kolsk integrace nebo inkluzivn vzdlvn Integrace versus segregace
Školská integrace nebo inkluzivní vzdělávání ? „ Integrace versus segregace, školská integrace nebo inkluzivní vzdělávání, nástroje školské integrace úskalí integrace, postižení versus handicap, inkluzivní škola, její budování. Film Všichni spolu.
Cesta k inkluzivní škole z pohledu pedagogické psychologie – osnova příspěvku Terminologické otázky – integrace, inkluze, maistream Žáci se SVP Přístup k žákům s vážným zdravotním postižením Nástroje školské integrace Změna paradigmatu – od zaměření na podporu jedince k podpoře třídy a školy • Zásady fungování inkluzivní školy • Úskalí na cestě k inkluzivní škole • Shrnutí • • •
Integrace, inkluze, mainstream • V souvislosti s rozvojem demokratických principů a bojem za práva různých menšin se v 80. letech min. stolení objevuje hnutí za právo dětí chodit do školy společně s ostatními dětmi – koncept integrace – široká podpora rodičů a odborníků • USA – už od 1954 – soud rodičů o právo dítěte s postižením chodit společně s ostatními do běžné školy, Anglie 1978 • U nás 1992 – americko-židovská organizace JDC – pomoc při péči o postižené občany – vznikla skupina, která výrazně podporovala integraci osob se zdravotním postižením • Organizování diskusí mezi rodiči, odborníky a veřejností, rodiče v roli prosebníků, boj o změnu legislativy – hnutí pro integraci ve školství • Zástupné používání pojmů integrace a inkluze, postupné specifikování jednotlivých pojmů
Integrace a mainstreaming • Integrace - umožnění vzdělávání žáka ve škole hlavního vzdělávacího proudu, doporučení k integraci se odvíjí od stavu (dg. ) dítěte, v naší legislativě existují nástroje, které takové postupy podporují, právo na integraci však mají jen některé děti • hlavní vzdělávací proud – mainstream • U nás jde o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)- termín vymezen přímo v našem školském zákoně, paragrafu 16 • Ve „druhé vlně“ jde o začleňování dětí z jiných etnik, tzv. sociálně-kulturně znevýhodněných (také ve školském zákoně) • Formy integrace - individuální a skupinová (skupinová vhodná pro děti, které potřebují výrazně jiný způsob vzdělávání), existuje i varianta „něco mezi“ • To, zda žák patří do kategorie žáka se SVP, určuje školské poradenské zařízení, to také doporučuje způsob vzdělávání a co k tomu žák a škola potřebují, rozhodnutí je na rodičích
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami • Jde o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním: 1. Zdravotní postižení pro účely tohoto zákona znamená mentální, tělesné, zrakové, sluchové, či řečové postižení, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. 2. Zdravotní znevýhodnění je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdrav. poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. 3. Sociální znevýhodnění - rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta.
