Dchaj vzdunicemi tracheje kter jsou ektodermlnho pvodu Kyslk

§ Dýchají vzdušnicemi (tracheje), které jsou ektodermálního původu. Kyslík rozvádějí přímo k tkáním. Vyúsťují na bocích trupu popř. hrudi a zadečku párovými průduchy (stigmata). Cévní soustava roznáší pouze živiny nikoli kyslík. Vzdušnicovci vylučují. malpighickými trubicemi § Hlavové končetiny: 1. tykadla 2. kusadla(mandibuly) 3. čelisti (maxily) 4. spodní pysky-srostlé čelisti svrchní pysk kryje ústní otvor

Mnohonožky – třída ČLENOVCŮ, jejichž tělo se skládá ze zdvojených článků vzniklých splynutím dvou původních článků. Každý článek nese 2 páry nohou a 2 páry dýchacích průduchů. Pokožka mnohonožky je kryta pevnou kutikulou, prosycenou vápenatými solemi, počet nohou kolísá mezi 13 – 300 páry. Mnohonožky žijí ve vlhké půdě, živí se rozkládající se rostlinnou hmotou, bakteriemi a podhoubím. Mnohonožky zemní je hojná v půdě polí a zahrad, někdy škodí na klíčící zelenině. Svinule lesní je hojná v lesní listové opadance; živí se spadaným listím. Při ohrožení se mnohonožky svinují.

§ nadtř. mnohonozí Tělo je rozděleno na hlavu a trup. Na každém článku trupu je jeden pár končetin. § tř. drobnušky, stonoženky Velké do 1 cm, rozkládají organický materiál. Mohou mít 6, 8 nebo 10 párů končetin. Žijí v lesní hrabance. § tř. mnohonožky Jsou všežraví, žerou detrit, řasy a části rostlinných těl. Na hlavě mají slabá krátká tykadla a pár jednoduchých oček. Tělo kulového průřezu je kryto kutikulu vyztuženou Ca. CO 3. Nohy jsou umístěny vespodu těla. Dvojice tělních článků splývají, a proto jsou na každém článku 2 páry nohou a stigmat. Od průřezu těla a umístění nohou se odvíjí pomalý pohyb. Pohlavní orgány vyúsťují v přední části těla. Mnohonožky bývají vybaveny pachovými žlázami, kterými vylučují odporně páchnoucí HCN, kys. octovou či chinon. mnohonožka zemní: žije v opadance, pod kameny, 3 cm dlouhá chlupule, hrbule, chobotule, svinule, plochule § tř. stonožky Stonožky jsou dravci, a proto je pro ně důležitý rychlý pohyb. K tomu jsou uzpůsobeny hbitýma silnýma nohama, které vyrůstají po stranách těla oválného průřezu. Poslední pár nohou je přeměněn na tzv. vlečné nohy, které obsahují chemo- a fotoreceptory - stonožka je schopna zaregistrovat nepřítele i zezadu. První pár nohou tvoří silná kusadla, tzv. kusadlové nožky, s vyústěním jedové žlázy.

Mnohonožka zemní

§ Stonožky – třída ČLENOVCŮ s protáhlým článkovaným tělem; každý článek je opatřen párem končetin. První pár hrudních končetin je přeměněn v tzv. kusadlové nožky, do kterých ústí jedová žláza. Stonožky jsou draví půdní členovci s noční aktivitou. Nejhojnější je stonožka škvorová

Stonožka škvorová

§ Pohlavní orgány vyúsťují v zadní části těla. stonožka škvorová: pod kmeny, kůrou, kameny, loví korýše a larvy, náš nejhojnější druh § zemivka žlutavá: u nás velmi rozšířená, tenké tělo bíložlutě zbarvené, loví malé žížaly § stonoha obrovská: největší druh - 30 cm, může způsobit omdlení nebo zvracení, vyskytuje se v Amazonii § strašník: dlouhé nohy, složené oči, obývá travnaté plochy vzácně na Znojemsku nebo Pálavě, jinak ve Středomoří

Scolopendra cingulata