ZKLADN VTN LENY PODMT A PSUDEK PODMT ZKLADN

ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY PODMĚT A PŘÍSUDEK

PODMĚT ZÁKLADNÍ VĚTNÝ ČLEN SPOLU S PŘÍSUDKEM TVOŘÍ ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICI – ZSD PTÁME SE NA NĚJ 1. PÁDEM – OTÁZKA KDO, CO? ZKRATKU MÁ: Po A PODTRHÁVÁME HO ROVNOU ČAROU. Po Maminka v kuchyni vaří. – Kdo, co vaří? Maminka.

DRUHY PODMĚTU 1. VYJÁDŘENÝ – je přímo obsažen ve větě. Kdo, co kvetly? Růže. Po Na zahradě kvetly růže. 2. NEVYJÁDŘENÝ - lze ho poznat z kontextu věty (Já, My, Vy, Oni) Píše se do závorky před, nebo za větu. Po Dnes nikam nepůjdu. (Já) Kdo, co nikam nepůjdu? Já. 3. VŠEOBECNÝ Hlásili to v rozhlase. Dávali to v kině. Prodávali to na trhu

VŠEOBECNÝ PODMĚT Nepoznáme koho přesně se to týká, mnoho lidí. 1)Recepty, pracovní postupy: Maso pečeme dvě hodiny. Čočku máčíme přes noc. 2) Mnoho lidí, které nedokážeme pojmenovat: Hlásili to v rozhlase, televizi. Hráli to v kině. 3) Ve rčeních, příslovích a přirovnáních: Řval, jakoby ho na nože brali. Jak si usteleš, tak si lehneš.

JAKÝM SLOVNÍM DRUHEM MŮŽEME PODMĚT VYJÁDŘIT: Podstatným jménem: Maminka vaří. Kdo, co vaří? Maminka. Přídavným jménem: Nemocný přišel k doktorovi. Kdo, co přišel k doktorovi? Zájmenem: Nikdo to neviděl. Kdo, co to neviděl? Nikdo. Číslovkou: První vyhrál medaili. Kdo, co vyhrál medaili? První. Infinitivem slovesa: Hrát fotbal ho baví. Kdo, co ho baví? Hrát. Citoslovcem: Ozvalo se tiché au. Kdo, co se ozvalo? Au. Jiný slovní druh: Příslovce: Kde je příslovce. Kdo, co je příslovce? Kde. Předložka: Na je předložka. Kdo, co je předložka? Na. Spojka: Ale je spojka. Kdo, co je spojka? Ale.

PODMĚT MŮŽE BÝT: HOLÝ: Maminka vaří v kuchyni. Po ROZVITÝ: Naše maminka vaří v kuchyni. Jaká maminka? Naše. slovo. Podmět rozvíjí další Po NĚKOLIKANÁSOBNÝ: Maminka, babička a sestra vaří v kuchyni. Po Kdo, co vaří v kuchyni? Maminka, babička a sestra. = JE TO JEDEN VĚTNÝ ČLEN!!

PŘÍSUDEK ZÁKLADNÍ VĚTNÝ ČLEN SPOLU S PODMĚTEM TVOŘÍ ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICI – ZSD VYJADŘUJE, CO PODMĚT KONÁ, CO DĚLÁ ZKRATKU MÁ: Př A PODTRHÁVÁME HO VLNOVKOU. Po Př Maminka v kuchyni VAŘÍ. Co dělá maminka? Vaří.

DRUHY PŘÍSUDKU PŘÍSUDEK SLOVESNÝ Ø Je vyjádřen určitým tvarem (ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (to má samo o sobě význam, pod tímto slovesem si můžeme představit konkrétní děj nebo činnost) Ø Vždy musíme označit celý přísudek (všechny tvary slovesa, které jsou Součástí přísudku: byli bychom se vrátili, letěl jsem, umývá se PŘÍSUDEK JMENNÝ BEZE SPONY – JE MÉNĚ ČASTÝ Mladost radost. (Můžeme si doplnit: je)

PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU (SLOVESNĚ JMENNÝ) Tvoří ho sponová (neplnovýznamová slovesa – potřebují něčím doplnit): BÝT, BÝVAT + Podstatné nebo přídavné jméno (méně často příslovce, infinitiv) Po STÁT, STÁVAT SE Př Šaty jsou modré. Po Př Maminka se stala herečkou.

POZOR Sloveso být může být i plnovýznamové (nepotřebuje ničím doplnit) = EXISTOVAT, NACHÁZET SE Př. : Strašidla nejsou. Na půdě jsou staré věci. I PŘÍSUDEK MŮŽE BÝT: Holý: Naše maminka vaří. – žádné další slovo ho nerozvíjí. Rozvitý: Naše maminka vaří v kuchyni. – Kde vaří? V kuchyni. Př Několikanásobní: Naše maminka vaří, peče i smaží. = jeden větný člen Př.