Přístup k žákům s vážným zdravotním postižením Do skupiny žáků se zdravotním postižením patří děti s velmi odlišnými typy postižení: • Patří sem specifické vývojové poruchy učení a chování ale také vážné zdravotní postižením jako je DMO, smyslové postižení, mentální postižení poruchy autist. spektra apod. • Všechny děti mohou být začleněny, ale vyžaduje to různou míru přípravy. Ne všechny školy dokáží připravit vhodné podmínky pro jejich vzdělávání. • Co všechno potřebuje škola, aby mohla začlenit dítě s postižením …. ? • (více viz přednáška o ped. psych. poradenství)
Nástroje školské integrace ŠI vyžaduje vyjádření a doporučení ŠPZ (školského poradenského zařízení) a spolupráci se školou, která žáka integruje. V současnosti mohou být využity následující možnosti podpory ŠI: 1. Individuální vzdělávací plán 2. Asistent pedagoga 3. Integrační tým (Více viz přednáška o ped. psych. poradenství)
Změna paradigmatu – od integrace k inkluzi 90. léta a zač. 21. století – inkluze - chápat ji lze jako „vylepšenou integraci“ nebo zcela novou kvalitu v přístupu k dětem se SVP (bezpodmínečné akceptování potřeb všech dětí oproti dřívější pedagogice speciálních potřeb) • Inkluze – začlenění na základě stejných práv pro všechny děti. Projevuje se v přizpůsobení vzdělávacích podmínek tak, aby odpovídaly potřebám všech žáků, je to společná cesta bez vyčleňování. Inkluze je samozřejmé začlenění, nikdo ji nemusí doporučovat ani stanovovat. Ideální příklad –„na sídlišti“ od pískoviště až po střední školu… • Starší pojetí pojmu inkluze - začlenění i dětí s vážným zdravotním postižením
Vývoj podpory začleňování Zpočátku se otázky ŠI týkaly hlavně dětí se Zd. P – u nás fungovalo po roce 1989 hnutí rodičů dětí s postižením za právo chodit do běžných škol, později se začal hovořit o potřebě integrace u dětí ze sociálně vyloučených lokalit (hodně se mluví o Romech). Integrace se týká obou skupin dětí – je různě ošetřena v legislativě. Zatímco děti s postižením mají své „podporovatele“ ve speciálních pedagogických centrech, děti ze soc. vyloučených lokalit a děti přistěhovalců apod. takové zázemí nemají – jejich šance je v konceptu inkluzivního vzdělávání. Problematika „hraničních dětí“ – více vizppřednáška ped. psych. poradenství.
Právo na inkluzivní vzdělávání • bylo poprvé deklarováno na světové konferenci na téma Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterou pořádala organizace UNESCO společně se španělskou vládou roku 1994 v Salamance • vlády 92 zemí se usnesly změnit stávající vzdělávací systémy směrem k inkluzivnímu vzdělávání, které zajišťuje právo na vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich individuální potřeby • toto a další ustanovení, v nichž je inkluze deklarována jako základní princip uplatňovaný ve vzdělávání, byly posléze zakotveny v tzv. Prohlášení ze Salamanky (Salamanca Statement, UNESCO 1994)
Inkluzivní pedagogika – používá namísto zkratky SVP zkratku PNO, mluví tedy o dítěti s PNO (postižení, narušení, ohrožení) 5 komponentů inkluzivní pedagogiky – Etický – jasná oprávněnost z hlediska lidských práv, bezchybný – Sociologický – chápání odlišností ve společnosti (deklarování inkluzivních myšlenek může paradoxně následovat skrytá diskriminace) – Profesní – namísto speciálního (léčebného) pedagoga potřebujeme inkluzivního pedagoga („obecný edukátor“) – Politický – souvisí s bojem za lidská práva (hnutí rodičů za začlenění jejich dětí s postižením do běžných škol – patří i mezi klíčové politické plány a dokumenty- směřování k antidiskriminačnímu zákonu – Aplikační – teoreticky bezchybný koncept naráží při snaze o realizaci na mnoho problémů – zhruba 3 druhy – finance, legislativa, myšlení lidí (setrvačnost systémů)
Současnost a trendy inkluzivní pedagogiky • minulých 200 let probíhala v přístupu k lidem nějak odlišných exkluze/selekce/segregace/fragmentace/institucionalizace • I speciální vzdělávání mělo/má za cíl integraci dětí do běžné společnosti, ve svých počátcích bylo inovací – pozitivní snahou • inkluzivní pedagogika je koncept 21. století –Směrnice pro inkluzi – vydalo UNESCO 2005 • Inkluzivní koncept je součástí historického vývoje • Jestliže společnost podporuje začlenění všech svých členů jako apriorní princip své existence, je inkluzivní edukace potřebná a samozřejmá jako garantování rovnosti šancí • Aktuální stav v Evropě - stav mezi integrací a inkluzí
