Sociln sprva kvten MKH Tmata Ochrana veejnho zdrav

Sociální správa - květen MKH

Témata • • Ochrana veřejného zdraví Bezpečnost při práci Ochrana před diskriminací Správa zaměstnanosti

Ochrana veřejného zdraví • Zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví - ochrana a podpora veřejného zdraví - Upravuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost, pravomoc • Ochrana zdraví je také sociálně právní ochranou (provádějí ji orgány definované zákonem) • Sociálně právní ochrana je dohled a správní provádění orgánů ochrany veřejného zdraví

Ochrana veřejného zdraví - 2 • Instituce ochrany veřejného zdraví: MZ ČR, krajské hygienické stanice, m. obrany, MV ČR, MD ČR, MMR, MŽP, KÚ • Státní zdravotní dozor – provádějí orgány ochrany veřejného zdraví – zejména kontroly. Jedná se o dohled nad zdravotní závadností výrobků, hygienické požadavky na rekreační pobyty a provozy, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, stravovací provozy, očkování zaměstnanců, apod.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce – část 5. • Některé profese v riziku – zvýšení ochrany a bezpečí zaměstnanců zdraví zaměstnanců při práce • I zde je to sociálně-právní ochrana – oblast pracovního práva Základní zásady - Povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví s ohledem na rizika, která se pojí k výkonu jejich práce - Tato povinnost se vztahuje na všechny osoby, které se zdržují na pracovišti s jeho vědomím. - Odpovědnost má vedoucí zaměstnanec v rozsahu svých funkcí. - Náklady na ochranu zdraví a bezpečnost hradí zaměstnavatel.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - 2 • Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele Zaměstnavatelé – vytvoření podmínek ochrany zdraví a bezpečí – zejména před úrazem z povolání. Povinnost hradit ochranné prostředky, pracovní oděvy a obuv, čistící prostředky. V případě úrazu je stanoven postup, povinnost evidence úrazů – neschopnost více než 3 dny. Zaměstnanci – povinnost bezpečnosti a ochrany. Povinnost školení, lékařských prohlídek, dodržování právních předpisů, pracovních postupů, pracovní prostředky…

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - 3 • Kontrola Subjekty kontroly (kdo kontroluje) Zaměstnanci – zda poskytovatel postupuje podle právních předpisů – bezpečně Odborové organizace – dokonce příkazy pro zaměstnavatele (podle zákoníku práce, musí být v souladu s Listinou) SÚIP - 251/ 2005 Sb. Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených po vinností. SUIP - rozsáhlé pravomoci, kompetence – kontrolní pravomoci, sankce

SUIP • Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců 3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3 a), f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi 4), g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrovéřízení byly provedeny včetně jejich průběhu 75). • (2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování a) kolektivních smluv 5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce, b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce 6 a), jestliže zakládají práva zaměstnanců. • (3) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy 9). Zákon č. 59/2006 Sb. , o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

SUIP - 2 • Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují 15), c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu 16) a nikoho nezaměstnávající 17), d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18), e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 18 a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 18 b), f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu 19), g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť 20)nebo vyšších odborných škol, h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené 21), i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi 4), (dále jen "kontrolovaná osoba"). (2) V zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal. (3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby 22).

Ochrana před diskriminací Rovnost občanů v právech a povinnostech - založeno na Listině práv a svobod Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Čl. 3 Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Čl. 5 Každý je způsobilý mít práva. Směrnice EU – zakotveno v českém právním prostředí – rovné příležitosti + zákaz diskriminace

