Psychologick aspekty integrace a inkluze intergace versus segregace

  • Slides: 28
Download presentation
Psychologické aspekty integrace a inkluze. intergace versus segregace, školská integrace, inkluzivní vzdělávání, nástroje školské

Psychologické aspekty integrace a inkluze. intergace versus segregace, školská integrace, inkluzivní vzdělávání, nástroje školské integrace (individuální vzdělávací program, integrační tým, asistent pedagoga), žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, podpůrná opatření, odvětví speciální pedagogiky, postižení versus handicap, deinstitucionalizace, úskalí integrace ve škole a inkluzivního vzdělávání, film „Všichni spolu“.

 Integrace a inkluze jako zástupné pojmy • V souvislosti s rozvojem demokratických principů

Integrace a inkluze jako zástupné pojmy • V souvislosti s rozvojem demokratických principů a bojem za práva různých menšin se v 80. letech min. stolení objevuje hnutí za právo dětí chodit do školy společně s ostatními dětmi – koncept integrace – široká podpora rodičů a odborníků • USA – už v roce 1954 – soud rodičů o právo dítěte s postižením chodit společně s ostatními do běžné školy, podobně v Anglii – od roku 1978 • U nás později - 1992 – americko-židovská organizace JDC – pomoc při péči o postižené občany – vznikla skupina, která začala výrazně podporovat integraci osob se zdravotním postižením • Organizovaly se diskuse mezi rodiči, odborníky a veřejností, rodiče v roli prosebníků, boj o změnu legislativy – hnutí pro integraci ve školství • Zástupné používání pojmů integrace a inkluze, postupné specifikování jednotlivých pojmů

Změna paradigmatu – od integrace k inkluzi 90. léta až zač. 21. století –

Změna paradigmatu – od integrace k inkluzi 90. léta až zač. 21. století – inkluze se chápala buď jako „vylepšená integrace“ nebo zcela nová kvalita v přístupu k dětem se SVP Definice inkluze – začlenění na základě stejných práv pro všechny děti. Projevuje se v přizpůsobení vzdělávacích podmínek tak, aby odpovídaly potřebám všech žáků, je to společná cesta bez vyčleňování. Inkluze je samozřejmé začlenění, nikdo ji nemusí doporučovat ani stanovovat (bezpodmínečné akceptování potřeb všech dětí oproti dřívější pedagogice speciálních potřeb) • Ideální příklad –„na sídlišti“ od pískoviště až po střední školu… V současnosti se často používá těmi kdo myšlenku inkluze

Novější definice pojmu inkluze/inkluzivního vzdělávání • Inkluze znamená vytvoření takového prostředí ve třídě, které

Novější definice pojmu inkluze/inkluzivního vzdělávání • Inkluze znamená vytvoření takového prostředí ve třídě, které vítá a oceňuje odlišnosti. • Inkluze popírá vylučování některých lidí ze společnosti, jakékoli předsudky a diskriminaci. Úkolem je vybudovat společenství pečující o všechny a otevřené všem; prostředí, kde už (lidé) děti se speciálními potřebami nejsou jiné, protože každé z nich má svou cenu. • Vzdělávání začleňující všechny děti do běžných škol. Podstatou je změněný pohled na selhání dítěte v systému, resp. selhání vzdělávacího systému v případě konkrétního dítěte. Při neúspěchu je třeba hledat bariéry v systému, který není dostatečně otevřený k potřebám jednotlivce.

Právo na inkluzivní vzdělávání • bylo poprvé deklarováno na světové konferenci na téma Vzdělávání

Právo na inkluzivní vzdělávání • bylo poprvé deklarováno na světové konferenci na téma Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterou pořádala organizace UNESCO společně se španělskou vládou roku 1994 v Salamance (tzv. Prohlášení ze Salamanky, UNESCO 1994) • Opírá se o Úmluvu práv dítěte (1989) • vlády 92 zemí se usnesly změnit stávající vzdělávací systémy směrem k inkluzivnímu vzdělávání, které zajišťuje právo na vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich individuální potřeby • Postupně se inkluze ve vzdělávání stala nástrojem sociální a vzdělávací politiky