Platformy přístupu k dětem se SVP (speciálními vzděl. potřebami) • Exkluze – úplné vyloučení některých dětí ze vzdělávání • Segregace – zařazování dětí do homogenních skupin, vnější diferenciace – systém běžného a speciálního školství • Integrace – děti s postižením mohou s určitou podporou navštěvovat běžné školy – duální systém • Inkluze – vyšší kvalita integrace – heterogenita se chápe jako normalita, odpadá potřeba dosáhnout se všemi žáky stejného cíle • Různorodost je normální – inkluze se stává samozřejmostí
Vztah inkluzivní versus speciální • Problematika edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je pod vlivem integračních a inkluzivních trendů stále více součástí obecné pedagogiky • Edukace těchto dětí přestává být doménou speciálního školství • Vzdělávání učitelů by se do budoucna mělo profilovat jinak – ve směru kombinace obecné a speciální pedagogiky • spojovací pedagogika (Corbettová: connective pedagogy)
Syntéza speciální a obecné edukace • Lev Semjonovič Vygotskij – ruský pedagogický psycholog – sdílené učení a zóna nejbližšího vývoje • Učení předchází zrání („americká otázka“) • Vzájemnost, sdílení, kooperace, příjemné prožitky, které vznikají přitom, když se děti (a platí to i pro dospělé) učí něčemu společně. • Konstrukt sdíleného učení lze uvést větou Vygotského ze 30. let min. století: „Je třeba spojit vzdělávání defektních a zdravých dětí, speciální školu s běžnou, děti vychovávat společně. Tak budeme vychovávat postižené a převychovávat zdravé. “ (Vygotski: SPISY, 5. díl , dle Mikulajová 1996, s. 294 -303).
Rozdíl mezi integrací a inkluzí v praxi • integrovanému dítěti bude v případě tzv. neúspěšné integrace hrozit přeřazení do školy méně náročného typu, zatímco v případě inkluzivní školy něco takového nikoho ani nenapadne • v případě integrace se bude stále kalkulovat s tím, kolik času učiteli zabere příprava na práci s integrovaným žákem a nakolik eventuelně „zpomalí“ třídu, v případě inkluze se bude počítat s obohacením - rozvojem pozitivního psychosociálního klimatu ve třídě, s rozvojem prosociálního chování a lepším porozuměním dětí tomu, co to znamená být jiný • Naše legislativa je na hranici obou konceptů – par. 3, odst. 4 vyhlášky 73/ 2005 Sb. říká, že : „žák se zdrav. postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem…“, to, co je neinkluzivní, je dodatek „… a pokud to odpovídá podmínkám školy“
Je toto dítě dostatečně dobré pro naši školu? X Je naše škola dostatečně dobrá pro toto dítě? Integrace Inkluze • Zaměření na potřeby jedince s postižením • Expertizy specialistů • Speciální intervence • Prospěch pro integrovaného žáka • Dílčí změna prostředí • Zaměření na vzdělávaného žáka s postižením • Speciální programy pro žáka s postižením • Hodnocení studenta expertem • Zaměření na potřeby všech vzdělávaných • Expertízy běžných učitelů • Dobrá výuka pro všechny • Prospěch pro všechny žáky • Celková změna školy • Zaměření na skupinu a školu • Celková strategie učitele • Hodnocení učitelem, zaměření na vzdělávací faktory
Inkluzivní vzdělávání - inkluzivní edukace Vyznačuje se : • Vzděláváním v heterogenních třídách • Ve škole nacházíme děti z různých sociokulturních prostředí i děti se SVP – (diskutuje se o potřebě změny termínu SVP na termín podpůrné či vyrovnávací opatření • Škola se „nezbavuje“ dětí • Zpřístupňuje se vzdělávací prostředí (ve snaze nebýt restriktivní) • Upravuje se kurikulum - adaptace existujících mat. , převzetí mat. alternativních, tvorba nových, formuluje se, co žáci znát musí, měli by a mohli by • Rozšiřuje se repertoár výukových strategií (front. výuka, kooperační učení, vrstevnická podpora, kognitivní a metakognitivní strategie, výcvik sociálních dovedností, využití technologií) • Pracuje se na otevřené komunikaci a spolupráci (uvnitř i vně školy) Poslední probraný slide
Houška, T. (2012). Inkluzivní škola: Praha: Abraka Dabra.