Ochrana před diskriminací - 2 - Antidiskriminační zákon – z. č. 198/2009 Sb. , zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací. Rovné zacházení, přístup k povolání, podnikání, samostatné výdělečné činnosti a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích… přístup ke zdravotní péči, přístup ke vzdělávání, přístup ke zboží a službám včetně bydlení… - Zakázaná diskriminace - věk, náboženského vyznání – víry, národnosti, etnického původu, sexuální orientace, pohlaví, zdravotního postižení (vybrané oblasti) - Právní prostředky na ochranu před diskriminací – dotčená osoba má právo domáhat se soudu, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. - Zákon o veřejném ochránci práv – antidiskriminačním zákonem upraven zákon č. 349/1999 Sb. , o veřejném ochránci práv - § 21 – rozšíření kompetencí – poradenství před diskriminací, metodická pomoc při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodu diskriminace, provádění výzkumu, vydávání doporučení v souvislosti s diskriminací, zajišťování výměny dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. •

SPRÁVA ZAMĚSTNANOSTI • • • Základní pojmy Trh práce Právo na pracovní uplatnění Stát a zaměstnanost Pracovněprávní vztahy a zaměstnanost Instituce a zaměstnanost Osoby se zdravotním postižením Soukromé agentury práce Financování politiky zaměstnanosti

Evropská strategie zaměstnanosti Byla vyhlášena 11/2007 v Lucemburku, řada změn Aktuálně • • Cílem Evropské strategie zaměstnanosti je vytvářet v celé EU více pracovních míst a zvyšovat jejich kvalitu. Strategie zaměstnanosti vychází ze strategie Evropa 2020 pro hospodářský růst. Balíček týkající se zaměstnanosti V reakci na vysokou nezaměstnanost v EU představila v dubnu 2012 Evropská komise řadu opatření, která by měla pomoci vytvořit nová pracovní místa – tzv. „balíček týkající se zaměstnanosti“. Jeho účelem je: podpořit vytváření pracovních příležitostí – – – • oživit dynamiku pracovních trhů – – • pomocí pracovníkům při změně zaměstnání nebo návratu do práce mobilizací všech zainteresovaných subjektů k realizaci požadovaných reforem investicemi do dovedností na základě lepších prognóz a monitorování potřeb podporou volného pohybu pracovníků posílit řízení politik v oblasti zaměstnanosti – • snížením daňového zatížení pracovníků efektivním využíváním dotací na nábor pracovníků využitím potenciálu klíčových odvětví, jako jsou zelená ekonomika, informační a komunikační technologie, zdravotnictví či péče o zdravotně postižené a seniory intenzivnějším prováděním monitoringu v zemích EU tak, aby otázky zaměstnanosti ani sociální otázky nezaostávaly za těmi ekonomickými. Balíček týkající se zaměstnanosti vychází z Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa (což je iniciativa v rámci strategie Evropa 2020) a podporují jej Evropská agentura pro sledování zaměstnanosti (EEO) a Program vzájemného učení (MLP).

Zaměstnanost a nezaměstnanost • Správa na úseku zaměstnanosti Jedním z důležitých odvětví veřejné správy je správa na úseku zaměstnanosti. P. Blažek charakterizuje tuto správu jako typický projev tzv. pečovatelské funkce moderního sociálního státu. Zaměstnanost – tj. směna – práce za mzdu (rozdíl od práce na zahradě jako koníček) Přezaměstnanost –Podzaměstnanost (nadbytek, nedostatek pracovních sil – kvalifikovaných pracovních sil) Plná zaměstnanost – rovnost mezi potenciálem pracovních sil a potenciálem (nabídka a poptávka). Zaměstnání jako konkrétní pracovní poměr – zúžené chápání (vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle zákonu č. 262/2006 Sb. , zákoník práce) Nezaměstnanost – nedobrovolný jev, osoby chtějí pracovat a mohou, ale práci nemohou najít. Úmluva č. 102 o sociálním zabezpečení definuje „ztráta výdělku, vyplývající z nemožnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a zároveň je pro výkon práce k dispozici. Osoba starší 15 let, aktivně hledající práci, bezprostředně připravená pro výkon placeného zaměstnanání.

