NZEV PROJEKTU ROK INVESTICE DO VZDLN NESOU NEJVY

  • Slides: 16
Download presentation
NÁZEV PROJEKTU: ÚROK INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5.

NÁZEV PROJEKTU: ÚROK INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0521 AUTOR: ING. ZUZANA KERNDLOVÁ TEMATICKÁ SADA: ELEKTROENERGETIKA PRO ŽÁKY 4. ROČNÍKŮ STŘEDNÍ ŠKOLY TÉMA: ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

Název projektu: Číslo a název šablony: Téma sady: Téma: Číslo materiálu: Druh učebního materiálu:

Název projektu: Číslo a název šablony: Téma sady: Téma: Číslo materiálu: Druh učebního materiálu: Předmět: Ročník: Třída: Autor: Datum vytvoření: Datum ověření: Ověřil: Anotace: Klíčová slova: Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0521 V/2 - Inovace a zkvalitnění směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Elektroenergetika pro žáky 4. ročníků střední školy Alternativní zdroje energie VY_52_INOVACE_03_25_KEZU Prezentace Elektroenergetika 4 Z 4 K Ing. Zuzana Kerndlová 29. 8. 2013 19. 3. 2014 Autor Materiál je určen pro 4. ročník SPŠEIT. Jedná se o výkladovou prezentaci k problematice výroby el. energie z alternativních zdrojů. Studenti se seznámí s výrobou energií z větru, slunce a biomasy. Větrné motory, energie větru, fotovoltaický jev, fotovoltaický článek, biomasa Investice do vzdělání nesou

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ING. ZUZANA KERNDLOVÁ BRNO 2013

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ING. ZUZANA KERNDLOVÁ BRNO 2013

ZDROJE ENERGIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4/16

ZDROJE ENERGIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4/16

HISTORIE VYUŽITÍ VĚTRU 3. století před n. l. Egypt – zavlažování 13. století –

HISTORIE VYUŽITÍ VĚTRU 3. století před n. l. Egypt – zavlažování 13. století – větrné mlýny Holandsko – čerpání vody, mletí obilí, pily 19. století – rozvoj větrných motorů, hlavně v USA, první větrná elektrárna Objev a vývoj parního stroje – útlum rozvoje Obr. 2 Archimédův větrný šroub Zdroj: http: //mlyny. unas. cz/nizoz. htm Současnost – „boom“ větrné energetiky z důvodu minimálního vlivu na životní prostředí Obr. 3 Pole větrných elektráren Zdroj: http: //www. investicniweb. cz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 5/16

VĚTRNÉ MOTORY ( KONVERTORY) Odporové motory – např. větrný mlýn, plachetní větrné kolo Plocha

VĚTRNÉ MOTORY ( KONVERTORY) Odporové motory – např. větrný mlýn, plachetní větrné kolo Plocha klade odpor větru a na plochu je vyvozována síla, která je mechanicky přeměňována na rotační pohyb (teoretická účinnost 20 %). Vztlakové motory – např. vrtule, Darrieův rotor, mnoholopatkový rotor teoretická účinnost 59 % Obr. 4 Vztlakové větrné turbíny Zdroj: http: //www. hw. cz/teorie-a-praxe Obr. 5 Vztlakové motory Zdroj: http: //k 315. feld. cvut. cz/CD_MPO/CVUT-2 -OZE. pdf INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 6/16

KONSTRUKCE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Obr. 6 Konstrukce větrné elektrárny Zdroj: http: //k 315. feld. cvut.

KONSTRUKCE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Obr. 6 Konstrukce větrné elektrárny Zdroj: http: //k 315. feld. cvut. cz/CD_MPO/CVUT-2 -OZE. pdf INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 7/16

VLIV NA PROVOZ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY Elektrárny pracující při konstantních otáčkách využívají max. výkonu větru

VLIV NA PROVOZ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY Elektrárny pracující při konstantních otáčkách využívají max. výkonu větru pouze při jeho jedné rychlosti a to 13 – 15 m. s-1. Minimální rychlost větru 3 – 5, 5 m. s-1. Maximální rychlost větru 25 m. s-1, potom je elektrárna odstavena. Nevýhody provozu • nepravidelnost, nahodilost, nelze předpovědět směr a sílu větru, a proto elektrárny pracují 10 – 20 % dní v roce • vysoké náklady na provoz(kompenzace formou státní podpory) • technické problémy s regulací přenosové soustavy ( musí být řazeny záložní a rychle startující zdroje) Výhody provozu • ekologický zdroj INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 8/16

FOTOVOLTAIKA – HISTORIE Alexandre Edmont BECQUREL (1820 – 1891) 1839 objev fotovoltaického jevu Zdroj:

