Nov pstupy v humanitrn pomoci I Listopad prosinec

Nové přístupy v humanitární pomoci I. Listopad, prosinec – 2010 Květa Princová 1

Definice humanitární pomoci v kontextu dalších druhů pomoci a mezinárodní sociální práce COX, D. , PAWAR, M. International Social Work. Sage Publications, 2006. l HILHORST, D. Saving Lives or Societies? University of Wageningen, 2008. l WEISS, T. G. , COLLINS, C. Humanitarian Challenges and Intervention. Boulder, CO: Westview Press, 2000. l SLIM, H. Dissolving the Difference between Relief and Development: The Making of a Rights-Based Solution. Development in praktice, Vol 10. 3, Oxfam, 2011. l 2

Chudoba a zranitelnost l COLLIER, P. Miliarda nejchudších. Praha: Vyšehrad, 2009. l BANKOFF, G. , FRERKS, G. HILHORST, D. Mapping Vulnerability. London: Earthscan, 2004. l HARISSON, A. Globalization and Poverty. Chicago: University of Chicago Press, 2007. 3

Mezinárodní sociální práce l COX, D. , PAWAR, M. International Social Work. Sage Publications, 2006. l HEALY, L. M. International Social Work. Oxford University Press, 2001. 4

Hodnoty, principy, etické teorie v humanitární pomoci l l l SLIM, H. Claiming a Humanitarian Imperative. Oxford Brooks University. viz http: //rsq. oxfordjournals. org/content/21/3/113. full. pdf+h tml SLIM, H. Grammar of Aid. viz http: //www. hugoslim. com/Pdfs/The%20 Grammar%20 o f%20 Aid. pdf BEDEDIKT XVI. Deus Caritas Est. Praha: Paulínky, 2006. BEDEDIKT XVI. Caritas in Veritate. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. HILHORST, D. A Living Document? The Hague: Disaster Studeis Wageningen University, 2004. 5

Etická dilemata v zahraniční pomoci l ALMANSA, F. Do Ethics matter in Humanitarian studies? World Conference of Humanitarian Studies. Groningen, 2009. l BARNETT, M. WEISS, T. G. (ed. ). Humanitarianism in Question. Cornell University Press, 2008. 6

Konflikty, mezinárodní pomoc v konfliktech, role lidských práv l TERRY, F. Condemned to Repeat? The Paradox of Humanitarian Action. Corness University, 2002. l SLIM, H. Killing Civilians. Method, Madness and Morality in War. London: Hurst and Co, 2007. l ANDERSON, M. B. Do no harm. Lynne Riener Publisher, 1999. 7

Základní literatura l l l l Cox, D. , Pawar, M. International social Work. Sage Publications, 2006. Weiss, T. G. , Collins, C. Humanitarian Challenges and Intervention. Westview Press, 2000. Anderson, M. B. Do no harm. Lynne Riener Publisher, 1999. Terry, F. Condemned to Repeat? Corness University, 2002. Hilhorst, T. Saving lives or societies? University of Wageningen, 2008. Divisova, V. , Disaster Risk Reduction, People in Need, 2010. Slim, H. The Grammar of Aid. Oxford, 2008. Slim, H. Dissolving the diference betweeh humanitarianism and development. Development in Praktice, 10, 3, 2000 Slim, H. Claiming a Humanitarian Imperative. Benedikt XVI. Deus Caritas Est. Praha: Paulínky, 2006. Benedikt XVI. Caritas in Veritate. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 2009. Bankoff, G. , Frerks, G. Hilhorst, D. Mapping Vulnerability. London: Earthscan, 2004 Easterly, W. Břímě bílého muže. Praha: Akademia, 2010 Collier, P. Miliarda nejchudších. Praha: Vyšehrad, 2009 8

Opakování l Zahraniční pomoc l Druhy potřeb a pomoci l Propojení l Místo mezinárodní sociální práce 9

Mezinárodní sociální práce Zahraniční pomoc může být podmnožinou mezinárodní sociální práce, stejně jako sociální práce může být způsobem, jak zahraniční pomoc v různých podobách a fázích realizovat 10