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami – dle ŠZ č. 561/2004 Sb • „…Jde o

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami – dle ŠZ č. 561/2004 Sb • „…Jde o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním: • Zdravotní postižení pro účely tohoto zákona znamená mentální, tělesné, zrakové, sluchové, či řečové postižení, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. • Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdrav. poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. • Sociální znevýhodnění - rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta. …“

Aktuálně se dítě se SVP vymezuje podle novely ŠZ platící od září 2016 –

Aktuálně se dítě se SVP vymezuje podle novely ŠZ platící od září 2016 – jako … žák nebo student, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění … svých práv … potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření - nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte. Podpůrná opatření poskytují školy a školská poradenská zařízení – 5 stupňů, 1. stupeň zajišťuje škola sama, další odvozeny od doporučení ŠPZ

Houška, T. (2012). Inkluzivní škola: Praha: Abraka Dabra.

Houška, T. (2012). Inkluzivní škola: Praha: Abraka Dabra.

Nástroje školské integrace Dříve bylo potřeba na základě vyšetření ŠPZ tzv. zařadit dítě mezi

Nástroje školské integrace Dříve bylo potřeba na základě vyšetření ŠPZ tzv. zařadit dítě mezi žáky se SVP, konkrétně mezi žáky se zdravotním postižením a podle typu a míry postižení získat doporučení k potřebným postupům a opatřením, šlo především o 1. Individuální vzdělávací plán 2. Asistent pedagoga 3. Integrační tým Dnešní situace – podpůrná opatření 1. stupně má poskytovat škola, teprve pak, pokud se situace nezlepší, je dítě doporučeno do ŠPZ

Platformy přístupu k dětem se SVP (speciálními vzděl. potřebami) • Exkluze – úplné vyloučení

Platformy přístupu k dětem se SVP (speciálními vzděl. potřebami) • Exkluze – úplné vyloučení některých dětí ze vzdělávání • Segregace – zařazování dětí do homogenních skupin, vnější diferenciace – systém běžného a speciálního školství • Integrace – děti s postižením mohou s určitou podporou navštěvovat běžné školy – duální systém • Inkluze – vyšší kvalita integrace – heterogenita se chápe jako normalita, odpadá potřeba dosáhnout se všemi žáky stejného cíle • Různorodost je normální – inkluze se stává samozřejmostí

Současnost a trendy inkluzivní pedagogiky • minulých 200 let probíhala v přístupu k lidem

Současnost a trendy inkluzivní pedagogiky • minulých 200 let probíhala v přístupu k lidem nějak odlišných exkluze/selekce/segregace/fragmentace/institucionalizace • I speciální vzdělávání mělo/má za cíl integraci dětí do běžné společnosti, ve svých počátcích bylo inovací – pozitivní snahou • inkluzivní pedagogika je koncept 21. století –Směrnice pro inkluzi – vydalo UNESCO 2005 • Inkluzivní koncept je součástí historického vývoje (směřování k humanismu) • Jestliže společnost podporuje začlenění všech svých členů jako apriorní princip své existence, je inkluzivní edukace potřebná a samozřejmá jako garantování rovnosti šancí • Aktuální stav v Evropě - stav mezi integrací a inkluzí

Rozpory • Novější definice inkluzivního vzdělávání ve světě upouštějí od „nálepek“ (např. žáci se

Rozpory • Novější definice inkluzivního vzdělávání ve světě upouštějí od „nálepek“ (např. žáci se SVP), je to vnímáno jako příliš úzké pojetí • Přesto ve školské praxi je inkluze spojována především s péčí o žáky se SVP (viz novela ŠZ) • Tak se oklikou snaha o INKLUZI vrací zpátky k INTEGRACI (prováděné sofistikovanějším způsobem)

Inkluze a vzdělávání učitelů • Problematika edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je pod

Inkluze a vzdělávání učitelů • Problematika edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je pod vlivem integračních a inkluzivních trendů stále více součástí obecné pedagogiky • Edukace těchto dětí přestává být doménou speciálního školství • Vzdělávání učitelů by se do budoucna mělo profilovat jinak – ve směru kombinace obecné a speciální pedagogiky • spojovací pedagogika (Corbettová: connective pedagogy)