Trh práce • Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na trhu práce nabízejí svou práci zaměstnanci a zaměstnavatelé ji jakožto výrobní faktor poptávají a platí. • Jedná se o důležitý předmět zkoumání, protože výše nezaměstnanosti závažně ovlivňuje stav společnosti. • Realizace pracovní síly závisí na nabídce, regionální blízkosti (ochotě osoby se stěhovat/dojíždět), kvalifikace, zkušenosti, doba praxe. • Pracovní síla je specifické zboží – podle charakteristiky v předešlém odstavci. Proto – samostatná politika zaměstnanosti.

Vývoj trhu práce • 1948 – 1989 – změna postojů – nezaměstnanost byla parazitismem, právo a povinnost na práci – řízené, nezaměstnanost vymizela – čekalo se případně na umístění, výsledek: přezaměstnanost, nízká produktivita práce • 1989 – růst nezaměstnanosti jako reakce na přezaměstnanost a transformaci společnosti, nezaměstnanost jako nový fenomén a úkol pro státní správu. - Zřízení úřadů práce a zákon o zaměstnanosti – již v roce 1990 - Vyšší míra nezaměstnanosti až od roku 1997 (do té doby – ženy do domácnosti, rozvoj sektoru služeb, rozvoj soukromého podnikání, nízké mzdové náklady – možnost zaměstnávat více osob, pomalé tempo transformace a restrukturalizace)

Právo na pracovní uplatnění Listina základních práv a svobod Není stanovena povinnost zajistit konkrétní zaměstnání ale pracovní uplatnění – tj. pomoc při hledání práce a finanční pomoc, kdy občan práci nemá. Čl. 26 – 29 • Čl. 26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. • Čl. 27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. • Čl. 28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. • Čl. 29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravěk povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon.

Právo na pracovní uplatnění - 2 • Zákon o zaměstnanosti – 435/2004 Sb. , ve znění pozdějších předpisů • § 10 Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu 15) (dále jen "zaměstnání"), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. § 11 právo vykonávat a zabezpečit si zaměstnání v ČR i zahraničí § 12 – zákaz diskriminace v souvislosti s nabízením zaměstnání, zákaz vyžadování informací od žadatelů, které by mohly být diskriminační

Stát a zaměstnanost • • • Minimální mzda od 1. 1. 2015 Informace o minimální mzdě od 1. ledna 2015 1. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, další sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění od 1. ledna 2015). Vláda ČR přijala na svém jednání dne 15. září 2014 nařízení vlády č. 204/2014 Sb. , kterým došlo ke změně výše citovaného nařízení o minimální mzdě. S účinností od 1. ledna 2015 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy. Sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem při jejich omezeném pracovním uplatnění se nemění. (zdroj www. mpsv. cz)

Stát a zaměstnanost – státní politika zaměstnanosti Právo na práci se realizuje prostřednictvím státní politiky zaměstnanosti Snaha o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, produktivní využití pracovních sil zabezpečení práva na práci. • SPZ dělá stát, dále pak zaměstnavatelé, odborové organizace. • Stát spolupracuje s dalšími organizacemi činnými na trhu práce – územní samosprávné celky, profesní organizace sdružení osob se zdravotním postižením, organizace zaměstnavatelů. • Úkoly - zabezpečení práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování trhu práce, koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů, koordinace a čerpání prostředků ESF, koordinace programů zaměstnanosti, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, tvorba a zapojení mezinárodních programů, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, opatření na rovné zacházení (muže a ženy…), rekvalifikace a rekvalifikační kurzy, opatření na zaměstnávání osob se ZP, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí a do zahraničí. • Výkon MPSV + ÚP (GŘ ÚP) • Právní úprava Ne diskriminace, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti, prováděcí předpisy – rekvalifikace, hmotná podpora, školení zaměstnanců… • Zprostředkování zaměstnání Vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o zaměstnání uchází a vyhledávání pro zaměstnavatele, poradenská a informační činnost, • •

Stát a zaměstnanost – státní politika zaměstnanosti - 2 • Zprostředkování zaměstnání – ÚP a právnické a fyzické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání – agentury práce • Uchazeč se eviduje u ÚP, v jehož správní obvodu má bydliště.

