Povlen regionln spoluprce a integrace v JV Asii

Poválečná regionální spolupráce a integrace v JV Asii – od Colomba k ASEANu

ASEAN (Association of Southeast Asian Nations) • Sdružení národů jihovýchodní Asie • nejúspěšnější mezivládní a regionální organizace nejen v Asii, ale v celé sféře dříve nazývané třetí či rozvojový svět • Založen 8. 8. 1967 – existuje 48 let – určité úspěchy na poli regionální spolupráce • odlišný stupeň integrace od EU – gen. tajemník Surin Pitsuwan : „EU je pro nás inspirací, ne modelem“

ASEAN • hlavní atributy EU – existence nadnárodních ústředních orgánů, vysokého stupně ekonomické a částečně politické integrace, sjednocování legislativy, volného pohybu zboží a osob, společná měny či snahy o její zavedení • Většina těchto prvků - je záležitostí (daleké) budoucnosti

• Příklad mělké integrace založené na státech a mezivládní spolupráci • Integrační seskupení s nízkým stupněm institucionalizace • Hlavní role – vnitrostátní instituce

• Členské státy prosazují své národní zájmy • Vytvářejí kompromisy na regionální úrovni • Mírné posilování institucionální struktury která zůstává v rukou států – zejména od ratifikace Charty ASEANu v roce 2008 – Více závazná, jakási forma ústavy

Počátky asijské regionalizace a integrace • Na počátku - rozhovory mezi Čínou a Indií v roce 1954 o tibetské otázce ---) • Pančašíla - zásady mírového soužití mezi Indií a Čínou • aplikovány jako všeobecné zásady mírového soužití mezi státy s rozdílnými sociálními a politickými systémy: komunistickou Čínou a “neutralistickou“ Indií

• 1: vzájemné respektování územní celistvosti a svrchovanosti; 2: neútočení; 3: nevměšování se do vnitřních záležitostí; 4: rovnoprávnost a vzájemná výhodnost; 5: mírové soužití

• Pančašílu podepsali Džavaharlál Nehrú a Čou En-laj jako preambuli k čínsko-indické dohodě o Tibetu na ženevské konferenci o Indočíně (1954) • Stala se součástí obranného mechanismu proti čínskému tlaku, ale také vytvořila soubor pravidel proces spolupráce nekomunistických zemí Asie se sovětským blokem

COLOMBSKÁ KONFERENCE (Colombo, 28. 4. – 2. 5. 1954) • premiér Cejlonu, Sir John Kotelawala svolal tuto konferenci a pozval na ní: – premiéra Barmy (U Nu), Indie (Džavaharlál Nehrú), Indonésie (Ali Sastroamidjojo), a Pákistánu (Mohammed Ali) Otázky k řešení: – Doznívající indicko-čínský konflikt – Rostoucí nebezpečí komunismu – Trvající kolonialismus v mnoha částech světa – Hrozba masové destrukce v souvislosti se závody v zbrojení • Byla zde dohodnuta organizace velké afro-asijské konference

Bandungská konference • Bandungská konference – též afro-asijská konference (duben 1955) • Iniciována právě v Colombu • Na konferenci v indonéském Bandungu bylo všemi účastníky schváleno 10 principů neboli Deklarace na podporu světového míru a spolupráce neboli tzv. Bandungská deklarace. • 10 principů vycházelo z pěti zásad mírového soužití – tzv. Panča šíly, a také v sobě zahrnovalo Charty OSN.

• Sešlo se zde na 350 delegátů zastupující 23 asijských a 6 afrických zemí • Z nezávislých asijských zemí nebyly zastoupeny pouze obě Koreje, Tchaj-wan, Bhútán a Izrael • Indonéský prezident se stylizoval do role vůdce Nově nastupujících sil (NEFOs, Newly Emerging Forces) • X • OLDEFOs (Old Established Forces – Staré zavedené síly) – koloniální mocnosti • Přítomni také: Čou En-laj, U Nu, Gamál Násir, Nehrú

10 principů Bandungské konference • 1. Respektování lidských práv a Charty OSN. • 2. -3. Respektování suverenity a územní celistvosti států. • 4. Uznání rovnosti států a ras. • 5. Zákaz vměšování se do vnitřních záležitostí států. • 6. Uznání práva na individuální a kolektivní sebeobranu.

