vod do filozofie Zkladn charakteristika Filozofie systematick analza

Úvod do filozofie

Základní charakteristika �Filozofie = systematická analýza a kritické zkoumání základních problémů, jakými jsou podstata hmoty, mysli, jazyka, skutečnosti, identity, svobodné vůle, vnímání, času, prostoru �Je to kladení otázek po základu, smyslu, porozumění a osvětlení celku světa a místa člověk v něm �Slovo filozofie pochází z řečtiny: philein = milovat, sophia = moudrost

Základní filozofické disciplíny: Ontologie = nauka o bytí Gnozeologie = teorie poznání, zkoumá možnosti a způsoby poznávacích procesů Filozofická antropologie = zkoumá podstatu člověka

Logika = studuje obecně platné zákonitosti myšlení Etika = shrnuje filozofické názory na mravnost, ptá se na původ a podstatu morálního vědomí a jednání Estetika = zabývá se vnímáním krásy, hodnotí působení jevů na člověka Další disciplíny – dějiny filozofie, filozofie náboženství, kultury, práva atd.

Ontologie �metafyzika � zabývá se výkladem jsoucna � jsoucno = to, co je, co existuje, je to každá jednotlivost (člověk, zvíře, věc) �bytí = základní vlastnost jsoucna (každé jsoucno musí být) �Substance = první jsoucno �Existence = výskyt, pobyt ve skutečnosti

Filozofické směry podle podstat světa � 1) Monismus �– je jen jeden základ světa �– jsou 2 pojetí: �– a) materialismus – základem je hmota �– b) idealismus – základem je duchovno �Idealisté se dělí na: �Objektivní – duchovní základ světa existuje nezávisle na našich myšlenkách a na našem prožívání �Subjektivní – bytí je odvozeno z našeho vědomí, ze subjektu, naše vědomí formuje realitu � 2) Dualismus � 3) Pluralismus

� 4) Determinismus �– směr, který vylučuje náhodu �– vše ve světě je dáno, předurčeno �– celý svět je popsatelný, poznatelný, počitatelný atd. � 5) Indeterminismus �– ve světě existuje náhoda �– svět není dokonale popsatelný

Gnozeologie �noetika, epistemologie �zabývá se poznáním �Gnosis = poznání, vědění �Episteme = vědění, opírající se o důkaz �základní pojmy: subjekt X objekt �– subjekt – ten, který poznává (aktivní princip) �– objekt – to, co poznáváme (pasivní princip) �Poznání může být různého druhu - smyslové, rozumové

Směry: �Skepticismus Zpochybňování možnosti dosáhnout pravdivého poznání �Univerzální (absolutní skepse), částečná (relativní) �Empirismus �Základním pramenem našeho poznání je zkušenost �X racionalismus �Zásady, které poznáváme, nečerpáme ze zkušenosti, ale z rozumu

�Senzualismus = krajní empirismus – uznává jen zkušenosti vnější – smyslové, ne vnitřní (vzpomínky, pocity, zážitky) �Agnosticismus – tvrdí, že svět není poznatelný

Počátky evropské filozofie �Počátky evropské filozofie se kladou do přelomu 7. – 6. st. př. n. l. �Člověk si klade stále více otázek, jeho uvažování přechází od mýtu k logu �Mýtus = imaginární příběh, poskytuje vysvětlení přírodních i jiných jevů �Logos = rozum, slovo, myšlenka

�Antickou (řeckou) filosofii dělíme do tří hlavních období: �Předsókratovská filosofie (6. -4. st. př. Kr. ) �Filosofie klasického období (5. – konec 4. st. př. Kr. ) �Doba helénismu (konec 4. st. př. Kr. – 529 po Kr. )

Použité zdroje �http: //abicko. avcr. cz/2009/02/05/teolog. html �http: //hvezdy. astro. cz/nazvoslovi/602 -prometheus �http: //www. profilek. cz/tag/? tag=oko �http: //www. profilek. cz/obrazky/