Zavádění inkluze do školy – co je potřeba: • Stanovení zásadních hodnot ve vzdělávání pro školu (příběh o džbánu a kamenech), nejdůležitější princip - lidská heterogenita je uznávána jako normální (důvody humánní, právní, pragmatické) • Spolupráce s rodiči - škola vytváří strategie, jak rodiče získat ke spolupráci - jsou bráni jako partneři při vzdělávání • Zahrnuty jsou všechny děti v rámci dané komunity – děti s postižením, děti cizinců, děti romské … • Různost kulturního a jazykového prostředí žákovské populace je pro vzdělávací koncept obohacením • Škola klade důraz na rozvoj sociálních dovedností • Škola je učící se organizací – při vytváření nové kvality je třeba se učit novým metodám …
Při budování inkluzivní školy neexistuje rychlé a přímočaré řešení Mezi nejčastější chyby patří : - Nedostatečná osvěta - Příliš ambiciózní postupy - Nevhodné tempo změn - Zdroje (chybí nebo nejsou vhodně využity) - Nejsou zapojeny důležité osoby (personál, odborníci…) - Vedení školy málo podněcuje ke změně (finanční odměny nejsou jediný způsob podněcování…) - Škola není zapojena do sítě inkluzivně orientovaných škol
Rezervy v podpoře inkluzivního vzdělávání • Legislativa • Finance • Lidský faktor (nejen učitelé – také poradenští pracovníci a úředníci)
Závěr • Každá škola, která se dá na cestu k inkluzi, se vydává na cestu plnou práce a změn, často i nepochopení a problémů • Potřebuje podporu ve vytváření pracovního a zároveň pozitivního prostředí (podpora efektivní komunikace, spolupráce, budování týmu, intervize, supervize) • Zaměření na inkluzi musí být dlouhodobé, jednoznačné, neformální a musí být podložené širokou diskusí ve škole • Zaměření na inkluzi vyžaduje také umožnění změn souvisejících se zaváděním inkluze – tedy podporu ze strany odborníků, úředníků i širší veřejnosti (podpora pracovníků PPP, SPC, CPIV, kompetentních úředníků) • Každá taková škola zaslouží ocenění a podporu
Odkazy: • Video z konference Rytmus: • http: //www. inkluze. cz/inkluzivni-vzdelavani/inkluzivnivzdelavani • Cizinci na ZŠ Na Valech, Poděbrady: • http: //noviny. ipodebrady. cz/pn-4 -2010/cizinci-na-zs-navalech. html • Inkluzivní škola – Kazuistiky: • http: //www. inkluzivniskola. cz/content/kazuistiky • Uprchlíci z Barmy • http: //www. inkluzivniskola. cz/content/uprchlici-z-barmy
Zdroje: • Lang, G. -Berberichová, Ch. : Každé dítě potřebuje speciální přístup. Portál, Praha 1998. • Polechová, P. (ed. ) Jak se dělá „Škola pro všechny“. Vydalo o. s. AISIS v rámci projektu Škola pro všechny, 2005. • Hájková, V. , Strnadová, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. • Lechta, V. (ed. )Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010. • Vygotskij, L. S. Psychologie myšlení a řeči (výbor z díla). Praha: Portál, 2004. • http: //www. cosiv. cz/ • www. inkluze. cz • www. modernivyucovani. cz (dokument „otevírání školy“) • www. czechkid. cz – nástroj pro zavádění multikulturní výchovy do škol • www. varianty. cz – široká paleta příruček a zajímavých podnětů k vyučování
- Slides: 25