Integrace Interkulturn komunikace Kontext pro pochopen konceptu integrace

Integrace Interkulturní komunikace

Kontext pro pochopení konceptu integrace • Integrace znamená začlenění jedinců či skupin do celku • adaptace(asimilace) je nahlížena jako proces, který je záležitostí jedince, on se přizpůsobuje, protože je nekompatibilní a má se stát kompatibilní, X při integraci více uvažujeme o vztahu jedince a společnosti (místní společnosti) • Proto v přednášce nejprve budeme řešit otázku pojetí cizince a jeho místa ve společnosti • Pak se zaměříme na integrační procesy.

Majorita x imigrační skupina • Majorita, většina, • majoritní společnost, většinová společnost • hostitelská společnost, • dominantní kultura, • společnost cílové země • • • Minorita, menšina Etnická skupina Cizinec/Cizinecká komunita Imigrační skupina Národnostní menšina Společnost zdrojové země, země původu Nerovný vztah

Představa usazení aneb zrození cizince • Přestože mnoho migrací takto nekončí dominuje představ usazení (O´Reilly 2012) • Napětí v cílové/ přijímací zemi/ hostitelské společnosti x zemi původu/zdrojové zemi vyplývá z představy sedentární společnosti – umocněno sedentární povahou státu • Místní obyvatelstvo = majorita/většinová společnost → neklid, napětí, mediální panika • Reakce jako na každého jiného novousedlíka, nebezpečí narušení sociální struktury, řádu

Proč je zde pojem cizinec? • Kulturní universum? • Van Gennep – rituály přijímání cizince • Vůči komu a jakým představám se vymezuje , vyjednává svoji pozici • Otázka sebedefinování, loajalit a solidarity, host x ohrožení (Pinc 2012) • Podstata představy o teritorialismu (Pinc 2012) x „domorodci“ výtvorem antropologické imaginace [Appadurai 1988].

Konceptualizace v literatuře • Pinc 2012 – pohled symetrický - solidarita • Starozákonní přístup: solidarita s Bohem nad mechanickou solidaritou – cizinec = chráněnec • posvátná osoba, host =přichazi sam. X nebezpečí z převahy hostů = nepřátelé • Dnešní společnost: občanství = ti co jsou zde o jakživa x přivandrovalci • solidarita s těmi, kteří jsou potenciálně schopni být zahrnuti pod intenci „my“. Solidnost – solidarita. Host - neplatí „ buďte tady jako doma. “ To je třeba prokázat veřejnou službou. • Občanství je privilegium • Solidarita je, jak se nám doufam, po krátkem vykladu ukazuje, cit vzájemnosti, který poutá lidské bytosti k sobě navzájem a její původ je v Durkheimově smyslu náboženský.

Kdo je cizinec Cizinec • Zpochybnění přítomnosti v prostoru (Simmel: dnes přijde, zítra zůstane) • Nepatří do ekonomických struktur • Hledá sociální síť, nemá status (Schütze 1944) • Odstup od pravidel jednání, nadhled, objektivnost • Většinou početní menšina Evokuje asymetrický vztah! • • • majorita Legalizace pobytu ve vztahu k prostoru Vytvořila si svůj ekonomický systém Má fungující socílní sítě Představa řádu Většinou početní převaha

Cizinec pro asimilacionistický přístup Simmel Georg Simmel, Cizinec. In: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Slon: Praha 1997. Dnes přijde a zítra zůstane Distanc majority, podobné postavení s dalšími marginalizovanými Prvky, které odpuzují a. zprostředkovatel b. v hospodářském kruhu bez životní substance c. bez sociálních vazeb d. objektivnost cizince (zpovědník, svobodomyslník, obětní beránek) e. shody a rozdíly – kontakty na základě hledání toho blízkého x to co je lidské netřídí 4. Podstata cizosti – co je společné – neviděno x co je jiné akcentováno • 1. 2. 3. Cizinci = individua jiného typu a) Ti, vůči nimž zdůrazňujeme distanci, kteří nebudou zařazeni b) Ti, se kterými nesdílíme blízkou blízkost, kteří jsou zařazeni s výhradou

