STRES POJEM STRES anglicky stress napt zt tlak

STRES

POJEM STRES anglicky stress = napětí, zátěž, tlak, tíha, namáhání • stav nadměrného zatížení či ohrožení • reakce organismu na fyzickou nebo psychickou zátěž • rušivý faktor, který vyvolává stres = STRESOR • ? ? ? Může být (je) stres pro člověka důležitý, potřebný ? ? ?

DRUHY STRESU • EUSTRES pozitivní zátěž, stimuluje jedince k lepším výkonům stres z triumfu, z radosti z dosaženého cíle, z výhry, z efektivního studia či práce, stres při sportovních výkonech, při zkoušení nových postupů, stres v dobrovolně zvolených rizikových situacích • DISTRES nadměrná zátěž, negativně prožívaný stres, jedince může poškodit, vyvolat onemocnění, může vést ke smrti pramení z přetížení, ze zoufalství, bezmocnosti, ztrát, úzkosti, nejistoty, problémů, rychlých změn

STRESORY • vztahové, společenské nevěra, týrání, šikana; nízká prestiž povolání, nízký plat • situační (traumatické) smrt blízké osoby, znásilnění, rozvod, stěhování, ztráta zaměstnání, narození dítěte • fyzikální – vlivy prostředí hluk, prudké světlo, nepříjemná teplota, znečištění vzduchu • úkolové pracovní zátěž, zodpovědnost, rozhodování • myšlenkové jedinec trpí tím, co si myslí – negativní myšlenky, představy, katastrofické závěry → stres z úzkosti, z očekávání

ZNAKY STRESOVÝCH SITUACÍ • životní změna, která vyžaduje adaptaci • neovlivnitelnost situace • nepředvídatelnost vzniku • velké až nepřiměřené nároky na člověka • subjektivně neřešitelné vnitřní konflikty sňatek, rozvod, narození dítěte, úmrtí blízké osoby, nástup do zaměstnání, změna školy či zaměstnání záplavy, nevyléčitelná nemoc, válka náhlý rozchod, výpověď v práci, vývoj nemoci celodenní péče o jedince s postižením, pozdní příprava na maturitní zkoušku, výběrové řízení – hodně zájemců, několik kol, mnoho požadavků děti, těžce nemocná manželka x těhotná milenka

REAKCE NA STRES (SIGNÁLY STRESU) • FYZICKÉ třes rukou, zvýšený krevní tlak, tep, zrychlený dech, pocení, bolesti hlavy, problémy se spánkem, příjmem potravy (nechutenství nebo přejídání), únava, snížená sexualita, z nadledvin se uvolňují „protistresové“ hormony (kortizol – při dlouhodobém stresu poškozuje imunitu a hipokampus = část mozku, která zodpovídá za dlouhodobou paměť, další hormon – adrenalin) • PSYCHICKÉ změna emočního prožívání (úzkost, nutkání plakat, podrážděnost, vztek, agrese, apatie), oslabení kognitivních funkcí, zhoršená paměť, pozornost, potíže s rozhodováním • SOCIÁLNÍ problémy s druhými lidmi (hádky, neschopnost projevit sympatii či empatii, omezení kontaktu a komunikace, jedinec se lidem vyhýbá)

ZVLÁDÁNÍ STRESU (COPING) Dva základní způsoby zvládání: 1. zvládání zaměřené na řešení problému 2. zvládání zaměřené na zlepšení emoční bilance, na zmírnění negativních prožitků (snížení míry obav, strachu, snížení míry zlosti) Pokud člověk nedokáže situaci zvládnout, mohou se objevit různé chorobné příznaky, somatické potíže, onemocnění.

CÍLE ZVLÁDÁNÍ STRESU • • • snížit úroveň toho, co člověka ohrožuje tolerovat – unést to nepříjemné, co se děje zachovat si tvář a pozitivní obraz sama sebe zachovat si duševní rovnováhu zlepšit podmínky, za nichž by bylo možno se po zážitku stresu zregenerovat pokračovat v sociální interakci

PROTISTRESOVÉ KVARTETO Podle psychiatra Jána Praška: 1. 2. 3. 4. odpočinek, relaxace příjemné aktivity tělesný pohyb komunikace Důležité je předcházení stresu i jeho zvládání. U dětí je nezbytné projevovat lásku, sympatie, důležitá je jistota, pocit bezpečí.

POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA důsledek traumatické události, která překročila meze běžné zkušenosti • znásilnění, návrat ze zahraniční mise vojáků, únos, mučení, přírodní katastrofy, kruté týrání, zneužívání komplex zátěží, problémů, které se objeví až s odstupem, po určité době • opakované prožívání, nežádoucí vzpomínky, poruchy soustředění, úzkostnost, citová otupělost, tendence k izolaci, úlekové reakce, poruchy spánku

TABULKA ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ USA, 60. léta 20. století, psychologové Thomas Holmes a Richard Rahe • obodovali různé události, podle počtu bodů je možné odhadnout délku smutku člověka či riziko onemocnění • délka smutku výrazně přesáhne odhad: riziko deprese úmrtí partnera = 100 bodů, 18 měsíců smutnění, změna školy = 20 bodů, Vánoce = 12 bodů onemocnění (duševní nebo tělesné): během roku více než 250 bodů •

Zdroje • • • Vágnerová, M. : Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha, Portál 1999. Křivohlavý, J. : Psychologie zdraví. Praha, Portál 2001. Praško, J. -Prašková, H. : Proti stresu krok za krokem. Praha, Grada 2001. Koukolík, F. : Před úsvitem, po ránu. Praha, Karolinum 2008. Červenková, R. : Protistresové kvarteto. [online]. Idnes. cz, 12. 7. 1999. Dostupné z: http: //revue. idnes. cz/protistresove-kvarteto-08 i/lidicky. aspx? c=1999 M 158 V 07 A