Specializace speciální pedagogiky • • Somatopadie Psychopedie Surdopedie Tyflopedie Logopedie Etopedie …

Specializace speciální pedagogiky • • Somatopadie Psychopedie Surdopedie Tyflopedie Logopedie Etopedie …

Terminologické otázky Především v sociální a zdravotnické oblasti: • Handicap versus postižení • •

Terminologické otázky Především v sociální a zdravotnické oblasti: • Handicap versus postižení • • • Deinstitucionalizace Normalizace Transformace Jazyk „people first“ Labeling

Myšlenka inkluze v díle pedagogického psychologa Konstrukt sdíleného učení lze uvést větou Vygotského ze

Myšlenka inkluze v díle pedagogického psychologa Konstrukt sdíleného učení lze uvést větou Vygotského ze 30. let min. století: „Je třeba spojit vzdělávání defektních a zdravých dětí, speciální školu s běžnou, děti vychovávat společně. Tak budeme vychovávat postižené a převychovávat zdravé. “ (Vygotski: SPISY, 5. díl , dle Mikulajová 1996, s. 294 -303). • Vzájemnost, sdílení a kooperace jsou příjemné prožitky, které vznikají přitom, když se děti (a platí to i pro dospělé) učí něčemu společně.

Jak rozumět rozdílům mezi integrací a inkluzí Integrace Inkluze • Zaměření na potřeby jedince

Jak rozumět rozdílům mezi integrací a inkluzí Integrace Inkluze • Zaměření na potřeby jedince s postižením • Expertizy specialistů • Speciální intervence • Prospěch pro integrovaného žáka • Dílčí změna prostředí • Zaměření na vzdělávaného žáka s postižením • Speciální programy pro žáka s postižením • Hodnocení žáka expertem • Zaměření na potřeby všech vzdělávaných • Expertízy běžných učitelů • Dobrá výuka pro všechny • Prospěch pro všechny žáky • Celková změna školy • Zaměření na skupinu a školu • Celková strategie učitele • Hodnocení učitelem, zaměření na vzdělávací faktory

Zmatek a frustrace ohledně inkluze ve společnosti • Obecnost dokumentů a definic inkluze a

Zmatek a frustrace ohledně inkluze ve společnosti • Obecnost dokumentů a definic inkluze a inkluzivního vzdělávání vzbuzuje řadu nejasností a pochyb • Inkluze jako ideologie založená na hodnotách humanismu vyžaduje změny v myšlení i v praxi • Lze se pohybovat ve dvou diskurzech, které mohou snadno stát proti sobě • 1) právní a etický diskurz (proč? ) • 2) pragmatický diskurz (JAK? )

Zavádění inkluze do školy • Stanovení zásadních hodnot ve vzdělávání pro školu (příběh o

Zavádění inkluze do školy • Stanovení zásadních hodnot ve vzdělávání pro školu (příběh o džbánu a kamenech), nejdůležitější princip - lidská heterogenita je uznávána jako normální (důvody humánní, právní, pragmatické) • Rodiče jsou bráni jako partneři při vzdělávání - škola vytváří strategie, jak rodiče získat ke spolupráci • Počítá se s dětmi různě odlišnými (postiženými, z jiných kulturních oblastí, sociálně znevýhodněné atd. ) • Různorodost kulturního a jazykového prostředí žákovské populace je pro vzdělávací koncept obohacením • Škola se zaměřuje na rozvoj sociálních dovedností • Škola je „učící se organizací“, učí se nejen žáci, ale také učitelé

Budování inkluzivní školy Neexistuje rychlé a přímočaré řešení - mezi nejčastější chyby patří :

Budování inkluzivní školy Neexistuje rychlé a přímočaré řešení - mezi nejčastější chyby patří : - Nedostatečná osvěta - Příliš ambiciózní postupy - Nevhodné tempo změn - Zdroje (chybí nebo nejsou vhodně využity) - Nejsou zapojeny důležité osoby (personál, odborníci…) - Vedení školy málo podněcuje ke změně (finanční odměny nejsou jediný způsob podněcování…) - Škola není zapojena do sítě inkluzivně orientovaných škol

