Deklarace nezvislosti a stava USA Michael Penosil Podkrunohorsk

Deklarace nezávislosti a Ústava USA Michael Přenosil Podkrušnohorské gymnázium, Most

Při vzniku Spojených států amerických sehrály klíčovou podobu dva dokumenty: Deklarace nezávislosti odůvodnila, proč již americké osady nechtějí být nadále britskými koloniemi. Po vyhrané válce za nezávislost byly nejprve přijaté tzv. Články Konfederace (první americká ústava). Dokument vstoupil v platnost již v letech 1776 -1777. Problémem byla především velmi slabá centrální vláda, což vedlo k nefunkčnosti jednotného státu. Proto byly Články nahrazeny 1789 současnou Ústavou Spojených států amerických.

Hlavním autorem Deklarace nezávislosti byl … Přijata byla na Kontinentálním kongresu … …. se dodnes slaví jako Den nezávislosti. Oslavy Dne nezávislosti v Miami 1 -2

Deklarace nezávislosti USA (originální dokument) 3

Úryvky z Deklarace nezávislosti USA. . z úvodu Deklarace: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. Z kterého filosofického směru vycházeli autoři Deklarace? Kde ve stejné době ve světě se setkáváme s hesly o rovnosti lidí?

Myšlenky o rovnosti lidí vycházejí z osvícenství. Rovněž později tvůrci Ústavy USA vycházejí z osvícenských myšlenek o dělbě politické moci. Tyto ideály najdeme např. i při francouzské revoluci, která začíná dva roky po přijetí americké ústavy. (na obr. dobytí Bastily 1789)

Po obecném úvodu se přechází ke konkrétním důvodům, proč nechtějí kolonie dosavadní vládu: !!! Uveď jaké hlavní výtky měli představitelé kolonií proti britské vládě!!! Takové bylo trpělivé strádání těchto kolonií, taková je i nyní nutnost, jež je dohání k tomu, aby změnily své dřívější vládní zřízení. Vláda nynějšího krále Velké Británie je vládou opakovaných křivd a skutků bezpráví, jednoznačně směřujících k zavedení naprostého násilí nad těmito státy. Na důkaz toho nechť jsou nezaujatému světu předložená fakta. Následuje výčet skutků, kterými se Británie proti koloniím prohřešila. Výběr: Odmítal schválit nejprospěšnější a nejnutnější zákony pro veřejné blaho. Vytrvale rozpouštěl sněmovny za to, že se …stavěly proti jeho útokům na práva lidu. Pokoušel se bránit zalidnění těchto států… Udržoval u nás, i v dobách míru, zahálející armády bez souhlasu naší legislatury.

Spojil se s jinými, aby nás podrobil právnímu zřízení, jež je cizí našemu založení a není potvrzeno našimi zákony, dávaje svůj souhlas k činů, vzešlým z domnělé zákonodárné moci: K usazení velkých jednotek ozbrojeného vojska u nás. K zamezení našeho obchodu se všemi částmi světa. K našemu zdanění, aniž bychom dali svůj souhlas. K tomu, aby nás zbavil mnoha případů výsad procesu s porotou. K tomu, abychom byly posláni za moře a tam souzeni za domnělá provinění. K zastavení činnosti našich vlastních zákonodárných sborů, prohlašuje se za oprávněného dávat nám sám jakékoliv zákony. Vzdal se u nás vlády tím, že nám odepřel ochranu a vyhlásil nám válku. Plenil naše moře, pustošil naše pobřeží, pálil naše města a připravoval o život naše lidi. Vladař, jehož charakter je takto poznamenán všemi činy, jimiž se dá označit tyran, nehodí se za vládce svobodného lidu.

Následuje závěrečné prohlášení nezávislosti: Pročež my, představitelé Spojených států amerických, shromáždění na generálním kongresu…slavnostně dáváme na vědomí a prohlašujeme: že tyto spojené kolonie jsou a po právu mají i napříště tvořit SVOBODNÉ A NEZÁVISLÉ STÁTY; že jsou zproštěny jakéhokoliv poddanství vůči britské koruně a že veškeré politické spojení mezi nimi a státem Velkou Británii je a má být naprosto zrušeno; a že jakožto svobodné a nezávislé státy mají plnou moc vyhlašovat válku, uzavírat mír, vstupovat ve spojenectví, navazovat obchodní styky a vykonávat všechny jednání a všechny záležitosti, jak nezávislé státy po právu činí.

5 Přijetí Deklarace na Kongresu: kresba Johna Trumbulla je z roku 1819 a je nepřesná: zástupci kolonií se přijímání Deklarace nikdy takto nesešli, dokument byl podepisován postupně. Hlavním důvodem bylo, že tehdy již rok probíhala válka s Velkou Británií (1775 -1781).