Cizinec u Schütze [1944] u Simmela [1997 (1908)] Kdo je cizinec? „dospělý jedinec naší doby a civilizace, který se snaží být trvale akceptován nebo při nejmenším tolerován skupinou, ke které přichází“ (s. 499) „ten, kdo dnes přijde a zítra zůstane – jako jakýsi potenciálně putující, který (…) nepotlačil zcela onu volnost v přicházení a odcházení. “ (s. 26 an. ) V jaké (subjektivní) pozici se cizinec vůči skupině nachází? „Cizinec se musí vyrovnat s faktem, že mu chybí jakýkoliv status jako členovi sociální skupiny. . . Pokládá se za hraniční případ vně oblasti, kterou pokrývá schéma orientace aktuální uvnitř skupiny. “ (s. 504) „Odkázanost na zprostředkovatelský obchod (…) propůjčuje cizinci specifický charakter mobility; (…) veskrze mobilní osoba se příležitostně dostává do kontaktu s každým jednotlivým prvkem, není však se žádným jednotlivým prvkem organicky spojena příbuzenskými, lokálními či profesními vazbami. “ (s. 28) V čem tkví objektivita cizince? Hlubší důvod jeho objektivity leží v jeho vlastní hořké zkušenosti limitů ‚myšlení jako obvykle‘, která ho učí, že člověk může ztratit svůj status, svoje pravidla kontroly (guidance) a že normální způsob života je vždy méně garantován, než se zdá. “ (s. 507) Objektivnost může být také označena jako svoboda: objektivní člověk není vázán žádnými pevnými danostmi, které by mohly do jeho vnímání, chápání a hodnocení existujícího vnést předpojatost. Tato svoboda, která cizinci dovoluje prožívat i blízký vztah jakoby z ptačí perspektivy, obsahuje v sobě ovšem různá potenciální nebezpečí. “ (s. 29) Co (také) může cizinec zažít? „výtka pochybné loajality vychází z překvapení členů skupiny, že cizinec plně nepřijal jejich kulturní vzorec jako přirozený a správný způsob života. Cizinec „ten se někdy setkává s nejpřekvapivější otevřeností a rovněž s vyznáními, která mívají až povahu jakési zpovědi a před každou bližší osobou jsou pečlivě utajována.

Cizinec dle Schutze (1944) • In Ryšavý, D. : Cizí a/versus domorodý badatel. Sociologický časopis, 2002, Vol. 38 (No. 1 -2: 117 -123).

Konstrukce statusu cizince Rozměr: • Legislativní – odosobněno, pravidla • Socio-kulturní – problém jedince či skupiny x metodologický nacionalismus (Szalló) a) b) c) sociální postavení kulturní odlišnost identita - Různé pojmy pro označení a koncepty pro pochopení pozice – - Cizinec, ten druhý, člověk druhé kategorie, člověk se sociokulturním handicapem, sociokulturně znevýhodněný, člověk v nerovném postavení, oni, - (X kosmopolita, transnacionál, multikulturní člověk) = ten kdo v nějakém ohledu nesplňuje podmínky, které společnost předjímá – není plně akceptován (imigrant + příslušník menšiny – původně často také imigrant), není s ním pociťována ona solidarita = stigma = vnímán skrze label, a i on sám sebe tak chápe (Goffman, Tollarová, Klvačová)

Vztah majority a cizince (imigranta) • Vztah symetrický - Podmíněný institucemi (způsoby jednání) => rovnost na základě proměnné, která legitimizuje rovnost aktérů komunikace – zázemí v zemi původu např. obchodní jednání, diplomatické služby = loajality zřetelné a solidarita vyjednána, resp. uvědomovaná výhodnost, - multikulturní, interkulturní výchova - Julia Kristeva • Vztah asymetrický - mocný x bezmocný - S přístupem ke zdrojům x bránící druhému v přístupu ke zdrojům - Podmíněný legitimizovanou nerovností (Klvačová, Tollarová 2010 bezmoc, úsilí, vzdor a nadhled) – symbolické zneuznání x strukturální znevýhodnění Fraserová : - solidarita popírána či podmiňována nárokem na loajalitu

