Pstavek samostatn vtn len osloven citoslovce vsuvka Nikola

Přístavek, samostatný větný člen, oslovení, citoslovce, vsuvka Nikola Vykydalova

Přístavek o o o shodný přívlastek volně připojený, jehož základem je podstatné jméno je zpravidla rozvitý a stojí za řídícím jménem přístavek se odděluje čárkou

Příklady 1. 2. 3. 4. 5. Jan Neruda, český básník, žil na Malé Straně v Praze. Moji rodiče se rozhodli vrátit do Brna, svého rodiště. Jaroslav Seifert, jeden z nejznámějších spisovatelů, nositel Nobelovy ceny, je zastoupen v naší knihovně. Já(, )Lenka Novotná(, )prohlašuji, že jsem nevinná. Pivo, víno, lihoviny, prostě veškerý alkohol, se prodává až od osmnácti let.

Zapamatuj si! čárku píšeme před spojovacími výrazy - a to, a sice, tj. , které uvozují jeden z typů přístavkové konstrukce o tituly za jménem a zkratky firem oddělujeme také čárkou K dopravě můžeme využít služeb vlaků, a to vnitrostátních i mezinárodních. Mgr. Petr Novák, Dr. Sc. o

Vsuvka o o o je volně vložena do věty není v ní mluvnicky začleněna doplňuje větu vyjadřuje stanovisko mluvčího k sdělení objevuje se v mluvených i psaných projevech v psaném projevu se odděluje čárkami nebo pomlčkami

Příklady 1. 2. 3. 4. Připravte se, jak bylo řečeno, na nejhorší. Bylo to, zdá se mi, někdy v říjnu. Řeka zamrzla a lidé, to víte, chodili po ledu na druhou stranu. Zlato, jak známo, má velkou cenu.

Zapamatuj si! některé ustálené jednoslovné vsuvky se čárkami oddělovat nemusí Zkus je najít v následujících větách: 1. Tak to bude myslím nejhorší. 2. Řekni to prosím Veronice. 3. Stihneš to doufám do večera. 4. Vzal si mě prý z lásky. 5. Máme dnes tuším jen matematiku. o

Řešení 1. 2. 3. 4. 5. Tak to bude myslím nejhorší. Řekni to prosím Veronice. Stihneš to doufám do večera. Vzal si mě prý z lásky. Máme dnes tuším jen matematiku.

Oslovení o 1. 2. 3. 4. oslovení v 5. pádě oddělujeme z obou stran čárkou Jano, pojď se mnou. Co takhle svatba, princi? Pořád ti, Karle, volám. Vážení rodiče, dovolte mi, abych vás pozval na třídní scházky.

Samostatný větný člen o o stojí před nebo za větou má vlastní větnou konstrukci bývá zastoupen zájmenem od vlastní věty ho oddělujeme čárkou

Příklady 1. 2. 3. 4. 5. Rozbitou vázu, tu jen tak neslepíš. Verše, ty mám ráda. V Krkonoších, tam jsem bylo před rokem. Zpívat, to byl vždycky můj sen. Najít ho, to byla ale lahůdka.

Citoslovce ve větě oddělujeme čárkou Hurá, už zase vedeme. o pokud má funkci větného členu, neoddělujeme ho čárkou Motorka vrrr a byla pryč. Žába žbluňk do vody. o

Příklady Ve větách doplňte čárku a rozlište vsuvku, samostatný větný člen, oslovení, citoslovce a přístavek. 1. Jaromír Jágr český hokejista hraje v Rusku. 2. Fuj to jsem se lekl. 3. To je zlý živel ta voda. 4. Au to je bolest.

Řešení 1. 2. 3. 4. Jaromír Jágr, český hokejista, hraje v Rusku. (přístavek) Fuj, to jsem se lekl. (citoslovce) To je zlý živel, ta voda. (SVČ) Au, to je bolest. (citoslovce)

Příklady 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Bude to myslím jen na tobě. To mi neříkej Petře! Mami můžeš mi prosím dát vodu. V Moskvě tam jsem ještě nebyla. Moje sestra bydlí stejně jako bratr v Brně. Haló je tam někdo? Starostí těch mám hodně.

Řešení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Bude to myslím jen na tobě. (vsuvka) To mi neříkej, Petře! (oslovení) Mami, můžeš mi prosím dát vodu. (oslovení, vsuvka) V Moskvě, tam jsem ještě nebyla. (SVČ) Moje sestra bydlí, stejně jako bratr, v Brně. (vsuvka) Haló, je tam někdo? (citoslovce) Starostí, těch mám hodně. (SVČ)

Použitá literatura Havránek, B. – Jedlička, A. : Stručná mluvnice česká. Praha 1998. Kolektiv autorů Ústavu českého jazyka FF MU: Příruční mluvnice češtiny. Praha 2000. Janovec, L. a kol. : Na co se často ptáte. Jak používat čárku a interpunkční znaménka. Praha 2006. Mašková, D. : Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč 2005.