STTN SPRVA V OCHRAN VEEJNHO ZDRAV OVZ Mgr

STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. UČO 18452; aperina@med. muni. cz Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU UKB 21/316 Prezentace obsahuje obecný úvod do problematiky a dále již převážně reflektuje stav platný pro ČR. Pro ilustraci doporučuji navštívit zvýrazněné hypertextové odkazy.

VEŘEJNÁ SPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA, ZÁKLADNÍ ROZLIŠENÍ Veřejná správa: soubor činností vykonávaných ve veřejném zájmu společnosti. Podmínkou k výkonu veřejné správy je existence zákona, rozsah činností veřejné správy však obvykle není taxativně vymezen Např. Zákon o obcích pověřuje obce vydáváním obecně závazných vyhlášek, taxativně však nevyjmenovává oblasti, kterých se obecně závazné vyhlášky mohou dotýkat. Státní správa: součást veřejné správy, je vykonávána hierarchicky; orgán státní správy funguje na základě zákona, který je však taxativní. Kromě toho hierarchicky nadřízené struktury státní správy vydávají interní normativní akty Příklady interních normativních aktů v ochraně veřejného zdraví: Pandemický plán ČR, Organizace ošetření, laboratorního vyšetření a hlášení pacientů s možnou zavlečenou infekcí ZIKA virem a další.

ZDRAVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Zdraví: stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nejenom nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO, 1948) Veřejné zdraví: Zdravotní stav skupin obyvatelstva ve statistickém pojetí. Zájem společnosti a prospěch z něho plynoucí, který se vždy nutně nemusí nutně překrývat s potřebami každého individua. Realizuje se v určitém kontextu politické orientace a společenského rozvoje a směřuje k řešení aktuálních problémů společnosti Zdraví je individuální hodnota lidí, veřejné zdraví je bohatstvím společnosti. Akcent sociální pohody v definici WHO odkazuje na funkci veřejného zdraví pro zajištění jistot a bezpečí obyvatelstva.

NÁSTROJE PRO OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Osobní právo jednotlivce a skupin na čistý vzduch, vodu, půdu, právo na bezpečné a kvalitní potraviny, ochranu před šířením nákaz, bezpečné venkovní hrací plochy pro děti atd. ; obecně právo na zdraví. Existence norem je projevem angažovanosti na veřejném zájmu ze strany státu, orgánů, institucí i samospráv. Normy obsahují povinnosti v chování, zejména zákazy a omezení (povinnost adresátů něco trpět, konat nebo se něčeho zdržet), jak vyplývá z dikce právní normy, pod nebezpečím sankce. Vyšší formou uplatňování veřejného zájmu jsou nepovinné aktivity, např. v podobě akreditací a certifikací výrobků a služeb, zde však již s přidaným cílem získání např. konkurenčních výhod.

OVZ VE FILMU: POZOR, VIZITA! K. KACHYŇA, 1981 Doporučuji ke shlédnutí nejméně prvních 8 minut filmu. Pokuste se zasadit děj do událostí související např. Se šířením nemoci COVID-19 v ČR. Film je dostupný na You. Tube kanálu „Česká filmová klasika“, přímý odkaz https: //youtu. be/EGYunp. JDRBw

HISTORIE Zákon č. 4/1952 Sb. o hygienické a protiepidemické péči K plnění úkolů v péči o zdravé životní a pracovní podmínky, výživu lidí, zdravý vývoj mládeže a v boji proti přenosným nemocem se zřizují orgány hygienické služby jako zcela nová funkce poválečného uspořádání Československa, tehdy dle sovětského vzoru… Hlavní hygienik (dosud) Krajský hygienik Okresní hygienik Funkce okresních a krajských hygieniků byly dalším historickým vývojem zrušeny