Po vítězné válce s Velkou Británií, která fakticky skončila po bitvě u Yorktownu 1781 a formálně podepsaným mírem v Paříži 1783, se řešilo, jak bude nový stát vypadat. První ústava, tzv. Články Konfederace se ukázaly jako nevhodné, protože zaváděly příliš slabou centrální vládu. Začalo se proto pracovat na druhé ústavě. Zajímavost: Zástupci z jednotlivých kolonií, kteří se na vytváření ústavy podíleli, pracovali pod přísným zákazem vynášet jakékoli informace o přípravě textu, dokud nebude zcela hotov. Nic se nemělo dostat na veřejnost, dokud nebude text jako celek přeložen ke schválení. Na Benjamina Franklina, který už byl starší a rád se občas napil alkoholu (a pak se příliš nekontroloval přitom, co říká), byli dokonce nasazeni lidé, kteří měli hlídat, aby se neprořekl. ? ? ? Proč podle tvého názoru došlo k tomuto utajení? 6 Benjamin Franklin

Ústava USA (přijata 17. 9. 1787 ve Filadelfii) Má tyto části: 1. Preambule 2. Článek 1: moc zákonodárná 3. Článek 2: moc výkonná 4. Článek 3: moc soudní 5. Článek 4: pravomoci států 6. Článek 5: moc federace 7. Článek 6: ratifikace 7

Preambule „My, lid Spojených států, abychom vytvořili dokonalejší jednotu, nastolili spravedlnost, upevnili domácí klid a zabezpečili obranu země, podporovali růst všeobecného blahobytu a zabezpečili dobrodiní svobody sobě i svému potomstvu, dáváme si tuto Ústavu Spojených států amerických“

Článek I: moc zákonodárná Kongres – dvě komory: Sněmovna reprezentantů -zastoupení jednotlivých států podle počtu obyvatel -volební období 2 roky -zvolena může být osoba starší 25 let (+ musí být nejméně 7 let občanem USA) Senát -rovné zastoupení jednotlivých států (z každého států 2 zástupci) -volební období 6 let / každé dva roky volena třetina Senátu -zvolena může být osoba starší 30 let (+ musí být nejméně 9 let občanem USA) Všechny zákony musí projít oběma komorami

Poznámka: Počet míst ve Sněmovně reprezentantů jsou přidělena jednotlivým státům podle počtu obyvatel. Otázka byla koho počítat jako obyvatele. Indiáni počítáni nebyli, problém se projevil v otázce černochů. Došlo ke sporu mezi jižními a severními státy. ? ? ? Kde bylo více černochů – v jižních nebo severních státech? (viz později občanská válka Jih proti Severu) Kdo bude zastávat názor „otroci jsou majetek, ne občané“ a kdo „považovat otroky za majetek je nemorální, jsou to přeci lidé“?

Více černochů bylo v jižních státech, kde pracovali jako otroci na plantážích. Ačkoli jinak Sever vždy kritizoval otroctví jako nemorální, při tvorbě Ústavy argumentoval opačně. Čistě pragmaticky chtěl každý stát co největší zastoupení. Jih chtěl proto, aby i černoši byli započítáni jako občané. Sever naopak tvrdil, že jako otroci nemohou být černoši občany a nemají se proto započítávat, při stanovení počtu zástupců jednotlivých států. Nakonec byl přijat kompromis – černoši byli počítáni jako 3/5 svobodných občanů. Toto bylo zrušeno až 14. dodatkem ústavy z roku 1868. Indiáni neplatící daně nebyli vůbec počítáni mezi občany. 8 -9

Počet Kongresmanů Ve Sněmovně reprezentantů je 435 zástupců. Nejvíce jich má nejlidnatější Kalifornie (53), nejméně Aljaška (1). V Senátu je 100 senátorů (z každého státu 2). Při volbě prezidenta volí tzv. volitelé za každý stát. Počet volitelů odpovídá počtu zástupců v Kongresu. Např. Kalifornie jich má tedy 55 (53 +2), Aljaška 3 (1+2). Pokud získá prezidentský kandidát většinu v nějakém státě, získává všechny volitele za tento stát. Pokud by např. na Floridě kandidát č. 1 získal 32% a kandidát č. 2 33%, získává kandidát č. 2 100% všech volitelských hlasů za stát Florida.

