužití, které se výchovou přenášejí na další generace. Zdroj: Wikimedia Commons: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Herbert_Spencer. jpg

Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) • Společnost je žijícím organismem a jednotlivec,

Klasická sociologie: Herbert Spencer (1820 – 1903) • Společnost je žijícím organismem a jednotlivec, tedy i sociolog, je buňkou: • Nelze se tedy nikdy zcela zbavit svých zájmů, pověr a předsudků, což je největší potíží sociologie. • Tento organismus podléhá univerzálnímu zákonu vývoje : 1. Vyvíjí se a roste: 2. S růstem se prohlubuje složitost jeho stavby 3. Probíhá dělba sociálních činností 4. Má své orgány umožňující životní Zdroj: Wikimedia Commons: pochody – sociální život - instituce http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Herbert_Spencer. jpg

Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení • Základními disciplínami sociologie by dle Comta měla být

Úkol: Doplňte chybějící části tvrzení • Základními disciplínami sociologie by dle Comta měla být teorie Sociální statika spontánního uspořádání společnosti pro kterou razil název: …………… Sociální dynamika a teorie vývoje společnosti tzv. ……………… Vývoj společnosti podléhá jeho teorii zákona tří stádií vývoje lidského rozumu. Je to stádium : Teologické 1. ……………. . . Metafyzické 2. …………………. Pozitivní 3. …………………. • Dle Herberta Spencera platí pro celý svět a všechny jevy univerzální zákon přirozeného vývoje ………………… Je základním zákonem přírody i společnosti. Podle neurčité, nesouvislé stejnorodosti tohoto zákona přechází hmota od ……………………………. . do určité, souvislé nestejnorodosti …………………………. Sociologie by měla studovat tzv. sociální dogmata ………………. . , tedy ustálené názory na otázky mezilidského soužití, které se výchovou přenášejí na další generace. Společnost přirovnával k žijícímu organismu ………………, který se vyvíjí a s růstem se prohlubuje jeho složitost.

Zdroje a literatura • BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238 s.

Zdroje a literatura • BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238 s. ISBN: 978 -80 -7419 -026 -1 • BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128 s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375 s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80 -7203 -124 -4 • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204 s. ISBN 80 -85850 -25 -7 • MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I. , II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80 -7184 -164 -1. • THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4