• 7. Odmítnutí takových forem kolektivní bezpečnosti, které by prosazovaly zájmy jen jedné mocnosti. • 8. Odsouzení hrozby agrese a použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti kterékoli země. • 9. Podpora mírového urovnání mezinárodních sporů. • 10. Podpora mezinárodního práva a smluv.

Účastníci bandungské konference

• Antikoloniální rétorika a podpora emancipačního hnutí v dosud kolonizovaných zemích • principy neutrality / nezúčastněnosti v bipolárním systému • Základ později založeného Hnutí nezúčastněných zemí (Non-aligned Movement) – založeno v r. 1961 na Bělehradské konferenci – Zakládající členové – Jugoslávie, Indonésie, Egypt, Ghana (Kwame Nkrumah)

Členové a pozorovatelé HNZ (na obr. zakladatelé hnutí

Regionální předchůdci ASEANu • Sdružení jihovýchodní Asie (Association of Southeast Asia, ASA) • Založeno 31. července 1961 - zakl. členové Thajsko, Malajsko (Malajsie vznikla až v září 1963) a Filipíny • sdružení založené na vládní úrovni, u zrodu thajský ministr zahraničí, malajský premiér a filipínský prezident

• Rahmanův plán, Khomanův plán a Garciův plán: – ideály míru, svobody, sociální spravedlnosti a prosperity prostřednictvím aktivní spolupráce

• Rozvoj projektu ASA - zbrzdily a nakonec zastavily plány na vytvoření Malajsie – jejíž součástí se vedle již samostatného Malajska měly stát dekolonizovaná britská území Britské Severní Borneo (Sabah), Sarawak a Singapur – proti těmto plánům se totiž zásadním způsobem postavily Filipíny a Indonésie

• pro Filipíny - nepřijatelné, na Sabah si činily z historických důvodů nárok - byl původně součástí jihofilipínského sultanátu Sulu) • jeho začlenění do Malajsie by jeho navrácení Filipínám již prakticky znemožnil

• mnoho praktických prvků a principů ASA převzal již trvalejší a úspěšnější ASEAN – společná pozice v mezinárodních tělesech, – spolupráce v obchodu, turismu a loďařství, – snaha o kompromisní řešení situace – dobré sousedství, využívání asijských řešení pro asijské problémy či minimální administrativa

• zdrženlivost nebo dokonce princip nevměšování do interních záležitostí ostatních členských států • ochota ke kompromisu za účelem posílení hladké regionální spolupráce

MAPHILINDO • Druhým čistě regionálním předchůdcem ASEANu, • ještě kratšího trvání než ASA (česky též MAFILINDO) • vznikla na summitu vrcholných představitelů Malajska, Indonésie a Filipín v Manile ve dnech 31. července až 5. srpna 1963, který svolal filipínský prezident Diosdado Macapagal

• skromnější verze myšlenky panasijské unie • původně ji prosazoval filip. prezident Macapagal • po neúspěšném vyjednávání s Pákistánem se pokusil ji aplikovat na etnolingvisticky spřízněné („malajské“, tedy austronéské) národy jihovýchodní Asie

Manilská deklarace a manilská smlouva • 5. srpna 1963 - uvedly tuto nepolitickou konfederaci nakrátko v život • místní tisk: oslavoval ji jako realizaci celoživotního snu filipínského nacionalisty Josého Rizala spojit všechny „malajské“ národy, rozdělené umělými koloniálními hranicemi, v jednom státě

• Teoreticky - kvazikonfederační struktura, podmínka pro bezproblémové vztahy těchto tří států. • Reálný účel konfederace - zabránit plánovanému vzniku Malajsie • Problém: • vyhlášení vzniku Malajsie, která vznikla spojením Malajska se Singapurem, Sabahem a Sarawakem 16. září 1963, existenci MAPHILINDO nutně ukončilo

• Skutečný důvod: • indonéský prezident Sukarno usiloval o připojení dekolonizovaného severního Bornea k Indonésii v rámci svých expanzivních plánů na vytvoření tzv. Velké Indonésie (Indonesia Raya). • přeshraniční střety posléze vyústily v otevřenou vojenskou konfrontaci (1963 -66, Konfrontasi) mezi Malajsií a Indonésií, která hodlala nově vzniklý stát zničit