10 Kapitol – sídlo Kongresu

Článek II: moc výkonná Výkonnou moc má vláda a prezident. Prezident je zároveň předseda vlády. Prezident -je volen na 4 roky -zvolen může být člověk, který je starší 35 let a bydlí alespoň 14 let v USA. -je vrchním velitelem vojska i loďstva -má právo milosti a amnestie -se souhlasem Senátu uzavírá mezinárodní smlouvy -se souhlasem Senátu jmenuje vyslance, konzuly, soudce Nejvyššího soudu -pečuje o to, aby byly zákony plněny -má právo vetovat zákony (veto může být přehlasováno, když obě komory znovu potvrdí zákon 2/3 většinou) ? ? ? Jen jediný prezident v historii byl zvolen více jak dvakrát. Který?

Franklin Delano Roosevelt byl prezidentem v letech 1932 -1945 a byl zvolen čtyřikrát. Až v roce 1947 byl přijat 22. dodatek Ústavy, že nikdo nemůže být zvolen prezidentem více jak dvakrát. Do té doby to všichni respektovali jako nepsané pravidlo, porušil to právě Roosevelt. 11

Bílý dům ve Washingtonu – sídlo prezidenta 12

První čtyři prezidenti USA 1 -George Washington 2 -John Adams 3 -Thomas Jefferson 4 -James Madison 1– 3 2– 4 13 -16

Známí prezidenti 20. století – přiřaď obrázky k jménům: 1 2 4 3 7 Truman Obama Reagan Clinton Bush Eisenhower Kennedy 6 17 -23 5

1 – Barack Obama 2 – Ronald Reagan 3 – John F. Kennedy 4 – Bill Clinton 5 – George W. Bush 6 – Dwight Eisenhower 7 – Harry S. Truman Zjisti, v kterých letech tito prezidenti úřadovali a k jakým politickým stranám patřili. Kdo je v současné době prezidentem USA? + Kolikátým prezidentem USA je? Který z těchto prezidentů byl v úřadě nejkratší dobu.

1 – Barack Obama od 2009, demokrat 2 – Ronald Reagan 1981 -1989, republikán 3 – John F. Kennedy 1961 -1963, demokrat 4 – Bill Clinton 1993 -2001, demokrat 5 – George W. Bush 2001 -2009, republikán 6 – Dwight D. Eisenhower 1953 -1961, republikán 7 – Harry S. Truman 1945 -1953, demokrat Současným prezidentem je Barack Obama – je to 44. prezident USA. Nejkratší dobu byl prezidentem Kennedy, v roce 1963 byl zabit při atentátu.

Článek III. – moc soudní Soudní moc má soustava nezávislých soudů v čele s Nejvyšším soudem. Nejvyšší soud je nezrušitelný a soudci jsou voleni na doživotí. Na obrázku sídlo Nejvyššího soudu ve Washingtonu. 24

Důležitou součástí americké ústavy jsou její dodatky. Dodnes jich bylo přijato celkem 27. Prvních 10 dodatků přijato v roce 1791. Tyto první dodatky jsou také označovány jako Listina práv Výběr: 1. dodatek: Kongres nesmí vydávat zákony, zavádějící nějaké náboženství, nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Právě tak nesmí vydávat zákony, omezující svobodu slova nebo tisku, právo pokojně se shromažďovat…. 2. dodatek: …právo lidu držet a nosit zbraň nesmí být omezováno 4. dodatek: Právo národa na ochranu svobody osobní a domovní, písemností a majetku nesmí být porušováno neoprávněnými prohlídkami a konfiskacemi. . .

5. dodatek: …nikdo nesmí být zbaven života, svobody nebo majetku bez řádného soudního procesu, soukromý majetek může být vyvlastněn jen za náhradu. 6. dodatek: V každém trestním procesu má obžalovaný právo na rychlé a veřejné přelíčení před nestrannou porotou… Obžalovaný má právo být informován o příčině a povaze obžaloby…, má právo mít na svou obranu obhájce. 7. dodatek: …žádná skutečnost, již přezkoumaná porotním soudem, nemůže podléhat dalšímu přezkoumání jakýmkoli soudem… 8. dodatek: Zákaz nadměrných pokut a krutých a mimořádných trestů 13. dodatek (1865): Ve Spojených státech…je zakázáno otroctví… 14. dodatek (1868): Všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech… jsou občany Spojených států…

15. článek (1870): Spojené státy…nesmějí popřít ani omezit volební právo žádného občana Spojených států z důvodů rasových… 18. dodatek (1919): Zakazuje se výroba, prodej nebo doprava omamných nápojů… 19. dodatek (1920): Spojené státy…nesmějí popřít ani omezit volební právo občanů Spojených států z důvodů pohlaví. 21. dodatek (1934): 18. dodatek k Ústavě Spojených států se tímto ruší… 22. dodatek (1947): Nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát… 27. dodatek (1993): …jakékoli zvýšení nebo snížení náhrad pobíraných senátory nebo členy Sněmovny reprezentantů vstoupí v platnost až po nejbližších volbách…