Integrace – multikulturní přístup

Integrace • • Důsledek nové zkušenosti v USA a Evropě = ne všichni směřují k splynutí, v prostorech zůstávají přítomny menšiny V podstatě synchronní perspektiva 1 generace: dáno i metodologicky Synchronní perspektiva Integrace: stav x proces (Tolllarová 2006) • vyvážení mezi kulturou CZ x ZP Eriksen 2012 : 202 integrace nastává v případě, že menšina participuje na sdílených institucích společnosti a zároveň reprodukuje svou skupinovou identitu a etnické hranice. • Zásada č. 5 formulována jako: • proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva. Integrace imigrantů je komplexním jevem, který má své podmínky a politické, právní, ekonomické, sociální, kulturní, psychologické a náboženské aspekty. (Zásady 1999) • (Pešková 2006) Integrace znamená scelení, sjednocení, spojení částí celku či začlenění. Jedná se o proces postupného včleňování do již existujícího společenského celku, který má svou strukturu a pravidla a vyznačuje se mírou soudržnosti • soudržnost, • Normativnost (srov. Tollarová 2006) • procesuálnost

Integrace • jak slovu "integrace" rozumět v kontextu migrace: 1. jako vytváření nové struktury z jednotlivých částí, 2. jako zlepšování vztahů v rámci struktury a 3. jako přidávání jednotlivých prvků nebo částí struktur do existujících systémů, se kterými se propojí a vytvoří celek (Heckmann 1999, in Tollarová 2006).

Integrace • Esser, (Rakoczyová a Trbola, 2009: 25). Pojetí integrace jako multidimenzionálního procesu, který probíhá v různých oblastech života a je oboustranný – probíhá jak na straně přistěhovalců, tak i na straně hostitelské společnosti. Přistěhovalci i hostitelská společnost mohou při vzájemné interakci v procesu integrace nabývat nových rysů. • Srov. definici asimilace (lineární a bipolární proces) • Uchovat si odlišnost ale nebýt označen jako odlišný = tolerance vizuální diverzity (O Ŕeilly 2012)

Dimenze integrace • (Bosswick, Heckmann 2006; Esser 2000 in Rakoczyová Trbola 2009, s. 25). • čtyři klíčové dimenze integrace – strukturální, kulturní, sociální a identifikační. • Strukturální integrace = členství v takových institucích, jako je trh práce, systém vzdělávání a kvalifikací, trh s byty, občanství jako členství v politické komunitě • Kulturní integrace nebo akulturace = kognitivní, kulturní a subjektivní změny jednotlivců. • Sociální integrace = zapojení imigrantů do nové společnosti skrze privátní sféru (sociální vztahy, přátelství, manželské svazky, dobrovolná sdružení). • Identifikační = pocity přináležitosti a identifikace imigrantů, zvláště formou etnické a/nebo národní identifikace.

Faktory ovlivňující procesy • (Castles et al. , eds. 2003: 127) = Seznam faktorů, • podmínky odchodu (socio-ekonomické a politické poměry v zemi původu), • ekonomický status imigranta (kvalifikovaný či nekvalifikovaný dělník, dělník bez dokladů) • legální status imigranta (typ pobytu, pracovní povolení, občanství) • Sociodemografické charakteristiky příchozích (věk, gender, země původu, národnost, etnicita = kultura), (Alexander – také mluví o blízkosti kultur 2005) • charakteristiky etnické komunity (velikost komunity v dané zemi, její geografické rozmístění, koncentrace ve specifických lokalitách) • podmínky přijímající společnosti (povaha národní receptivity, ochota přijímat cizince), typ sídla – město (Uherek 2005) + osobnost jedince (interkulturní senzitivita)

Integrace – proces včleňování skupiny • Badatelé ( viz Castles) vidí vše v kontextu skupiny • Massey – teorie migračních sítí – opět záležitost primárně skupin ze země původu • změna diskurzu: nemluví se o fázi splynutí, ale o typu vztahu k majoritní společnosti • Např. pojmy sociabilita vietnamské komunity • Snaha o typologie integrace

Berry – autorita v oblast sociální psychologie Perspektiva jedince/skupiny 1. 2. 3. 4. Integrace Asimilace Separace Marginalizace Perspektiva dominantní společnosti • Multikulturalismus • Melting pot • Segregace (izolace iniciována minoritou) • Vyloučení (izolace iniciována majoritou) • (Berry, 1991, 2002, 2006).