• Tato nevyhlášená válka - přerušení regionální spolupráce. • Konfrontaci ukončena se změnou režimu v Indonésii • Sukarnův nástupce Suharto se snažil ubezpečit své regionální partnery o neškodné povaze indonéské zahr. politiky a zachování teritoriálních hranic mezi státy JV Asie • Z tohoto usmiřovacího procesu se zrodila platforma budoucí spolupráce, která vyústila ve vznik ASEANu.

• důležitý princip MAPHILINDO - zachován jako jeden z tmelících prvků ASEANu: – formule, že přítomnost „cizích základen je dočasná“ a nebude využita k ohrožení nezávislosti žádné ze tří zemí a sloužit zájmům žádné ze světových mocností

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) • Association of Southeast Asian Nations – založeno 8. srpna 1967 v Bangkoku těchto pět zakládajících členů zemí: Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur a Thajsko, tedy 4 státy ostrovní a jedna země pevninské JV Asie • vznik tohoto sdružení byl projekcí celé řady bezpečnostních a politických faktorů

• Nekomunistické státy JV Asie - řešení pro zásadních a aktuálních bezp. otázek: • 1) eskalace vietnamské války a hrozba šíření komunismu • 2) otázka regionální integrace Indonésie v období po Sukarnovi a ukončení konfrontace s Malajsií, – tak aby již nebyla hrozbou pro sousedy a současně, aby JV Asie mohla těžit z její přirozené role regionálního hegemona

Snaha vyřešit konflikty • teritoriální spor mezi Malajsií a Filipínami o Sabah, • napětí mezi Malajsií a Singapurem kvůli vypuzení (vypovězení) druhé zmiňované země z malajsijské federace v roce 1965

• Problémy na horké malajsijsko-thajské hranici • Příčiny: thajská tolerance malajsijských komunistů využívajících základny v Thajsku • aktivity thajských muslimských separatistů z řad etnických Malajců, kteří nalézali azyl na severu Malajsie

• zakládající zemí se netajily antikomunistickou politikou a vazbou na USA • Současně silná nedůvěra vůči světovým mocnostem, Číně, Sovětskému svazu, ale také právě Spojeným státům • Malik: ASEAN měl odolávat „žlutému“ (čínskému) i „bílému“ (západnímu) imperialismu a držet na uzdě etnocentrické nacionalismy v jednotlivých zemích prostřednictvím ekon. spolupráce v regionu

Důvody založení ASEANu • interní / intraregionální • externí/extraregionální - největší vnější hrozbou v oblasti bezpečnosti: Čína – podpora komunistických stran – angažovanost ve vietnamské válce • významná bezpečnostní funkce, byť implicitní • lídři ASEANu - vědomi, že explicitní bezpečnostní funkce - oprávněnost nařčení, že sdružení je náhradou nefunkčního vojenského paktu SEATO

ASEAN Way / ASEAN Spirit • Založení ASEANu – v duchu sports-shirts diplomacy – v thaj. letovisku Bang Saen • neformální, osobní přístup, založený na dobrých individuálních vztazích jednotlivých šéfů diplomacií či hlav států, se stal jedním z typických rysů ASEANu

• přijetí prastarých indonéských principů musyawarah (diskuse) a mufakat (konsenzus) jakožto zásadních pilířů organizace • patří k bontonu zdržet se použití práva veta

• thajský ministr zahraničí Thanat Khoman • malajsijský vicepremiér a ministr obrany Tun Abdul Razak, (po „otci zakladateli“ a premiéru Tunku Abdul Rahmanovi druhý muž Malajsie a později Rahmanův nástupce), • ministr zahraničí Filipín Narciso Ramos, • ministr zahraničí Singapuru S. Rajaratnam • ministr prezidia pro politické záležitosti a ministr zahraničí Indonésie Adam Malik