Rezervy v podpoře inkluzivního vzdělávání • Legislativa • Finance • Lidský faktor (nejen učitelé

Rezervy v podpoře inkluzivního vzdělávání • Legislativa • Finance • Lidský faktor (nejen učitelé – také poradenští pracovníci a úředníci) – zaměřit se nejen na PROČ, ale také na JAK

Potřebná podpora • Každá škola, která se dá na cestu k inkluzi, se vydává

Potřebná podpora • Každá škola, která se dá na cestu k inkluzi, se vydává na cestu plnou práce a změn, často i nepochopení a problémů • Potřebuje podporu ve vytváření pracovního a zároveň pozitivního prostředí (podpora efektivní komunikace, spolupráce, budování týmu, intervize, supervize) • Zaměření na inkluzi musí být dlouhodobé, jednoznačné, neformální a musí být podložené širokou diskusí ve škole (ne o tom, proč, ale jak) • Zaměření na inkluzi vyžaduje také umožnění změn souvisejících se zaváděním inkluze – tedy podporu ze strany odborníků, úředníků i širší veřejnosti (podpora pracovníků PPP, SPC, CPIV, kompetentních úředníků) • Každá taková škola zaslouží ocenění a podporu

Role školního psychologa • ŠP je součástí Školního poradenského pracoviště • Potřebné je rozdělení

Role školního psychologa • ŠP je součástí Školního poradenského pracoviště • Potřebné je rozdělení rolí • Může participovat na tvorbě Plánu podpůrných opatření • Podpora myšlenky společného vzdělávání • Podpora prevence syndromu vyhoření u učitelů, zvládání stresu

Pomoc při vytváření Plánu podpůrných opatření • Konkrétní vyhledávání a podpora dětí, které potřebují

Pomoc při vytváření Plánu podpůrných opatření • Konkrétní vyhledávání a podpora dětí, které potřebují podpůrná opatření – podíl na vytváření tzv. Pl. PP (Plán podpůrných opatření) – viz další semináře konkrétně zaměření na tvorbu Pl. PP • Aktivitami s tím spojenými (komunikace se ŠPZ, rodiči, žáky, učiteli atd. )

Podpora myšlenky společného vzdělávání Ø vlastním postojem, dokládajícím přesvědčení o možné postupné pozitivní změně

Podpora myšlenky společného vzdělávání Ø vlastním postojem, dokládajícím přesvědčení o možné postupné pozitivní změně nebo alespoň snahu porozumět inkluzi Ø Trpělivostí s těmi, kdo to mají jinak (včetně sebe) Ø Podporou těch, na koho jsou kladeny největší nároky – učitelů (projevovaným porozuměním, předáváním konkrétních informací, odkazů apod. ) Ø Pozitivním přístupem Ø Podporou otevřené komunikace mezi všemi subjekty školy Ø Podporou vzájemnosti a spolupráce Ø Vnášením klidu a pohody, humoru a nadhledu do školy

Zdroje: • Hájková, V. , Strnadová, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. • Lang,

Zdroje: • Hájková, V. , Strnadová, I. Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. • Lang, G. -Berberichová, Ch. : Každé dítě potřebuje speciální přístup. Portál, Praha 1998. • Lazarová, B. a kol (2015). Řízení inkluze ve škole. Brno: Masarykova univerzita. • Lechta, V. (ed. )Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál, 2010. • Polechová, P. (ed. ) Jak se dělá „Škola pro všechny“. Vydalo o. s. AISIS v rámci projektu Škola pro všechny, 2005. • http: //www. nuov. cz/ae/dobra-skola • http: //www. nuov. cz/ae/pripravenost-skoly-k-inklusivnimu-vzdelavani • http: //www. nuov. cz/ae/predvidani-a-analyza-ocekavanych-reakci-lidi-nazmenu • http: //www. ferovaskola. cz/standardy-ferove-skoly

 • Děkuji za pozornost

• Děkuji za pozornost