HISTORIE Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu Zdraví získává statut nejvyšší společenské hodnoty. Důraz na vytváření a ochrana zdravých životních podmínek, tj. na: ovzduší, vodu, půdu, obytné budovy (dosud jako obor hygieny obecné a komunální) výživu (dosud jako obor hygieny výživy) vývoj dětí a dorostu (dosud jako obor hygieny dětí a dorostu) pracovní prostředí (dosud jako obor hygieny práce) zvládání přenosných nemocí (dosud jako obor epidemiologie infekčních nemocí) Ochrana veřejného zdraví se realizovala prostřednictvím vydávání závazných posudků hygienické služby (tzv. preventivní hygienický dozor), běžného hygienického dozoru (tzn. kontrolní činnosti v terénu) a programů výchovy ke zdravému způsobu života.

SOUČASNOST Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů V reakci na společenský vývoj demokratizace po roce 1989 upravuje práva a povinnosti osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví Stanoví soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc Veřejné zdraví definuje jako souhrn přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života. Odpovědnost se zde ve větší míře přenáší na subjekty (od závazných posudků a stanovisek hygienické služby směrem k návrhu vlastních postupů, jako např. provozních řádů jednotlivých oddělení zdrav. zařízení).

SOUČASNOST Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů upravuje požadavky na: Pitnou vodu Podmínky výchovy, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých Provoz zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb Výkon činností epidemiologicky závažných (mimo zdrav. zařízení) Nakládání s pitnou vodou, potravinami, péče o tělo (holičství, kadeřnictví, masážní, rekondiční služby a služby, při nichž je porušována integrita kůže) Bezpečnost výrobků běžného užívání Kosmetika, hračky, výrobky pro děti do 3 let Ochranu před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením Ochrana před ionizujícím zářením je v ČR vyjmuta zvláštním tzv. Atomovým zákonem, který působí samostatně, mimo prostředky státního zdravotního dozoru (o SZD dále). Ochranu zdraví při práci a při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami Ochranu před šířením infekčních onemocnění

ZÁKLADNÍ FUNKČÍ JEDNOTKY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) 2. Krajské hygienické stanice (KHS), Státní zdravotní ústav a Zdravotní ústavy (SZU a ZU) srov. <SK>: Úrad verejného zdravotníctva SR a regionálne pracoviská srov. <D>: Robert Koch-Institut, Gesundheitsämte 3. Dotčené součástí státní správy a samosprávy (např. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost podřízený vládě ČR), dále místní samospráva (krajské úřady, obecní úřady) aj. : Spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví a s orgány ochrany veřejného zdraví ve věcech, které se dotýkají zdraví lidí (zajištění pandemických plánů, záměry staveb atd. ) 4. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra Zajišťují úkoly v ozbrojených složkách a bezpečnostních sborech státu, které jinak v civilním sektoru náležejí do kompetencí MZ ČR a přímo řízených organizací

ÚKOLY MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ (VYBRANÉ) Je ústředním orgánem v ochraně veřejného zdraví Zřizuje se služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení náměstka; ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje vláda. Některé úkoly HH: Řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví a vytváří zdravotní politiku státu, vč. programů prevence, takže všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou mu podříženy. Jmenuje a odvolává ředitele KHS, SZU a ZU Rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím KHS. Stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik Nařizuje ochranná opatření, sestavuje očkovací programy, dává povolení k mimořádnému očkování. . . Usměrňuje činnost Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany v otázkách OVZ

POSTAVENÍ A ÚKOLY KRAJSKÝCH HYGIENICKÝCH STANIC (VYBRANÉ) Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Zřizují se ve všech krajských městech s územními pracovišti v okresních městech Příklad: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, Jeřábkova 4, územní pracoviště Blansko Vykonávají státní zdravotní dozor (SZD) nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených platnými právními předpisy. Při SZD lze např. : uzavřít provozovnu, zakázat provoz koupaliště, hrací plochy pro děti, nařídit větší četnost kontroly pitné vody, lze nařídit změnu provozního řádu zdrav. zařízení, nařídit mimořádnou lékařskou prohlídku osobě vykonávající činnost epid. závažnou atd. Z výsledků SZD vyplývá primárně správní odpovědnost. Nedodržení důležité povinnosti může být podstatou dokonce i trestného činu.