• Malikovy intenzivní diplomatické aktivity v sousedních zemích, výstižně nazvané „spravování plotů“ – základ bud. reg. spolupráce • K účasti na jednáních a ke členství - přizvány i Barma, Kambodža a Jižní Vietnam. • Barma odmítla - členství v jakémkoli bloku - narušení její neutrality • Kambodžští představitelé král Norodom Sihanuk a premiér Son Sann se údajně zalekli intrik • účast Již. Vietnamu zhatil vietnamský konflikt

Bangkocká deklarace – cíle a účel ASEANu : • Urychlit ekonomický růst, sociální pokrok a kulturní rozvoj v regionu prostřednictvím ducha • Podporovat mír a stabilitu v oblasti. • Podporovat aktivní spolupráci v záležitostech společného zájmu v oblasti ekonomické, sociální, kulturní, technické, vědecké a administrativní. • Poskytnout pomoc každému z členů při budování výzkumných a výukových institucí.

• Efektivně spolupracovat na využití zemědělství a průmyslu, rozmachu obchodu a zajištění zvýšení životního standardu svých národů. • Podporovat jihovýchodoasijská studia • Podporovat úzkou a výhodnou obchodní spolupráci s existujícími mezinárodními a regionálními organizacemi s podobnými cíly a zkoumat veškeré možnosti i pro jejich vzájemnou spolupráci

Smlouva o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii • V duchu ASA • Treaty of Amity and Cooperation, TAC, podepsaná v únoru 1976 v indonéském Den Pasaru na ostrově Bali – vzájemný respekt vůči nezávislosti, suverenitě, rovnosti, teritoriální integritě a národní identitě všech národů; – právo každého státu na národní existenci bez vnějšího vměšování, subverze (podvratné činnosti) nebo nátlaku

– nevměšování jedné země do vnitřních záležitostí druhé – řešení odlišností nebo sporů mírovými prostředky – zřeknutí se hrozeb a použití síly – efektivní spolupráce mezi jednotlivými zeměmi

• Směřování ASEANu - od počátku mírové, založené na snaze nestát se „pěšáky“ ve službách cizích mocností • Bezpečnostní aspekt – implicitní, ale velmi silný, do 90. let brzdí ekonomickou integraci • Snaha o neutralitu, nezúčastněnost a omezení vlivu mocností

Zóna míru, svobody a neutrality (ZOPFAN) • snaha o vymezení své politicko-bezpečnostní pozice na globální scéně - v Kualalumpurská deklarace – listopad 1971 v podobě Zóny míru, svobody a neutrality (Zone of Peace, Freedom and Neutrality, ZOPFAN) – víra, že vyhlášením neutrální zóny může ASEAN zabránit i (výraznějšímu) vlivu mocností v regionu

• Návrh na vytvoření ZOPFANu - první vysloveně politickou regionální iniciativou v JV Asii. • členové ASEANu neměli kapacity donutit jiné státy tuto zónu respektovat • některé země tuto iniciativu diplomaticky napadly

• všechny národy ASEANu, včetně později těch přistoupivších - členy Hnutí nezúčastněných zemí (Non-Aligned Movement, NAM) – jeho politika nezúčastněnosti byla formulována na Bandungské konferenci – Na rozdíl od ASEANu - hnutí razantně odmítáno a napadáno USA jako „trójský kůň“ komunistického tábora

• zde získávaly vliv a legitimitu takové režimy jako Čína, Severní Vietnam a Kuba • Významnou politicko-bezpečnostní smlouvou - Smlouva o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii (Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, TAC), 1976

Polovina 70. let – konec války v Indočíně • aktuální otázka normalizace vztahů s nově vzniklými komunistickými režimy v Indočíně • ASEAN - dilema, ale snaha o spolupráci a přátelství převládla • Laos - nebyl vnímán jako hrozba, mezi Thajskem a Laosem - oboustranný zájem obnovit dobré obchodní vztahy;

• Kambodža (přejmenovaná na Demokratickou Kampučii) se izolovala od světa - nenarušovala stabilitu regionálního řádu (v té době) • Vietnam - denuncoval balijský summit a odmítal koncept ZOPFAN (1976) • potřeba technologické a obchodní výměny a zhoršující se vztahy s Kampučií a Čínou a snaha vymanit se z vlivu SSSR – vietnamská „mírová ofenziva“ – 1977