Sociální práce ve 21. století musí mít globální dimenzi Rozšíření sociální práce ve světě Potřeba vzdělávání v sociální práci Globalizace způsobuje tragické problémy (etnické násilí, chudoba, občanské války, AIDS) l Sociální práce je profese, která je nejvíce vhodná pro humanitární práci a pomoc (Lewis, Montreal, 2000, World Assembly) l (nemůžeme to brát tak, že Čech pracující v rámci sociálního projektu v Namibii dělá mezinárodní sociální práci, ale Namibiec ne, v tom ten koncept nespočívá) l Možná by šlo říci také globální nebo cross country, ale international nejlépe vystihuje to, že se to děje kdekoliv, ve spolupráci nebo osamoceně, že to není jen práce, ale také systém vzdělávání, informování a výměny zkušeností. l l l 11

Proč „mezinárodní sociální práce“ Sociální pracovníci v mnoha zemích se potýkají s problémy a touží po vzdělání l Díky globalizaci jsou problémy provázanébezdomovectví, migrace, děti ulice, špatná rodinná péče, nezaměstnanost „je těžké definovat čistě domácí problém“(Bill Clinton) l Možnost sdělovat si zkušenosti na mezinárodní úrovni l Mezinárodní sociální práce znamená ty aktivity sociální práce a zájmy, které překračují mezinárodní a kulturní hranice. l 12

Mezinárodní sociální práce znamená je velmi složitý koncept, přinejmenším zahrnuje tyto čtyři typy aktivit Aplikace případových studií na problémy rodin, komunit a individuí, sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni l Mezinárodní asistence po katastrofách, pro trpící ve válečných konfliktech, menšinovým skupinám l Mezinárodní konference o sociální práci l Mezinárodní spolupráce vlád, mezivládních a nevládních organizací v boji proti nemocem, epidemiím a chudobě za účelem dosažení sociálního smíru a spravedlnosti l 13

Chudoba v globalizovaném (globalizujícím se) světě Květoslava Princová 14

Co je to globalizace a globalizovaný svět Globalizace je proces, v jehož důsledku je suverenita států podkopávána, místo toho jsou státy spojovány prostřednictvím nadnárodních aktérů l Dochází k oddělení moci od politiky – globální ekonomickou moc nevyvažuje moc politická – moc se dostává do politicky nekontrolovatelného exteritoriálního prostoru l 15

Co charakterizuje globalizaci l Mezinárodní obchod l Mezinárodní pohyb kapitálu l Toky informací, migrace, mezinárodní obchod a služby l Globalizace ekonomická, politická, technologická a kulturní 16

Globalita dosažená globalizací je nevratná – představa uzavřených prostor je fiktivní l l l l Mezinárodní obchod Informačně-komunikační technologie Nároky na dodržování lidských práv Obrazové toky globální kultury Polycentrická mezinárodní politika Globální chudoba Globální ničení životního prostředí Transkulturní konflikty 17

Globalizace l l l l Umožňuje nebývalé propojení informací a nebývalý světový rozvoj jak ekonomický, technologický Mění se hospodářství, společnost i politika Sociální formy nemohou udržet po delší období stejný tvar Vznikají nadnárodní sociální prostory, nadnárodní občanské společnosti Ruší národní struktury a instituce (činí je bezvýznamnými, rozpadá se řád a právo, problémy se řeší za hranicemi národních států Stále častěji se hovoří o nadnárodním právu, nadnárodní kriminalitě, nadnárodním sociálním hnutí Vznikají otázky týkající se identity 18

Globalizace fragmentuje i spojuje Glokalizace l Vnikají transkontinentální přátelství a zanikají sousedské vztahy. l Globalizace má lokální dopady – objevily se hrozby, které mají globální příčiny, ale vyžadují lokální řešení l Lokální prostory jsou naplněny vzory, jež sociálně i prostorově pocházejí odjinud 19

Chudoba l l l Nedostatek příjmů Celková deprivace v sociální oblasti Špatná kvalita lidského života Nedostatek základních potřeb nutných pro důstojné přežití, hlad Nedostatek vzdělání a kapacit Nízká úroveň zdravotnictví Špatný přístup k čisté vodě Nedostatek práv Nedostatek kapacit ke změně Selhání potenciálů Chudoba-deprivace multidimenzionální-sociální vyloučení 20