Aktivní politika zaměstnanosti • Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) příspěvek na zapracování f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program • Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství. • Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR.

Aktivní politika zaměstnanosti - 2 • Rekvalifikace ÚP zabezpečuje rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí ÚP náklady na rekvalifikaci a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje krajská pobočka ÚP příslušná podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb. ). Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání: • ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, • ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, • ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, • ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti, • ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání, • v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace může být na základě dohody s ÚP prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců.

Aktivní politika zaměstnanosti - 3 • Poradenství ro volbu povolání – další nástroj APZ - volba pro volbu zaměstnání, volbu přípravy k práci osob se ZP, výběr vhodných nástrojů APZ. Možná spolupráce s psychologickopedagogickými poradnami. • Financování - Ze státních prostředků – 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech státu, zahrnuje také prostředky na programy/opatření regionálního a celostátního charakteru, ověřování nových nástrojů zaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti • Nezaměstnanému občanovi, který požádá o pomoc při zprostředkování zaměstnání úřad práce, při splnění zákonem stanovených podmínek, vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta slouží k finančnímu překlenutí nezbytné doby nezaměstnanosti a náleží uchazeči o zaměstnání ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. • Požádá-li občan o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností. • Podpůrčí doba - do 50 let věku - 5 měsíců, nad 50 let do 55 let věku - 8 měsíců, nad 55 let věku - 11 měsíců.

Podpora v nezaměstnanosti – výše podpory v nezaměstnanosti • v prvních 2 měsících podpůrčí doby 65 % , další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku , kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost, • 45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů). Toto je pouze základní informace, v případě podrobnějšího zájmu nutno dostudovat!!!

Pracovně právní vztahy a zaměstnanost • Základní právní předpis – zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce – platil od dříve- třicetkrát novelizován – dnes platí z. č. 262/2000 Sb. , zákoník práce - Co není zakázáno je povoleno, větší smluvní volnost - Téměř 400 paragrafů

Instituce a zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí • Je dle z. č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. • Činnost MPSV na vlastním úseku zaměstnanosti můžeme zjednodušeně označit jako činnost řídící, koncepčně-iniciační, koordinační, kontrolní, analytickou, metodickou, správní a zřizovací. • In concreto: • MPSV zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy, • soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí, • zabezpečuje tvorbu národní soustavy povolání v souladu s vývojem trhu práce, • řídí úřady práce, • přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, • spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti a koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti, • zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně spolupráce s Evropským společenstvím, • spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu, • zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro osoby se zdravotním postižením, • vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí, • uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce a kontroluje jejich činnost, • vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut.

Úřady práce • • • • • Zákonem č. 435/2004 jsou výslovně označeny za správní úřady. Správní obvody úřadů práce tvoří územní obvody okresů – dle vyhlášky č. 564/2002 Sb. , o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy. Na území hlavního města Prahy je úřadem práce Úřad práce hlavního města Prahy (11). Činnost úřadů práce -informační, poradenskou, evidenční, organizační, zprostředkovatelskou, rozhodovací a kontrolní. Do působnosti úřadů práce, které jsou řízeny MPSV, kupříkladu konkrétně patří: Úřad práce (dále jen ÚP) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti, ÚP spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností, ÚP přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob, ÚP dále zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, ÚP provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti, ÚP poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti, ÚP zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, ÚP mj. poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ÚP vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem, ÚP potvrzuje občanovi Evropské unie pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, ÚP vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném zákonem o zaměstnanosti , včetně ukládání pokut. Nový zákon o zaměstnanosti rozeznává tzv. „dvojkové – vyšší“ ÚP (12), které mimo výše uvedený rozsah činností pro svůj obvod ex lege zabezpečují další činnosti. Těmito dalšími úkoly jsou například: zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování statistik, rozborů a výhledů, koordinace činnosti úřadů práce při provádění aktivní politiky zaměstnanosti, činnost Evropských služeb zaměstnanosti (tzv. EURES) (13), spolupráci při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů, zřizování školicích a rekvalifikačních středisek, a pro osoby se zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek,