• 25. prosince 1978 invaze Vietnamu do Kambodže - šok a deziluze • Invazní vojska ukončila genocidní polpotovský režim - ve vojska okupační – podporovala dosazený Heng Samrinův komunist. provietnamský režim – zásadní porušení jednoho z zásadních principů sdružení, tj. národní suverenity a teritoriální integrity

• ASEAN - kritikem Vietnamu • zapojil se do podpory anti-hengsamrinovské aliance - Koaliční vláda Demokratické Kampučie (Coalition Government of Democratic Campuchea, CGDK) – z royalistické frakce prince Sihanuka, Lon Nolových republikánů a paradoxně také Rudých Khmerů

Kambodžský konflikt • projekcí sino-sovětského konfliktu • SSSR a jeho satelity podporovaný Vietnam a provietnamský režim v Kambodži • X • zbytek světa - uznával legitimitu Rudých Khmerů – křeslo v OSN • Jejich koaliční vládu s royalisty a republikány podporovala Čína, USA, Thajsko a ostatní státy ASEANu

• • Rozdílné pohledy na vietnamskou okupaci Thajsko X Indonésie a Malajsie

• Diplomatické snahy Indonésie o kambodžského konfliktu – Jakarta Informal Meetings • Pařížská konferenci o Kambodži (Paris Conference on Cambodia, PCC) 1991, které Indonésie s Francií spolupředsedala • UNTAC United Nations Transitional Authority in Cambodia – 1992 -93 správa OSN nad Kambodžou – 1993 – svobodné volby

Konec studené války v jihovýchodní Asii • neobešel beze změn v SSSR, intervence Rady bezpečnosti OSN a Číny • stability v oblasti – dosaženo především extraregionálními aktéry • Kambodžská lekce - dvojí dopad na ASEAN. • změna postoje vůči mimoregionálním mocnostem- přestal být kompatibilní s ideou zóny neutrality v jihovýchodní Asii (ZOPFAN)

• vedla k zapojování vnějších aktérů za účelem zachování mocenské rovnováhy mezi USA, Čínou a Japonskem, a v menší míře Ruskem a a Indií • vedlo k založení Regionálního fóra ASEAN (ASEAN Regional Forum, ARF) v roce 1994

• Druhý přínos - dosažení stability v pevninské JV Asii a zlepšení vztahů s Vietnamem jakožto druhdy neuralgickým článkem regionu • Celkové zlepšení vztahů • konec logiky studené války

• liberalizace ekonomik Vietnamu a Laosu, snahy o ustálení politické situace v Kambodži a marginalizaci Rudých Khmerů • Nabídka členství těmto zemím v ASEAN • 1995 – přistupuje Vietnam • 1997 – Barma (Myanma) a Laos • 1999 – Kambodža

• 90. léta pro formování nové identity ASEANu klíčová • S koncem studené války a urovnáním kambodžského konfliktu - otázka nového smyslu a identity organizace • 4. summit lídrů ASEANu v Singapuru roku 1992: – tzv. Singapurská deklarace - slib o „dosažení vyššího plánu pol. a ekon. spolupráce za účelem zajištění regionálního míru a prosperity“

• spuštění ekonomické agendy - ustavení Zóny volného obchodu ASEAN (ASEAN Free Trade Area, AFTA), – měla aplikovat Společný preferenční tarif na některé zboží (Common Effective Preferential Tariff, CEPT) a byla uvedena v platnost 1. ledna 1993 – ASEAN-6 (1984 přisoupila Brunej)

• odbourávání celních překážek v obchodu • původní cíl tj. pětiprocentní clo na nejobchodovatelnější položky - dosaženo z velké části v r. 2002 • Myanma, Laos a Vietnam přistoupily k AFTA roku 2008, Kambodža pak 2010 • 1. ledna 2010 – Zóna volného obchodu Čína. ASEAN (ASEAN-6)

• tzv. mini-ASEANy neboli „trojúhelníky růstu“ (growth triangles), – přirozená ekonomická teritoria nebo subregionální ekonomické zóny – Singapur-Johor-Riau (SIJORI), Indonesia-Malaysia. Thailand (IMT) Growth Triangle, East ASEAN Growth Area (EAGA), a čtyřúhelník růstu v pevninské JV Asii, sestávající z čínské provincie Yunnan, Laosu, Thajska a Barmy (Myanmaru)