Kvantitativní vyjádření chudoby to, jakým způsobem měříme ovlivňuje výsledek – zda je globalizace dobrá pro chudé l l l HDP (GNP) na hlavu Příjem na den (poverty line) Gini index HDI index Důležité jsou trendy, proto často měříme výskyt Důležité jsou také kvalitativní indikátory jako zmocňování, spoluúčast a zranitelnost 21

Globalizace a chudoba l l l l l Nedá se jednoznačně říci, že globalizace snižuje nebo zvyšuje chudobu Nexus mezi chudobou a bohatstvím přestal díky globalizaci existovat bohatí se pohybují, chudí jsou připoutáni (již se navzájem nepotřebují) Vztah mezi globalizací a chudobou je komplexní a globalizace rozhodně chudobu ovlivňuje. Faktory, které nejvíce ovlivňují globální chudobu jsou: Geografické podmínky a nerostné bohatství Kultura Ekonomické poměry Organizace státu a instituce Politika a způsob vládnutí Politika potírání chudoby 22

Díky globalizaci se chudoba snižuje, ale vznikají velké rozdíly a nerovnosti ve společnosti Jedná se o velmi častý názor l Globalizace pomáhá ekonomii státu, ale v mnoha zemích zůstává stále více komunit mimo tento proces z důvodů nemožnosti dosáhnout na výhody, které globalizace skýtá, neschopnosti, nechtění, kulturních nebo náboženských překážek, malé přizpůsobivosti, neschopnosti se stěhovat, atd… l 23

Tvrzení optimistů a pesimistů Nejen tvrzení, ale i výsledky měření lze různě interpretovat: pokud měříme procenta poklesu chudoby, vychází nám velký pokles chudoby proti tomu, když bereme v úvahu absolutní čísla. l Gini index, který vyjadřuje míru nerovnosti rovněž vyjadřuje něco jiného než počet absolutně chudých jedinců. l Navíc – vše nelze změřit l Tvrzení o zvyšující se nerovnosti a zvyšující se chudobě jsou proto často velmi protichůdná a záleží na hodnotách toho, kdo to interpretuje – pokud měříme výskyt chudoby v procentech, číslo se nám od roku 1980 snižuje, zatímco počet extrémě chudých stagnuje nebo mírně klesá l 24

Realita Práce je čím dál levnější Kapitál je čím dál dražší a je ho méně Skupiny vyloučených, které nezískají práci nebo pracují za velmi malou odměnu narůstají a na kapitál nedosáhnou l Vznikají tak skupiny vyloučených, roste chudoba a nemoc l Globalizace ničí komunity a společnosti a vytváří nový druh zranitelnosti a chudoby. l To se týká zejména odchodů lidí do měst v důsledku globálně šířené výroby, což má za následek migraci se všemi dalšími negativními souvislostmi a nárůst počtu obětí katastrof ve městech. l l l 25

Chudoba, nerovnost a zranitelnost K propadu chudých v jinak se rozvíjející společnosti dochází kvůli jejich zranitelnosti. l Chudobu je tedy možno definovat jako zranitelnost, říká se, že chudoba a zranitelnost jsou jen obrácené strany mince l Zranitelnost je ale fenomén, který lze operacionalizovat a lze s ním dále pracovat: zranitelnost vůči jakému druhu rizika a jaký nedostatek kapacit s tím souvisí (R= V/C) l 26

Svět plánovačů a hledačů l Jednoduché sliby l Politici, kteří okouzlují voliče čísly, za jak málo je možné zachránit svět l Zdánlivá snadnost a láce pomoci l Deklarace, která vyhlašují práva l Neuskutečnitelné cíle (MGD) 27

Jak je možno eliminovat negativní dopady globalizace? l l l Rozšiřování obchodu je velmi často zdrojem růstu Růst je pro chudé v zásadě dobrý Protekcionismu USA a EU v zemědělství a textilním průmyslu rozvojovým zemím škodí. Zahraniční investice jsou často zdrojem růstu Je třeba opatrně přistupovat k liberalizaci trhů, liberalizace trhů nesnižuje chudobu Vládní záchranné sítě mohou pomoci snížit negativní dopady na chudé, kteří chudnou v důsledku liberalizace Aby mohli chudí mít zisk z globalizace, potřebují přístup ke vzdělání a zdravotnictví Při měření chudoby musíme brát v úvahu vzdělání, zdraví a příjem Ovládnutí trhů politickou silou má negativní dopad na růst a sociální situaci V mnoha zemích je nutná politická reforma Potravinová pomoc odradila farmáře od pěstování a investic a přeměnila je z producentů na konzumenty. 28