FOTOVOLTAIKA – HISTORIE Alexandre Edmont BECQUREL (1820 – 1891) 1839 objev fotovoltaického jevu Zdroj: http: //www. solarpowerworldonline. com Obr. 7 Becqurel William Grylls ADAMS (1836 – 1915) 1877 první selenový fotovoltaický článek Zdroj: http: //www. solarpowerworldonline. com Charles FRITTS (1850 – 1903) 1883 článek ze selenu a zlata, účinnost 1 % Obr. 8 Adams Zdroj: http: //www. solarpowerworldonline. com Obr. 9 Fritts Jan CZOCHRALSKI (1885 – 1953) 1916 objev výroby monokrystalu Si Zdroj: http: //www. solarpowerworldonline. com Obr. 9 Czochralski INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 9/16

ZÁKLADNÍ POJMY Sluneční záření • přímé sluneční záření • difúzní sluneční záření (rozptýlené světlo

ZÁKLADNÍ POJMY Sluneční záření • přímé sluneční záření • difúzní sluneční záření (rozptýlené světlo o molekuly plynů a prachu) Sluneční konstanta – teoretické množství energie dopadající za jednotku času na jednotkovou plochu mimo atmosféru (hodnota 1360 Wm-2) Součinitel znečištění – míra zmenšení intenzity Z, závisí na příměsi a atm. tlaku Obr. 10 Typické hodnoty součinitele znečištění Zdroj: http: //k 315. feld. cvut. cz/CD_MPO/CVUT-2 -OZE. pdf INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 10/16

FOTOVOLTAICKÝ ČLÁNEK Si destička typu P pokryta vrstvou N osvětlením vzniká vnitřní fotoelektrický jev,

FOTOVOLTAICKÝ ČLÁNEK Si destička typu P pokryta vrstvou N osvětlením vzniká vnitřní fotoelektrický jev, začnou se uvolňovat elektrony na přechodu PN se vytvoří napětí cca 0, 5 V odebíraný proud je úměrný ozařované ploše výkon článku o ploše 1 m 2 je 80 -100 W účinnost od 5 do 17 % Obr. 11 Fotovoltaický článek Zdroj: http: //www. cez. cz/edee/content/microsites/solarni/k 32. htm INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 11/16

FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA Obr. 12 Komponenty fotovoltaického systému Zdroj: http: //k 315. feld. cvut. cz/CD_MPO/CVUT-2

FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA Obr. 12 Komponenty fotovoltaického systému Zdroj: http: //k 315. feld. cvut. cz/CD_MPO/CVUT-2 -OZE. pdf Panely – většinou výkonem 160 -240 Wp (watt peak) s výstupním napětím 40 V a proudem 5 A Invertory –mění ss proud na st proud INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 12/16

BIOMASA Biomasa – jakákoliv hmota organického rostlinného nebo živočišného původu. Suchá biomasa (dřevní a

BIOMASA Biomasa – jakákoliv hmota organického rostlinného nebo živočišného původu. Suchá biomasa (dřevní a suchý rostlinný odpad) se zpracovává suchými procesy jako je spalování nebo zplyňování. Mokrá biomasa (tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat, siláž, . . . ) se zpracovává mokrými procesy v bioplynových stanicích. Pelety – granule získané vysokotlakým lisováním dřevního odpadu (piliny, sláma, šťovík, řepka, …). Při spalování jsou emise CO 2 pohlcovány pomocí procesu fotosyntézy. Vzniklý popel je využit jako hnojivo. Obr. 13 dřevěné pelety Obr. 14 Pelety z řepky Obr. 15 Pelety ze slunečnice INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Obr. 16 Pelety ze šťovíku 13/16

SPALOVÁNÍ BIOMASY • Sušení – odstraňuje vlhkost z paliva ( v materiálu se snižuje

SPALOVÁNÍ BIOMASY • Sušení – odstraňuje vlhkost z paliva ( v materiálu se snižuje obsah vody a začne se zahřívat). • Pyrolýza – po dosažení zápalné teploty za přísunu kyslíku se organický materiál začne rozkládat na hořlavé plyny, destilační produkty a zuhelnatělý zbytek. • Spalování plynné složky – postupné hoření plynné složky prodlužuje plamen a zvyšuje teplotu plynných spalin. • Spalování pevných složek – dohořívají pevné látky, vzniká oxid uhelnatý, který dále oxiduje na oxid uhličitý. Obr. 17 Schéma průběhu spalování Zdroj: http: //www 1. vsb. cz/ke/vyuka/FRVS/CD_Biomasa_nove/Pdf/Spalovani. pdf INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 14/16

VÝHODY A NEVÝHODY VYUŽITÍ BIOMASY VÝHODY • • Relativně dobrá skladovatelnost Možnost využití odpadního

VÝHODY A NEVÝHODY VYUŽITÍ BIOMASY VÝHODY • • Relativně dobrá skladovatelnost Možnost využití odpadního materiálu Univerzálnost použití (centrální, lokální nebo sezónní zdroj) Běžná dostupnost technologií pro spalování Zvyšování zaměstnanosti Možnost úpravy paliva Dotační programy NEVÝHODY • • • Náklady na dopravu Větší pracnost Nutnost skladovacích prostor Větší prašnost Při spalování vznikají určité emise a imise INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 15/16

DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Zuzana Kerndlová zuzana. kerndlova@sspbrno. cz

DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Zuzana Kerndlová zuzana. kerndlova@sspbrno. cz