Berryho koncept akceptace kultury původní x nové ( země původu x cílové země) Přijímá kulturu cílové země Nepřijímá kulturu cílové země Udržuje kulturu země původu Integrace – přepíná mezi oběma kulturami = Berry označuje jako zdravý přístup Separace – odmítá novou kukturu jako nevhodnou pro sebe Neudržuje (ztratil) kulturu země původu Asimilace – distancuje se od původní kultury Marginalizace – nemá kulturní kompetence, aby se zapojil do té či oné společnosti

Interpretace vztahu Berryho a Gordona (viz přednáška minule) • Berry postoje – kontinum mezi vztahem k zemi původu x k hostitelské zemi, uprostřed bikulturalismus • Gordon 1964, pohyb po této lince. • X Berry: to není pohyb po jedné lince: vztah k mojí kultuře nevylučuje vztah k nové kultuře. Třeba zkoumat obě linky zvlášť • Berryho přístup – implementace do politik - Kanada • Každá etnická skupina však z důvodů vlastní kultury a především z důvodu historických a sociálních podmínek svého vlastního přistěhovalectví přijímá nebo dává přednost různým možnostem akulturace (např. "Asimilace" nebo "odloučení"), . Stejně tak v rámci každé skupiny přistěhovalců existují různé dispozice, tj. variace mezi skupinami, související s různými psychosociálními indikátory, které ovlivňují strategie akulturace • Relative Acculturation Extended Model (RAEM): New contributions with regard to the study of acculturation Marisol Navas, Marı´a C. Garcı´a, Juan Sa´nchez, Antonio J. Rojas, Pablo Pumares, Juan S. Ferna´ndez, International Journal of Intercultural Relations 29 (2005) 21– 37

Migrant = vztahová záležitost, nikoliv kulturní • Integrace jako individuální záležitost, není vhodné o tom uvažovat jako o skupinové záležitosti • Hannerz 1992 • Definování vztahem mezi majoritou a minoritou = pro jedince vztah v rámci nové společnosti

Psychologický pohled Osobní dispozice : Bochner 1982 = interkulturní senzibilita: a) asimilační typ – identifikace s novým b) kontrastní typ – odmítnutí nového c) hraniční typ – nikam – nic se mu nelíbí, ani co měl ani kam se dostal d) syntézní typ – kosmopolita, vybírá si pro sebe ty momenty, kterému umožní zapojit se do jakékoliv společnosti (in Morgensternová – Šulová 200)

Perspektiva jedince – představa linearity, fází Identita integrace = vyjednávání identity, deklarace a identifikace Autorky uvažují o procesu integrace jednice v kontextu určitých etap, které musí zdolat • Fáze příběhu: • „bezmoc“, - pocit že je zcela ztracen • „vytrvalost, odhodlání“, - hecne se a chce se zapojit do společnsoti • „vzdor“ a vidí, že to nejde a zlobí se na majoritní společnost, že neoceňuje jeho nasazení v procesu adaptace a integrace • „nadhled, smíření“. - posléze získává nadhled, respektuje, že nikdy nebide „našinec“ (Klvačová 2011)

Podstata asimilace a integrace • Přístup adaptace/asimilace a integrace má mnohé společné • Jedná se o vztah mezi dvěma prostory = Vztah mezi dvěma kulturami • Sleduje se situace v nové zemi • Jedinec je domorodec, který se musí stát novým domorodcem • Diskurz sedentarizované = usedlé společnosti • Usedlost = kontrola mravů a možnost disciplinace • A a I je o disciplinaci migrantů = Migranty je třeba „resocializovat“, = Uvažuje se x neuvažuje se, zda mají potenciál obohacení? = I x A = Migranti jsou exotikou v lůně konformity majority