Co by bylo třeba? l l l Chudí jsou schopní profitovat z globalizace, jestliže všechny instituce jsou v pořádku, to znamená – pokud stát bohatne a díky nastavenému sociálnímu systému nevznikají rozdíly Záchytná síť je národní, hospodářský vývoj nemusí být Je nutno vybudovat základní zabezpečení Posílit sociální sítě soběstačnosti a sebe-organizace Diskutovat sociální spravedlnost v centrech globální společnosti Charitativní a rozvojová pomoc? 29

Specifické projevy chudoby 30

Venkovská chudoba l l l Většina chudých lidí žila donedávna ve venkovských oblastech – sucha, záplavy, enviromentální degradace, Pokud nevlastní zem a farmu, možnosti jsou velmi omezené Podvýživa, nevzdělanost, nízký očekávaný věk dožití, nízký standard bydlení. Negramotnost a nízký příjem Chambers: chudoba, fyzická slabost, izolace, zranitelnost a bezmocnost 31

Průvodní jevy chudoby Nedostatek finančních prostředků na nákup potravin l Hladomory, které zachvacují celé regiony l Epidemie HIV/AIDS, která oslabuje celé rodiny l Podvýživa a nevzdělanost matek l 32

Nejčastější příčiny venkovské chudoby l l l l l Vládou nedostatečně podporovaný rozvoj venkova Nedostatek zaměstnání (i díky mechanizaci) Kontrola cen produktů západem Nedostatečný přístup k půjčkám Zneužívání venkovskou elitou Nedostatečné sociální služby na venkově ve srovnání s městem Nerovnoměrné vlastnictví půdy Odchod vzdělaných lidí Geneticky upravovaná setba nutí farmáře k nákupu nové sadby každý rok 33

Chudoba ve městech l l l l Počet lidí ve městech Důvody odchodu z venkova do měst doma i v zahraničí Různá úroveň úspěch Příčiny vytváření slumů Život ve slumech Komunity ve slumech Kriminalita Sociální práce 34

Chudoba a specifické cílové skupiny l Feminizace chudoby l Dětská chudoba – podvýživa, dětská práce, dětští vojáci, HIV/AIDS, prostituce l Chudoba menšinových skupin, kmeny, kasty l Uprchlíci v důsledku konfliktů 35

Chudoba následkem některých událostí l Chudoba v důsledku vnitřního konfliktu l Chudoba v důsledku přírodní katastrofy l Chudoba v důsledku ekologické degradace l Chudoba v důsledku rychlého vzrůstu populace 36

Model snižování chudoby 37

ZRANITELNOST l Obrácená mince chudoby – spojený jev l Přesnější koncept, se kterým se dá dále pracovat, analyzovat l Chudoba sama o sobě neznamená zranitelnost 38

Co činí lidi zranitelnými l Chudoba l Vyčerpání zdrojů l Marginalizace l Diverzifikace rizik l Globalizace 39

KAPACITY l. V případě zranitelných komunit a společností jsou velmi nízké l Příspěvek chudoby k nedostatku kapacit musí být studován v různých kontextech l Zranitelnost vnitřně propojena se sociálními procesy, je to nedostatek rozvoje 40

PROJEVY ZRANITELNOSTI l Ztráta kvality života l Destrukce přírodních zdrojů l Destrukce krajiny l Genetická a kulturní diverzita l Náchylnost ke vzniku katastrof 41

Co ovlivňuje zranitelnost l Ekonomické procesy l Demografické procesy l Politické procesy l Vlastnictví a distribuce zdrojů mezi různými skupinami lidí l Globální procesy 42

ZRANITELNOST Vyžaduje identifikaci hluboce zakořeněných příčin, které mají sociální charakter, mechanismů a dynamiky procesů, které toto nejisté prostředí vytvářejí l Vyžaduje holistický pohled, její odstraňování je předmětem preventivních programů l Mnoho kořenů leží na lokální úrovni v sociální oblasti, nutnost nápravy na této úrovni (komunitní práce - Empowerment, Capacity Building, Self-help and Self-reliance, Social Integration nebo Social Cohesion, Income generation, Community Development) l 43