Trval pletiva Rostlinn pletiva dlen n Podle schopnosti

Trvalá pletiva

Rostlinná pletiva (dělení) n Podle schopnosti dělení rozlišujeme: n Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých pletiv: n q q q Krycí – kryjí povrch rostliny Vodivá – vedení roztoků v těle rostliny Základní – všechny buňky mezi krycími a vodivými pletivy

Trvalá pletiva Rozdělení podle : 1. uspořádání buněčné stěny 2. funkce

1. tenká buněčná stěna • parenchym • prozenchym

1. tenká buněčná stěna • Aerenchym - mnoho mezibuněčných prostor se vzduchem

1. zesílená buněčná stěna v místě dotyku buněk • kolenchym

1. zesílená buněčná stěna po celém obvodu buňky • sklerenchym

2. Pletiva podle funkce a) krycí pletiva b) vodivá pletiva c) základní pletiva

a) krycí pletiva • epidermis • Rhizodermis - na povrchu kořenů

a) krycí pletiva • trichomy žlaznaté a krycí • trichomy žahavé

krycí pletivo – průduch(stomata)

b) vodivá pletiva • cévní svazky • úplný cévní svazek • uzavřený • otevřený

b) vodivá pletiva • cévní svazky • neúplný cévní svazek • centrický • radiální

Vodivá pletiva • slouží k vedení roztoků na dlouhé vzdálenosti. • Dělíme je na: - xylém (dřevní část cévního svazku) - floém (lýková část) • obě prostupují všechny části rostliny.

Xylém (dřevní část vodivých pletiv) • slouží k rozvodu vody a minerálů z půdy. Směr je vždy od kořene k listům. • Jedná s o tzv. vzestupný proud neboli transpirační proud.

Xylém 1. Tracheidy (cévice) - jsou tvořeny úzkými a protáhlými buňkami. Jejich příčné stěny nejsou proděravělé. Transport probíhá přes ztenčeniny v příčných stěnách. Transport je usnadněn tím, že příčné stěny nejsou lignifikované a jejich necelulózní složky jsou rozpuštěné. 2. Tracheje (cévy) - buňky jsou širší a kratší než u tracheid, ale spojují se do sloupců. Těmto sloupcům říkáme tracheje (cévy). Sousední buněčné stěny jsou téměř nebo úplně rozpuštěny. Tracheje nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

Tracheidy a tracheje Céva z mahagonovníku Tracheidy a tracheje

Floém (lýková část vodivých pletiv) • slouží k rozvodu asimilátů z listů ke kořenům (asimilace = proces, při kterém organismy přijímají látky a energii z vnějšího prostředí a přeměňují je na látky vlastní jejich tělu), jedná se o tzv. asimilační proud. • Asimiláty mohou být eventuelně vedeny i k jiným nezeleným částem rostliny, jako jsou květy, plody a semena. • Nejčastějším asimilátem je sacharóza, též voda a další organické látky.

Floém

Sítkové buňky • sítkové buňky jsou v dospělosti živé… • …avšak chybí jim jádro, ribosomy a vakuoly • metabolickou podporu zajišťují tzv. průvodní buňky, jejichž ribosomy pracují nejen pro průvodní buňky, nýbrž i pro sítkové buňky

Sítkovice jsou kratší a širší než sítkové buňky, sítková políčka jsou orientována v těchto buňkách ve směru transportu, velikost pórů se zvětšuje. Sítkovice nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

c) základní pletiva • asimilační pletiva – fotosyntéza • zásobní pletiva – v kořenech, semenech, hlízách • vyměšovací – idioblasty, mléčnice, medníky

Stručný přehled končí… obrázky použity z internetu