esk prvo ve stedovku Mgr Michael Penosil Podkrunohorsk

České právo ve středověku Mgr. Michael Přenosil Podkrušnohorské gymnázium, Most

Základní formy práva ve středověku a raném novověku: Právní obyčej Rozhodnutí panovníka Soudní nález Právní knihy Sněmovní usnesení Kodifikace

Právní obyčej Především v nejstarších dobách. Morální normy dány starými rodovými obyčeji – zvykovým právem přenášeným ústní tradicí (většina lidí tehdy negramotná). Hlavní zdroj práva až do 16. století. -boží soudy (ordály) -krevní msta -kolektivní odpovědnost a kolektivní výkon trestu -symbolika trestů

Rozhodnutí panovníka: Statuta, výsady, dekreta, privilegia… Příklady: Výsady Boleslavovy 993 (biskup Vojtěch má pravomoc rozhodovat v manželských záležitostech) Dekreta Břetislavova 1039 (monogamnost manželství, zákaz cizoložství, proti opilství, proti práci v neděli, pohřbívání jen na křesťanských hřbitovech) Výsady Soběslavovy (upravují postavení cizinců v Praze) Horní zákoník Václava II 1300 -1305 Karlův zákoník (nepřijat kvůli odporu šlechty) Břetislavova socha v Chrudimi

Soudní nález Když nebyl podklad v obyčejích, nebo když se soudci rozhodli odchýlit se od nich, mohli právo nalézat – vytváří novou normu. V anglosaských zemích pak jako precedens závazné pro další soudy. U nás soudní nálezy do 1541 jen ve zlomcích – po tomto datu jsou zachovány skoro kompletně – proč? Soudní nálezy se objevují jen ve stavovském státě, v absolutistickém ne – proč?

V roce 1541 je zhoubnému požáru na Pražském hradě V absolutistickém státě není prostor pro volné úvahy soudce zákonodárnou moc má panovník. Pražský hrad před požárem – vyobrazení z roku 1493

Právní knihy – soukromá sepsání práva, soubory právních obyčejů, neměly platnost zákonů, ale byly používány na soudech. Nejstarší česká právní kniha – Kniha rožmberská (13 -14. století) (šlechtické právo procesní, majetkové a trestní Ondřej z Dubé – Práva zemská česká (14 -15 století), dlouholetý nejvyšší sudí, vrchol českých právních knih v předhusitské době Viktorin Kornel ze Všehrd – O právech, soudech a deskách země České knihy devatery (konec 15. století), profesor na univerzitě, nejlepší výklad práva té doby a popsání průběhu procesu na zemském soudě.

Sněmovní usnesení (hlavně 15 -16 století) -usnesení zemského sněmu -vydávána tiskem -kladena do zemských desek (vznikají asi za Přemysla Otakara II. ) -význam roste v růstem významu zemského sněmu a soudu -zápis v zemských deskách dokladem vlastnictví nemovitosti -přísný režim u zemských desek zemské desky

Kodifikace zemského práva souborné, oficiální sebrání právních norem 1300 -1305 – kodifikace horního práva 1355 – neúspěšný Maiestas Carolina 1500 – Vladislavské zemské zřízení 1517 – Smlouva svatováclavská (doplněk k VZZ) 1549 – nové vydání VZZ (zvýrazněna úloha panovníka, omezena práva stavů) 1627 – Obnovené zřízení zemské V 16. století i kodifikace městského práva 1579 – Práva městská Království českého (závazné, upravuje život ve městech – městská práva, soudnictví…)

Soudní řízení -zprvu útok na soukromou osobu je její záležitost, ne útok na veřejný zájem -později i trestné činy jejichž stíhání zajišťováno státem -podnět k řízení proto od soukromé osoby nebo jeho blízkých -po podání žaloby jsou obě strany obeslány -pokud jedna strana třikrát nepřijde k soudu, ztrácí při -dokazování: zemské desky, listiny, svědectví, přísahy, ohledání místa -proti lidem nižších vrstev někdy používání tortury (především u trestních sporů) – vypovědi na mučidlech psány do smolných knih

V době předhusitské velký význam božích soudů (ordálů) (nízká autorita státní / soudní moci, proto se dovolávají Boží autority, soudci rezignují na hledání pravdy, jen sledují dodržení pravidel) Typy ordálů: souboj (člověk mohl zastoupen, pokud žena, muž po pás v díře) / rozžhaveným železem (pokud to vydrží, případně do toho přísaha) / vodou (potopení – zůstane na hladině? , někdy i do vroucí vody) / přísaha (nesmí se přeřeknout) ordály vodou a rozžhaveným železem

Nerovnost lidí před zákonem: -společenské postavení -věk (nedá se přesně stanovit, podle sekundárních pohlavních znaků) -čest (zachovalost cti) jako nečestná určitá povolání (kati, nevěstky…) lidé nemanželského původu, kdo byl na pranýři, ztráta cti formou trestu „Kdyžby rovný rovnému podle urození před králem dal políček, tehdy ten, jemuž dán políček, má jemu díti zase dva, v každé líce jeden a pěstí v nos. Pakližby větší nižšímu dal, totiž šlechtic vladykovi, neb vladyka chlapu, tehdy taktéž mu má dáti zase dva, a pěstí v nos. Ale kdyžby nižší vyššímu dal, totiž vladyka šlechtici, nebo měštěnín vladykovi a tu popaden byl: má jemu uťata ruka býti. Ale kdyžby chlap vladykovi nebo šlechtici měl políček dáti, a tu popaden byl: má jemu i s hrdlem na milost odsouzen býti, aby z něho činil, což se jemu zlíbí. Články 35 -37, Řád práva zemského, konec 13. století

TRESTY 1. Tresty smrti – často kruté a symbolické 1 A – stětí 1 B – oběšení 1 C – upálení 1 D – rozčtvrcení 1 E – zahrabání za živa Symbolismus: žhář býval upalován zrádce, který sliboval věrnost a zradil (má rozpolcenou osobnost), byl často rozčtvrcen. Stětí spíše výsada urozených vrstev. Pro neurozené bylo nejčastější oběšení.

rozčtvrcení

Na obrázku je nejznámější hromadná poprava v našich dějinách. Kdy k ní došlo, za co byli obvinění popraveni?

Šlo o exekuci na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621, bylo zde popraveno 27 členů protihabsburského odboje (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Někteří byli sťati, jiní oběšeni, někteří byli posmrtně rozčtvrceni a části těl rozeslány do různých částí země a vystaveny).

Na Staroměstském tvoří bílé dlažební kostky 27 křížů jako přípomínku exekuce.

DALŠÍ TRESTY: 2. Mrzačící tresty (useknutí ruky, nohy, oslepení, vytržení jazyka) 3. Majetková postižení (pokuta / plenění – zpustošení majetku) 4. Ztráta cti (často spojeno s veřejným zostuzením – pranýř) 5. Vyhnání z města 6. Vězení (především u městských soudů)