Pojem a pedmt filozofie Pvod slova filozofie Slovo

Pojem a předmět filozofie

Původ slova filozofie Slovo filosofie pochází z řečtiny a lze přeložit jako „láska k moudrosti“. Termín je složen ze dvou slov: FILEIN=MILOVAT a z SOFIA=označuje vědění jak žít, jak obstát tomuto světu= MOUDROST.

Poprvé je prý použil již Pythagoras (572 -494 př. n. l. ), avšak vlastní význam dal tomuto slovu až Sokratés (469 -399 př. n. l. ) a nejvíce ho používal Aristothelés (384 – 322 př. n. l. ) Řečtí filozofové se zavedením tohoto pojmu chtěli odlišit od staršího, tradičního pojetí moudrosti, jejímiž představiteli byli mudrci- ti vědoucí (sofoi).

Filosofové rozpoznali, že pravda se nám dává vždy jen z části a z určitého úhlu pohledu „…Filosofové jsou lidé na hranici mezi zkušeností a neznámým. Jde jim o vědění, ne o praktické využití…“

Co to je filozofie ? V současné době je filosofie chápána buďto jako vědní obor, který se vědecky zabývá zodpovídáním základních filozofických otázek, anebo ve smyslu životní filozofie, jako individuálního přístupu člověka (nebo skupiny stejně smýšlejících lidí ) k vlastnímu já, k vlastnímu životu a ke vztahu mého já k okolnímu světu a k transcendentnu.

Podstatou vzniku a vývoje filozofie je lidská zvídavost, potřeba klást si otázky a hledat na ně odpovědi. To, když se začne člověk divit, tázat se, když začne pochybovat. Lidé si kladli filosofické otázky mnohem dříve, než filozofie jako věda vůbec vznikla. Pravěký člověk měl nízkou úroveň poznání, nedovedl si vysvětlit mnohé přírodní jevy, proto si na ně odpovídal mýty. Člověk a příroda v nich splývají. Důležitou roli zde hrály city, prožitky, katastrofy a duševní otřesy. Z mýtů postupně vznikal výklad, zbavený emotivních prvků, který se stále osvobozoval od konkrétních představ, tak postupně vznikala filozofie.

Filozofické otázky Člověk si neustále klade otázky. Lidské otázky jsou dvojího typu. Jedny vyplývají lidských potřeb praktického, každodenního života. Jsou to například otázky- co si oblečeme, kam půjdeme, otázky, týkající se zaměstnání, vzdělání, . . . Ten druhý typ otázek je bezprostředně spjat s praktickým životem. Tyto otázky si klademe ve vypjatých životních situacích, jako je nemoc, smrt někoho blízkého, životní pohromy, války i prožitky získané vlastní zkušeností- četbou, vzděláním, atd. V těchto chvílích se člověk ptá po smyslu lidské existence, po smyslu světa, po jeho vzniku. To jsou otázky obecné, které nazýváme otázkami filozofickými.

Předmět filozofie Předmět zkoumání filozofie snad ani nejde konkrétně vymezit. Neexistuje snad jediná věc, téma nebo skutečnost, která by už někdy v minulosti nebyla podrobena filozofickým úvahám, kterou by se už filozofové nezabývali.

Charakteristika filozofie snaha prosadit moudrost - nejstarší věda, kořen společenských věd, ty se mezi sebou prolínají - náplň: - neměla by být odtržena od reálného života - neměla by se zabývat nesmyslnými věcmi a zcela jasnými věcmi - neměla by být prázdným řečněním - měla by být vyvíjena, nezabývat se pořád tím stejným, pokrok -

- nelze očekávat absolutní pravdu - filosofie není pouze soustava názorů na nejzákladnější otázky světa (společnost, člověka), ale je také způsob myšlení, poznání a jednání - filozofii se nemůžeme naučit, začíná i končí otázkou (př. Co je prvotní? - hmota- co je hmota? ), vzniká oddělením fyzické a duševní práce - vznikla v Indii a Číně asi 3 000 př. n. l. - v Řecku vzniká filozofie jako ucelený systém (od 7. st. př. n. l. )

Můžeme říci, že pojem filosofie a předmět jejího zkoumání nelze přesně a konkrétně definovat, protože je pojmem a skutečností, která se neustále vyvíjí.