Podmt a psudek Vedlej vta podmtn a psudkov

Podmět a přísudek. Vedlejší věta podmětná a přísudková Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III. , Masarykova 412 Dostupné na www. 7 zskolin. cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1. 4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Věta jednoduchá a souvětí Po. Přís. l Maminka balila dárky. → věta jednoduchá Po. Přís. Po. Přís. l Maminka balila dárky a tatínek žehlil prádlo. → souvětí l Věta jednoduchá má jednu základní skladební dvojici (1 podmět a 1 přísudek). l Souvětí je tvořeno dvěma a více větami jednoduchými.

Podmět l Žáci 6. A turnaj vyhráli. Zvítězit ale nebylo lehké. Sedm jich vzdalo před koncem. Podmětem může být jakýkoliv slovní druh! l Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti l ptáme se na něj: KDO, CO? l musí být VŽDY V 1. PÁDĚ!!!

Podmět l Podmět může být: ¡vyjádřený Jana si čte knihu. ¡nevyjádřený Je napínavá. (podmět je zde znám z předchozí věty – ona, ta kniha) ¡všeobecný Tak nám zabili Ferdinanda! (oni, nevíme přesně kdo to udělal)

Podmět l Podmět může také být: ¡holý – nevážou se na něj žádné další větné členy Koně se pásli v ohradě. ¡rozvitý – vážou se na něj další větné členy Malý chlapec si hrál na pískovišti. ¡několikanásobný – několik členů ve větě má společný přísudek Koťata a štěňata si společně hrála na zahradě.

Vedlejší věta podmětná Kdo, co mě potěšilo? vedlejší věta podmětná l Potěšilo mě, Přísudek že si na mě vzpomněl. Podmět l Potěšila mě jeho vzpomínka na mě. l vedlejší věta podmětná vyjadřuje/nahrazuje podmět věty hlavní, řídící l Ptáme se na ni KDO, CO? a větou hlavní (řídící) l Věta hlavní v tomto případě nemá podmět l Nejčastěji je uvozena výrazy kdo, co, že, aby, kdyby, kdy, kam, jak

Vedlejší věta podmětná Příklady vedlejších vět podmětných: l Nevím, kdy přijde. l Už se ví, kdo to udělal. l Bylo mi doporučeno, abych se víc učil. l Víte, jak se to stalo? l Že to není pravda, to opakuje pořád dokola. l POZOR! l Věta vedlejší je vždy uvozena (=má na začátku) SPOJOVACÍM VÝRAZEM

Přísudek Přís. l Jana se češe. Jana je učesaná. l Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá, přisuzuje podmětu činnost, stav nebo změnu stavu nebo jaký je l Ptáme se na něj: Co podmět dělá? Co se o něm říká? Co se s podmětem děje? l Bývá vyjádřen slovesem v určitém tvaru.

Přísudek l Druhy přísudku: ¡ přísudek slovesný l Maminka usmažila řízek. Honza se směje. ¡ přísudek slovesně jmenný = jmenný se sponou (složený) l Velryba je savec. Jeho výkon se stával nejistým. Bára je ve firmě asistentkou. Tatínek se musel vrátit. Voda přestala téct. Začal se učit anglicky. SPONY: l sponová slovesa: být, bývat, stávat se l fázová slovesa: začnout, přestat, … l modální slovesa: moci, muset, chtít, … l kategoriální slovesa: dát (příkaz), vést (jednání), uzavřít (mír), …

Přísudek ¡přísudek jmenný bez spony (věta neobsahuje určité sloveso, ale dělí se na část podmětnou a přísudkovou) lpřísloví, rčení • Sliby, chyby. loznámení, telegramy, nadpisy • Vchod zezadu. Pes – přítel člověka. lcitoslovce místo přísudku • Vrabec frrr ze střechy.

Vedlejší věta přísudková jmenná část přísudku l Obloha byla, Podmět spona vedlejší věta přísudková jako když ji vymete. jmenná část přísudku l Obloha byla jako vymetená. l Nahrazuje jméno v přísudku jmenném se sponou l Ve větě řídící zůstává spona, vedlejší větou je pak vyjádřeno přísudkové jméno (jmenná část) l Můžeme na ni odkazovat zájmeny, které nejsou větnými členy l Vyskytuje se zřídka l Věta hlavní často končí na sponové sloveso

Vedlejší věta přísudková Příklady vedlejších vět přísudkových: l Babička měla vlasy, jako když padne bílý sníh. l Náš tatínek nebyl z těch, kdo se bojí. l Dominik zůstal stát, jako když ho opaří. l Krajina byla, jako když ji pocukruje. l Lidé vždy nejsou, jak vypadají.

Děkuji za pozornost.