ÚP - 2 • zákon č. 73/2011 Sb. • Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Sídlem Úřadu práce je Praha. Nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad práce se skládá z generálního ředitelství (dřívější Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí) a z krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen "krajské pobočky"). Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. • Kontaktní pracoviště - obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů. • Úřad práce plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory.

ÚP - 3 • Organizační struktura Úřadu práce České republiky má zabezpečit úzkou provázanost na krajské územní uspořádání a dále má zachovat občanům prostřednictvím kontaktních pracovišť co nejlepší dostupnost. Kontaktní pracoviště v 226 místech. • V čele soustavy úřadů práce je Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností. Sídlem Úřadu práce je Praha. Nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí • Na úrovni místních orgánů veřejné správy je Generální ředitelství.

Působnost krajských poboček • KRP ÚP sídlí v krajích. Spolu s kontaktními místy jsou nejblíže veřejnosti a mají úzký styk s občany. • Těžiště činnosti krajských poboček je zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci. • Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušnou krajskou pobočku o zprostředkování zaměstnání, v jejímž územním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje.

Osoby se zdravotním postižením • Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou • orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni • orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.

OZP • Povinný podíl zaměstnavatele • Každý zaměstnavatel zaměstnávající v průměrném ročním počtu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je povinen podle ustanovení § 81 zákona o zaměstnavatele zaměstnat určitý počet osob se ZP (výpočet podle prováděcího předpisu) Povinný podíl se může plnit: a) Zaměstnáváním potřebného počtu osob (4%, osoba s těžkým ZP se započítává třikrát) b) Odvodem do státního rozpočtu - odvod do státního rozpočtu činí 2, 5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat. c) Odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek

OZP • Oznamovací povinnost 1. Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v § 83 zákona o zaměstnanosti uložena povinnost do 15. února písemně ohlásit místně příslušné krajské pobočce ÚP ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. 2. Vzor oznámení o plnění povinného podílu včetně poučení je umístěn na integrovaném portálu na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. • Kontrolní činnost Podle § 125 a 127 zákona o zaměstnanosti provádějí kontrolu Státní úřad inspekce práce (dále jen „SÚIP“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „OIP“), a to buď na základě podnětu krajské pobočky ÚP ČR, nebo plánu vlastní kontrolní činnosti. V případě, že zaměstnavatel svou povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu nesplní, je krajská pobočka ÚP ČR povinna zahájit řízení podle daňového řádu (§ 82 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). V rámci tohoto řízení vypočítá částku, kterou bude zaměstnavatel povinen odvést do státního rozpočtu, a vydá o tom rozhodnutí. Není-li příslušná částka převedena na účet ÚP ČR v termínu stanoveném v rozhodnutí, je věc předávána příslušnému celnímu úřadu k vymáhání. Pokud zaměstnavatel povinný podíl splnil, ale špatně si spočítal výši odvodu do státního rozpočtu nebo odvedl více, než měl, jedná se o přeplatek. Krajská pobočka ÚP ČR kontrolou podle zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, ověří jeho výši a příslušnou částku poukáže na účet zaměstnavatele. • Pokuty – za neplnění, ÚP

Pracovní rehabilitace • • Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce. Pracovní rehabilitace je určena pro osoby se zdravotním postižením. Součástí žádosti o pracovní rehabilitaci musí být doklad osvědčující, že žadatel je osobou se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace, jeho vhodnou formu stanoví odborná pracovní skupina, vytvořená za tímto účelem na ÚP. Provádění pracovní rehabilitace stanoví vyhl. č. 518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Pokud chce osoba se zdravotním postižením zažádat o pracovní rehabilitaci, musí tak učinit na kontaktním pracovišti Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.