TRESTNÉ ČINY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 Trestního zákoníku) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 Trestního zákoníku) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR Vykonávají krajské hygienické stanice. Zahajuje se předložením Služebního průkazu pracovníka SZD Pracovník SZD je oprávněn vstupovat na pozemky, do provozoven a dalších prostor, provádět měření, odebírat vzorky, pořizovat obrazovou dokumentaci, nahlížet do dokladů a v nezbytném rozsahu též do zdravotnické dokumentace. Pouze pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného zdravotnického pracovníka mohou mj. vykonávat SZD ve zdravotnických zařízeních Vykonávat činnosti, jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu kontrolované osoby, vč. nahlížení do zdravotnické dokumentace (např. vyhledávání zdroje nákazy, kontrola osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažnou apod. ) Vykonávat činnosti v oblasti pracovně lékařských služeb Kontrolované osobě je předán protokol o kontrolním zjištění. Kontrolovaná osoba může proti kontrolnímu zjištění podat námitky.

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR VYKONÁVANÝ NAD PROVOZEM ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ Provozní řád zdravotnického zařízení: Stanoví hygienická a protiepidemická opatření nutná k předcházení a vzniku infekce spojených s provozem zdravotnického zařízení. Návrh provozního řádu předložený zpravidla provozovatelem, stejně jako všechny jeho změny schvaluje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice); tzn. , že předpokladem je vzájemná komunikace. Všichni pracovníci musí být seznámeni se zněním provozního řádu a dodržovat ho. Platí obecná pravidla SZD (viz předchozí snímek) Metoda práce SZD: pozorování, pohovor, nahlížení do dokumentace, pořizování opisů a kopií, odběr vzorků (stěry, oplachy) požadování podání vysvětlení atd. K odběru vzorků prostředí může být přizván zaměstnanec Státního zdravotního ústavu nebo zdravotních ústavů (autorizovaný odběr)

POSTAVENÍ A ÚKOLY SZU A ZU Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy (nyní se sídlem v Ústí nad Labem nebo Ostravě, s územními pracovišti) jsou zdravotnickými zařízeními. Statutárním orgánem je ředitel. Náplň činnosti: Vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek Monitoring zdraví a prostředí (ovzduší, pitná voda, půda, hluková expozice, dietární expozice, pracovní podmínky, biologická expozice) Poradenská činnost, pracovně-lékařské služby, příprava podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik (expertízy) a specializovaná diagnostická péče (mikrobiologie, imunologie, alergologie, parazitologie, gentoxikologie, cytogenetika…. ) jsou doplňkovými službami Realizace místních programů výchovy ke zdraví Postgraduální vzdělávání Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy poskytují součinnost při státním zdravotním dozoru, ale z vlastní inciativy ho nezahajují.

ZÁVĚR (ZAPAMATUJTE SI!) Veřejné zdraví je zájmem společnosti, takže se podílí na tvorbě též sociálního aspektu zdraví, v některých případech může jednání proti veřejnému zdraví naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Ústřední a koordinační postavení má Ministerstvo zdravotnictví se zřízenou funkcí hlavního hygienika, kterému jsou podřízeny všechny orgány ochrany veřejného zdraví. Ochrana veřejného zdraví obsahuje preventivní i represivní složku, která je navenek realizována v podobě státního zdravotního dozoru (SZD). SZD v ČR vykonávají krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou orgánem státní správy v ochraně veřejného zdraví. SZD ve zdravotnických zařízeních úzce souvisí s provozním řádem ZŘ. Vědeckou a datovou základnu poskytuje Státní zdravotní ústav a vyjmenované zdravotní ústavy, které jsou zdravotnickými zařízeními; při státním zdravotním dozoru poskytují na vyžádání odbornou součinnost.