• ASEAN Mekong Basin Development Cooperation • (AMBDC), Greater Mekong Sub-region (GMS) a Ayeyawady-Chao Phraya-Mekong Economic Cooperation Strategy (ACMECS)

Bezpečnostní rovina – otázka neutrality • V 90. letech ZOPFAN (Zóna míru, svobody a neutrality) – nefunční koncept • Bangkok 1995 - vytvoření Jihovýchodoasijské zóny bez jaderných zbraní (South-East Asia Nuclear Weapons-Free Zone, SEANWFZ, vyslov „šaun fiz“), která byla navržena v Singapuru 1992 • Zákaz: „rozmísťovat, vyrábět, testovat, skladovat ani přechovávat jaderné zbraně nikde na území členských států ASEAN“

• vyhlášení Vize 2020 na neformálním summitu v Kuala Lumpur r. 1997. • Cíl: posunout organizaci k vyššímu plánu kooperace, a především k ekon. Integraci • Konec 90. let – vznik vícerychlostního ASEANu – Ekon. úroveň: přibyly tři velmi chudé země: Barma, Laos, Kambodža – Rozdílné ideologie – 2 socialistické (Laos, Vietnam) a (Bývalá) vojenská junta v Barmě

• napětí měla řešit Iniciativa pro Integraci ASEAN (Iniciative for ASEAN Integration, IAI). • IAI - 6 -letý plán: fokus na čtyři prioritní sektory: – infrastruktura, rozvoj lidských zdrojů, informační a komunikační technologie a regionální ekonomická integrace – Neřešila strukturální a ideologické rozdíly

War on Terror • teroristické útoky z 11. září 2001 na cíle ve Spojených státech, v letech 2000 -2005 v Indonésii i válka v Afghánistánu a Iráku • Prohlubují kulturně-náboženský rozpor v nesourodé desítce ASEANu • Filipíny se připojily k tzv. „koalici ochotných“, vedené USA • Indonésie a Malajsie – zdrženlivější

• 9. summit ASEAN – 2003, Bali – – stěžejní dohoda Declaration of ASEAN Concord II (známá také jako Bali Concord II, BCII) • Cíl: Společenství ASEAN do roku 2020 • navázala na Bali Concord I z roku 1976 a rovněž na kualalumpurskou Vision 2020 z r. 1997

• Podle ní, Společenství ASEAN mělo stát na třech základních pilířích: • Bezpečnostní společenství ASEAN (ASEAN Security Community, ASC) • Ekonomické společenství ASEAN (ASEAN Economic Community, AEC) • Sociokulturní společenství ASEAN (ASEAN Socio-Cultural community, ASCC)

• listopad 2004 - Vientianský akční program, kterým určili „cíle a strategie“ zaměřené na skutečnou realizaci Společenství ASEAN • úkol vyladit optimální základ Charty ASEANu - svěřen o rok později speciální pracovní skupině nazvané Eminent Persons Group (EPG)

„Nový“ ASEAN • nejvyšším rozhodovací orgánem: summit hlav vlád ASEANu, který bude svolán každé dva roky, a pak případně ad hoc dle potřeby • O stupeň níže v hierarchii - Koordinační rada ASEANu (ASEAN Coordinating Council) sestávají z ministrů zahraničí – koordinace práce tří rad společenství ASEAN: • sektorální ministerská tělesa jako například ASEAN Foreign Minister Meeting (AMM) – spadá pod Ekon. společenství

• Nejvyšším úředním zástupcem sdružení je generální tajemník, sloužící po dobu čtyř let • má 4 zástupce (náměstky), zastupující jinou zemi než tajemník a každý musí pocházet z jiné členské země • Charta ASEAN - v platnost v listopadu 2008 po její ratifikaci posl. členským státem - Thajskem

• constructive engagement neboli konstruktivní zapojení, které by mohlo – bez vyvíjení nátlaku – skrze spolupráci s ostatními členskými zeměmi ASEAN přimět Myanmu k určitým demokratizačním změnám, • anebo prostřednictvím tzv. flexible intervention, která umožňuje hlasitou kritiku v případě regionálního přesahu problému

Kam směřuje Asean?