Pracovní rehabilitace - 2 Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je pracovní rehabilitace určena, c) obsah a délku pracovní rehabilitace, d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace, e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. •

Pracovní rehabilitace – teoretická a praktická příprava • Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, 43) b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy.

Pracovní rehabilitace - Příprava na práci Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. (2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí • a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, • b) na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo • c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. (3) O přípravě k práci uzavírá Úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, která obsahuje • a) identifikační údaje účastníků dohody, • b) obsah přípravy k práci, • c) dobu a místo konání přípravy k práci, • d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností, • e) ujednání o vypovězení dohody. (4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. • (5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Pracovní rehabilitace – chráněné pracovní místo • • Co to je? Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. Stát poskytuje na toto místo příspěvek - Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy Stát uzavírá DOHODU – zákon stanoví povinné náležitosti (§ 75) po prozkoumání potřebných náležitostí. místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75 odst. 6 ke dni podání žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč.

Chráněná pracovní dílna • chráněná pracovní dílna (dle zákona o zaměstnanosti) - § 76 zákona o zaměstnanosti • pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců • I zde je možnost získat příspěvek na částečnou úhradu nákladů

Příspěvky a daňové úlevy pro zaměstnavatele • Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP – nárokové • Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. • Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.

Personální agentury a agenturní zaměstnávání • Agentura práce, personální agentura a Úřad práce Co je personální agentura nebo agentura práce? Jaký je rozdíl mezi personálními agenturami, agenturním zaměstnáváním a Úřadem práce? • Personální agentura - o co vlastně jde? Personální agentura je podle zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti soukromou zprostředkovatelnou práce, která zprostředkování práce provádí za úplatu. Povolení pro personální agentury respektive Povolení pro zprostředkování práce za úplatu uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Každá personální agentura musí splnit zákonem stanovené podmínky pro udělení tohoto povolení a každý rok musí personální agentury podávat zprávu o činnosti. Personální agentury mohou mít povolení na: 1) zprostředkování práce pro občany České republiky v České republice 2) zprostředkování práce pro zahraniční občany v České republice 3) zprostředkování práce pro občany České republiky v zahraničí 4) tzv. agenturní zaměstnávání • Personální agentura a agentura práce Uchazeči o práci jsou často zmatení těmito dvěma velmi podobnými výrazy, které se často zaměňují. Ty ale mají z pohledu trhu práce velmi rozdílný význam. • Personální agentura Personální agenturou se většinou rozumí soukromá zprostředkovatelna práce, která vyhledává pro firmy (zaměstnavatele) vhodné uchazeče na pracovní místa. Firmy zaměstnají tyto uchazeče na hlavní pracovní poměr nebo na vedlejší pracovní poměr jako své vlastní zaměstnance. Personální agentura uchazeče nezaměstnává, pouze zprostředkovává zaměstnání uchazeče u zaměstnavatele. • Agentura práce Oproti personální agentuře agentura práce zaměstnává uchazeče o práci, které "pronajímá" do firem, kde zaměstnanec vykonává stejnou nebo podobnou práci jako kmenoví zaměstnanci firmy, je tedy řízen zaměstnanci firmy. Pracovník je ale stále zaměstnancem agentury práce, která mu vyplácí mzdu a práci tohoto pracovníka fakturuje firmě, u které pracovník práci vykonává. Nejvíce se využívá agentur práce u pozic dělnických, administrativní a brigádních. Firmy využitím agentury práce většinou řeší problémy v sezónnosti, v době zvýšených požadavků po produkci.

Financování politiky zaměstnanosti • Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Použité zdroje • Citované zákony v presentaci • www. mpsv. cz • http: //portal. mpsv. cz/sz/local