TEST: Vyber správnou variantu (je možné více variant): 1. Zákonodárnou moc má v USA: A-Kongres B-prezident C-vláda D-Senát a Sněmovna repr. 2. Prezident USA je volen na: A-2 roky B-4 roky C-5 let D-6 let 3. Prezident USA A-má právo veta B-přijímá zákony C-jmenuje soudce NS D-má právo rušit rozhodnutí Nejvyššího soudu 4. Občan USA má z ústavy právo A-nosit zbraň B-vlastnit otroky D-na základní lékařskou péči 5. Počet kongresmanů je: A-100 B-435 C-535 C-na svobodu slova D-dva z každého státu

TEST: Správné odpovědi: 1. Zákonodárnou moc má v USA: A-Kongres D-Senát a Sněmovna reprezentantů 2. Prezident USA je volen na: B-4 roky 3. Prezident USA A-má právo veta C-jmenuje soudce Nejvyššího soudu 4. Občan USA má z ústavy právo A-nosit zbraň C-na svobodu slova 5. Počet kongresmanů je: C-535

Které z následujících tvrzení je pravdivé / nepravdivé? 1. Černoši mají dnes 3/5 volební právo oproti bělochům. 2. Nejvíce obyvatel v USA je v Kalifornii. 3. V USA se po 1. světové válce nesměl prodávat alkohol. 4. F. D. Roosevelt porušil ústavní dodatek tím, že kandidoval víc jak dvakrát na prezidenta. 5. Každých 6 let se vymění třetina Senátu. 6. Třetím americkým prezidentem byl autor Deklarace nezávislosti. 7. Za stejnou věc nemůže být nikdo souzen dvakrát. 8. Trest smrti v USA je v rozporu s ústavním dodatkem, který říká, že nikdo nemůže být zbaven práva na život. 9. Současný prezident patří k Demokratické straně. 10. Indiáni nejsou občany USA.

Odpovědi: 1. Černoši mají dnes 3/5 volební právo oproti bělochům. NE – bylo zrušeno 14. dodatkem ústavy v roce 1868 2. Nejvíce obyvatel v USA je v Kalifornii. - ANO 3. V USA se po 1. světové válce nesměl prodávat alkohol. - ANO 4. F. D. Roosevelt porušil ústavní dodatek tím, že kandidoval víc jak dvakrát na prezidenta. – NE, dodatek byl přijat až po jeho smrti 5. Každých 6 let se vymění třetina Senátu. – NE, třetina Senátu se mění každé dva roky 6. Třetím americkým prezidentem byl autor Deklarace nezávislosti. – ANO (Thomas Jefferson) 7. Za stejnou věc nemůže být nikdo souzen dvakrát. - ANO 8. Trest smrti v USA je v rozporu s ústavním dodatkem, který říká, že nikdo nemůže být zbaven práva na život. – NE, nikdo nesmí být zbaven života bez řádného procesu – pokud je u soudu odsouzen k smrti, není to protiústavní. 9. Současný prezident patří k Demokratické straně. - ANO 10. Indiáni nejsou občany USA. – NE, zrušeno 14. dodatkem ústavy roku 1868

Srovnání Ústavy USA s Ústavou ČR Které z následujících tvrzení je pravdivé / nepravdivé? 1. Americký prezident má větší pravomoce než český. 2. Senátoři v ČR a v USA jsou voleni na stejné období. 6 let 3. Americký a český prezident jsou voleni na stejné období. 4 roky 4. Parlament má v USA i v ČR dvě komory. 5. Z ústavy mají občané v USA i v ČR právo nosit zbraň. 6. Prezidentské veto lze snadněji přehlasovat v ČR. 7. Prezident nemůže v obou zemích kandidovat potřetí za sebou. 8. Pro senátora platí v obou zemích stejné věkové omezení. 30 let

Srovnání Ústavy USA s Ústavou ČR Odpovědi: 1. Americký prezident má větší pravomoce než český. ANO, role českého prezidenta je spíše reprezentativní 2. Senátoři v ČR a v USA jsou voleni na stejné období. 6 let ANO 3. Americký a český prezident jsou voleni na stejné období. 4 roky NE, český prezident je volen na pět let. 4. Parlament má v USA i v ČR dvě komory. ANO 5. Z ústavy mají občané v USA i v ČR právo nosit zbraň. NE, česká ústava takové právo negarantuje 6. Prezidentské veto lze snadněji přehlasovat v ČR. ANO, stačí nadpoloviční většina všech poslanců, v USA 2/3 7. Prezident nemůže v obou zemích kandidovat potřetí za sebou. ANO 8. Pro senátora platí v obou zemích stejné věkové omezení. 30 let NE, v ČR může být senátorem občan starší 40 let.