Rozhovoroví partneři“ • deset oficiálních „dialogue partners“. • Nejdelší partnerství s ASEANem má Austrálie (1974) • v 70. letech byla partnerství zahájena také s zeměmi asijsko-tichomořské oblasti: NZ, Kanadou, Japonskem a USA a také EU • V 90. l. - platforma dialogového partnerství rozšířena o Jižní Koreu (1991), Čínu, Indii a Rusko (1996).

• Zástupci partnerských zemí - pravidelné schůzky na Post-ministerských konferencích (Post-Ministerial Conference, PMC), které následují každoroční setkání ministrů (AMM)

Regionální fórum ASEAN (ARF) • Tyto multilaterální rozhovory - základem platformy pro transregionální bezpečnost - Regionální fórum ASEAN (ASEAN Regional Forum, ARF) - založeno r. 1994 v reakci na nově vzniklé poměry po skončení studené války • liší se v zapojení Ruska a Číny do těchto struktur

• Členství: ASEAN+rozhovor. partneři • Bangladéš, Papua-Nová Guinea, Mongolsko, Severní Korea (KLDR!), Pákistán, Srí Lanka a Timor-Leste. • o členství se ucházejí také Kazachstán, Kyrgyzstán a Afghánistán

ASEAN + 3 (ASEAN PLUS THREE, APT) • Stimulem pro tuto spolupráci byla asijská krize, resp. neschopnost mez. org. ekonomický propad řešit – napomohla zahájit nadstandardní vztahy mezi ASEANem a třemi státy východní Asie – Čínou, Japonskem a Jižním Koreou – Má potenciál stát se klíčovou organizací ve východní Asii

Východoasijský summit • jde o další uskupení vzešlé ze summitové politiky ASEANu. • EAS byl založen v prosinci 2005 aseanskou desítkou, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem, Indií a nově také Ruskem a USA (18 členů)

ASEAN-EU • ASEAN spolupracuje s Evropu téměř 40 let • vysoký stupeň formalizace, byť ne tak komplikované jako například u ASEAN + 3. • Na politické a bezpečnostní spolupráce je Evropská unie aktivně zapojena v Regionálním fóru ASEAN (ARF). • Zástupci unie se také pravidelně účastní každoročních Post-ministerských konferencí ASEAN (AEMM) a pravidelně probíhají také Ministerská setkání ASEAN-EU (AEMM).

• Norimberská deklarace o rozšířeném partnerství ASEAN-EU (Nurenberg Declaration on an ASEAN-EU Enhanced Partnership), podepsaná v roce 2007 • V ekonomické oblasti – EU-27 pro ASEAN 2. největším exportním trhem a 3. největším obchodním partnerem

ASIJSKO-EVROPSKÉ SETKÁNÍ (ASEM) • Asijsko-evropské setkání ASEM (Asia-Europe Meeting) - multilaterální komunikační fórum mezi vládními představiteli Asie a Evropy. • ASEM byl založen na svém prvním summitu v roce 1996 v Singapuru • Zájem založit podobnou komunikační platformu vzešel od asijských států - jejich vztahy s Evropou zaostávaly ve srovnání s asijsko-americkými, které byly realizovány prostřednictvím APEC nebo ARF

• Vysoká úspěšnost v prevenci konfliktů • absence válečných konfliktů mezi jeho členy od jeho založení rok po skončení indonéské-malajsijské konfrontace • Situace – dosažena prostřednictvím socializace národů a budováním důvěry, posílené mj. neformálními vztahy jejich představitelů, – umožnila potlačení nacionalistických sentimentů v Sukarnově stylu a uvědomění výhod spolupráce nad konfrontací

Kritici • - množství probíhajících menších konfliktů mezi některými členskými státy, • Např. : spor mezi Thajskem a Kambodžou o chrám Preah Vihear, • řada rozmíšek mezi Indonésií a Malajsií včetně sporu o podmořská naleziště ropy a zemního plynu nedaleko Bornea či poněkud absurdní neshody ohledně původu kulturního dědictví té či oné země • spor mezi Malajsií a Singapurem o ostrůvky v Malacké úžině.